Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Renata Vesecká, připraví se pan poslanec Rajchl. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Renata Vesecká: Děkuji. Já bych chtěla jenom říci, že v trestním právu platí věta, že někdy méně je více. Rozšiřování kriminalizace jevů ve společnosti je vždycky určitým zásahem do osobnostních svobod a je to také, už to tady bylo zmiňováno, porušení do určité míry zásady ultima ratio, tedy to, že stát má zasahovat opravdu jenom tehdy, jestliže nelze věci napravovat jinak.
Minulý rok došlo v podstatě, v uvozovkách řečeno, tedy k dekriminalizaci neplacení výživného, ale já se domnívám, že to nebyl správný krok. Domnívám se, že naopak současná právní úprava, která je navrhována, přesně odráží to, co je potřeba v rámci toho jednání postihovat. Motoristé ve svém programu mají ochranu zranitelných subjektů a jednoznačně zranitelným subjektem je dítě. A v tomto případě je právní úprava, která vypouští v podstatě nutnou podmínku naplnění trestnosti vyvolání stavu nouze, výsostnou ochranou, povýšenou ochranou dětí a v tomto směru tedy považuji zamýšlené jednání za zcela správné a odpovídající.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní pan poslanec Rajchl s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji mockrát za slovo, pane předsedající. Já jenom navážu na své dvě ctěné kolegyně, protože v podstatě jsem chtěl říct něco podobného. Naopak ten úmysl je naprosto zásadní v této situaci a to vypuštění podmínky nouze je zcela správné, protože v tuto chvíli jde o to, aby opravdu tou hlavní funkcí tohoto nového ustanovení byla ta funkce preventivní. Na to nepotřebujeme žádné studie. Asi když vytáhneme z trestního zákoníku trestný čin krádeže, tak zřejmě se bude krást víc. To znamená, logicky odstrašovací funkce tohoto ustanovení je tady naprosto zásadní. Nejde o to, abychom někoho posílali do vězení. Jde o to, aby prostě ti lidé, kteří úmyslně nechtějí platit výživné, přestože ho platit mohou, tak aby prostě nad sebou měli ten Damoklův meč v podobě trestního stíhání. To je myslím naprosto logické, naprosto správné.
A když tady paní kolegyně Decroix zmiňovala pana Jiřího, věřím, že to není pan Václav N., kterého měla na svých plakátech, tak právě v tomto případě on je dokonalým příkladem toho, že v dané situaci by prostě nedošlo k jeho potrestání, protože by tam absentoval ten úmysl. To je naprosto jednoznačný fakt.
A v neposlední řadě to, co tady bylo řečeno o ultima racio, tak tenhleten materiální korektiv, který je zakotven v ustanovení § 12 odst. 2, ten je dán vždy a ve všech případech. To znamená, soud musí v každém případě posuzovat, zda byla naplněna míra společenské škodlivosti, aby se jednalo o trestný čin. To znamená, přestože formálně právně to jednání může naplňovat ty znaky trestného činu, tak pokud soud nedospěje k závěru, že došlo k určitému naplnění míry společenské škodlivosti, tak musí konstatovat, že se o trestný čin nejedná. Takže ten materiální korektiv ultima ratio je zde přítomen vždy a za všech podmínek. Děkuji mockrát.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a nyní budeme pokračovat s přednostními právy. Další by měla vystoupit paní předsedkyně Malá.
Než dorazí k pultíku, načtu omluvy. Paní poslankyně Kašparová Zdena se omlouvá od 18.10 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Lipavský Jan se omlouvá od 18 hodin do 20.30 hodin z osobních důvodů, paní poslankyně Sedmihradská Lucie od 17.30 do 18.15 z pracovních důvodů a z členů vlády se omlouvá pan ministr Zůna od 17.30 z pracovních důvodů.
