Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.20 hodin)
(pokračuje Matěj Ondřej Havel)
Proto si troufám říct, že zahraniční cesta na Tchaj-wan a diplomatické styky s Tchaj-wanem jsou navýsost pragmatické tak, jak o tom třeba hovoří Andrej Babiš. Nerozumím tomu, proč teda takovou cestu znemožňuje, zakazuje. Nečinit takhle v kooperaci s Tchaj-wanem tak může snad jen někdo, komu na České republice nezáleží, kdo by snad mohl mít lokajskou mentalitu. Někdo, kdo už těm svým výrokům možná nevěří. Kdo si možná už plete, co kdy někde řekl.
Ještě několik pár informací posledních argumentů pro přínos tchajwansko-české spolupráce. Ten objem tchajwanských investic u nás čítá, jak jsem říkal, jednu miliardu dolarů. Když to přepočítáme na české koruny, jsme zhruba u 20 miliard nainvestovaných korun. A ten tchajwanský kapitál v současnosti u nás obhospodařuje asi 25 000 pracovních míst. Je to šestkrát víc než komunistická Čína. Psalo se 7. září loňského roku v e15: Námluvy zafungovaly. Tchaj-wan z Česka udělá evropskou centrálu pro výrobu baterií a datových kabelů. To je do budoucna s měnícím se průmyslem a vyvíjející se technologií skvělá zpráva pro český průmysl, skvělá zpráva pro českou ekonomiku a skvělá zpráva pro český pracovní trh.
A oproti tomu několik informací o Číně. Je to šestkrát méně pracovních míst, je tam vláda jedné strany, je to vláda komunistické strany, se kterou tady máme čtyřicetileté zkušenosti. Je to vláda, která asi jeden milion Ujgurů drží v koncentračních táborech. Je to vláda, která neuznává lidská práva, tak jako to dělají všechny civilizované a svobodné státy celého světa. A je to mimo jiné také vláda, která prokazatelně pomáhá Rusku v jeho válce proti Ukrajině, čili v jeho válce proti Evropě.
Dámy a pánové, přes všechny tyto argumenty budete trvat na tom, že cesta druhého nejvyššího ústavního činitele na Tchaj-wan nedává smysl? Doufám, že přehodnotíte ten svůj názor a že Miloš Vystrčil nepojede na Tchaj-wan jako soukromá osoba, protože to udělá i přes váš zásah, k tomu se pojistil, na to se připravil, ale doufám, že na Tchaj-wan pojede navázat na tu diplomatickou práci, kterou tady vykonala v minulém volebním období Markéta Pekarová Adamová. Oficiálně a upřímně jí za to na této parlamentní půdě děkuji, protože se stává, že naše činy jsou často doceněny až v budoucnosti a nikdo si na to moc nevzpomene a já pokládám za nesmírně důležité připomenout právě, k čemu to vedlo.
Byla to i ta cesta Miloše Vystrčila asi před šesti lety, která položila základy této spolupráce. Ať je to i ta další cesta předsedy Senátu, která umožní tu spolupráci rozvinout. V jedné větě: Je to pro naši bezpečnost důležité. Pro naši konkurenceschopnost a prosperitu strategické a pro naši kredibilitu jako demokratického a svobodného státu v rámci celého světa naprosto zásadní. Děkuji vám.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy se připraví pan předseda klubu KDU-ČSL, pardon, pan předseda KDU-ČSL Marek Výborný a vystoupí a připraví se předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, pěkné úterní odpoledne. Já si dovolím trochu neplánovaně navázat na kolegu pana předsedu Matěje Ondřeje Havla. Já jsem totiž byl tehdy coby předseda poslaneckého klubu účasten té delegace paní předsedkyně Pekarové Adamové. Tedy mohu tady tlumočit osobní zkušenost z této cesty a vše, co tady zaznělo, tak je naprostou pravdou.
