Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.10 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Přijmout princip jasného nápadu těch věcí. A já to hnedka dovysvětlím, jenom jsem chtěla zdůraznit má se to týkat pouze toho ústředního úřadu rozvoje území. A ten má jaksi v tom návrhu tak jak je to navržené, jako jediný úřad s celostátní pravomocí rozhodovat o povolení všech vyhrazených staveb, a to bez možnosti řádného opravného prostředku rozkladu. To jsou prostě obrovské obavy, že by tam mohly být pokusy o ovlivnění relativně malého počtu lidí, malého počtu osob, které by se podílely na rozhodování nějaké konkrétní věci. A druhá obava je z případného netransparentního účelového přidělování věcí těmto lidem. Je tam pak samozřejmě i obava z toho možného snížení odborné úrovně rozhodování ve vztahu k ochraně jednotlivých dotčených veřejných zájmů, a to zejména životního prostředí, a to právě v důsledku přechodu dosavadních pravomocí dotčených orgánů na stavební úřady. O tom už rozsáhle mluvila třeba moje předřečnice, paní poslankyně Veronika Kovářová.
Nicméně ten pozměňovací návrh, který načítám a podáváme ho za Piráty, se hodně týká toho prvního rizika a navrhuje zakotvení institutu veřejně přístupného rozvrhu práce úřadu, který by zajistil transparentní pravidla přidělování jednotlivých věcí v prvostupňovém i odvolacím řízení, a to jednotlivým oddělením úřadu a konkrétním úředním osobám včetně jejich vzájemného zastupování.
A co se týče toho druhého uvedeného problému, tak je to návrh doplnit v návrhu novely již obsažené pravidlo, podle nějž se na posuzování záměru z hlediska požadavků jednotlivých právních předpisů musí podílet úřední osoby s příslušnou odbornou kvalifikací.
Takže to jde prostě o nějaké pojistky. A prostě jde o to, aby odborné posouzení příslušné úřední osoby nemohlo být překonáno pokynem nadřízené úřední osoby bez příslušné kvalifikace. A taky jde o to, aby výsledek toho posouzení byl zaznamenaný v té evidenci stavebních postupů a aby se s ním účastníci řízení mohli seznámit.
Shrnuto, ten pozměňovací návrh, který zavádí veřejně přístupný rozvrh práce Úřadu rozvoje území a pravidla odborného posouzení záměrů kvalifikovanými úředními osobami je návrh číslo 1211 a je inspirovaný tím jak fungují soudy a jak se přiděluje práce na soudech. Takže budu velice ráda za to, že ho zvážíte. Přijde mi velice důležité, aby jako to, co někde funguje, předchází to korupčním příležitostem, předchází to nějakým pokušením pro ty úřední osoby, tak abychom byli schopni se tím inspirovat i jinde.
A já nyní přejdu k druhému dokumentu, který se týká zase té EIA a dobývacího prostoru. Je to pozměňovací návrh číslo 1212 a stejně jako ten předchozí je vztažený k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu a týká se velice zjednodušeně toho, aby byla zachována povinnost posuzování vlivu na životní prostředí u řízení o stanovení dobývacího prostoru.
Co se tedy navrhuje? Vlastně vypuštění těch novelizačních bodů, které vypouštějí to posuzování vlivu na životní prostředí z toho řízení o stanovení dobývacího prostoru. Pokud jste se ztratili, tak to řeknu ještě jednou jednoduše, prostě aby se EIA dále dělala například i u těžby štěrkopísku. To je ten příklad. A je tam ještě jedna věc. Celé to je totiž navržené podle našeho názoru a názoru řady odborníků v rozporu s právem EU, protože směrnice EIA vyžaduje, aby u záměrů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, bylo provedeno posouzení jejich vlivu před udělením povolení.
