Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.50 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Ten náš pozměňovací návrh vychází z toho, že energická bezpečnost není sama o sobě pouze otázkou technickou, ale jedním z předpokladů toho, aby se u nás skutečně stavby energeticky významné a stavby pro energetickou bezpečnost povolovaly co nejjednodušším, ale přitom upraveným standardním transparentním procesem, ale procesem co nejjednodušším, tak je opravdu potřeba těmto stavbám, které jsou klíčové pro budoucnost České republiky, pro její bezpečnost, ty povolovací procesy nikoliv zesložiťovat, ale naopak ulehčovat. Takže to je pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1230.
Pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1228 je veden obavou a má vlastně předcházet vzniku zbytečných právních sporů. Pracovní název tohoto pozměňovacího návrhu je pohoda bydlení, respektive její vypuštění. Kdo sledujete stavební právo, tak víte, že české soudy v oblasti stavebního práva a judikatura českých vysokých soudů v oblasti stavebního práva skutečně definovala, ale vlastně mimo zákonnou úpravu nebo v rámci ní jako v rámci, řekněme, doplnění nějakého gapu v české legislativě, tak skutečně definovala institut pohody bydlení. Z toho institutu ale vyvěrá celá řada soudních sporů. Koneckonců právě ta tvorba judikatury vyplývá z toho, jak je onen institut pohody bydlení sporný.
Já jako zákonodárce nijak nezpochybňuju to, že české soudy mají právo nepochybně takto rozhodovat, mají právo judikovat, ale podepřít je ještě tím, že tomu institutu, který soudy pouze judikovaly, ale nemá legislativní oporu, tak pokud tomu velmi širokému vágnímu institutu pohody bydlení dáme ještě legislativní oporu tak, jak činí vládní návrh a ponechal tento institut obsahu zákona i komplexní pozměňovací návrh, tak my si myslíme, že tím řeknu jistotě aktérů stavebního práva nepomůžeme, ale naopak tu nejistotu ještě více posílíme, kdy řeknu, vyforsážujeme, vyfutrujeme soudy v tom, že k tomu, co judikují, ale není k tomu výslovná právní opora, zákonná opora, tak tu zákonnou oporu ještě dáme. Čili tímto pozměňovacím návrhem pod sněmovním dokumentem 1228 institut pohody bydlení navrhujeme vypustit.
Přecházím k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 1231 – a bude to sada tří na sebe navazujících. Já nemohu předvídat, jak Sněmovna rozhodne ve třetím čtení v rámci hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, takže je to sada pozměňovacích návrhů pod sněmovními dokumenty 1231, 1232 a 1233. Ty sněmovní dokumenty mají společný základ. Ten společný základ spočívá v tom, že vládní návrh zákona, a zase, nezměnil to ani komplexní pozměňovací návrh, chce dát oprávnění vydávání vlastních stavebních předpisů všem krajským městům v České republice.
Já jsem hrdý obyvatel jednoho z krajských měst. Jsem Pardubák jako poleno. Jsem několik volebních období zastupitelem. Snažím se naplno pracovat. Snad nejsem pecka tam sedící. Tak dobře znám problematiku snad krajských měst.
A já považuju v době, kdy naopak české stavební právo máme podle mého názoru ne centralizovat teď ve smyslu funkčním, ale zjednodušovat, zpřehledňovat, nikoliv fragmentizovat, jestli na něco naše země trpí, a nejen v oblasti stavebního práva, tak je to naopak fragmentizace v územní samosprávě, ve školství a bohužel i ve stavební legislativě. A pokud tady v tom jsem nikdy předkladatele vládního návrhu nepochopil, že tu fragmentizaci, když proti ní v řadě ustanovení zákona správně jdou, tak těmi vlastními stavebními předpisy všech krajských měst vlastně vytváří 14 ostrůvků vlastních stavebních předpisů, které budou muset reflektovat investoři, stavebníci, prostě aktéři v území. Já tuto cestu považuju za úplně špatnou. A znovu opakuju jako zastupitel i jako poslanec krajského města.
