Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.50 hodin)
(pokračuje Eva Fialová)
A často se tady dostáváme do toho, že chceme pomáhat mladým rodinám nebo ve svízelné situaci. Tak ten, kdo je v rozvodovém řízení, tak automaticky spadá do vyššího toho limitu. A pak jsou tu osoby, které opravdu třeba pobírají invalidní důchod a nejsou schopny si zajistit ten byt na trhu práce. A ty jsou uvedeny už dávno v příloze tři. Takže tu zvýhodňujeme, protože to jsou ty osoby, na které by měl být opravdu brán zřetel. Takže paragrafu... A mění se samozřejmě zásadně ten majetkový test, vyhazuje se posuzování z různých stran a vzalo se jednoduchým způsobem nějaká část, nějaký limit, který se stanovit prostě musí, aby ty osoby spadly do automatického nějakého režimu a neposuzoval se každý jenom individuálně, protože je potřeba těmto osobám, už z podstaty věci, že jim nezbývá moc peněz na živobytí, pomáhat. Takže ten § 17 zní nově: Osobou bez vyhovujícího bydlení je vždy osoba – a já si dovolím to tu ocitovat, aby to přesně zaznělo – která bydlí s tím, kdo se dopustil domácího násilí na členu domácnosti. Příjmy této osoby se ve vztahu k možnosti posuzování možnosti opatřit si vlastním přičiněním vyhovující bydlení neposuzují. Za druhé, u které po úhradě nákladů na bydlení příjem domácnosti, včetně dávky státní sociální pomoci, nepřevyšuje částku životního minima domácnosti, podle zákona o dodávce státní sociální pomoci. Nebo za třetí je to, u níž probíhá řízení o rozvodu manželství nebo zrušení partnerství, podle občanského zákoníku, nebo registrovaného partnerství podle zákona o registrovaném partnerství. Vkládá se třetí odstavec, který za osobu bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení vlastním přičiněním, se ve vztahu k příjmu domácnosti vždy považuje osoba, jíž přijetím nebo příjmem její domácnost nepřevyšuje částku – a teďka je to za a) 1,6 násobku životního minima domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci. Nebo za b) trojnásobku životního minima domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci, jedná-li se o osobu uvedenou v odst. 2 písm. c) nebo o osobu se specifickými potřebami uvedený v příloze tři tohoto zákona. Takže, toto zásadně mění příjmový test a není vyloučeno, že na základě individuálního posouzení kdokoliv má větší příjem než 1,6 životního minima bude posuzován a budou mu poskytnuta podpůrné opatření, protože není určitě smyslem mít velký bazén osob, bez kterých není naděje na to, aby ten byt získaly, ale dostávat primárně a zabydlovat osoby, které to nezvládnou samostatně.
Takže potom já bych se ráda ještě vyjádřila, co tady vzniklo, dotaz ke kontrolám: ano, ale ty kontroly má už v současné chvíli součinnost, podle současných zákonů, ve spolupráci s krajským úřadem a sociálními odbory, dělat už teďka sociální odbor, takže to není nic jako nového. A vzhledem k tomu, že se bavíme o – a pojďme si to říct upřímně – o skupině osob, které jsou klienty Úřadu práce a kteří často, jejich životní situace komplikovaná a ten dozor potřebují, tak automaticky je možnost dělat šetření a pokud se tam objeví skutečnost, že byt nějakým způsobem nevyhovuje, tak pan poskytovatel asi neuváděl informace dostatečně správně při zapisování bytu, což je v pořádku, že ten sociální odbor by měl na to upozornit, a nebo, že nedochází k dobré komunikaci s tím poskytovatelem, protože my mu na to budeme ze státu dávat finanční prostředky a on má zabezpečit kvalitní bydlení, protože ho platíme ze státu a dáváme mu na to finanční prostředky. To si pojďme uvědomit.
