Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji moc za slovo. Já bych ráda představila dva své pozměňovací návrhy, který jeden z nich se týká domovních čistíren odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel, je veden pod sněmovním dokumentem 1223. A důvodem návrhu je zjednodušení povolovacího procesu při povolování vodního díla určeného proti čištění odpadních vod do právě kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jehož podstatnou součástí je certifikovaný výrobek. V současné době vodoprávní úřad povoluje vypuštění z těchto vod, z těchto čistíren odpadních vod do vod povrchových nebo pozemních a stavební úřady povolují samotnou stavbu čistíren. Podle návrhu stavbu čistíren odpadních vod povoluje stavební úřad. Nakládání s vodami se považuje za povolené a stanovuje se povinnost provádět revize. Dohled nad prováděním revizí je stále ponechán vodoprávním úřadům. To bylo takhle stručně, jednoduše.

A druhý je sněmovní dokument pod číslem 1262, který se dotýká kácení dřevin. Už někteří z kolegů tady o tom hovořili v ochranných pásmech vodovodů nebo kanalizací, kdy navrhuji, aby se vypustilo doplnění, kterým se v § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nově považuje odstranění dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace mezi případy, kdy není třeba povolení orgánu ochrany přírody ke kácení dřevin a já bych ráda toto navrátila zpátky, protože ochranná pásma vodovodů a kanalizací se často argumentují, že proč by jiní síťaři neměli mít tuto povinnost. Nicméně často stromořadí se nacházejí právě nad vedením tras vodovodů a kanalizací a není důvod, aby docházelo k jejich kácení. Naopak v době, kdy se máme potýkat s ochlazování měst, tak stromořadí nad vodovody a kanalizacemi jsou jedny z velice důležitých prvků, které víceméně ve městě přispívají k ochlazování a zapojování té hezké zeleně, která se nám všem líbí v samotných městech a není důvod, aby byly vyňaty nebo si myslím že by měly být velice lépe posuzovány a není důvod ke kácení bez jednotného povolení a pouze na ohlášení. Proto navrhuji, aby pro tuto novou výjimku se nepřijímal a byl ponechán § 8 odst. 2 v dosavadním znění.

Tím bude zachován původní taxativně vymezený okruh případů, ve kterém povolení ke kácení není třeba, aniž by docházelo k dalšímu oslabování ochrany dřevin a s tím spojených funkcí pro životní prostředí a krajinu. Děkuji moc za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. A nyní by měl vystoupit pan poslanec Haas, kterého nicméně nevidím, tak pan poslanec Hřib. Prosím, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den. Já tady mám ještě jeden pozměňovací návrh, který jsem nezmiňoval minule, když jsem tady představoval ty naše pozměňovací návrhy. Konkrétně je to pozměňovací návrh, který tedy doplňuje do části páté komplexního pozměňovacího návrhu, který mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, tedy konkrétně horní zákon a mění tam úpravu náhrad z vydobytých nerostů. Ten návrh vlastně sleduje dva věcně související cíle.

Za prvé tedy stanovit zákonné minimum sazby úhrady z vydobytých nerostů ve výši 5 procent referenční ceny a za druhé zvýšit podíl obcí na výnosu úhrady u stavebního kamene a štěrkopísků. Ten současný horní zákon stanoví pouze horní hranici sazby úhrady z vydobytých nerostů ve výši 10 procent referenční ceny a konkrétní sazby jsou stanoveny nařízením vlády, ale v praxi jsou sazby u řady nerostů výrazně nižší než 55 procent referenční ceny. U některých druhů nerostů se pohybují přibližně kolem jednoho až 2,5 procenta, což tedy samozřejmě snižuje veřejný výnos z dobývání nerostného bohatství, který je podle čl. 7 Ústavy České republiky a podle horního zákona předmětem zvláštní veřejnoprávní ochrany.

Ta navržená změna proto § 33 k doplňuje vedle stávající horní hranice také o dolní hranici sazby úhrady. Vláda bude i nadále moci nařízením stanovit sazby úhrad diferencovaně podle jednotlivých druhů vydobytých nerostů nebo užitkových složek, avšak v zákonném rozpětí pět až 10 procent referenční ceny. To znamená, už to nebude moct být jedno nebo 2,5 procenta. A ten návrh zároveň výslovně upravuje situaci, kdy by sazba uvedená v nařízení vlády byla nižší než zákonné minimum nebo vyšší než zákonné minimum, v takovém případě se přímo ze zákona použije prostě sazba odpovídající dolní, respektive horní hranici. Takže toto řešení je legislativně technicky nezbytné, protože pouhé doplnění minimální hranice do § 33 k odst. 1 by samo o sobě nemuselo jednoznačně vyřešit vztah už existujícím sazbám stanoveným tím prováděcím nařízením, takže proto návrh zachovává tu konstrukci stávajícího § 33 k odstavce k, kde se řeší překročení zákonné hranice a doplňuje ji také pro případ sazby nižší než to zákonné minimum.

