Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.00 hodin)
(pokračuje Gabriela Svárovská)
Proč vláda neposlouchá obce ani vlastní komunální politiky? Proč neposlouchá kraje? Proč neposlouchá ombudsmana, který rozhodně nepatří mezi progresivní snílky? Proč neposlouchá odborníky, kteří se problematice věnují řadu let?
Druhý zásadní problém je oslabování prevence. Po celou dobu projednávání této novely slyšíme slovo efektivita. Tak se podívejme na tu efektivitu. Původní zákon vycházel z toho, že kontaktní místa pro bydlení mají pomáhat lidem včas, ne až ve chvíli, kdy skončí na ubytovně, ne až ve chvíli, kdy přijdou o byt, ne až ve chvíli, kdy se rodina rozpadá pod tlakem dluhů a nejistoty. Ale dřív. Právě proto vznikala síť kontaktních míst pro bydlení. Právě proto měl zákon silnou preventivní složku, protože prevence je levnější než řešení důsledků.
Každý sociální pracovník, každá sociální pracovnice to ví. Každý starosta a starostka to vědí. Každý, kdo se někdy setkal s bytovou nouzí, to ví. A přesto se paní ministryně, která s bytovou nouzí podle svých slov zkušenosti má, tváří, jako by to neplatilo. Samotná RIA k zákonu počítala s tím, že systém podpory bydlení může přinést úspory až 1,4 miliardy korun ročně.
Třetí věcí jsou příjmové limity. Ano, slyšeli jsme, že je tady záměr je změnit. A paní zpravodajka Fialová uvedla přesná čísla těch změn. To určitě trochu pomůže. Je dobře, že došlo k dohodě a ty pozměňovací návrhy opozice byly přijaty, že se zmírní dopady, negativní dopady té novely. Ale je celkem špatné, že to ten původní návrh vůbec obsahoval. Z toho je totiž zřejmý ten lajdácký přístup k projednávání, konzultacím s odborníky, s lidmi z praxe. Přesně takhle to vypadá, když ty návrhy připravují lidé, kteří tomu nerozumí. Protože schválně jak na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak na Ministerstvu práce a sociálních věcí byli odstaveni od přípravy novely odborníci a odbornice. A pak tu novelu připravovali lidé, kteří tomu vůbec nerozumí a nemají představu o dopadech.
Z toho je zřejmé, že vláda pak potřebuje pomoc opozice, aby novela zákona nedopadla katastrofálně, ale jenom velmi špatně. Kdybyste připravovali a předkládali novelu standardní cestou, tak byste se tohle dozvěděli už v mezirezortním připomínkovém řízení. Ale vy jste ten návrh zákona schválně utajovali, abyste se vyhnuli diskusi.
Podobně jako když vedoucí Úřadu vlády rozpráší agendy na jednotlivá ministerstva a zdůvodní to tím, že kdybychom to předem diskutovali, tak bychom ten krok nemohli udělat. Ano, má pravdu. A je dobře, že by ten krok nemohli udělat. Právě proto, že by výsledek veřejné diskuse byl, že je to nesmysl a těm agendám to uškodí.
A pak je tu ještě jeden rozměr: obchod s chudobou. Prý proti obchodníkům s chudobou bojujete. Tak proč tato novela oslabuje kontrolní mechanismy? Oslabuje místní znalost prostředí. Přesouvá rozhodování dál od obcí. Proč oslabujete schopnost průběžně kontrolovat, jestli podpora skutečně směřuje tam, kam má? Vždyť děláte pravý opak toho, co by měla dělat vláda, která to s bojem proti obchodu s chudobou myslí vážně.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, na celé novele je opravdu nejvíc znepokojující způsob, jakým vznikla. Zásadní změny nebyly předloženy po široké odborné debatě, nebyly podloženy novým hodnocením dopadů, nebyla vedená seriózní diskuse s obcemi, nebyli vyslyšeni lidé, kteří budou zákon každý den uvádět do praxe. A přitom právě oni nejlépe vědí, co funguje a co ne.
