Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. V této chvíli přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, to jest k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslanců. Poprosím o nastavení – už to nastaveno je.

V této chvíli vás odhlásím všechny, přihlašte se svými identifikačními kartami, a je správně nastaven potřebný počet hlasů, který je 101.

Přednesu návrh usnesení: „Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 11/7.“

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, přihlášeno 158 poslanců, pro 118, proti nikdo.

Návrh zákona byl přijat ve sněmovní verzi (Potlesk.), a tím tento bod končím.

Podle programu v této chvíli máme bod

14.
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky,
Marka Bendy, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 72/ – druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili 13. května na 17. schůzi v obecné rozpravě.

Teďka přečtu to, co tady máme v přípravě, abych vám osvěžil paměť, a pak se rozjede debata, kterou vidíte na obrazovce.

Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Dál byl tisk přikázán výboru pro mediální záležitosti a petičnímu výboru. Iniciativně si tento návrh projednala také stálá komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Usnesení výboru a stálé komise byla doručena jako sněmovní tisk 72/2 až 6.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele poslanec Radek Vondráček a zpravodajka garančního výboru, ústavně-právního výboru poslankyně Renata Vesecká. Vidím vás, tak vás poprosím, abyste se posadili za stůl zpravodaje.

Dále připomínám, že zpravodajem výboru pro mediální záležitosti je pan poslanec Ondřej Babka, zpravodajem petičního je poslanec Jan Hrnčíř a zpravodajem stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury je poslanec Libor Vondráček. Zpravodajové Sněmovnu s usnesením již seznámili.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, kdy se o slovo přihlásil – na řadě je Jan Berki. Faktická poznámka není žádná, takže pokračujeme, připraví se Patrik Pařil a pak budeme v podrobné rozpravě. Tak, pane poslanče, já musím zapnout mikrofon a můžete se do toho pustit.

Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já tady s dovolením vlastně navážu na diskusi, kterou jsme se zástupcem předkladatelů panem poslancem Radkem Vondráčkem vedli v předchozím volebním období, a to bylo o výkladu toho, k čemu jsou faktické poznámky určeny. Pan poslanec Vondráček už mi tehdy vysvětloval, že v zásadě došlo k tomu, že ten výklad je daleko volnější než ve skutečnosti ten paragraf, jak je textován, protože se jakoby tam pomíjí v podstatě to, že ten návrh říká, že se to má jednat k průběhu té rozpravy, což bylo vykládáno ale tak, že to má reagovat na jakýkoliv podnět. Pan poslanec Vondráček, jsem koukal, že předložil pozměňovací návrh, který upravuje právě tu faktickou poznámku v tom volnějším výkladu, tedy je konzistentní v tom, o čem jsme se kdysi bavili, a abych zůstal i konzistentní já, tak ten pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál, právě naopak zachovává ten přísnější výklad té faktické poznámky, ale zpřesňuje ho tak, aby nedocházelo právě k tomu nesprávnému výkladu, který tu některé kolegyně v diskusi o faktických poznámkách používaly. Tolik krátké zdůvodnění a já se potom v podrobné rozpravě ještě přihlásím k tomu samotnému pozměňovacímu návrhu.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. V této chvíli je na řadě Patrik Pařil, připraví se Olga Richterová a další, kteří se vidíte na obrazovce. Pan poslanec Patrik Pařil. Máte slovo.

Poslanec Patrik Pařil: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já bych se rád přihlásil k dvěma pozměňovacím návrhům, které podávám společně s poslanci Radkem Vondráčkem, Andrejem Babišem, Tomiem Okamurou, Petrem Macinkou, Markem Bendou, Taťánou Malou, Radimem Fialou a Borisem Šťastným ke sněmovnímu tisku 72, sněmovní dokument číslo 77, který se týká zákona o státním rozpočtu.

