Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Za druhé, kolik velkoobchodních skladů s kojeneckou výživou je k dnešnímu dni u státní veterinární správy registrováno? Kolik jich od dubna přibylo a kolik zůstává mimo evidenci?

Za třetí, jste připraven podpořit zákon, který zavede povinnou registraci skladů, povinné uchovávání vzorků, zákonné lhůty po notifikaci Rasff a sankce pro výrobce? Kdy přijmete schůzku k pokladům, které jste obdržel?

Pane ministře, českému státu chránit firmy jde, otázka je, kde stejnou ochranu nabídne kojencům a rodinám. Jako maminka dvou dětí vám říkám, dokud bude stát rychlejší v ochraně podnikatelských subjektů než dětí, máme problém. A jen tento problém pustit nedokážu. Nedokážu to pustit, omlouvám se, prostě to nejde. Proto navrhuju tento bod jako první bod této schůze. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuju, měla jste to úplně přesně na vteřinu, gratuluji. A i jste odpověděla na moji otázku, kterou bych položil, jaký bod. Vy jste řekla na konci, jako první bod. Mám zapsáno. Nyní vystoupí Vítězslav Schrek, připraví se Jan Lipavský, který má čtyři body, a po něm Renata Zajíčková. Tak pane poslanče, spouštím vám pět minut.

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, v roce 2024 zadal kraj Vysočina spolu s krajem Jihomoravským a Ministerstvem pro místní rozvoj zpracování nezávislé socioekonomické studie, jejímž cílem bylo zmapovat a odborně zhodnotit přínosy a rizika spojená s výstavbou nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany.

V návaznosti na tuto studii kraje Vysočina připravil takzvaný Akční plán potřeb v gesci kraje Vysočina, který obsahuje konkrétní opatření, reflektující doporučení vzešlá ze zpracované studie.

Dovolte mi prosím, abych navrhl k projednání zařazení bodu, který považuji za strategicky zásadní nejenom pro náš region, ale v důsledku pro celou Českou republiku. Tím bodem je projednání připravenosti státu na zvládnutí socioekonomických dopadů dostavby nových jaderných bloků v Dukovanech.

Kraj Vysočina připravil v minulých měsících akční plán potřeb, který představuje systematický, odborně podložený a zároveň prakticky uchopitelný rámec pro zvládnutí dopadů této historicky jedné z nejdůležitějších energetických investic České republiky. Tento plán nevznikl od stolu, je výsledkem intenzivní práce v území, tedy jednání s obcemi, institucemi i odbornou veřejností metodou zdola nahoru.

Výsledkem je konkrétní zásobník 273 projektů, z nichž 175 je již dnes připraveno k realizaci. To není teoretický dokument, to je reálný seznam investic a opatření, která reagují na budoucí tlak na infrastrukturu, služby i pracovní trh.

Akční plán jasně definuje tři úrovně odpovědnosti, stát, kraj, obce. Kraj Vysočina i dotčené obce již svou roli plní, připravují projekty, koordinují postupy, budují kapacity. Část klíčových oblastí odpovědnosti však leží na státu. Jde o ty, které nelze řešit ryze lokálně, bezpečnost a krizové řízení, kapacity integrovaného záchranného systému, dopravní a energetická infrastruktura, zdravotnické služby a s nimi spojená potřebná logistika i infrastruktura a také školství anebo pracovní trh a integrace zahraničních pracovníků.

Pokud stát nebude jednat včas a koordinovaně, hrozí, že by místo rozvojového impulsu mohla dostavba Dukovan představovat destabilizační faktor pro celý region. Akční plán proto zcela oprávněně požaduje vznik národního kompenzačního nástroje, pracovně označovaného jako program Dukovany.

Současně vyčísluje finanční potřeby kraje Vysočina na přibližně 7,5 miliardy korun, přičemž očekávání je, že dominantní část, zhruba 80 procent, bude kryta ze státní úrovně. Považuji tento požadavek za nepřehnaný. Je to racionální reakce na projekt, který je ve státním zájmu a jeho dopady stát musí nést spolu s regionem.

Dovolím si zdůraznit ještě jeden rozměr, a to časový. Akční plán počítá s horizontem do roku 2038, to znamená rozhodnutí, která učiníme dnes nebo která naopak odložíme, budou mít dlouhodobé dopady na kvalitu života lidí v regionu, na dostupnost veřejných služeb i na ekonomickou stabilitu.

