Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.20 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Jenže je tam ještě jedno riziko, že ta rovnováha, která má být nastavena mezi efektivitou jednání, tím, aby se zákony daly projednávat v rozumném čase, a současně aby byla uchována práva opozice, abychom my jako parlamentní menšina mohli kontrolovat vládu, abychom mohli upozorňovat na chyby, abychom mohli bít na poplach, když se vláda chystá schválit něco hodně špatného, tak tahle práva budou prostě významně osekána a omezena.
Proto tady stojím, upozorňuji na to, že ten návrh neobsahuje nic, co by racionalizovalo a posílilo ta práva opozice, která prostě chybí. Nejsou roky kvalitně zajišťována. A je to, aby ministři chodili na interpelace. Obsahuje to pirátský návrh číslo 291, předložil to náš klub a jsou tam v podstatě dvě věci. Jedna je racionalizace losování pořadí přihlášených na interpelace. Co to znamená? No, aby se nehlásili poslanci vládní strany ve velkých počtech a nezablokovali tak opozici možnost se ptát. Samozřejmě, poslanci vládních stran mají možnost také se ptát, jenom chceme vyměnit pořadí, aby se v té skupině ústních interpelací nejprve losovalo z přihlášek poslaneckých klubů nevládních politických stran, které jsou v tom kole číslo 1, potom 2 a 3 a až v druhé řadě, aby se losovalo v tom kole číslo 1 z přihlášek vládních poslanců.
Proč? Protože je nanejvýš trapné, když na interpelacích, které mají být otázky na členy vlády, čili otázky opozičních poslanců, otázky, které ve skutečnosti velice často předkládají odborníci, veřejnost, zkrátka jsou to ty věci, které pálí aktuálně lidi tak, aby tyhle otázky byly vymazány a znemožněny tím, že se přihlásí velké množství poslanců vládních. Tak to bychom byli velice rádi, aby prostě tahle jaksi skutečnost, kdy se někdy takhle hlásili vládní poslanci a ve větším počtu pak mohli zablokovat interpelování, tak aby se tahle skutečnost upravila, myslím velmi racionálním způsobem.
Druhá věc, co je v tom pozměňovacím návrhu, je sankce za opakovanou neúčast člena vlády na ústních interpelacích. Taková sankce samozřejmě musí být s rozvahou, se vzetím v potaz zahraničních cest, se vzetím v potaz toho celkového počtu jednacích dnů, které se konají. My jsme proto navrhli, aby účast interpelovaného člena vlády, na něhož byly zařazeny interpelace, kdy se ho chtěli poslanci ptát, a on v tom pololetí se účastnil v počtu nižším než 60 procent, aby na jeden měsíc měl o 20 procent nižší plat. Možná si říkáte, že to je velmi mírné. Ano, ale ono to opravdu má být jakýsi začátek té debaty o tom, jak udělat interpelace atraktivní, jak zvýšit to, aby vlastně na ně ministři chtěli chodit, protože jsou zajímavé, protože je veřejnost sleduje a protože zajímají i třeba média.
Nicméně ty zkušenosti z minulosti jsou často tristní. Proto navrhujeme i tuhletu motivaci platovou. Znamená to jakýsi dohled nad tím, kdo opravdu zameškal tolik interpelací, kdo se vyhnul tolika odpovědím na třeba nepříjemné a třeba palčivé otázky, že si zaslouží, aby to pocítil. To je tedy něco, co si myslím, že by mohlo fungovat, že by to mohlo zdůraznit tu skutečnost, že účast na interpelacích je nedílnou součástí výkonu funkce člena vlády. A ta veřejná odpovědnost ministrů, ta ochota čelit dotazům poslanců, to jsou prostě základní principy parlamentní demokracie. Proto je taky ten finanční dopad té sankce jenom omezený. Proto se skutečně uplatňuje jenom při opakovaném a systematickém neplnění té povinnosti. To je tedy pozměňovací návrh, který za náš klub předkládáme.
