Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Je nepřípustné, aby chyběla možnost zkontrolovat prostory stanovené dle zákona o ochraně veřejného zdraví dle hygienických limitů, jak je prostor provozován v oblasti větrání a denního osvětlení, a to při nedostatečném zajištění kvality vnitřního prostředí, ve kterém lidé tráví zejména v zimě podstatnou část dne, což je alarmující zejména pro prostory, kde se nachází zranitelné osoby, populace – a to děti, nemocní a seniorská populace.

Této problematiky se týkají změny v zákoně 258, který jeden (je jedním?) z těch 49, které měníme spolu se stavebním zákonem. Aktuální bezpečné nastavení se škrtá a nové nastavení se avizuje novou vyhláškou. Jak ale bude tato vyhláška vypadat a jaké bude mít parametry je nyní věštění z křišťálové koule. Nechápeme hlavní princip, proč zavedený a funkční systém rušit a připravovat si práci s novou vyhláškou. Budeme tuto problematiku samozřejmě sledovat, protože se jedná o velice důležitý aspekt při stavbě budov, které mají být především bezpečné. Ale koukněte se na to v kontextu, že máme v plánu novou supernemocnici. Koalice chce podporovat výstavbu kolejí. Je významný nedostatek lůžek či bytů v domovech pro seniory a různých komponovaných pečovatelských domech. To jsou všechno stavby, které nás v blízké budoucnosti čekají a podcenění hygienických norem v těchto zařízeních by nebyla cesta zpět. To by byla hrubá chyba, která by jen nabalovala další zdravotní potíže, které bychom si s tím zcela zbytečně vytvářeli a které bychom zase museli platit.

To, že novela stavebního zákona ruší preventivní dozor hygienické služby, tedy že se ruší závazná stanoviska dotčených orgánů ve stavebním řízení, je další z naprosto krátkozrakých opatření. Většina těchto projektů, tedy nemocnice, školy, sociální zařízení tradičně platí veřejný sektor. Zřizovatelé jsou města, kraje či stát. Proto je pochopitelné, že státní investor by měl dát přednost preventivnímu dozoru a v rámci závazného stanoviska hygienické služby si projekt nejprve zkontrolovat, zda splňuje limity, než začne stavět. Protože když to postaví, tak ty výdaje na přestavbu (Nesrozumitelné.) budou zase daleko větší.

Právě stát a jeho zdravotní systém zase bude řešit negativní důsledky těchto špatně navržených zdravotních, sociálních a školských staveb. Tento princip dává smysl přece i pro soukromé investory, pokud chtějí, aby jejich zařízení byla bezpečná. To, že se zbavíme preventivního dozoru bude spíše generovat vícenáklady na dostavbě budovy nebo nevyhovující vnitřní prostředí staveb, které jsou právě tak citlivé na mikroklima.

V této souvislosti bych ještě chtěla poděkovat Vašku Pláteníkovi za jeho pozměňovací návrh ohledně přístupnosti, která je v novele stavebního zákona také těžce poddimenzována a proškrtána. Návrh koalice, jak jsme si již tady také vyslechli, oslabuje ochranu stromů. O jejich kácení i výstavbě budou nově rozhodovat stavební úřady, stejně tak i o náhradní výstavbě. Moc děkuji kolegyni Evě Fialové za její pozměňovací návrh, který my podporujeme.

My bychom se na to koukli ještě úplně z jiné strany. Současná klimatická krize dělá z center měst rozpálené plotny. Celá města se potýkají s efektem lokálních pouští a celý problém se tak ještě prohlubuje, protože zde neprší tolik jako jinde. Pokud chceme dát lidem možnost bydlet ve městě tak, jak by rádi a chceme jim postavit více bytů ve městě, kam se hodlají přestěhovat, je třeba zohlednit klimatickou krizi a adaptovat se na ni.

Můžete tomu říkat jakkoliv a debatovat o tom, kdo to způsobil, to ale není vůbec důležité. Faktem zůstává, že počet tropických dnů i nocí je každý rok vyšší a lidé ve městě se stávají rukojmí všeho toho betonu, asfaltu, cihel a kamení. Proto jsme připravili náš pozměňovací návrh, který zařadí modrozelenou infrastrukturu mezi veřejné zájmy. Adaptační opatření by nemělo být jen předmětem vášnivých debat v anarchistických kroužcích, ale samozřejmou a kruciální součástí každé stavební úpravy v rámci městského mobiliáře a prostředí. Adaptační opatření jsou samozřejmě vítána i v menších městech a na venkově. S nedostatkem vody či pozůstatky melioračních systémů stále v regionech bojujeme.

