Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Já nevím, já si myslím, že všichni jsme rádi, že můžeme projednávat zákony konkrétní a nemluvit a neposlouchat ryze vzájemné politické osočování, a proto nebudu už delší a budu odkazovat na důvodovou zprávu, která je poměrně, myslím, podrobně zpracovaná a obsahuje řadu statistik, které si můžete přečíst a možná že vás s nimi i někdo tady další bude chtít seznámit. Já to považuju za zbytečné.

Velmi malá novela, dopady nebudou v té konkrétní podobě hned vidět, ale ten generální preventivní účinek trestní represe doufám, že přivede řadu potenciálních pachatelů tohoto trestného činu k rozumu a budou svoji vyživovací povinnost plnit lépe, než je tomu dosud.

Děkuji za vaši pozornost a samozřejmě na případné dotazy za navrhovatele budu ráda reagovat.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Barbora Urbanová.

Poslankyně Barbora Urbanová: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Já si vezmu příklad z našich stručných kolegů z minulého volebního období a vůbec nás nebudu zdržovat. Jako zpravodajka se jenom vyjádřím k tomu, že skutečně jedná se o sněmovní tisk číslo 115, novela trestního zákoníku, navržen poslanci, skupinou poslanců, která jej předložila podle takzvaného § 90, to znamená, my jako Sněmovna, suverén se můžeme vyjádřit k tomuto tisku už v rámci prvního čtení. Jedná se o poměrně stručný tisk.

Všem doporučuji projít si tu skutkovou podstatu toho trestného činu, tak jak byl navržen nově teďka, protože není pravda to, co občas padá v našich mediálních vyjádřeních, že se vracíme do stavu, který byl před 31. prosincem minulého roku. Ta skutková podstata bude vypadat trošičku jinak. A já se těším na následnou diskusi, do které je přihlášeno poměrně hodně poslanců. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Máme tady... A teď jenom – paní předsedkyně Malá se hlásí s přednostním právem jako předsedkyně klubu nebo jako stanovisko klubu? (Poslankyně Malá: Jako předsedkyně.) Jako předsedkyně klubu máte přednost. (Poslankyně Malá požaduje, aby první mluvila Eva Decroix, která pak musí odejít.) Ano, ale ona se hlásí paní poslankyně se stanoviskem klubu. (Poslankyně Malá chce přednostní právo až po projevu poslankyně Decroix.) To se budete hlásit tím pádem tedy před paní poslankyní (Němcovou z SPD), která je taky stanovisko klubu? (Poslankyně Malá se tedy přihlásí až po stanoviscích klubů.) Dobře, tak jsme se domluvili s těmi přednostními právy. Ono to není úplně jednoduché, ale je to tak. To znamená s přednostním právem stanovisko klubu paní poslankyně Eva Decroix.

Poslankyně Eva Decroix: Předně poděkuji všem kolegyním za možnost to časově zorganizovat. A já si dovolím opravdu být krátká. Já mám totiž pocit, že my jsme tuhletu diskusi už vedli v minulém volebním období, takže my si ji tady zopakujeme. Já předně hned na úvod jak jménem našeho poslaneckého klubu, tak jménem všech opozičních poslaneckých klubů vznáším veto na projednání v devadesátce.

Ačkoliv jsme to projednali a diskutovali opakovaně, tak já si opravdu nemyslím, že by trestní legislativě, žádné trestní legislativě slušelo to, abychom to projednávali a přijímali v prvním čtení. Co mě k tomuto vede? A možná to i dokládá, že se opravdu snažím pochopit a více porozumět to, proč tak spěcháme, tak je i odpověď, kterou mi poslal zde přítomný pan ministr spravedlnosti, kde jsem se dotazovala, jaké podklady, analýzy, studie vedly k přijetí tohoto zákona, anebo jednoduše: jakým způsobem máme zanalyzovány dopady té údajně nevhodné trestní legislativy, která platí od 1. 1. 2026. A je opravdu smutné, že ta odpověď zní, že takové dopady nemáme zanalyzovány vůbec.

My v zásadě přijímáme nebo máme přijímat do konce v prvním čtení legislativu nějaké tři – dobře s účinností po sedmi měsících po přijetí původní legislativy, aniž bychom věděli, proč tak činíme. Rozumím, jsme v Poslanecké sněmovně. Rozumím, že to má aktuální vládní koalice ve svém programovém prohlášení. A dokonce rozumím i principu většiny. Takže rozumím, že zřejmě některé naše argumenty nebudou vyslyšeny.

Ale i přesto si myslím, pokud se zde všichni chceme zaštiťovat nějakou ochranou dětí, pojďme vést v rámci standardního legislativního procesu tu diskusi a hledat opravdu ty instrumenty, které k tomu pomohou. Mě k tomu vede mnoho, mnoho otázek, na které nemám odpověď.

