Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.30 hodin)
(pokračuje Oto Klempíř)
Současně jsme nabídli další jednání nad návrhem. Ministerstvo kultury tedy své připomínky uplatnilo a uplatňovalo od samého začátku a aktivně hájilo zájmy památkové péče. Proto mě překvapuje, když dnes slyším výtky o nečinnosti nebo o naší pasivitě. Každý, kdo někdy připravoval legislativu, ví, že výsledný text je výsledkem vyjednávání a kompromisu. Není to soutěž o to, kdo prosadí 100 procent svých představ. Je to hledání řešení, které obstojí jako celek.
Zároveň bych chtěl pana poslance Baxu upozornit, že s podobou komplexního pozměňovacího návrhu je seznámen i odborný aparát Ministerstva kultury i Národní památkový ústav. Debata, kterou dnes vedeme, tedy není debatou o tom, zda kulturní dědictví chránit, ale jak nastavit rozumnou rovnováhu mezi jeho ochranou a potřebami lidí, kteří v našich obcích a městech žijí.
Můj první pozměňovací návrh se týká části čtvrté článku 7 odst. 4 a 5, tedy pasáže, která se věnuje právě právě ochranným pásmům kulturních památek, tedy bodu, o kterém zde dnes hovořili pan Baxa, pan Výborný a další. Ona ochranná pásma pomáhají chránit prostředí a charakter území v okolí kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón. Příprava nových ochranných pásem je složitý proces, který vyžaduje určitý čas. Návrh proto předchází situaci, kdyby některá ochranná pásma zanikla dříve, než bude jejich nové vymezení dokončeno. Nejde o zavádění nové ochrany, ani nových omezení. Smyslem návrhu je zachovat ochranu i právní jistotu do doby, než budou nová ochranná pásma připravena a schválena.
Druhý návrh se týká § 22, tedy části nazvané provádění archeologických výzkumů. Navrhuji do odst. 1 doplnit větu tak, aby konec tohoto odstavce zněl: „Bez souhlasu vlastníka mohou být archeologické průzkumy na nemovitosti prováděny nejvýše po dobu 8 měsíců.“ Tento návrh považuji za důležitý, protože práce archeologů je úzce spojena s ročními obdobími. Například v zimě nelze provádět některá archeologická šetření, stejně tak je s ohledem na zájmy dotčených subjektů nesmysl zahajovat archeologický průzkum na zemědělské půdě v době, kdy je zaseto nebo těsně před sklizní. Zvýšení tohoto časového limitu mi proto připadá logické a především v zájmu všech dotčených subjektů.
Současně považuji za fér uvést, že náklady záchranného archeologického výzkumu hradí stavebník, podnikatel nejvýše po dobu 6 měsíců od jeho zahájení, pokud se s archeologickým ústavem nebo oprávněnou organizací nedohodne jinak.
Tato změna navíc navazuje na mezinárodní závazky České republiky. Podle čl. 5 evropské úmluvy o ochraně archeologického dědictví se každý stát zavazuje zajistit dostatečný čas a prostředky pro řádné vědecké bádání na nalezišti a publikaci jeho závěrů. Naším společným cílem musí být ochrana archeologického dědictví. Zároveň ale musíme dbát na to, aby pravidla byla srozumitelná a předvídatelná i pro vlastníky, obce a stavebníky. Proto navrhuji úpravu, která lépe vyvažuje ochranu archeologických hodnot a praktické potřeby lidí, kterých se tyto procesy týkají. Oba návrhy podle mého názoru podporují cíl předložené novely – pomáhají chránit kulturní dědictví a současně nastavují předvídatelné prostředí pro občany, samosprávy i stavebníky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. V tuto chvíli se rozhlížím, že tady žádné přednostní právo nemám. Jenom prosím, pan poslanec Pařil předpokládám, že nemá zplnomocnění? Ne. Takže vy zůstáváte potom, až skončí ti, kteří jsou v obecné rozpravě přihlášeni, tak jak jdou podle toho předchozího přihlášení. Tak.
Ještě než zavolám dalšího, od 19 hodin se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Štěpán Slovák.