Tato novela oslabuje systém, který měl pomáhat lidem v bytové nouzi a měl pomáhat bytové nouzi předcházet. V České republice dnes žije kolem 160 000 lidí v bytové nouzi. Desítky tisíc z nich jsou děti. Jsou to konkrétní rodiny. Děti, které se opakovaně stěhují. Senioři, kteří nevědí, jestli zvládnou platit nájem. Samoživitelky, které každý měsíc počítají, jestli jim po zaplacení bydlení zbude na základní potřeby. Těmto lidem pomáháte tím, že prakticky zatarasíte jejich přístup k podpoře. Budou skákat přes vámi nastavené překážky a pobíhat mezi úřady.
Nikomu nepomůže, když se oslabuje prevence. Proto považuji vaši novelu za chybu. Velkou chybu. A proto ji nepodpořím.
Na závěr dovolte přečíst apel veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, který byl zaslán předsednictvům poslaneckých klubů. Podotýkám, že Stanislav Křeček byl zvolen veřejným ochráncem práv v roce 2020 za vlády hnutí ANO. Velkým zastáncem jeho volby a advokátem při volbě ve Sněmovně byl mimo jiné poslanec SPD Jaroslav Foldyna.
Nyní cituji ombudsmanův dopis: „V Brně 5. května 2026. Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo, před zítřejší 17. schůzí Poslanecké sněmovny se na Vás obracím kvůli návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 175/2025 Sb., o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení), konkrétně ve věci pozměňovacího návrhu číslo 762. Rád bych Vás a Vaším prostřednictvím také členy poslaneckých klubů seznámil s výhradami, které k pozměňovacímu návrhu mám. Tyto výhrady jsem neměl možnost uplatnit ve standardním připomínkovém řízení, neboť neproběhlo.
Na úvod podotýkám, že na potřebu systémového řešení dostupného bydlení upozorňuji dlouhodobě. I přesto, že navrhovaný zákon o podpoře bydlení nepovažuji za dokonalý, ocenil jsem již při jeho předložení, že stát se jeho prostřednictvím snaží nastavit systémové řešení bytové nouze. Obávám se však, že přijetím pozměňovacího návrhu by došlo k nepřiměřenému zúžení už tak velmi limitované podpory bydlení a vznikající systém podpory by nebyl funkčním nástrojem.
V pozměňovacím návrhu spatřuji dva zásadní problémy. Za prvé převedení části agendy z kontaktních míst pro bydlení na úřady práce. Z našich poznatků víme, že úřady práce jsou již nyní přetížené. Přidání další takto významné agendy, na kterou navíc mohou na úřady práce chybět kvalifikovaní zaměstnanci, může vést k tomu, že potřebnou pomoc v bydlení nebudou schopné včas a kvalitně poskytovat. Apeluji proto na poslance, aby agendu na úřady práce nepřeváděli. Tento požadavek jsem vyslechl i na veřejném slyšení v Senátu od řady zástupců obcí, které již kontaktní místa pro bydlení od ledna zřídily.“
Další část dopisu veřejného ochránce práv se týká příjmových limitů, které jak jsme tady slyšeli od paní zpravodajky, se přijetím pozměňovacího návrhu kolegyně Veroniky Kovářové budou předkladatelé snažit zmírnit. Proto tuto část už číst nebudu.
Já a mým prostřednictvím i Stanislav Křeček vám děkujeme za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Došlo ke změně předsedajícího. Dámy a pánové, přeji pěkné odpoledne. Nyní zde máme faktickou poznámku a po ní s přednostním právem předseda STAN Vít Rakušan. Vaše 2 minuty.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Nicméně bych ráda reagovala na některé věci, které zde tady byly řečeny. My jsme avizovali, paní kolegyně, že ten pozměňovací návrh přijde. A jak tady říkáte, v utajení, nikdo o něm nevěděl... Dokonce byl přesně popsán vám, jakým způsobem vám ho rozešlu a kdy jsem ho předkládala s dostatečným předstihem, aby byla možnost na něj reagovat případnými pozměňovacími návrhy, kdyby někdo jako unikl. Tak mě to jako mrzí tento přístup. Ale to se nedá nic dělat. To už jste zkrátka vy.
A potom tady je obava to, že to jako nepomůže. Ale tak se pojďme říct, že my ty byty nemáme. Vy tady operujete čísly, kolik lidí by si zasloužilo bydlet, kteří jsou v bytové nouzi. Tak já ta čísla řeknu. Ano, jejich 160 000 v republice. ***