A nakonec, když to shrnu, tak ta efektivita fungování Sněmovny, to, jak kvalitní zákony se tady přijímají, to není zdaleka ovlivněno jenom jednacím řádem, ale také kulturou a zejména tím, jestli se vládní koalice hodlá ohlížet napravo, nalevo, nebo nebude dbát na rady expertů a expertek, nebude dbát na to jak věci roky fungovaly a bude chtít v podstatě řadu fungujících věcí rozmetat jenom v zájmu nějakých vyvolených od firem Andreje Babiše přes další, kteří se mohou chtít přisát na veřejné rozpočty. Tomu my právě samozřejmě nebudeme přihlížet, budeme na to upozorňovat, jako Piráti to tak roky děláme, ale ten důvod je prostý, protože pak ty peníze chybí jinde. Chybí na investice do dostupnějšího bydlení, které prostě tahle vláda nechce udělat, nechce navázat na investování do bydlení. Chybí potom třeba na pravidelnou valorizaci rodičovského příspěvku, čili valorizaci toho, aby rodiče mohli být doma se svými malými dětmi a ten příspěvek neztrácel na hodnotě podle toho, v jaký rok se dítě narodí. A stejně tak pak chybí peníze na to, aby se mohlo řešit třeba DPH a na ty základní potřeby a základní potraviny, protože v okolních zemích je DPH na základní potraviny výrazně levnější než u nás. Leckde je to 5 až 7 procent tohle DPH, u nás 12 procent. Proto za Piráty navrhujeme snížení na 6 procent.
Na tomhle všem jsem chtěla ukázat, že prostě peníze, které jsou nasosány dotačními čerpači, pak někde chybí. Chybí konkrétním rodinám, mladým lidem, prostě chybí občanům České republiky. A jednací řád je nástroj, který buď umožní nám opozičním poslancům vládu kontrolovat a účinně na to upozorňovat, anebo ta práva vládu kontrolovat omezí příliš. A některé kroky v tom návrhu jdou příliš daleko, a naopak zcela chybí to, aby interpelace skutečně fungovaly pro lidi. Proto náš návrh číslo 291. Já se k němu ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. V této chvíli pozvu pana poslance Mariana Jurečku, připraví se Ivan Bartoš. Tak, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, je pozdní hodina, ale jednací řád je docela důležitá materie, tak já k tomu chci říct několik důležitých poznámek.
Jednak se vrátím do minulosti. Myslím si, že bychom tady nestáli a neřešili změnu jednacího řádu, pokud bychom tady praktikovali dohody a způsoby jednání, které Sněmovna znala třeba v období 2013 až 2017 nebo 2017 až 2021. Já jsem těch 8 let Sněmovny zažíval jako poslanec a člen vlády v dobách koaličních i v dobách opozičních. A nikdy se v tu dobu nestávalo, až na jednu výjimku, a to bylo prosazování EET, že bychom tady dlouhé hodiny čekali na schvalování programu, že by tady někdo z řečníků mluvil 7, 8, 9, 10, 11 hodin nebo že bychom tady desítky hodin projednávali tisky v prvním, druhém a třetím čtení.
Ta změna bohužel, bohužel přišla v období Sněmovny 2021 až 2025. Andrej Babiš, Tomio Okamura dovedli absurditu té Sněmovny k dokonalosti. Tomio Okamura, který tady stál a řečnil o úplných nesmyslech 11 hodin. Andrej Babiš, který mu sekundoval a mluvil tady přes 6 hodin. Oba dva tady přicházeli a říkali otevřeně, my tady jdeme obstruovat. Výrok „Alenka mě poslala obstruovat“ je, myslím si, že docela známý. Tak já to tady připomínám proto, že vlastně nikdy by ta situace nedošla do takového stavu, kdyby se normálním způsobem chovali někteří poslanci, kteří to prostě přivedli do úplně absurdního stavu.
To, že tady je změna jednacího řádu, je podle mě z toho důvodu, že se současná vládní koalice bojí toho, že bychom se chovali úplně stejně, jako se chovali oni ty čtyři roky 2021–2025. To, že i jednání o změně jednacího řádu má dnes už několikátý den jednání, je spojeno také mimo jiné i s tím, že samozřejmě tento jednací řád a tato změna přinese výrazně větší prostor k tomu, aby vládní koalice ty věci prosazovala rychleji, včetně změn, které se týkají nezávislosti veřejnoprávních médií. V tom my vidíme za klub lidovců poměrně velké nebezpečí a opakovaně jsme vyzývali vládní koalici, pojďte se úplně normálně potkat a bavit se o tom, jak chceme zajistit stabilitu finanční, ale i v oblasti nezávislosti pro veřejnoprávní média a zajistit jejich úlohu, která jim ze zákona náleží. Dva a půl měsíce žádná odezva. Sledujeme absurdní divadlo toho, že tady dostáváme různé návrhy a vzkazy přes média, následně cestou poslaneckých návrhů nebo úplně trapně nedokonalých, nebo řekl bych spíše až bizarních návrhů z Ministerstva kultury. ***