Problém, jež tento návrh řeší, není teoretický, opakuje se pravidelně a my všichni jsme měli možnost sledovat jej zblízka. Dochází k němu vždy, když volby do Poslanecké sněmovny zasáhnou do harmonogramu přijímání státního rozpočtu. Dosavadní vláda vypracuje vládní návrh zákona o státním rozpočtu a předloží jej končící Poslanecké sněmovně, která jej objektivně nestihne projednat. A i kdyby jeho projednávání začala, nová Poslanecká sněmovna jej dokončit nemůže, protože jednací řád jí v tom brání. Návrhy předložené minulé Sněmovně zásadně nelze projednat. Známe to, spadnou pod stůl. Totéž platí pro návrh státního závěrečného účtu. Výsledkem je, že vláda zpravidla v demisi musí bezprostředně po ustanovení nové Sněmovny návrh zákona o státním rozpočtu znovu předložit, přitom v něm reálně nemůže nic změnit. Jednak na to ve vymezeném čase není prostor, jednak k tomu nemá politický mandát. Výsledkem tohoto formálního úkonu je tedy v zásadě totéž číslo znovu na stole, jen se celý proces o drahocenné týdny prodlužuje a roste riziko rozpočtového provizoria.

Navrhované řešení jednoduché. Nová Poslanecká sněmovna by mohla navázat na projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu tam, kde jej předchozí Sněmovna zanechala, a to včetně střednědobého výhledu státního rozpočtu, který je projednáván jako samostatný sněmovní tisk. Projednávání by tak pokračovalo bez zbytečných průtahů, bez nutnosti opakování usnesení vlády v demisi a bez formální ztráty dosavadní parlamentní práce. Zároveň chci zdůraznit, že návrh zachovává plnou flexibilitu. Nová vláda bude mít vždy možnost vzít předložený návrh zpět a předložit zcela jiný, pokud to politická situace bude vyžadovat, případně může technicky upravit dosavadní návrh a zaměřit se na přípravu novely. Návrh tedy není šit na míru žádné konkrétní koalici, ani momentální politické konstelaci. Jednací řád Poslanecké sněmovny již dnes zná případy, kdy vybrané sněmovní tisky přecházejí do nového volebního období. Přiznávám, že nejde o návrhy zákonů, avšak návrh zákona o státním rozpočtu je velmi specifickým zákonem, který má při svém projednání řadu odchylek.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, pardon, já vás přeruším. Je nás tady fakt ani ne půlka a ten hluk je tady, jakoby nás tady bylo víc, než kolik se sem vejde lidí. Já vás poprosím, jestli máte něco jiného než jednací řád, tak jestli můžete v kuloárech. Tady to se netýká zpravodaje a předkladatele samozřejmě, ti tady musí sedět a poprosím vás skutečně o klid. Pane poslanče, můžete pokračovat.

Poslanec Patrik Pařil: Děkuji. Alternativou by bylo zkrácení stávajícího volebního období, které by termín voleb posunulo na původní termín. To však není systémový krok, protože jde o jednorázový zásah, který problém řeší pouze pro nejbližší volební cyklus, přičemž v budoucnu se termín voleb může opět posunout do stejně nepříznivé chvíle. Navrhované řešení naproti tomu funguje trvale bez ohledu na to, kdy přesně se budou v budoucnu volby konat.

Součástí návrhu je rovněž úprava vztahu mezi návrhem státního rozpočtu a návrhem státního závěrečného účtu. V současné době je lhůta pro projednání státního závěrečného účtu stanovena pouze nepřímo jako podmínka zahájení třetího čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. To v praxi znamená, že například návrh státního závěrečného účtu za rok 2024 mohla Sněmovna projednat až v roce 2026. Takový stav je z hlediska parlamentní kontroly nad veřejnými financemi zcela nevyhovující. Navrhuji proto stanovit pro projednání státního závěrečného účtu výslovnou a samostatnou lhůtu: nejpozději do konce roku, v němž byl návrh předložen, a tuto lhůtu od stavu projednávání státního rozpočtu odpojit. Navrhujeme také, aby nová Sněmovna mohla projednat i návrh státního závěrečného účtu předložený Sněmovně předchozí. Jsem přesvědčen, že jde o racionální a systémové řešení problému, který se v posledních volebních cyklech opakuje a jehož dopady jsou velmi konkrétní. Toto je jeden pozměňovací návrh. ***