A já, protože vím, že se to můžete v tom návrhu číslo 212 přečíst, tak jenom zdůrazním, že už v minulých judikátech ten Soudní d dvůr Evropské unie posuzoval situaci, kdy prostě konstatoval, že účinnost směrnice EIA by byla vážně narušena, pokud by členské státy mohly rozdělit povolovací proces tak, že posouzení vlivů se provede teprve v poslední fázi, kdy už jsou základní parametry záměru nezvratně stanoveny. Takže posouzení je třeba provést v okamžiku, kdy jsou poprvé identifikovatelné všechny významné vlivy, které záměr může mít na životní prostředí. Takže ve vztahu k záměru těžby nerostů jsou těmi základními parametry a vlivy záměru, když se ví umístění, rozloha, dotčené pozemky, tak se pak řeší ovlivnění podzemních vod, blízkost obytné zástavby, přítomnost chráněných druhů a podobně. A to je prostě identifikovatelné při stanovení dobývacího prostoru.
A co tedy shrnu? Z té judikatury jednoznačně vyplývá, že rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je povolením ve smyslu směrnice EIA, neboť opravňuje organizaci k dobývání výhradního ložiska a stanoví základní prostorové parametry budoucí těžby. A stejně tak vyplývá jasně, že posouzení vlivu na životní prostředí musí být provedeno před vydáním tohoto rozhodnutí. A já tedy apeluji, abyste opravdu to nevynechávali to posouzení, abyste respektovali rozhodnutí soudů, abyste nenutili soudy, že nakonec řeknou, že tahle část novely je nezákonná. Jsme si téměř jisti, že opravdu, opravdu i z judikatury českých soudů vyplývá, že rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru má povahu obdobnou územnímu rozhodnutí podle stavebního zákona, jehož podkladem zcela nepochybně muselo být vyhodnocení EIA. Takže již v řízení o stanovení dobývacího prostoru musí být posouzeny základní dopady záměru na životní prostředí, zdraví obyvatel, zemědělský půdní fond, ochranu přírody a další chráněné zájmy.
Co by způsobilo vypuštění povinného posouzení vlivu na životní prostředí v procesu EIA před vydáním rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru? To, že by ty dotčené osoby byly zbaveny možnosti účinně namítat nepřijatelnost záměru těžby. A já tedy právě kvůli těmto všem uvedeným důvodům navrhuji z návrhu zákona vypustit to vypuštění. Ano, je to tak, minus a minus dává plus. Zkrátka, aby to zůstalo tak, jak je to dnes. Ještě pak načteme samozřejmě v podrobné rozpravě to číslo. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Než budeme pokračovat, načtu omluvy. Paní poslankyně Patková Jana od 15 hodin z rodinných důvodů se omlouvá, pan poslanec Vladimír Pikora od 17.46 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Jiří Pospíšil od 18 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Jiří Strýček od 19 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec František Talíř od 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Válek od 17.30 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Ženíšek Marek od 15.30 z osobních důvodů. Nyní vystoupí paní poslankyně Černochová, kterou tady nicméně nevidím. Tak poprosím paní poslankyni Šrámkovou.
Poslankyně Eva Šrámková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych představila pozměňovací návrh číslo 1196, je od Veroniky Kovářové, Bohuslava Niemiece, Ivana Bartoše a Evy Šrámkové. Pozměňovací návrh reaguje na úpravu zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví obsaženou v komplexním pozměňovacím návrhu hospodářského výboru. Tato úprava převádí posouzení některých hledisek ochrany veřejného zdraví při zřizování krematorií a veřejných pohřebišť na stavební úřady a u veřejných pohřebišť nahrazuje stanovisko Vodoprávního úřadu vyjádřením. Navrhovaný pozměňovací návrh tento přenos citlivé oblasti pohřebnictví zmírňuje a zachovává dosavadní odbornou roli krajských hygienických stanic a vodoprávních úřadů. Účelem návrhu je zachovat stávající úroveň ochrany veřejného zdraví a ochrany podzemních vod při povolování zřízení krematoria a u veřejných pohřebišť.
Tyto záměry mají specifickou povahu, neboť souvisejí se zacházením s lidskými pozůstatky a lidskými ostatky, s provozem zařízení s možnými hygienickými dopady a u veřejných pohřebišť také s ochranou podzemních vod. ***
