Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.40 hodin)
(pokračuje Gabriela Svárovská)
Návrh zákona jde proti samotnému smyslu disciplíny, kterou má upravovat. Nepolitická profesionální státní služba není nějaká manažerská preference, ale ústavně předpokládaný pilíř právního státu. Ústava přímo říká, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a správních úřadech má upravovat zákon právě proto, že stát potřebuje zvláštní režim, který chrání výkon veřejné moci před libovůlí a účelovým tlakem. Listina zároveň připomíná, že stát se nesmí vázat na výlučnou ideologii, úřad má sloužit veřejnosti a právu, ne momentální politické objednávce.
Pokud tento návrh oslabuje pojistky nestrannosti a odolnosti státní služby, dostáváme se do kolize i s tím, co po členských státech očekává Evropská unie. Evropská unie stojí na hodnotách právního státu a členské státy mají povinnost spolupráce a schopností právo EU účinně provádět. V širším smyslu je tento zákon i v rozporu s logikou takzvaných kodaňských kritérií, tedy standardem stability institucí zaručujících právní stát a administrativní kapacity, účinně provádět acquis communautaire, který je pro Evropskou unii klíčový.
Proto ještě jednou opakuji, tento návrh navrhujeme zamítnout už v prvním čtení a otevřít diskusi o poctivé reformě, která stát posílí, a ne oslabí, protože stát není firma, stát není kořist. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Taky děkuji. Již na začátku jsem si poznačil, že navrhujete zamítnutí obou tisků. (Poslankyně Svárovská souhlasí.)
Dámy a pánové, máme tady tři omluvy: omlouvá se poslankyně Jana Černochová od 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Petr Sadovský od 15 hodin ze zdravotních důvodů a z členů vlády pan ministr Boris Šťastný od 18 hodin z pracovních důvodů.
Dalším, kdo je na řadě, tak je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já budu stručnější, protože jsem se vyjadřovala už ve faktických poznámkách. Možná na úvod bych řekla kolegům, kteří tady říkali, jakou mají zkušenost, jakou já mám životní zkušenost. Já jsem profesionální úředník, to je moje životní zkušenost. Ale nespadala jsem pod zákon o státní službě, ale pod zákon o úřednících samosprávných celků. A můžu vám říct, že jsem ani tak necítila politické tlaky. V mé profesi by to bylo docela - to býval - nikdo si to nedovolil, když to řeknu jednoduše. A pokud jste si skutečně přečetli celý ten zákon a přečetli i zákon o úřednících samosprávných celků, tak jste zjistili, že na sebe velmi dobře navazují, aby byla také propustnost nejen pro odborníky ze soukromé sféry, ale aby obdobné podmínky měli všichni úředníci. A mezi námi, o tom jsem tu v minulém volebním období také mluvila a neslyšela jsem v médiích nebo i od vás říkat: je třeba změnit zákon o úřednících samosprávných celků, je tam všechno netransparentní, jsou tam politické tlaky, úředníci nejsou chráněni. Ne, ten zákon, prosím vás, funguje. Zkuste si srovnat tyto dva zákony a pak zjistíte, že se nic vážného neděje.
Naopak, když chtěla kolegyně - a to mi, promiňte, dámy, pro mě je to docela důležité - zkrácený úvazek z důvodu péče o dítě, velmi rychle se dohodla se zaměstnavatelem, nevedly k tomu správní řízení a hned následující měsíc měla změněny úvazek. Nepotřebovalo být k tomu správní řízení, vyšlo se zaměstnankyní vstříc. I to je možnost zákoníku práce bez správního řízení.
