Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Nyní vystoupí pan poslanec Pospíšil a připraví se paní poslankyně Stojanová. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte i mně jako kmetovi trestního práva tady říct několik poznámek k návrhu zákona, který zde projednáváme a který jsme i mnohokrát debatovali (Gestikuluje ke stolku zpravodajů.) s paní profesorkou na různých odborných odborných plénech.

Já nejprve řeknu předem, že jsem nebyl příznivcem té novely, která v minulém volebním období výrazně zúžila kriminalizaci neplnění vyživovací povinnosti. Média jsou mi svědky, že když se to projednávalo, já jsem to kritizoval v médiích, byť to předkládala vláda, které jsem fandil a podporoval jsem ji, tak na toto téma jsem měl jiný odborný názor. Já si myslím, že ochrana dítěte nebo podle zákona obecně osoby, které svědčí vyživovací povinnost, má být podrobena trestnímu právu, protože ostatní prostředky ne vždy jsou dostačující. A platí to, co tady říkal i pan ministr, že zkrátka v tomto případě, v případě tohoto trestného činu ta odrazující, preventivní funkce trestního práva je mnohem důležitější než potom samotný výkon trestní represe. 300 osob bylo od účinnosti novely od 1. ledna propuštěno z vězení a je samozřejmě otázkou, když tedy 300 osob bylo propuštěno a bylo výrazně zúženo to, co je trestným činem neplnění vyživovací povinnosti vázáno na takzvané uvedení v nebezpečí nouze, tak by bylo zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet.

Já na jedné straně tedy mám tento odborný názor, na druhé straně tedy jasně říkám, že výrazně nesouhlasím s postupem, který byl zvolen. Jako – dovolím si říci – autor trestního zákoníku – možná je ta poznámka ode mě trošku ješitná – když někdo chce novelizovat trestní zákoník, který jsme na půdě Parlamentu projednávali před 20 lety za účasti tehdy (Ukazuje do vládních lavic.), jak bylo řečeno, perspektivního mladého sociálního demokrata pana ministra Tejce – pamatuju si ty debaty, které jsme tu před dvaceti lety spolu vedli – ke (ve?) vší úctě (Ukazuje opět do vládních lavic.) a vážnosti k panu ministrovi a k mému respektu vůči němu, jeho osobě, tak mě trošku mrzí, že teď zkrátka je kodex, trestní zákoník projednáván poslaneckou iniciativou, ještě ve zrychleném řízení.

Dámy a pánové, to už se fakt posouváme do roviny – promiňte mi to – naprosté neúcty k trestnímu právu, ke kodexu obecně a tak dále, jo? Pro mě tím pádem samotný obsah se trošku dostává na druhotnou kolej. Já fakt nechci se dostat do situace, kdy klíčové, základní zákony země, jako je občanský zákoník, trestní zákoník, občanský soudní řád, trestní řád, budeme projednávat i bez debaty v ústavně-právním výboru. Já se velmi omlouvám, možná jsem formalista, (Otáčí se ke stolku zpravodajů.), ale, paní profesorko, působili jsme spolu na stejné fakultě a tak dále, přece tohle nelze obhajovat – a teď pomíjím ty věcné argumenty pro tu novelu – ale přece novelizovat skutkovou podstatu, která se dotýká tisíců potenciálních pachatelů, 300 bylo ve vězení, bez toho to probereme aspoň v ústavně-právním výboru, bez toho, že máme analýzy ministerstva a tak dále, já fakt považuju za neúctu před tím samotným zákoníkem, ale i vůči těm, kterých se to dotýká. Zkrátka a dobře, trestní právo má tak fatální dopad do života našich spoluobčanů – a jsou to tisíce potenciálních pachatelů v případě neplnění vyživovací povinnosti – že zákonodárce se má obtěžovat aspoň s tím, že to řádně projedná v ústavně-právním výboru. Já se omlouvám, já na tom trvám a ten proces je pro mě důležitější, u trestního práva dvojnásob, než u řekněme nějakých technických nebo jiných zákonů. A fakt mě to strašně mrzí, paní profesorko, skrze pana předsedajícího, jak si vás vážím a máme spolu korektní profesní vztahy, myslím, že tedy máme devadesátku u poslanecké novely trestního zákoníku.

Zkrátka a dobře, neplnění vyživovací povinnosti patřilo mezi nejčastěji ukládané trestné činy, týkalo se to tisíců pachatelů a je otázka, kolik to trestní právo potenciálních pachatelů odradilo. To není nějaká velmi úzká skutková podstata pro fajnšmekry, která se několikrát za rok soudila, a v zásadě by to byla jaksi vedlejší, vedlejší věc.

