Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.10 hodin)
(pokračuje Jeroným Tejc)
To, co už tady zmínila paní předsedkyně Malá, je, že domácí vězení, které si myslím, že nejvíce je přiléhavé tomu neplacení výživného, bylo uloženo pouze v sedmi případech. To považuji skutečně za fatální selhání naší justice. Myslím si, že když jsme tady v minulosti prosazovali domácí vězení, když to prosazoval tehdy pan ministr Pospíšil, tuším, tak jsme určitě počítali s tím, že to bude masivně využívaný alternativní trest, který má svůj smysl, který má smysl v tom, že ta daná osoba nepřijde o kontakt s rodinou, chodí do práce a následně večer se zdržuje doma. To je pro ni ten trest, který ji vede k tomu, aby například právě platila výživné. Takže v této souvislosti jsem požádal jak Nejvyšší soud, tak Nejvyšší státní zastupitelství, aby změnili svou praxi, aby změnili metodiku, jak státní zástupci v daných věcech, jaké tresty navrhují, kdy se odvolávají proti uloženému trestu a aby aplikovali daleko více právě trest domácího vězení, zejména v těch případech, kde to tedy smysl dává. Já jsem názoru, že to smysl dává u neplacení výživného. Myslím, že to je metoda, která může být úspěšná, protože už se to v minulosti stalo a byli jsme podobně úspěšní ve snaze více posílit vymáhání peněžitého trestu a to se stalo.
To, co je třeba samozřejmě doplnit, že ten trest odnětí svobody je tou nejzazší možností, kdo jste kdy zastupovali své klienty jako advokáti, kteří neplatili výživné, tak jste se určitě, stejně jako já, setkali s tím, že řada z nich, bohužel, neplatí z principu. Má pocit nějaké křivdy a rozhodne se, že ten druhý partner si nezaslouží, aby získával od něj peníze a neuvědomují si, že jsou to prostředky pro to dítě. A přesně na tyhle tento trestný čin platí, a platí velmi preventivně, a to jsou lidé, kteří pod hrozbou toho, že by nakonec mohlo dojít k jejich odsouzení, tak se rozhodnou tu vyživovací povinnost – danou zákonem – plnit.
Myslím, že skutečně nejde poměřovat ta čísla jenom těmi, kteří jsou odsouzeni, ale právě těmi tisíci, kteří platí výživné a neplatili by ho, kdyby to neplacení nebylo trestným činem.
A na závěr k té debatě, která tady zazněla a asi ještě zazní, zda máme jiné nástroje, jak pomoci placení výživného. Určitě máme. Já jsem záměrně zatím nepřistoupil k tomu, že bych navrhl novelizaci ustanovení, které jste schválili v minulém období, to znamená postoupení pohledávky a úroky z prodlení. Nejsem úplně názoru, že by to byly dobré mechanismy, myslím si, že mají svá docela velká rizika. Ale souhlasím s tím, že má smysl je nechat chvíli, když už tedy byly schváleny. Já bych pro ně nehlasoval, ale když už byly schváleny, má smysl je nechat alespoň rok, rok a půl fungovat a uvidíme jestli s nimi bude dobrá nebo špatná zkušenost. Je to otázka opravdu toho, jak budou využity a zda nebudou zneužity a hledáme samozřejmě další cesty, které by byly úspěšné – v minulosti se velmi osvědčilo, a osvědčuje se dodnes, zabavování řidičských průkazů, jako věc, která možná je nejefektivnější při vymáhání výživného, takže samozřejmě se nabízí i možnosti zabavování pilotních průkazů, možnosti zabavování kapitánských průkazů. Nebo možná: i třeba v minulosti byla debata o loveckých lístcích. Ale to je věc, která vyžaduje hlubší debatu. Já jsem proto oslovil rezorty dopravy i zemědělství, aby se vyjádřily k těmto možnostem, aby samy řekli, jak by to oni vnímali, kdyby vymáháním výživného se začalo zabývat i těmito kategoriemi, a na základě té debaty, kterou můžeme vést i v ústavně-právním výboru – a to nabízím – předtím, než bychom se do této legislativy pustili. Můžeme si říct, jestli by to byla nebo nebyla správná cesta, jak zvýšit vymáhání výživného jinou než tou trestněprávní sankcí. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní by se stanoviskem klubu SPD měla vystoupit s přednostním právem paní poslankyně Irena Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Irena Němcová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi vás seznámit se stanoviskem klubu SPD. Tento návrh jsme jako koalice předložili a není jen technickou novelou. Je to jasný signál, že stát konečně přestane tolerovat neodpovědnost vůči vlastním dětem. Připomeňme si, co se stalo. Poslední novela trestního zákoníku omezila trestnost zanedbání povinné výživy i na případy, kdy je dítě nebo oprávněná osoba vystavena nebezpečí nouze. To byl krok špatným směrem. Praxe to znamenalo, že tisíce rodičů, převážně otců, mohly měsíce, ba roky, neplatit alimenty. Pokud druhý rodič, babička nebo stát nějak tu díru zalepili. A trest? Žádný. To není spravedlnost, to je amnestie pro neplatiče. SPD říká: rodina je základ státu a dítě má právo na oba rodiče, nejen na jméno v matrice, ale i na jejich odpovědnost a peníze na jídlo, školní pomůcky a střechu nad hlavou. Není přijatelné, aby slušní občané, často samoživitelky, tahaly za všechno samy, zatímco neplatič si klidně žije, pracuje načerno nebo převádí majetek na novou partnerku. Trestní právo tu musí být ultima ratio, ale musí být funkční. Už před minulou změnou jsme říkali, že toto není o vězení pro každého kdo se jednou opozdil. Je o tom, aby rodič, který úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, neplní zákonnou povinnost déle než čtyři měsíce, věděl, že stát nebude přehlížet. Náš návrh vrací zdravý rozum, rozšiřuje trestní odpovědnost tam, kde civilní exekuce selhávají a selhávají. A selhávají často. Dlužník změní zaměstnání, žije na ubytovně, majetek je na třetí osoby a dítě – to má smůlu.
Podívejme se na fakta. Stát ročně vyplácí miliardy na dávky v hmotné nouzi a příspěvky na bydlení, právě kvůli naplacenému výživnému. To nejsou peníze daňových poplatníků. To jsou peníze, které mají jít na naše děti, na školy, na zdravotnictví. My v SPD říkáme: každý, kdo zplodí dítě, za něj nese zodpovědnost. Ne stát, ne daňoví poplatníci, ale rodič. A pokud ji nese, musí nést i důsledky když neplatí. Tento návrh není o tvrdosti a symbolech bez reálného dopadu. Je o spravedlnosti, o tom, že dítě nesmí být rukojmím rozchodu rodičů. O tom, že trestní právo má chránit slabšího. A slabší je v tomto případě dítě.
Asociace neúplných rodin, která pomáhá samoživitelkám vymáhat dlužné alimenty, hlásí od letošního ledna do března roku 2026 od 20 % nárůst žádostí o pomoc. ***
