Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.30 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Jenom připomenu, že během naší vlády mezi roky 2021-2025 se stav veřejných financí objektivně výrazně zlepšil, deficity veřejných financí, které předtím dosahovaly i přesahovaly hranici pěti procent, tak jsme snížili pod dvě procenta hrubého domácího produktu. V mezinárodním srovnání, a toto je to jediné podstatné číslo, které je ve světě považováno za důležité, tak jsme byli velmi úspěšní, a to oceňovali i mezinárodně uznávané instituce, jako je OECD, ale také ratingové agentury. A nejde samozřejmě vůbec v první řadě o tu pochvalu nebo prestiž, ale toto hodnocení má velmi podstatný vliv na to, za jaké úroky si stát může půjčovat, a tedy kolik peněz také na úrocích zaplatí.
A připomínám, že na úrocích jsme ročně vydávali dosud - každoročně - téměř 100 miliard korun. To jsou obrovské peníze. 100 miliard korun. A v letošním roce to bude podle tohoto návrhu rozpočtu dokonce poprvé v historii přes 100 miliard korun, asi 109 miliard korun.
A toto vše tady zdůrazňuji z jednoho důvodu. Pokud má někdo pocit, a já mám dojem, že takový pocit má i řada členů vlády, že státní dluh je pouze jakási abstraktní hodnota a že jeho výše nemá žádný dopad na občany, tak žije v bludu, v nebezpečné iluzi. Každá koruna, kterou si vláda půjčuje, se nám v podobě úroků objeví ve výdajích již příští rok, a dále tak snižuje manévrovací prostor vládě při stanovování výdajových priorit. A špatná fiskální politika vlády také zvyšuje ostražitost věřitelů, kteří budou reagovat vyššími úroky, a dojde tedy k dalšímu růstu vládních výdajů a k této skutečnosti vláda Andreje Babiše tímto rozpočtem směřuje.
Celkově lze říct, že ten návrh rozpočtu připravený vládou Andreje Babiše je nezákonný, z mého hlediska je pro Českou republiku nebezpečný a směrem k naší budoucnosti také neodpovědný. Prostě je stejně špatný, jako byly minulé rozpočty, které připravovala Alena Schillerová.
A nyní na třech příkladech vysvětlím jednotlivé výtky. Proč tento rozpočet považuji za nezákonný? Protože nesplňuje parametry, které pro předložení rozpočtu Poslanecké sněmovně stanovuje zákon, konkrétně zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Ten v § 8 s názvem Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v odst. 2 říká, cituji: "Celkové výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu ministerstvo stanoví na základě částky výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů schválených vládou podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti, která je v něm uvedena jako částka na rok bezprostředně následující po běžném roce." Konec citátu. Znovu bych podtrhl tu část podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti.
Tato částka samozřejmě není konečná. Může být upravena o taxativně vymezené výdaje. O taxativně vymezené výdaje, jako je například odstraňování následků živelních pohrom, což využila moje vláda, nebo o určitou část výdajů na obranu. Ale nikde v tomto taxativním výčtu, ať ho čteme shora dolů nebo zespoda nahoru, nikde tam není uvedena klauzule, že by Ministerstvo financí nemuselo tato pravidla dodržovat tehdy, když připravuje návrh rozpočtu v jiném než standardním termínu. A toto je výklad, který používá Ministerstvo financí, který je naprosto účelový a vlastně i absurdní, což konstatují i stanoviska Národní rozpočtové rady.
A Sněmovna, kdybych to chtěl vyhrotit, tak bych řekl, že by se tímto návrhem neměla vůbec zabývat, protože je nezákonný, ale tak ostře to formulovat nebudu a řeknu, že Sněmovna - omezím se na konstatování, že Sněmovna by z důvodu nezákonnosti měla vrátit vládě návrh rozpočtu k dalšímu přepracování.
Vláda se také hájí tím, že musí dodržovat usnesení Poslanecké sněmovny z loňského listopadu. Zde opět vláda argumentuje účelově a vlastně absurdně. Jediné, co je zákonem stanoveno v případě vrácení rozpočtu vládě k přepracování, tak je lhůta, do které má vláda rozpočet Sněmovně znovu předložit, tedy minimálně 20, maximálně 30 dní. Vše ostatní je pouze doporučení Poslanecké sněmovny, jak konstatuje přímo zákon o jednacím řádu. Abych citoval: "Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválí, nebo doporučí vládě její změny a stanoví termín k předložení nového návrhu. Lhůta pro předložení nového návrhu nesmí být kratší než 20 dnů a delší než 30 dnů od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády." Konec citátu z § 102 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Toto ustanovení je samozřejmě porušeno. Ale v tomto případě je to pochopitelné, protože je porušeno v důsledku výměny vlády a dalších okolností. Ale z toho také vyplývá, že zároveň nelze brát usnesení Poslanecké sněmovny jako závazné a zdůvodňovat jím, proč porušuje vláda zákon o rozpočtové odpovědnosti. Já myslím, že jsem celkem přesvědčivě ukázal na konkrétních věcech, že vláda v tomto případě nepostupuje v souladu se zákonem.
Ta moje druhá výtka se týká toho, že - nebo mojí druhou výtkou je to, že tento rozpočet považuji za nebezpečný pro Českou republiku. My žijeme v době zhoršující se mezinárodní situace, zhoršující se bezpečnostní situace ve světě, v Evropě, ruská agrese na Ukrajině brzy vstoupí do svého pátého roku. Evropa je po změně zahraniční politiky Spojených států stále více odkázána na vlastní síly, na vlastní schopnosti. Potvrdil to nakonec i loňský summit Severoatlantické aliance, kde se členské státy zavázaly, a to i na základě tlaku Spojených států, že postupně navýší své výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, z toho 3,5 procenta půjdou na čisté obranné výdaje. A tímto směrem vykročila i naše vláda, která začala napravovat dlouhodobě zanedbané výdaje na obranu. Ano, zanedbané minulou vládou Andreje Babiše.
My jsme v předvolební kampani varovali, že Andrej Babiš a jeho případná vládní účast ohrozí bezpečnost České republiky a bude dělat politiku, která spíš vyhovuje zájmům Ruské federace. Varovali jsme, že Andrej Babiš a jeho potenciální, tehdy potenciální, partneři jsou bezpečnostním rizikem pro Českou republiku. Pan premiér Babiš se dušoval, tehdy ještě ne premiér, že to není pravda, že se dvakrát viděl s Donaldem Trumpem, že on by takové ohrožení bezpečnosti nepřipustil, a tak dal a tak dál.
Ale bohužel historie se opakuje a opakuje se ještě v horší podobě. Zatímco kvůli komunistům před několika lety stačilo z dnešního pohledu sebrat pouhých 10 miliard korun, nyní obraně Andrej Babiš sebral více než dvojnásobek - 21 miliard korun. Nedostane se tak na důležité investice a na modernizační projekty naší armády. Zatímco vláda mluví o protivzdušné obraně, o potřebě obrany proti moderním dronům, tak realita je opačná. Tu vidíme v rozpočtu. Bezpečnost naší země vládu nezajímá. A je zajímavé, že se takového výsledku, takového rozpočtu armáda dočkala od politických stran, kterým na sekretariátech visí fotky Donalda Trumpa. Dočkala se takového rozpočtu od stran, které se hájí národní suverenitou a národními zájmy. Těmi národními zájmy, to bychom se snad mohli shodnout, nebo k těm národním zájmům, ke klíčovému národnímu zájmu patří zajištění bezpečnosti, kterou ale v tomto rozpočtu jednoznačně pohrdáte. ***