Asi jste podle hlasu zaregistrovali, že došlo ke změně předsedajícího, a já bych nyní pozval paní poslankyni Ester Weimerovou. Není tady. Paní poslankyni Janu Černochovou. Je omluvena, není. Pana poslance Jana Papajanovského. Ten tady je. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Papajanovský: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Já chci stručně pohovořit o pozměňovacím návrhu, který jsem dnes podal a který by podle mě si zasloužil podporu Poslanecké sněmovny. Jde o to, že ten stavební zákon ve znění toho komplexního pozměňovacího návrhu v § 17b zřizuje ty krajské stavební úřady, když to budu popisovat trošičku zjednodušeně, s tím, že ty krajské stavební úřady mají mít územní pracoviště v jednotlivých obcích s rozšířenou působností. A dále ten zákon umožňuje, aby k těm územním pracovištím v obcích s rozšířenou působností vznikla detašovaná pracoviště v obcích dalších, to znamená nikoliv pouze v těch takzvaných oerpéčkách, ale v jakýchkoliv obcích, pokud – a teď cituji zákon – to bude potřeba. Já předpokládám, že tady ten obecný právní pojem, to znamená, pokud to bude potřeba, asi z hlediska nějaké dopravní dostupnosti, dojezdových vzdáleností a tak dále, by byl vykládán tak, že by byla snaha tedy ministerstva a úřadu zachovat vlastně tu stávající síť stavebních úřadů, kterou dneska máme i na pověřených obecních úřadech, nicméně přišlo by mi žádoucí tuto věc upravit i na úrovni zákona. Proto ten pozměňovací návrh, který poté ještě samozřejmě předložím i v podrobné rozpravě, tak ten pozměňovací návrh, který předkládám, tak vlastně říká v § 17b, že v případě, že obec s pověřeným obecním úřadem o to požádá, tak vlastně to pracoviště, detašované pracoviště tam vznikne jaksi nárokově.
To znamená, že pokud ta obec s pověřeným obecním úřadem, jako je třeba moje Česká Kamenice, ale takových obcí asi budeme mít celou řadu, bude trvat na tom, aby tam ten detašovaný úřad vznikl, aby tam to detašované pracoviště vzniklo, tak pak to nebude už na rozhodnutí nikoho jiného, ale má vlastně obec právo na to, aby tam to detašované pracoviště vzniklo. Samozřejmě chápu, že čím víc vznikne těch detašovaných pracovišť, tak tím víc bude potřeba zaměstnanců, tím víc bude potřeba prostor. Dovedu si možná i představit některé starosty, pro které to třeba – a teď myslím starosty s malým S, pro které to nebude až tolik objektivní záležitost, ale věc nějaké řekněme cti nepřijít o ten svůj stavební úřad, ačkoliv ho třeba až tolik nepotřebují, takže proto v tom pozměňovacím návrhu navrhuji zavést pojistku, tedy ta obec s pověřeným obecním úřadem by mohla trvat na tom, že tam má zůstat zachováno to detašované pracoviště pouze v případě, že nabídne bezúplatně prostory pro to, aby tam to detašované pracoviště mohlo fungovat. To znamená, bude se na tom vlastně svým způsobem taky finančně podílet, protože pro toho úředníka úřadu s velkým Ú zajistí bezplatné prostory, a tím pádem jaksi vyjádří vážný zájem na tom, aby tam to detašované pracoviště bylo. Nebude to jenom nějaký vrtoch nebo nějaká libovůle. Takže to je pozměňovací návrh, který předkládám.
Věřím, že řada z vás, kdo jste třeba taky starostové nebo zastupitelé obcí s pověřeným obecním úřadem, tak že ho podpoříte, protože podle mého názoru, a jak jsem pochopil z těch diskusí kolem toho nového stavebního zákona nebo nejnovějšího stavebního zákona, existuje vůle, aby ta detašovaná pracoviště vznikala. A já tady ten návrh předkládám jako jistou pojistku pro to, aby opravdu ta detašovaná pracoviště vznikla všude tam, kde je ty obce budou chtít, kde je budou vyžadovat, protože tím zvýšíme dostupnost veřejné správy v území. Díky za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pana poslance Krňanského tu nevidím. Další, kdo je přihlášen, je pan poslanec Berki. Toho také nevidím. Další, kdo je přihlášen, je pan poslanec Karel Haas a toho vidím. Máte slovo. ***