A já bych fakt strašně rád, aby ta debata byla komplexní – pan ministr to trošku naznačil – protože ač sám jsem příznivcem trestní restrikce, tak je faktem – a říkal to můj předřečník (Ukazuje do pléna.) pan kolega Pláteník – že v moderní Evropě mnoho evropských států jde směrem omezování trestněprávní restrikce a posílání (posílení?) efektivity, občanskoprávní efektivity vymáhání výživného. A my bychom o tomto měli hovořit, to jsou propojené nádoby, proto ta debata na ústavně-právním výboru a proto by pan ministr vedle čísel a faktů měl říci, jestli tedy a proč případně ministerstvo nechce jít cestou posílení efektivity exekučního řízení, kdy se vymáhá výživné skrze občanskoprávní procesní instrumenty, jo? Tak jsou země, které mají trestní restrikci, a jsou země, které mají rozpracovanou civilní cestu, jak výživné vymáhat. A dneska v Evropě se posiluje ta druhá linie.

Pan ministr to zmínil, bral jsem to jako pochvalu od něj, vzpomněl můj návrh – kdysi jako ministra – zabavování řidičských průkazů, ať to někdo vyhodnotí. Ale já jsem přesvědčený, že to, co vedlo v posledních 30 letech k zvýšení vymáhání neplacení výživného, tak byl právě tento návrh – zabavování řidičských průkazů. Inspirovali jsme se tedy na Slovensku – ať se jsem upřímný, nebyl to přímo můj nápad – a jasně se ukazuje, že pro některé neplatiče výživného je tak citlivá věc nemít řidičský průkaz, že radši platí, než aby neměli řidičák. Pro někoho nemít řidičák je možná ještě horší než dostat podmínku nebo nějakou jinou trestní sankci, která nemá přímo podobu výkonu trestu odnětí svobody. Tak to zkrátka je. A ta debata o tom by měla být – ne to přetahování, které tu proběhlo mezi dámami, které musely odejít na počátku debaty a nejsou tady bohužel – typu, jestli tam je úmysl, nedbalost a tak dále, ale i v těchto věcech, protože výživné se prolíná občanským právem, procesním občanským právem, exekučním řízením a trestní restrikcí. A my to musíme vnímat jako nádoby, které jsou propojené, bavit se o tom komplexně. (Nesrozumitelné) trestní právo, mělo se zefektivnit více exekuční vymáhání. To jsem vytýkal předchozímu panu ministrovi. Dobře, šel modelem, (s?) kterým já nesouhlasím, ale v Evropě je možný – omezíme trestněprávní postih neplacení výživného, ale měli jsme přidat tím pádem na té civilní cestě – (Otáčí se do vládních lavic.) pan ministr to říkal – typu zabavování... já nevím... zbrojních pasů nebo další varianty, které tady jsou jakoby jo, to, co pro toho neplatiče je újmou, aniž by to byla trestní represe, o co může přijít... typu řidičský průkaz, (nesrozumitelné) další výsady, a proto nakonec to zaplatí dobrovolně.

Takže to jsou všechno otázky, které tady padají – já tu debatu celou pozorně poslouchal a budu poslouchat dál – a už jen proto bychom na ústavně-právním výboru toto měli prodiskutovat. (Otáčí se a ukazuje ke stolku zpravodajů.) Vždyť paní profesorka jako vážená, významná česká akademička přinesla na poslední ústavně-právní výbor debatu o věkové hranici. A bylo skvělé, že tam vystoupili odborníci ústavu spadajícího pod Ministerstvo spravedlnosti a popsali nám, jak se vyvíjí kriminalita, dětská kriminalita v posledních letech.

To jsou přesně věci, které mají proběhnout, protože furt si myslím, že trestní právo je něco, co by nemělo úplně politicky rozdělovat středopravicové, levostředové a jiné vlády, ale mělo by nás to spojovat, protože je tam nějaká míra senzitivnosti, ostatně ten trestní zákoník – (Otáčí se do vládních lavic.) pan ministr tu je – myslím, že tehdy podpořil nakonec – teď nevím, nemohu klást panu ministrovi otázky – ale, že byl přijat v širším politickém kontextu než pouze Topolánkovou vládou.

V každém případě se tehdy velmi aktivně sociální demokrati podíleli na té debatě a já po téměř 20 letech – (Otáčí se do vládních lavic.) – za to panu ministrovi děkuji, že to tady byla velmi věcná a zajímavá debata. Takže budu doufat, že ta debata bude pokračovat a že to další kolo proběhne. Prosím, nevnímejte to veto jako nějaký naschvál, ale fakt si myslím, že to bude ku prospěchu věci. Když si vyříkáme, jak debatu o těch liniích zavinění – tady padal: úmysl, potom někdo o nedbalosti a tak dále – ale i vyříkáme si další nástroje, které mají posílit právo dítěte – byť to není vždycky dítě, je to osoba, které svědčí vyživovací povinnost, ale v praxi jsou to děti – právo dítěte a možnost dítěte domoci se výživného. Já nepatřím mezi ty, kteří tvrdí – taky to padlo tady v debatě: vězeň nás stojí 35 000 měsíčně, no, tak radši to dětem plaťme, jo. ***