Já jsem na to chtěla jenom říct, abyste věděli, že nevím, proč o tom takto mluvíte. Já opravdu se domnívám, že většina lidí si přečetla pouze mediální zkratky, nečetla ty zákony a neví, o čem hovoří, takže já ke svému připravenému projevu si dovolím ocitovat pár odstavců a na závěr citace vás čeká překvapení. Doporučuji poslouchat až do konce. Cituji: "K 31. prosinci 2018 bylo v rámci projektu Podpora profesionalizace kvality státní služby a státní správy zpracováno ex post hodnocení dopadu zákona o státní službě vyhodnocující naplňování výše uvedených základních cílů právní úpravy státní služby v České republice. I toto ex post zhodnocení dopadu zákona o státní službě vede k závěru o potřebě vyvážení některých institutů zákona o státní službě, když z něj vyplývá, že pružnost personálních postupů ve služebních úřadech, respektive napříč státní službou, není vždy taková, jakou by praxe potřebovala. Podle zprávy ex post hodnocení dopadu zákona o státní službě je proces výběru státních zaměstnanců velmi neefektivní a z důvodu jeho značného administrativního zatížení daného aplikací správního řízení. Na časovou a administrativní náročnost přitom ukazují i poznatky z aplikační praxe zákona o státní službě. Systém výběru představených posiluje uzavřenost státní službě a omezuje do ní přístup některým odborníkům, což má negativní dopad na profesionalitu státní správy."
Jeden z dalších odstavců, cituji: "Změnu, která si klade za cíl snížení administrativní náročnosti související s prováděním výběrových řízení je vynětí výběrového řízení z působnosti části druhé a třetího správního řádu, což přinese změny ve jmenování výběrové komise." Konec citace.
Teď ke zdroji, zdroj je velmi zajímavý. Dne 12. května roku 2022 předložila skupina poslanců Marek Benda, Marek Výborný, Jan Jakob, Josef Cogan a Jakub Michálek návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon (č.) 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Dneska už o tom hovořil i pan poslanec Rakušan. Říkal, že to byla malá novela. Ta malá novela vedla k tomu, že se automaticky museli hned všichni vedoucí přesoutěžit. A to byla ta malá novela a k tomuto byla... To jsou výňatky z důvodové zprávy této novely.
Mimochodem tehdy média o tom vůbec nepsala a nyní o tom píšou, ale jakým způsobem? Já jsem nabyla dojmu, že není důležitý obsah, ale kdo zákon předložil, že kdyby tento návrh zákona předložila předchozí koalice v minulém volebním období, tak bez většího zájmu médií by byl schválen. Musím opět zmínit - on to někdy rád a někdy nerad slyší - našeho místopředsedu Sněmovny Patrika Nachera a jeho dvojí metr. Domnívám se, že i teď je vlastně používán dvojí metr o tom, že záleží, kdo zákon předložil a nezáleží na jeho obsahu.
Ještě jedna věc tu zaznívá. Hovoříme stále o ministerstvech. Víte, já, když jsem se připravovala tehdy - protože já jsem byla zpravodaj obou dvou změn služebních zákonů v minulém volebním období, proto si toho tolik pamatuji - tak i tehdy jsem si zjišťovala aktuální počet služebních úřadů, našla jsem ho k 15. 9. roku 2025: 149. Návrh zákona se nevztahuje pouze na ministerstva. Já vím, že to většina z vás ví, ale většina, co - ale novináři, kteří nás poslouchají, to - vidí jenom ministerstva. Dalších 149, prosím vás, úřadů. Proč mají mít státní zaměstnanci tak absolutně rozdílný přístup oproti zaměstnancům obcí s rozšířenou působností nebo vůbec úředníkům obcí, nejenom s rozšířenou působností, a krajů? Proč?
Domnívám se, že to sjednocení je vhodné. Rozdělovat takto extrémně kategorie úředníků nepovažuji za správné. Možná mě k tomu vede to, že jsem jedním z těch úředníků.
Návrh zákona skutečně podle mého povede k zásadní modernizaci právní úpravy státní služby. A já si dovolím uvést jednu věc na závěr. Já se dále nebudu vyjadřovat, protože jsem se vyjadřovala už v těch faktických poznámkách - nadále bude platit, že vedoucí státní zaměstnanec nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo politickém hnutí. Zcela nově se doplňuje: vedoucí správního úřadu, státní tajemník a vrchní ředitel sekce nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí. ***