Já musím říct a možná k tomu dodejme některé některé věci a v něčem bych, v jedné věci bych s panem předsedou nesouhlasil – já jsem přesvědčen že i kdyby tam pan předseda Miloš Vystrčil byl nucen nakonec kvůli naprostému nepochopení vlády České republiky, vlády Andreje Babiše letět standardní linkou, tak i v tom případě tam nepoletí jako fyzická osoba Miloš Vystrčil, občan České republiky, ale on tam samozřejmě poletí jako druhý nejvyšší ústavní činitel. A ta ostuda za to, že druhý nejvyšší ústavní činitel této země bude nucen letět bez tohoto logistického zajištění, tak půjde jenom za vládu Andreje Babiše, za nikým jiným. O tom jsem opravdu bytostně přesvědčen a přijde mně to jako zcela nepochopitelný, zcela nepochopitelný šťouchanec, naschvál, snaha vymezit se, která vůbec nepomáhá ničemu, a to ani našemu zahraničnímu obchodu. Ta čísla tady padla jasně. A já si velmi dobře pamatuji, když jsme tehdy absolvovali tu cestu jako Poslanecká sněmovna, jak plné to letadlo bylo a bylo plné podnikatelů, ne politiků. Ano, bylo tam několik zástupců, respektive myslím tehdy jeden za poslanecký klub, pokud se nepletu, to se omlouvám, nedíval jsem se teď do podkladů, tam tehdy byl i zástupce poslaneckého klubu hnutí ANO na té cestě, ale to se omlouvám, aby mě nikdo nechytil za slovo, ale hlavně a primárně tam byli zástupci našich podnikatelů, našich vědců, univerzit. A těch jednání, které jsme během těch, jestli se nepletu, tří dnů tehdy na Tchaj-wanu absolvovali nespočet, tak nese ty plody dodnes.
Nikdo, a to tady chci zdůraznit, pokud kolegové tady kroutili z hnutí ANO hlavou, nikdo nepožaduje po vládě, aby tam letěl premiér, aby tam letěl Karel Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu. Tomu já rozumím. Tomu já rozumím a nikde jsem taky neřekl, že by ty vztahy měly být posunuty na tuto exekutivní vládní úroveň. Rozumím našim mezinárodním závazkům a tomu, že toto by bylo překročení té společné politiky Evropy, Evropské unie vůči Číně, respektive vůči Tchaj-wanu. Tomu lze rozumět, ale právě proto máme různé úrovně diplomacie a tou druhou úrovní je ta úroveň parlamentní. Ať už na úrovni Poslanecké sněmovny, nebo na úrovni Senátu. A právě tu máme využívat, a to i pro plnou podporu našich obchodních, ekonomických, vědeckých a vzdělávacích vztahů se všemi zeměmi. A to jsem nechal úplně stranou to zásadní, na co bychom neměli zapomínat a co bychom měli říkat na prvním místě – a to jsou hodnoty, to je hodnotová politika, která v tomto smyslu má pamatovat na to, že demokracii a svobodu je potřeba hájit nejenom doma, na našem vlastním prahu, na našem vlastním domácím pískovišti, ale všude ve světě, Tchaj-wan nevyjímaje.
Já se tedy připojuji tímto i k těm bodům, které tady byly navrhovány mými předřečníky, aby byly zařazeny na jednání této schůze Poslanecké sněmovny.
Dovolte mi ale se vrátit k věci, kterou považuju opravdu za zásadní a důležitou. A to jsou všechny ty peripetie nejenom ohledně plánované volby členů Rady České televize, ale obecně okolo veřejnoprávních médií. Tady se, myslím, bohužel ukazuje na to, jak slabá pozice je pozice Andreje Babiše v rámci své vlastní vládní koalice. Tohleto bychom měli mít na paměti. A tady bych chtěl slyšet, pane premiére, vaši odpověď na jednoduchou otázku, proč toto všechno chcete realizovat v situaci, kdy tady máme relativně funkční stav? Já chci říct, a to taky zdůraznit, nezpochybňuji, že v rámci každé organizace, každé instituce i těch veřejných institucí, ať už to jsou veřejné instituce vědecké, vysokoškolské nebo veřejné instituce v podobě České televize a Českého rozhlasu, že je prostor k větší míře efektivity, ekonomických rozpočtových úspor, o tom nikdo nepochybuje.
Ale k čemu ten chaotický přístup vůbec k tomu základnímu a to je nejenom způsob financování médií veřejné služby, ale jejich celkové ukotvení. Útok fakticky na jejich základní principy fungování jako pojistky toho, co v demokratické společnosti je tak zásadní, klíčové a důležité. To znamená být kritickým zrcadlem vůči nejenom politikům, politické moci, ale i té ekonomické, i té obchodní, podnikatelské a další.
Když se podíváme na tu rekapitulaci, a to je to, co bych tady chtěl, a proto budu, pane předsedo, pane předsedo, jestli mě budete teď poslouchat, já bych s dovolením navrhl na jednání Sněmovny tento bod, abychom na to nezapomněli: Jaký je zájem Andreje Babiše s veřejnoprávními médii? ***
