Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.00 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1249 je pozměňovací návrh, kterým zjednodušujeme povolovací procesy v územích a je to zase trošku skupinka pozměňovacích návrhů, které se týkají regulačních plánů. Takže tento pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1249 zjednodušuje povolovací procesy v případech a v územích, pro které byl vydán regulační plán. Kdo se pohybujete v oblasti stavebního práva, tak regulační plán jako nástroj územního plánování znáte, regulačním plánem opravdu regulujete spoustu konkrétních parametrů zastavitelnosti, i dalších parametrů v území, to znamená v situaci, kdy byl v souladu se zákonem pořízen pro území a vydán pro území regulační plán, tak si myslíme, že máme zákon nastavit tak, abychom pro toto území pak omezili duplicity v případných námitkách, odporech, opravných prostředcích... Námitky jsem zmiňoval... Námitkách tak, aby se ty věci, které byly řádně prověřeny při, v procesu pořízení územního plánu tak, aby nebyly, pak, řeknu, opakovány a duplicitně se těmi procesy zdržoval proces povolování záměrů v území. Zdůrazňuji tam, kde byl regulační plán řádně pořízen. To byl pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1249.
Pozměňovacím návrhem pod sněmovním dokumentem 1250, to je druhý z našich rušících pozměňovacích návrhů. My jsme v návrhu zákona, a to ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, identifikovali, já teď nebudu zdržovat to písemné odůvodnění, detailní písemné odůvodnění je samozřejmě součástí pozměňovacího návrhu, tak jsme identifikovali několik konkrétních rozporů s právem Evropské unie. Takže tento pozměňovací návrh opravdu pracovně nazývám – odstranění rozporu s právem Evropské unie a tím pozměňovacím návrhem navrhujeme vyřadit, vypustit z návrhu zákona několik bodů, které podle našeho názoru jsou v rozporu se závazky České republiky vyplývajícími z členství v Evropské unii a jejich ponechání bychom považovali za nebezpečné z pohledu potenciálního sankčního řízení Evropské komise proti České republice.
Další pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1270 je pozměňovací návrh, který nazývám – postavení městských částí v hlavním městě Praze v procesu územněplánovací dokumentace. Tady nebudu nějak lhát. Každý jsme nebo nějakým způsobem komunikujeme s lidmi ze sektoru, s lidmi z praxe, že tento pozměňovací návrh byl opravdu projednáván s kolegy, kteří působí v samosprávných orgánech, ať na hlavním městě Praze nebo na jednotlivých městských částech hlavního města Prahy.
Tímto pozměňovacím návrhem zjednodušujeme a rozšiřujeme oprávnění – a přesně takhle to má podle mého názoru být. Rozšiřujeme oprávnění městských částí, řekněme, v těch menších, menších atributech nebo institutech územního plánování. Navrhujeme rozšíření působnosti, protože to vymezuje přímo zákon, rozšíření působnosti k pořizování regulačního plánu nebo územní studie, pokud to území upravené a řešené regulačním plánem nebo územní studií zasahuje pouze do území dané městské části, nepřesahuje hranice dané městské části, tak oprávnění městských částí tyto dva stupně, instituty územního plánování, to znamená regulační plán a územní studii, znovu opakuji, za podmínky, že nezasahuje do územní jiných městských částí a je v souladu, zdůrazňuji, je v souladu s územním plánem respektive Metropolitním Plánem hlavního města Prahy, tak pořizovat tyto dva pružné stupně územněplánovací dokumentace pro regulaci území na území městských částí.
A poslední čtyři pozměňovací návrhy... (Smích v sále.) To se snažím jet opravdu rychle... (Reakce na smích v sále.) Snad vidíte, že to je neobstrukční. Já kdybych četl ta odůvodnění, no tak to je krát 10.