Já jako absolutně nechápu, kde se vidí tady problém. A uniká mi smysl toho, co jste vlastně od zákona o podpoře bydlení původně chtěli? Chtěli jste pomáhat teda těm osobám anebo dávat finanční zabezpečení poskytovatelům a říct, že se to nevyplatí a že vlastně to nebude nikomu pomáhat? Anebo co bylo vlastně tím účelem? Jako udělat duplicitní systém a nedávat tu kontrolu státu, který na to přispívá, ty finanční prostředky a převádět to na obce a bezbřehé, prostě, rozsévat finanční prostředky tohoto státu? A znovu zopakuji, stát by měl pomáhat těm, kteří si to nejvíc zaslouží a kteří si nemůžou pomoci sami. To je celé a nechci, aby to platili ostatní daňoví poplatníci, kteří dlouhodobě fungují de facto po státu nic neplatí a mají zabydlovat osoby, které si dokážou bydlení na trhu pořídit samy.
To je asi za mě všechno a budou asi reagovat v různých faktických poznámkách, které k tomu přistanou a možná reagovat na nepravdy anebo informace, které jsou nějakým způsobem nabádány, k čemu to má směřovat. Ale ten systém si myslím, že jsme nastavovali velice odpovědně a vyhodnocovali i situaci v terénu a poslouchali nejenom ty pozitivní hlasy, které se ozývaly od měst, které byly zapojené v projektu. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji opět došlo ke změně předsedajícího. Já přečtu omluvy. Od 19 hodin bez udání důvodu se omlouvá pan poslanec Petr Fiala. Do 14 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Zdena Kašparová, a od 17 hodin z osobních důvodů pan poslanec Ladislav Okleštěk. Tak nyní zde máme tři faktické poznámky. S první přichází paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková, s druhou potom paní poslankyně Gabriela Svárovská a s třetí potom paní poslankyně Veronika Kovářová, vaše dvě minuty.
Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené, dámy, pánové, já bych chtěla zareagovat na paní ministryni. Opravdu se tady netvařme, že Agentura pro sociální začleňování byla běžným oborem, měla přes více jak 100 lidí. Lidi, kteří byli v regionu a kteří tam odváděli velký kus práce. To, že vy se jí snažíte zničit a plivete na tu práci, kterou oni mezi těmi lidmi vykonávali, tak je velmi s podivem, když vy zrovna pocházíte, a starostovala jste, v tak exponovaném a sociálně znevýhodněném kraji, jako je kraj Ústecký, tolik za mě.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další prosím tedy paní poslankyni Gabrielu Svárovskou, potom, jak jsem říkal, se připraví paní poslankyně Veronika Kovářová a potom paní ministryně Zuzana Mrázová. Tak, vydržte vteřinku, vaše dvě minuty.
Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji mám doplňující otázku na paní zpravodajku paní poslankyni Fialovou. Já úplně chápu tu potřebu kontroly, kvality těch bytů, které se nabízejí k pronájmu za účasti, tedy podpory státu, ale proč v tom případě se přesouvá ta pravomoc na ten Úřad práce, když ten Úřad práce to prostě kontrolovat nebude a nemůže, protože opakovaně tady v různých agendách, neustále, včera naposledy s panem ministrem Juchelkou, jsme mluvili a mluvíme neustále, o přetíženosti Úřadu práce, tak mně prostě tohleto není vůbec jasné a vlastně mi připadá, že si v té své argumentaci protiřečíte, že voláte po něčem, jako je kontrola kvality toho bydlení, jestli ty byty jsou adekvátní, mají dveře, okna a podobně. Ale zároveň horujete pro opatření, které tu kontrolu spíše ztíží nebo znemožní. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy dvě minuty pro paní poslankyni Veroniku Kovářovou.
Vaše dvě minuty.
Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla odpovědět na vaši otázku, proč teda, jestli tím záměrem bylo platit lidem jejich byty a podporovat trh s realitami? Ne, pomocí dat Ministerstva pro místní rozvoj, my víme, že máme na trhu spoustu volných bytů. Ty byty se lidi bojí pronajmout, protože v tuto chvíli jsou nastavení pro pronajímatele taková, že se bojí ten byt dát všanc, protože se nemusí dočkat dobré práce s tím bytem. ***