Tak, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Úplně se přiznám, že nevím, kde začít, ale začnu snad tím, že celá ta změna, ta novela není o tom, že chceme zavírat rodiče do vězení. Je to o tom, že je potřeba prostě společnosti vyslat jasnou zprávu o tom, že je naprosto normální se o svoje děti starat, pečovat o ně, a pakliže to z nějakého důvodu nechci nebo nemohu dělat, tak je naprosto v pořádku a je v rozporu se zákonem, pokud na ně nebudu platit, pokud je nebudu finančně podporovat a nebudu platit výživné. To si myslím, že je to zásadní.
Já rozumím rétorice paní poslankyně Decroix o tom zavírání rodičů. To je totiž to jediné, čím se dá ta jejich dekriminalizace neplacení výživného obhájit, kterou v minulém volebním období Fialova vláda schválila, ale pojďme si na rovinu říct, jaká jsou ta čísla. Ta čísla hovoří o tom, že nepodmíněně bylo potrestáno v roce 2024 kolem 340, možná 380 pachatelů. Podmínek padlo kolem 2 000 a, podržte se, trestů domácího vězení bylo kolik? Šest! Šest. Řekněte mi, kdo z vás má problém s tím, aby rodič, který neplatí výživné na svoje dítě, dostal trest domácího vězení? Půjde do práce, z práce, domů, žádný fotbal, žádná hospoda, žádný koncert, žádná diskotéka. Prostě má možnost vydělávat peníze, aby se postaral o to své dítě a případně o něj fyzicky pečoval.
Takže já myslím, že tohleto snad nemůže vadit vůbec nikomu. Neumím si představit, komu by tohleto vadilo. Takže prosím, opusťme už tu rétoriku, že chceme zavírat rodiče za neplacení výživného do vězení. Samozřejmě budou takoví, kteří v tom vězení skončí, protože jsou nenapravitelní, ale tady si troufnu zpochybnit tezi paní poslankyně Decroix v tom smyslu, že to budou jinak úplně vzorní rodiče, protože já si myslím, že každý rodič, kterému skutečně záleží na dobru svého dítěte, tak ho nikdy nevystaví ani nouzi, a nevystaví ho ani tomu, že by neplatil soudem stanovené výživné. V tomhletom si skutečně dovolím s paní poslankyní Decroix velmi intenzivně polemizovat. Takže to si myslím, že je věc, která by tady měla zaznít.
A současně jsem tady slyšela od řady některých opozičních kolegů neformálně takové debaty o tom, že je to problém té ženy, případně toho muže samoživitele, který je na tu úhradu nákladů a na péči o to dítě sám, že to je jeho problém, že si takovýmto způsobem vybral partnera. Asi proti tomu vcelku nic nemám, proti této tezi, jenom naprosto nesouhlasím s tím, aby ten druhý rodič, který nikdy nebude chtít vystavit to dítě nouzi a nějakému materiálnímu nedostatku, na úkor toho druhého chodil do dvou tří prací a na základě toho neměl čas fyzicky trávit čas s tím dítětem a pečovat o něj. To si myslím, že skutečně je věc, nad kterou bychom asi mávnout rukou neměli.
Co se týká toho domácího vězení, chci moc poděkovat panu ministru spravedlnosti Tejcovi, že apeluje na soudy, aby skutečně ukládaly alternativní tresty. Myslím si, že je to skutečně na místě, protože ty statistiky, tak jak je mám k dispozici, opravdu nehovoří pro ukládání alternativních trestů moc dobře. Když už jsem tady hovořila o těch šesti uložených trestech domácího vězení, řeknu, že obecně prospěšných prací bylo uloženo kolem 560, peněžité tresty 2, což asi dává poměrně logiku, ale podmíněných odsouzení bylo přes 2 300, což já považuju za naprosto neefektivní trest v tomto případě.
A pakliže se tady máme bavit o nějakých číslech, tak Asociace neúplných rodin už konstatovala, že za poslední tři měsíce, respektive za první tři měsíce tohoto roku vzrostl počet žádostí o pomoc s vymáháním výživného o 20 procent. Data Exekutorské komory říkají, že počet exekucí na výživném oproti loňským zhruba 800 stoupl za ty první tři měsíce letošního roku (na) 1111, takže ta data hovoří jasně. ***