Tak, pozměňovací návrh 1354, dvojička navazující na regulační plány. Za chviličku ještě řeknu pozměňovací návrh 1353 jsou alternativní. Ten pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1354 omezuje duplicitní přezkum ve všech navazujících povolovacích procesech ve věcech, které byly ověřeny v rámci pořízení územního plánu. Takže věřím, že odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu 1354 v návaznosti tady na poptávku z pléna takto stručně stačí.
Pozměňovací návrh 1353 – také regulační plán. Je to alternativa, ten předchozí pozměňovací návrh pouze omezuje ty duplicitní procesy. Tímto pozměňovacím návrhem bychom dali regulačnímu plánu tu správnou funkci, že ve věcech, v atributech, v parametrech, které byly prověřeny již regulačním plánem, by regulační plán fungoval jako částečné rozhodnutí o povolení záměru. Zdůrazňuji pouze v těch atributech, které v regulačním plánu byly prověřeny. To je pozměňovací návrh 1353.
Pozměňovací návrh 1352, předposlední, definuje plánovací smlouvu jako ex ante – předběžný návrh zadání změny územního plánu nebo regulačního plánu. Jinými slovy velmi zjednodušeně řečeno, bude-li uzavřena plánovací smlouva s investorem, bude předpokladem pořízení změny územního plánu nebo regulačního plánu zase s odpovídajícími požadavky včetně finančních na investora v území, tak tato plánovací smlouva bude moci nahradit rozhodnutí zastupitelstva či rady obce o pořízení, o zadání pořízení změny územního plánu nebo regulačního plánu.
Poslední pozměňovací návrh, tak věřím, že to zas tak dlouhé nebylo na 17 pozměňovacích návrhů, je pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1366 – pracovní název zjednodušení povolovacích procesů pro menší stavby pro rodinnou rekreaci. Takže zdůrazňuji to, že tento pozměňovací návrh zjednodušuje právní režim menších staveb pro rodinnou rekreaci, aniž by byl oslaben povolovací režim u staveb, které jinak vyžadují plné řízení v rámci stavební legislativy.
Tolik k odůvodnění mých pozměňovacích návrhů, ke kterým se již jen stručně číslem dokumentu přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji mnohokrát za trpělivost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji panu poslanci Haasovi. Nyní je v pořadí paní poslankyně Kateřina Stojanová a po ní potom požádal o vystoupení s přednostním právem místopředseda poslaneckého klubu STAN, pan poslanec Lukáš Vlček. Máte slovo.
Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní kolegyně, vážení pánové kolegové, já bych v tom svém dnešním, doufám o něco stručnějším vystoupení ráda upozornila na to, že spolu s podobou toho stavebního řízení, které probíráme v rámci podoby stavebního zákona také rozhodujeme ve skutečnosti o tom, zda provedeme jednu z největších reorganizací veřejné správy za poslední roky. Ovšem, a to má být pointou toho mého vystoupení, aniž bychom měli jistotu, že to opravdu přinese to, co vláda slibuje. Tedy to rychlejší povolování staveb a díky tomu to kýžené rychlejší stavební řízení, a tedy dostupnější bydlení.
Všichni se – a myslím, že v té celodenní nebo od odpoledne probíhající debaty to zaznívá – všichni se shodneme na tom, že ten současný systém bezesporu potřebuje zlepšit. Nikdo myslím tady netvrdí, že to současné stavební řízení funguje úplně ideálně. Ale jestliže hlavním problémem je dlouhodobě mimo jiné nedostatek lidí na stavebních úřadech, tak pak je za mě legitimní otázka, proč vláda přichází s reformou, která tento problém ve skutečnosti může ještě prohloubit.
Dnes máme v České republice 626 stavebních úřadů, z toho 206 na obcích s rozšířenou působností a dalších 420 na menších obcích. Přesto stále nevíme, jak ta budoucí síť stavebních úřadů bude v budoucnosti vypadat. Nevíme, které úřady zaniknou, které budou převedeny na detašovaná pracoviště, jak budou rozmístěny v území a jak bude zajištěna jejich dostupnost pro občany. ***