Já si dovolím drobně poupravit, prostřednictvím pana předsedajícího, svoji ctihodnou kolegyni ohledně toho úmyslu a neúmyslu. Nyní platná, to znamená ta platná právní úprava od 1. 1. 2026, počítá s nedbalostním neplacením. To znamená nově má být zaváděno a trestáno pouze úmyslné neplacení. Já jsem nikdy neříkala, že jsem trestař, jak říkáme my právníci, ale dovolím si říci, že z logiky věci vyplývá, že nemusím-li prokazovat úmysl, tak je to mnohem jednodušší. Vy zavádíte zpřísnění těch podmínek. Tak je to takové trošičku překvapivé pro mě.

Nicméně já vlastně nerozumím mnoha těm ohledům, k čemu toto má vést. Chceme-li se bavit o tom, že to má vést k větší ochraně dětí nebo k větší ochraně těch rodičů, těch, kteří zůstávají venku a nedostali zaplaceno výživné, ano, to je určitě společenský problém, který trápí nás všechny. Ale prosím to, co vy přijímáte, je jakási kosmetická a spíše politická úprava, která nezmění zásadním způsobem žádnou ochranu. Ano, nebude tam ta kvalifikovaná skutková podstata, že děti vystavujete nebezpečí nouze.

Ale prosím, jakým způsobem má být dítě ochráněno a jakým způsobem má být zlepšena pozice toho rodiče samoživitele, je-li neplatič výživného ve vězení? Asi bych předpokládala, že začne hradit své dluhy. Ale prosím, opravdu předpokládáme, a já jsem se na toto výslovně dotazovala i v té interpelaci, že někdo je schopen hradit své dluhy z vězení? Pan ministr mi argumentuje tím, že v průběhu výkonu trestu dochází ke srážkám ze mzdy.

Tak opětovně, asi všichni tušíme, a pokud netušíme, tak ne všichni vězni pracují. A my nemáme žádnou možnost lidově řečeno donutit vězně, aby pracovali. Pokud pracují, tak jejich příjmy jsou omezeny nařízením vlády a rozhodně nejsou vysoké. A i kdybychom přijali, že někteří z nich pracují za ty nízké částky, tak zase prosím nezapomeňme, jaké náklady následně vězeň musí ještě hradit právě třeba Vězeňské službě. Co tam zůstává na to výživné?

Chceme opravdu argumentovat tím, že lidi uvězňujeme pro to, aby začali pracovat a hradit výživné? Není toto, lidově řečeno, příliš drahá legrace? Když víme, že denně nás vězeň, a děkuju panu ministrovi za upřesnění těch aktuálních údajů, stojí 1 873 korun, to znamená, že stát stojí neplatič, neplatič výživného měsíčně, prosím podržme se, 58 000 korun. Opravdu je ten stát tak hloupý, že místo toho, aby toho neplatiče uvěznil, tak nechce dát ty peníze přímo těm dětem? Nebylo by to mnohem efektivnější? Nemáme se třeba tedy bavit o tom, že zde máme nějaký institut, ne zcela domyšlený, ne zcela dopracovaný, zálohovaného výživného? Takže my máme venku toho rodiče, který nedostává výživné, jemu se strhává, když má hodně štěstí, nějaká minimální částka, stát platí 58 000 korun měsíčně. A říkáme, že pomáháme dětem?

Mě velmi překvapila, když ještě hovoříme o tom, a to je celá ta alfa omega, jak je nyní tento návrh předkládán, že chceme pomáhat dětem, tak ale my prosím zcela zapomínáme o tom, že dětství není jenom o výživném. Ano, samozřejmě, bez výživného se špatně hradí škola, bez výživného se špatně hradí kroužky. Ale dětství je taktéž o nějakém pocitu bezpečí a o vytváření nějakých rodinných vazeb.

A prosím, mnoho z vás, i mé ctěné kolegyně zde byly v minulém volebním období, když se zde konal seminář s asociací, která podporuje rodiče a především děti vězněných rodičů. A my víme, jak negativní dopady má rozdělení rodin. My víme, jak negativní dopady má to, že tomu dítěti ze dne na den někdo zmizí z života. My víme, jak složité je udržovat každý měsíc... (Poslankyně Malá nesouhlasně vrtí hlavou.) Paní kolegyně, vím, že se to špatně poslouchá, ale to je jenom realita a pan ministr to potvrdí, protože Vězeňská služba se tímto zaobírá denně, aby byla schopná udržet kontakt mezi dítětem, které je venku, a mezi rodičem, který je takzvaně za mřížemi. ***