Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.40 hodin)
(pokračuje Jeroným Tejc)
Poslední věc – pracovní odměna. Už to tady padlo několikrát, tak ještě jednou. Každý vězeň, a pracuje jich zhruba 7 500 z těch téměř 20 000, tak je to 65 procent přibližně z těch práceschopných vězňů, tak jejich pracovní odměna je polovina minimální mzdy, což je nyní 11 200 korun. Z toho 33 procent z té čisté částky, kterou mají, tedy z 9 900 korun, platí výživné, to je 3 300 korun. Já si myslím, že to není málo. Není to málo v poměru k tomu, že neplatili předtím buď nic anebo měli velké dluhy na tom výživném.
Takže ano, ten systém není dokonalý. Já budu rád, když se ti, kteří neplatí výživné, vyhnou vězení, je to opravdu ten krajní prostředek a je jich opravdu málo v poměru k těm, co neplatí, kteří skončí ve vězení, ale je to jedna z cest, jak docílit toho, aby ti, kteří tu odpovědnost nést mají, kteří se rozhodli mít děti nebo si je pořídili, se nevyhýbali tomu základnímu, tedy péči o ty děti.
A uznávám, že na to není černobílý pohled. Já sám jsem v minulosti váhal, zda tedy zrovna tahle věc má být trestná, nemá být trestná, ale jak už řekly kolegyně, vyvíjí se ty názory a v tuhle chvíli na základě toho, co vím a jak se ta čísla vyvíjela v minulosti, se kloním k tomu, aby ta trestnost v té rovině úmyslného neplacení výživného byla zachována. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Nyní tady máme faktickou poznámku a já dávám dvě minuty panu poslanci Janu Burešovi.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Děkuji paní předsedkyni Vesecké i panu ministrovi za reakci, ale nedá mi to, abych nezareagoval. Zareaguju jenom možná na pana ministra. Víte, pane ministře, mě to docela zarazilo, když jste říkal, že tenhleten předpis psalo Ministerstvo spravedlnosti. Tím vlastně přiznáváte, že jste opravdu obešli mezirezortní připomínkové řízení. Když se ta novela předtím dělala a to neplacení výživného se dekriminalizovalo, ne úplně tedy, nebo nezavírá se za to tak, abych byl úplně přesný v tuto chvíli, tak to tím mezirezortním připomínkovým řízením proběhlo. Shodli se na tom odborníci.
A já jsem vždycky vnímal, že Poslanecká sněmovna může mít tisíce politických názorů na různé věci, ale že speciálně u těch novel trestního zákoníku se vždycky hodně dávalo na to, co říkají odborníci, to znamená soudci, státní zástupci, vědečtí pracovníci, prostě lidé, kteří se opravdu tomu trestnímu zákoníku věnují mnohdy celoživotně.
A vždycky jsem já vnímal, a to byla celá nálada tady v téhleté Poslanecké sněmovně, že u tohohle speciálního zákona, zákoníku tedy, abych byl úplně přesný, že tam to bylo hlavně o té odborné části, nikoliv o tom, jak my cítíme, jestli by měl být trest za vraždu vyšší nebo nižší, jestli bychom měli kriminalizovat více, že jezdí někdo bez řidičáku nebo méně.
A tady jste mě velmi překvapil, pane ministře, že se přiznáváte k tomu, že jste vlastně to mezirezortní připomínkové řízení obešli, že jste obešli ty odborníky a že je vlastně v tomto směru vypínáte a nenecháváte. A musím říct, že mě to velmi mrzí a že si myslím, že to je velká a velká chyba. Ona se nám jednou vrátí zpátky.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Mezitím nám naskočily další dvě faktické poznámky. S tou první přichází paní poslankyně Berenika Peštová, s druhou potom paní poslankyně Eva Decroix a než dojde paní poslankyně, tak od 20.20 do 23.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Matěj Gregor. Nyní máte své dvě minuty.
Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já si myslím, že nebudu potřebovat ani ty dvě minuty. Já jsem chtěla zareagovat na svého ctěného kolegu, pana poslance Bureše. Já si myslím, že nemá smysl tady vytahovat kdo si co si nebo kdo co připravoval, nepřipravoval. Já kdybych si vytáhla legislativu, která byla v minulém volebním období a která sem byla dávána jako poslanecká iniciativa a kdybyste si vytáhli, kolikrát jsem upozorňovala na to, že to jde poslaneckou iniciativou, byť víme moc dobře, že to připravila ministerstva, ať to bylo Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak to prostě bylo. Dávali jste sem novely bez toho, aniž by to prošlo řádným připomínkovým řízením. Osm let jsem to dělala, takže vím, čím to mělo projít a jednoduchá odpověď, která mi vždycky tady byla řečena, poslanci si můžou předkládat, co chtějí. Ano, možná třeba nějaká diskuse mohla proběhnout nebo neproběhla, třeba ta diskuse proběhla nebo naopak třeba je to z praxe toho ministerstva a pouze ministerstvo hojí a napravuje to, kde zjistilo, že to nefunguje nebo že musí být přísnější. Ale opravdu je zbytečné tady říkat, že někdo něco sem dal poslaneckou iniciativou a nešlo řádným procesem, protože vy jste to dělali jak na běžícím pásu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A máme tady nyní tedy již dvě faktické poznámky. S tou první přichází paní poslankyně Eva Decroix a s druhou pan poslanec Jan Bureš. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Eva Decroix: Já moc děkuji, pane předsedající. Já vás nebudu trápit dlouho, hlavně nebudu trápit pana ministra, protože já myslím, že my právníci, o to více pan ministr, který se věnuje trestné politice dlouho, asi všichni tušíme, že je to trošičku takové plácnutí do vody, ale já připomenu, ať je to tady zřejmé všem, a já souhlasím s paní kolegyní, ano, zanedbání povinné výživy je a má být trestné, ale to, prosím, je trestné i dnes. Jenom ať tady jako všichni nespadneme do nějaké jako vylhané propasti, že dnes není trestné neplatit výživné. Je jenom součástí jako všech ostatních trendů. My se nebavíme o tom, zda to má či nemá být trestné, ale o tom, jaká za to má být sazba a za jakých podmínek to má být trestné. A já jenom odcituji, aby to bylo všem zřejmé, Jaká dnes platí právní úprava. Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce a vydá tak oprávněnou osobu nebezpečí nouze, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
To znamená, že toto je již možné i pokud to nedělám naschvál a uvedu to dítě v nebezpečí nouze, tak budu potrestán. To znamená, my jsme jenom nevyhodnotili, zda toto nám vůbec k něčemu slouží a hovoříme o tom, že naše vláda dekriminalizovala. Ne, my jsme snížili sazbu, ale co je tam důležité, je tam to dítě. Je tam to nebezpečí nouze, protože v tom okamžiku má nastupovat trestní represe.
Nyní trestáme každého bez ohledu, zda tam to nebezpečí nouze je nebo není. Tak se potom bavme o tom, jestli, a paní kolegyně tady prostřednictvím pana předsedajícího citovala prevenci a represi. Dnešní legislativa splňuje obojí a jediné, o co tady jde, že neprošel pozměňovací návrh v minulosti, a to máte v programovém prohlášení, tak to musíte nějak dohrát, ale víme, že dětem tím nepomůžeme, protože již dnes je to.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Aby to bylo fér, tak jsem ten čas nechal stejně, jako měla paní doktorka Vesecká. Tak máme tady, prosím, tři faktické poznámky. S první přichází pan poslanec Jan Bureš, s druhou potom paní poslankyně Renata Vesecká a s třetí paní poslankyně Helena Válková. Vaše dvě minuty.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Já vím, že na paní kolegyni Bereniku Peštovou by člověk neměl reagovat, protože se pak začneme tady asi jen vrstvit a budeme si tu dávat další a další faktické poznámky, ale já tady reagovat musím.
Já se přiznám, že jsem si tu statistiku nedělal, kolik bylo v minulém volebním období na Poslanecké sněmovně poslaneckých novel z řad vládní koalice a kolik z těch novel bylo takhle předtlačeno dopředu, aby se projednaly, ale troufnu si tvrdit, že ani jedna nebyla novela trestního zákoníku. A to jsem tady říkal před chviličkou, my jsme se snad vždycky tady na té Sněmovně shodovali na tom, že u takhle zásadní novely, u takhle zásadního zákoníku, jako je trestání člověka státem, bychom měli hlavně poslouchat ty odborníky, kteří nám radí a říkají nám, co bychom měli dělat a podle toho bychom se měli orientovat. ***
