Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych úvodem připomenul důvod předložení tohoto návrhu, který byl blíže představen již v prvním i v druhém čtení a všem poslankyním a poslancům taktéž na výboru pro sociální politiku v tomto týdnu. Cílem návrhu je oddálení náběhu digitalizace a souvisejících změn ve způsobu administrace řízení ve věcech dávek státní sociální podpory, ke kterému má podle platného znění zákona o státní sociální podpoře dojít k 1. červenci tohoto roku. Jde o změny, které dávají do souladu provádění administrace dávek, pokud jde o automatizované a digitální procesní úkony s procesy nastavenými právní úpravou nové dávky státní sociální podpory, takzvané superdávky, která byla přijata s účinnosti od 1. října 2025. Například se jedná o způsob podání žádosti prostřednictvím klientské zóny Jenda, způsob doručování do této zóny, vedení spisu výhradně v elektronické podobě, nastavení procesních lhůt v návaznosti na digitální doručování a další. Jsem přesvědčen, že sjednocení procesů, které budou podpořeny aplikačně prostřednictvím jednotného informačního systému přispěje k větší efektivitě celého řízení.

Základní účinnost zákona je navržena dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s tím, že navrhovaný zákon musí nabýt účinnosti nejpozději tak, aby k navrženým posunům účinnosti v první úpravě digitalizace superdávky došlo včas.

Výbor pro sociální politiku jako výbor garanční na své 8. schůzi dne 12. května schválil hlasovací proceduru pro třetí čtení a projednal podané pozměňovací návrhy. Závěrem si vás znovu dovoluji požádat, abyste s předkládaným návrhem zákona vyslovili souhlas. Prosím tedy o podporu tohoto sněmovního tisku. Děkuji za podporu.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Martínková Španihelová a připraví se paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Krásný dobrý den, děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi dnes vystoupit k tématu, které se dotýká statisíců rodin v České republice. K tématu, které není abstraktní položkou ve státním rozpočtu, ale každodenní realitou rodičů malých dětí. K tématu rodičovského příspěvku, jeho reálné hodnoty a jeho předvídatelnosti. Je to téma, které se dotýká i velmi mě osobně a mých kolegyň z poslaneckého klubu za Piráty, protože jsem matkou tří dětí, nejmladší z nich je tříleté. Tedy i já jsem ta, která, když se jí dítě narodilo v roce 2023 a rodičovský příspěvek se zvýšil v roce 2024, tak jsem byla doma za ten starý rodičovský příspěvek a pečovala o dítě, i když moje náklady na jeho výživu a živobytí celé rodiny byly stále stejné.

Mluvíme-li o rodičovském příspěvku, nemluvíme jen o jedné sociální dávce. (Hlasité hovory v sále.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím o klid!

Prosím.

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Děkuji, pane předsedající. Mluvíme o tom, zda stát dokáže rodičům nabídnout jistotu v období, kdy pečují o nejmenší děti, kdy se často snižuje příjem domácností a kdy zároveň rostou náklady na provoz této domácnosti. Mluvíme o tom, zda stát chápe, že rodina s malým dítětem nebo s více dětmi nemůže čekat roky na to, až se naše politická reprezentace jednou za čas rozhodne, zda rodičovský příspěvek navýší, o kolik ho navýší, komu ho přizná a kdy se to stane, protože my jako rodiče nepotřebujeme nahodilost, nepotřebujeme každých několik dalších let sledovat, jestli se naše životní situace stane předmětem politického vyjednávání. Rodiče potřebují systém, potřebují pravidla, potřebují předvídatelnost a stabilitu. Potřebují vědět, že pokud rostou ceny, což rostou, pokud inflace snižuje hodnotu peněz, stát na to bude reagovat automaticky a spravedlivě. Rodiče potřebují vědět, že s nimi stát počítá a že zná jejich potřeby. Dámy a pánové, a to je náš úkol.