Proto navrhuji, aby Poslanecká sněmovna zařadila samostatný bod, ve kterém vláda předloží aktuální stav přípravy Národního akčního plánu, vyjasní finanční rámec a mechanismus kompenzací a představí konkrétní kroky v klíčových oblastech, to znamená dopravě, bydlení, zdravotnictví, školství a bezpečnosti.

Jak jsem zmínil v tomto svém vystoupení několikrát již Kraj Vysočina, nejedná se v žádném případě o čistě regionální téma. Jde o schopnost státu řídit strategickou investici tak, aby přinesla prospěch obyvatelům České republiky. Jako bývalý hejtman, který se snaží být i nadále aktivní v regionální politice, považuji za svou povinnost na toto upozornit. Mrzí mě, že tady nejsou moji kolegové, před chvilkou tady byl pan kolega Vopěnka z Vysočiny. Není tady ani pan poslanec Koten, který má celou záležitost na starost, tak pevně věřím, že si můj návrh alespoň přečtou a budou o něm uvažovat, až o něm budeme hlasovat.

Máme kvalitně připravený regionální rámec. Teď je na státu, aby k němu přistoupil se stejnou mírou odpovědnosti jako jsme to učinili my.

Děkuji za pozornost a žádám o podporu zařazení tohoto bodu do programu dnešní schůze a navrhuji ho k projednání jako bod číslo 1. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji pane poslanče, přepsal jsem si to z vaší přihlášky. Děkuji za dodržení času. V této chvíli je na řadě Jan Lipavský s třemi, nikoliv se čtyřmi body. Připraví se Renáta Zajíčková také s třemi, ta má dokonce čtyři, a poté Michal Kučera, tak abyste věděli ten čas, který vás čeká.

Ještě přečtu dvě omluvy. Jana Bačíková celý jednací den – pracovní důvody a Marek Benda od 18 do 21 – pracovní důvody.

Teď Vám, pane poslanče, stopnu pět minut. Prvních pět minut.

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, když jsem viděl ty omluvy členů vlády na dnešní interpelace, tak si myslím, že je zcela na místě, abychom navrhovali konkrétní body, které se týkají konkrétních věcí, které by za normálních okolností asi mohly být řešeny ústními interpelacemi, ale politická kultura tomu nepřeje. A pan předseda Okamura mluvil o tom, že Sněmovna se může usnést k čemukoliv, tak si myslím, že se může usnést i k tomu bodu, který navrhuji, aby nám pan ministr, tedy příslušný, tady odpovídal, člen vlády nebo i ostatní členové vlády a pan premiér.

Tím bodem je informace vlády o stavu zavádění centrální evidence psů v České republice. Já bych chtěl říct, že jsem v uplynulých měsících navštívil několik zařízení, která se věnují péči o zvířata, ať už nalezená nebo vlastně na základě různých soudních procesů daná do péče obci. Konkrétně to byl tedy útulek hlavního města Prahy a musím říct, že tady stát tedy má jeden velký nedostatek, protože dneska již existuje zákonná norma, podle které má být jedna centrální evidence psů, nicméně ta stále nebyla zavedena. Teďka poslední informace je, že by měla být zavedena někdy během léta, ale samozřejmě ten současný stav, kdy již neexistuje právní opora pro zřizování a hlavně vymáhání evidence do těch lokalizovaných registrů, tak jak to mělo třeba hlavní město Praha nebo celá řada soukromých firem, kdy vlastně jsme se dostali na počet 12 různých těch evidenčních míst pro čipování zvířat, tak neexistuje vlastně žádná opora pro to vymáhání. Zároveň ale nebyl spuštěn ten jeden nový centrální systém, který logicky tuto roztříštěnou situaci měl řešit.

No, jaké jsou důsledky? Důsledky jsou samozřejmě v tom, že u zaběhnutých nebo i některých divokých zvířat nejsme schopni sledovat například očkování proti vzteklině. Stejně tak to komplikuje boj proti týrání zvířat.

To znamená, já bych opravdu chtěl, aby zde vystoupili konkrétní členové vlády, kteří mají tuto agendu na starosti, aby nás informovali o tom, v jakém stavu je zavádění té centrální evidence psů, co tedy učinili od svého nástupu. Přece jenom už to je nějaká doba, co jsou příslušní ministři ve svých úřadech, neproběhla tam ani žádná personální změna, prostě aby nás informovali, kdy ten projekt bude spuštěn. Určitě nemá smysl, aby se minulá vláda nějakým způsobem vyvlékala ze své odpovědnosti. Ale já myslím, že úkolem politické scény je, abychom pracovali na věcech, které zlepší život v této zemi nejenom občanům, ale konkrétně i těm němým tvářím. ***