Pozměňovací návrh doplňuje do komplexního pozměňovacího návrhu... jo, ještě jsem neřekla číslo – je to číslo 1210... Výslovné zakotvení adaptačních opatření jako hodnoty veřejného zájmu, který má být zohledňován při aplikaci stavebního zákona. Adaptační opatření jsou z hlediska dlouhodobé obyvatelnosti sídel, ochrany zdraví a hospodaření s vodou i odolností veřejné infrastruktury hodnotou srovnatelného významu. Vymezení adaptačních opatření je formulováno obecně, protože stavební zákon se uplatňuje v různých typech území a při velmi rozdílných záměrech.

Navržený § 10a současně neznamená, že každý záměr označený za adaptační opatření má být automaticky upřednostněn před jinými zájmy. To ne. Smyslem návrhu je, aby adaptační funkce záměru byla rozpoznána a řádně zahrnuta do poměřovacích veřejných zájmů. Úprava je rovněž v souladu s právem Evropské unie.

Dále bych ráda představila pozměňovací návrh 1185, který se týká ochrany pásem národních parků. Platné znění § 37 zákona o ochraně přírody a krajiny je založeno na tom, že ochranné pásmo slouží k zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy z okolí. V ochranném pásmu zvláště chráněného území je proto k povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemku, terénním úpravám, a tak dále, nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Navrhované body novely tento vztah změní. Zastavitelné území ochranného pásma národního parku by tak bylo výslovně vyňato z obecného režimu. A zatímco... A vypouštění slova dále v § 37 by mohlo podporovat výklad, že zvláštní výčet činnosti v odstavci 3 má ve vztahu k ochranným pásmům národních parků nahradit dosavadní kumulativní ochranu.

Takové řešení není vhodné, protože právě stavební činnost a stavební využití pozemku, terénní úpravy, zásahy do vodního režimu, nakládání s vodami a použití chemických prostředků mohou mít v ochranném pásmu národního parku významný dopad na jeho předmět ochrany. Toto nastavení by mohlo vést k tomu, že se preventivně v rámci územních plánů nebudou zastavitelná území navrhovat, což určitě není záměr těch předkladatelů.

Dále bych ráda představila pozměňovací návrh 1186. Pozměňovací návrh upravuje podmínky právnických osob, které se mohou účastnit stavebního řízení v oblasti ochrany životního prostředí, přírody a krajiny. Adekvátní reakce na možné negativní důsledky nové výstavby je jedním z demokratických vymožeností, o které bychom nemohli přijít, obzvláště když víme, že ty velké stavby nemají žádné odvolání. Pokud se má nejbližší okolí našich obcí zásadně proměnit, je třeba určitá forma veřejné diskuse. Novela zákona na více místech potlačuje ochranu přírody a krajiny z pozice dotčeného orgánu. Obyvatelé jsou přímými účastníky nejen řízení, ale především celé budoucnosti obcí. Proto mi přijde zcela zásadní, aby měli šanci obhajovat svá stanoviska.

Komplexní návrh stanoví, že účastníkem řízení může být právnická osoba, která vznikla alespoň tři roky před oznámením o zahájení zřízení nebo ji podporuje 200 osob. My navrhujeme, aby se jednalo pouze o dobu 12 měsíců a podpora byla nejméně 100 osob. Navržené řešení odpovídá mírnějšímu standardu, který český právní řád používá i v jiných oblastech ochrany kolektivních práv. Zákonodárce, který již v jiné oblasti uznal, že jednoroční období je dostatečně dlouhé pro ověření skutečné činnosti a serióznosti právnické osoby.

Dále bych chtěla představit pozměňovací návrh číslo 1188, který se týká přechodných pravidel k územně plánovací dokumentaci v souvislosti se změnou názvu plochy zastavěné na zastavitelnou. Jedná se o naprosto zcela výrazný posun významu, že nelze předjímat, že by aktuální územní dokumentace schválená s pojmem zastavěné odpovídala beze změny k pojmu zastavitelné. Z logiky věci zde musí být přechodná pravidla, aby se územně plánovací dokumentace přizpůsobila novému pohledu na věc a termínu. U územně plánovací dokumentace pořizované nebo měněné již za účinnosti nové právní úpravy je takové řešení systémově možné, ale u územně plánovací dokumentace vydané před dnem nabytí účinnosti tento předpoklad splněn není. Tato dokumentace byla pořizována za jiného právního stavu a bez vědomí, že její dřívější obsah bude v budoucnu zakládat nové zákonné domněnky nebo vylučovat některá z navazujících posouzení.

Proto navrhujeme, aby se navrhlo navržené přechodné ustanovení, které má nějakou časovou hranici a do té doby se u starší územně plánovací dokumentace zachovává dosavadní právní režim. ***