Proto dlouhodobě jako Piráti prosazujeme, aby rodičovský příspěvek podléhal pravidelné valorizaci. Jednoduše řečeno, aby rodičák nebyl zmražený na mnoho let, zatímco ceny kolem rostou, ale aby se pravidelně upravoval podobně, jako se upravují důchody. Ne proto, že bychom chtěli stavět jednu skupinu obyvatel proti druhé. Právě naopak, protože stát má chránit všechny, kdo jsou zasaženi růstem životních nákladů. Ten důchodový systém už svůj valorizační mechanismus má, díky bohu za to, má pravidla, která zajišťují, že důchody neztrácejí hodnotu jen proto, že ta inflace, o které stále mluvíme, roste. Ale my jako rodiče malých dětí chceme podobnou jistotu a tu nemáme. Rodičovský příspěvek často zůstává roky stejný, přestože náklady na bydlení, energie, potraviny, dětské potřeby, léky nebo služby rostou. A pak se jednou za čas přijde s jednorázovým navýšením, často navíc nastaveným tak, že část rodin zůstane mimo jen kvůli datu narození dítěte, což je třeba můj příklad, o kterém jsem mluvila na začátku, a nejen samozřejmě můj. Takový přístup není férový, není předvídatelný a rozhodně není dobrým základem pro rodinnou politiku země, která se zároveň potýká s klesající porodností, jak jsme včera mohli slyšet na vládní konferenci. Prostě není nástrojem prorodinné politiky, kterou se často všichni zaštiťujeme v předvolebních kampaních.

Všichni tady víme, že porodnost v České republice klesá. Je to velké téma, je to velký problém. Ale všichni také víme, že jen jediný nástroj tento problém nevyřeší. Samotná valorizace rodičovského příspěvku nezajistí, že se ze dne na den narodí více dětí, ale my jako Piráti říkáme, že to je velmi důležitý dílek celé té skládačky, valorizace rodičovského příspěvku. Je to signál, že stát s rodiči počítá, že je nenechá napospas inflaci, že péče o malé děti není soukromý problém jednotlivých rodin, ale hodnota, kterou má společnost uznávat a podporovat. A my jako stát v tom máme jít příkladem, že si je stát vědom přínosu, který má výchova nové generace obyvatel a jejího důstojného zajištění.

Právě poslední roky nám velmi tvrdě ukázaly, co se stane, když takový mechanismus chybí. Vysoká inflace ukousla z hodnoty rodičovského příspěvku obrovský kus, který teď těm rodinám opravdu schází. Částka, která byla v minulosti nastavena jako určitá forma pomoci, má dnes úplně jinou kupní sílu, než jak se to v tom roce 2024 nastavilo. Rodiče za stejné peníze pořídí méně jídla, méně oblečení, méně plen, méně potřeb pro děti, méně služeb a přitom péče o dítě nejde odložit. Nejde počkat, až se mi navýší rodičovský příspěvek. Ty děti jsou malé teď a my teď potřebujeme pokrýt jejich potřeby. Dítě nemůže počkat, až se vláda za rok nebo za dva rozhodne, jestli se rodičovský příspěvek zvýší, o kolik se zvýší, zda se vůbec zvýší. Je to velmi nepředvídatelné a pro ty rodiny opravdu neúnosné.

Současná výše rodičovského příspěvku, tedy 350 000 korun, se opět několik let nezměnila, ale jeho hodnota klesla a dopady tohoto poklesu nejsou teoretické, vidíme v těch konkrétních rodinách, vidíme je kolem sebe, vidíme je u rodičů, kteří počítají každou stokorunu. Pro někoho to může být nepředstavitelné, ale opravdu to tak je, u matek a u otců, kteří řeší, zda zaplatí kroužek, školku, lékařskou péči, nové boty nebo kvalitnější potraviny, vidíme je u rodin, které se po zaplacení nájmu energií a běžných výdajů dostávají do situace, kdy jim na konci měsíce nezbývá téměř nic a oni opravdu počítají každý den, kdy jim ta rodičovská podpora přistane na účtu.

Do toho do toho se přidává prohlubující se krize bydlení a růst cen v této oblasti. Hrozí ještě markantnější dopady zejména na domácnosti samoživitelek a samoživitelů, závislých na příjmu z RP jako hlavního zdroji příjmů domácnosti. Zde se dostáváme do kolotoče, kdy se domácnost stává závislou na sociálních dávkách a jejich včasné výplatě. Nejčastěji jsou to dávky hmotné nouze, příspěvek na bydlení, nově zmiňovaná, často skloňovaná superdávka. Ale není to ani správné, ani důstojné, a proto navrhujeme zvýšení rodičovského příspěvku na 420 000 korun a zároveň zavedení jeho pravidelné valorizace jako nástroj, který opravdu rodinám pomůže.

Nechceme jen jednorázovou opravu problému, který se za pár let vrátí a zase budeme mít na stole, zda se navýší, o kolik se navýší a kdy se to stane. My chceme systémové řešení. Chceme pravidlo, které bude fungovat bez ohledu na to, kdo zrovna sedí ve vládě, kdo má silnější vyjednávací pozici a zda se zrovna blíží volby. ***