Takže těmi třemi pozměňovacími návrhy – teď odůvodňuji pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1231, to ustanovení k vydávání vlastních stavebních předpisů zužujeme tímto pozměňovacím návrhem 1231 pouze na hlavní město Prahu. Tam já to ještě dokážu pochopit. Myslím, že Praha díky své velikosti, koncentraci, spoustě socioekonomických argumentů, u ní ty vlastní stavební předpisy logiku dávají, u zbytku ne. Takže náš jako nejradikálnější, to slovo říkám v uvozovkách, pozměňovací návrh je ponechat vlastní stavební předpisy pouze Praze. To je pozměňovací návrh 1231.
Teď mohu být díky tomu společnému úvodu rychlejší. U pozměňovacího návrhu pod sněmovním dokumentem 1233 – tímto pozměňovacím návrhem ponecháváme alternativně oprávnění k vydávání vlastních stavebních předpisů pro tři největší česká města: Prahu, Brno, Ostravu. A teď nevím, jestli jsem uvedl 1233 – pozměňovací návrh.
A poslední z té trojičky pozměňovacích návrhů, pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1232 – tímto alternativním stavebním návrhem, tímto pozměňovacím návrhem, ne stavebním návrhem, ponecháváme oprávnění k vydávání vlastních stavebních předpisů čtyřem největším městům: Praze, Brnu, Ostravě a Plzni.
Tolik trojička alternativních pozměňovacích návrhů, které by měly omezit fragmentizaci toho, co musí aktéři stavebních procesů v České republice vstřebat tak, aby opravdu nemuseli řešit 14 samostatných stavebních předpisů ve 14 krajských městech České republiky, kdy já vždycky říkám, že jsme země 6krát 4 hodiny, kterou za 6 hodin přejedeme ze západu na východ a za 4 hodiny ze severu na jih, tak opravdu si myslím, že tato fragmentizace je krokem zpět, nikoliv krokem kupředu.
Pozměňovací návrh 1234 je trošku z jiného soudku a bude to dvojička dvou podobných pozměňovacích návrhů, které se týkají zemědělského půdního fondu. Zase navazují na to, že Česká republika potřebuje rozvoj strategické infrastruktury tak, jak ji vymezujeme v platném účinném zákoně, ať už strategických staveb, nebo liniové infrastruktury strategického rázu.
K této problematice navrhujeme pozměňovacím návrhem to, aby v souladu se schválenou hospodářskou strategií se lehce, zdůrazňuji, opravdu lehce, uvolnily podmínky pro řeknu vynětí půdy, a pozor, je to na rozhodnutí nikoliv soukromníků, ale na rozhodnutí krajů, v zásadách územního rozvoje schválené krajem maximálně ve výši 0,2 procenta za daný kalendářní rok. To je obsah toho pozměňovacího návrhu.
Druhou jeho částí je úprava koeficientu v příloze D k zákonu a tam upravujeme koeficienty pro právě řeknu situace rozhodování o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Takže to je pozměňovací návrh pod číslem 1234.
Pozměňovacím návrhem 1235 reagujeme, to nebudu nijak skrývat, koneckonců pozměňovací návrhy jsou veřejné, každý to zjistí, a myslím si, že pozměňovací návrhy ke stavebnímu zákonu budou pod velkým drobnohledem odborné i laické veřejnosti, a je to tak správné, že jsme pod drobnohledem. Takže reagujeme tímto pozměňovacím návrhem na opatření, které bylo schváleno jako koaliční kompromis v uplynulém volebním období, to je, zjednodušeně řečeno, ten zákaz odnímání půd první a druhé třídy ochrany, nebo laicky první a druhé třídy bonity, pro zase strategické stavby v rozsahu od staveb řeknu infrastruktury pro dopravu, to znamená od tras dálnic, silnic první třídy, železničních drah, leteckých staveb a tak dále. Takže tímto pozměňovacím návrhem navrhujeme ten rozsah 1 kilometr pro řeknu stavby pro obchod nebo skladování o rozsahu právě větším než 1 hektar a do vzdálenosti 2 000 metrů pro záměry pro přeměnu řeknu elektrické energie ze slunečního záření, to znamená pro fotovoltaické elektrárny. Takže tolik pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1235. ***