No a druhá část toho návrhu, jak jsem zmiňoval, je změna rozpočtového určení výnosu úhrady z těch vydobytých nerostů u stavebního kamene a štěrkopísků, protože tyto nerosty jsou typicky dobývány ve velkých objemech a jejich přeprava zatěžuje zejména dopravní infrastrukturu, životní prostředí a také kvalitu života v obcích, na jejichž území nebo v jejichž bezprostřední blízkosti ta těžba probíhá a dopady se projevují zejména zvýšenou nákladní dopravou, prašností, hlukem, zátěží místních komunikací a dalšími externalitami spojenými s provozem lomu a pískoven.

Já věřím, že i na vás se občané z vašich obvodů obracejí, že tady tohleto je u nich třeba problém. Ta stávající právní úprava řadí stavební kámen a štěrkopísky do zbytkové kategorie ostatních dílčích úhrad, z níž obci přísluší 40 procent, státnímu rozpočtu 50 procent, kraji 10 procent. A ten pozměňovací návrh přesouvá stavební kámen a štěrkopísky do režimu rozpočtového určení podle § 33n odst. 1 písm. b). Tedy režimu, v němž obci náleží 64 procent výnosu úhrady. Tím se posiluje kompenzační a motivační funkce úhrady ve vztahu k obcím, které nesou významnou část lokálních dopadů těžby stavebních surovin. Protože co si budeme, pro ty místní lidi je to docela hukot. Návrh nezavádí pevnou sazbu 10 procent pro všechny nerosty. Zachovává prostor pro diferenciaci sazeb podle ekonomické povahy jednotlivých komodit, rentability těžby. To je důležité zejména u nerostů s globální cenotvorbou a vysokou kapitálovou náročností těžby. Dolní hranice 5 procent ale vyjadřuje minimální veřejnoprávní standard, pod který by úhrada za vydobytí nerostného bohatství rozhodně neměla klesnout. To navržené přechodné ustanovení ještě, které tam je, zajišťuje právní jistotu poplatníků i správců úhrady. Nová pravidla se nepoužijí na úhradové období, které již započalo přede dnem nabytí účinnosti zákona. Tím se předchází zpětnému zásahu do úhradového období, u něhož již mohly být určeny referenční ceny, připravovány zálohy a nastavena očekávání poplatníků i veřejných rozpočtů. Takže ten pozměňovací návrh má přímou věcnou souvislost s tím komplexním pozměňovacím návrhem, který už v části páté novelizuje horní zákon, posiluje význam surovinové bezpečnosti, akorát to doplňuje o ten ekonomický nástroj tak, aby se lépe zohlednila hodnota toho nerostného bohatství a místní dopady jeho dobývání. A když jsme u těch přechodných ustanovení, ještě tedy se na mě obrátili pracovníci ze stavebních úřadů pražských, kteří mě upozornili na přechodné ustanovení, které je aktuálně součástí toho komplexního pozměňovacího návrhu, které vlastně říká, že ode dne D, což je, jestli se nepletu 1. 1. 2027, odkdy má se vytvořit tedy ten státní stavební úřad, tak že se mají vlastně všechny ty spisy tam předat a začít procesovat vlastně podle nové legislativy, na což mě tedy upozornili pracovníci, respektive bych měl asi správně říkat spíš pracovnice těch stavebních úřadů, že to bude velice komplikované, protože to znamená spisovou rozluku a už když se zakládal DESÚ a dělalo se tohle u řádově nějakých jako desítek spisů, tak to bylo velice komplikované. Teď se budeme bavit o stovkách, ne-li tisících spisů, což bude představovat extrémní problém, protože ono to už nefunguje tak, že byste měli jako papírový šanon, který byste mohli takhle jako vzít a takhle ho někam předat na jinou adresu a dělejte si s tím, co chcete. Tam je problém v tom, že část těch dokumentů je třeba elektronicky. V Praze konkrétně není ani ve spisové službě ten dokument třeba když jde o odvolání na magistrátu, ten dokument je ve spisové službě na příslušné městské části, kde se vedla první instance řízení. Asi dost podobně to může být i v jiných krajích, kde se to zase liší stavební úřad versus kraj. ***