Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.00 hodin)
(pokračuje Michal Zuna)
Takže ano, formálně lze říci, že pravidla zůstanou, ale ve skutečnosti by se změnilo to nejdůležitější. Zmizel by veřejný dohled opřený o zákonný rámec. A to je právě ten důvod, proč považuji zrušení bez náhrady za tak nebezpečné, protože nejde jen o proceduru, jde o to, zda stát chce nebo nechce mít minimální mantinely pro obsazování vedení firem, které hospodaří s obrovským veřejným majetkem. A víte, ona námitka, že jde jen o vnitřní věc státu, tak nestačí. Vy jako předkladatelé tvrdíte, že při nominacích nejde o výkon veřejné moci navenek, ale o soukromoprávní jednání státu při výkonu vlastnických práv. A to může být formálně správná charakteristika, ale z hlediska dobré správy státu je potřeba dodat něco podstatného, a to, že jde o výkon vlastnických práv státu, neznamená, že stát nemá potřebovat transparentní a zákonem podepřená pravidla. Zcela naopak, že právě tam, kde stát disponuje majetkem, rozhoduje o miliardových aktivech, jmenuje vedení podniků a nebo vytváří personální vliv, tak tam je potřeba vysoká míra důvěry, předvídatelnosti a veřejné kontroly. Tvrdit, že jde jen o interní nebo soukromoprávní rovinu, a proto není potřeba zákonný rámec, je podle mě příliš pohodlné. Stát není běžný akcionář, stát nakládá s majetkem všech občanů. A právě proto by měl mít vyšší standard, nikoliv nižší. A zrušení zákona samozřejmě je rovno nižšímu standardu.
Dalším faktem je, že ani ten argument nákladů neobstojí. I v důvodové zprávě je opět zmíněno, že zákon vytváří mandatorní náklady a že jeho zrušení přinese dílčí úspory. Dobře, i kdybychom připustili na chvíli, že nějaké náklady existují – ale ptejme se férově a zásadně – jsou tyto náklady opravdu problémem nebo je problémem spíš to, že existuje určitá procedurální kontrola. A podle dostupných dat byly přímé náklady na fungování výboru velmi nízké. Jsou to jednotky desetitisíců korun a i kdyby tomu tak nebylo, tak stále platí jednoduchá úvaha, že jedna jediná špatná nominace nebo jeden jediný nekompetentní, loajální, nikoliv odborný výběr kandidáta nebo jedna jediná chyba ve vedení státní firmy, tak mohou způsobit škody nesrovnatelně vyšší než náklady na celý kontrolní mechanismus. Úspora několika administrativních kroků a omluvte mi ten výraz pár drobných v rozpočtu, tak je velmi slabý argument pro zrušení základních pojistek a pro zrušení tohoto zákona. Pojďme si ještě říct, co by bylo systémovým řešením. Jestliže se shodneme na tom, že zákon může mít slabá místa, pak je na místě samozřejmě si říct i co by bylo správné řešení. Podle mě to určitě není zrušení zákona bez náhrady, ale ideálně novelizace. Nabízíme nějaké podněty, ať už zavedení jednotného veřejného portálu pro výběrová řízení, nominace a jmenování, nebo dále lépe definovat profil jednotlivých obsazovaných pozic či rozšířit roli výboru pro personální nominace či vytvořit otevřenou databázi kvalitních kandidátů. Můžeme i zpřesnit pravidla pro dozorčí rady či posílit přehlednost, srovnatelnost celého tohoto systému. To by za mě byla systémová debata, debata o tom, jak pravidla zlepšit, a takovou debatu bych i velmi rád vedl. Ale ten návrh, tak ten tuto debatu nevede. Ten pouze říká, že zákon není dokonalý, tak ho zrušíme, což je legislativně jednoduché, ale institucionálně velmi krátkozraké, a výsledkem bude velmi netransparentní stav.
Pak je tady ještě politický a institucionální rozměr, a tady mi dovolte jednu poznámku. Ten zákon přece nevznikl proto, aby někoho zbytečně zatěžoval. Ten nominační zákon tak vznikl proto, že dlouhodobě existovala nedůvěra veřejnosti v to, jak jsou obsazovány pozice ve státních firmách, a vznikl jako reakce na obavy z trafikaření, z klientelismu a personální netransparentnosti. A my po šesti letech máme místo návrhu na jeho posílení či jeho zdokonalení, tak máme návrh na jeho zrušení, na jeho odstranění a to je podle mě velmi špatná zpráva, a to nejenom vůči odborné veřejnosti, nejen vůči lidem, kteří se zajímají o kvalitu správy státu, ale i vůči samotným státním firmám, protože my jim tím říkáme, že nemusíme mít zákonný rámec, stačí, když si to vláda upraví sama podle toho, jak se jí to hodí. A to je velmi nebezpečné.
My se tím přibližujeme plíživými kroky Slovensku i orbánovskému Maďarsku. Já jsem přesvědčen, že takový přístup není správný bez ohledu na to, kdo právě sedí ve Strakově akademii. A to je za mě důležité zdůraznit – nejde o premiéra, nejde o tuto vládu, nejde o minulou vládu. Jde o pravidla, která mají platit bez ohledu na jména nebo toho, kdo je zrovna u moci. A právě proto má mít stát institucionální pojistky.
Co tedy říci na závěr? Dámy a pánové, je naprosto legitimní diskutovat o tom, zda nominační zákon potřebuje změny. Je legitimní debatovat o jeho rozsahu, institucionálním uspořádání i praktickém fungování. Je za mě legitimní navrhovat novelizaci, ale není správné z jeho nedokonalosti vyvozovat, že ho máme zrušit celý a bez náhrady, protože problémem takové předlohy není údajná nesystémovost, problémem je nesystémovost zrušení. Zrušit zákonná pravidla a nahradit je pouze příslibem interních pravidel není krok k lepšímu systému, je to krok k menší stabilitě, menší předvídatelnosti a také menší veřejné kontrole. A já jsem přesvědčen, že stát má v oblasti obsazování vedení svých firem jít přesně opačným směrem, nikoliv méně transparentnosti, ale více transparentnosti, nikoliv méně veřejného dohledu, ale silnější veřejný dohled a nikoliv méně pravidel, ale pravidla lepší. Já proto považuji na závěr za správné tento návrh odmítnout a místo něj otevřít seriózní debatu o novelizaci a posílení nominačního zákona. Já se i proto tímto přidávám už k předchozímu návrhu na zamítnutí návrhu zákona již v prvém čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní by s přednostním právem měla vystoupit paní předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová.
Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, předkladatelé, kolegyně, kolegové, já také krátce vystoupím, přidám se ke svým předřečníkům. Podporuji návrh na zamítnutí tohoto zákona. Myslím si, že pokud chceme vylepšovat nominační zákon – a ten prostor pro to vylepšování tady určitě je – jednak který vyplývá z té kritiky, kterou sami předkladatelé navrhují, takhle i v odborném prostoru se objevují návrhy na to, jak tento zákon vylepšit. Jeden z těch návrhů, jenž avizoval náš předseda Vít Rakušan, že bude dávat pozměňovací návrh, pokud tedy nevyslyšíte náš návrh na zamítnutí tohoto zákona, my opravdu bychom preferovali odbornou debatu. Pokud něco nefunguje nebo máme zkušenost, že něco jde vylepšit, tak to pojďme vylepšit, ale prosím není žádný důvod to úplně bez náhrady rušit. To považuju opravdu za pokus o demontáž transparentního státu. My tedy projednáváme sněmovní tisk 116, Návrh poslanců Zuzany Ožanové, Patrika Pařila a Renáty Vesecké na úplné zrušení zákona č. 235/2019 Sb., tedy takzvaného nominačního zákona.***
