Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Každopádně ale musím znovu zopakovat, co říkám od začátku tohoto projednávání, a to je to, že tento tisk, tisk číslo 67 je podle mého názoru letitý legislativním paskvilem, Lex developerem, který bohužel je takovou vlajkovou lodí, která měla za úkol za každou cenu vyplout, ale bohužel ta vlajková loď je děravá jak cedník, nemá posádku, nemá plachty a bohužel mám velkou obavu, že velmi brzo ztroskotá.

Mně osobně velmi vadí to, že se zapomnělo na opravdu jakoukoliv odbornou debatu. U takhle významného tisku, takhle významného hospodářského dopadu tak to, že předkladatelé jasně zapomínají nebo jasně obešli základní legislativní pravidla, ať je to mezirezortní připomínkové řízení, ať je to Legislativní rada vlády nebo ať je to RIA, tak to já osobně pokládám u takhle významného dokumentu nebo tisku za opravdu zásadní věc, ale bohužel na to se úplně zapomnělo právě z důvodu toho, že prostě rozkaz měl jasně, že musí vyplout prostě za každou cenu a bohužel těch důsledků se dočkáme. Taktéž si myslím, že stavební řízení není v České republice úplně ideální, je řada věcí, které by měly být zlepšeny, ale pak si kladu otázku, proč nejdříve opravdu nevyhodnotíme ten současný zákon, kde by se podle mého názoru dala najít řada zlepšení, řada zkrácení a rovnou pošleme bez jakéhokoliv odborné debaty a bez jakýchkoliv standardů kvality takhle velký tisk.

Forma je jedna věc, která mi vadí, věc je samozřejmě ta otázka obsahová, a to je to, co tento tisk obsahuje jako takové, ať je to, když to velmi zkrátím, otázka legalizace černých staveb anebo zábory té nejhodnotnější půdy nebo oslabování práv občanů či oblasti životního prostředí či památkové péče. Určitě musím připomenout ty takové věci, které mi tam na tom vadí jako někomu, kdo s tou oblastí má velmi dlouhé více jak dvě dekády praktické zkušenosti, a to je, že nejsou vyřešeny lidi, nejsou vyřešeny finance, nejsou vyřešeny archivy, vlastně není vyřešeno vůbec nic. A já sám bohužel ty obavy slýchávám z území dnes a denně. Přece jenom těch osobních kontaktů člověk má za ty dvě dekády mnoho, aby ti lidé mu říkali, co tam všechno technicky je špatně. A to bohužel jenom umocňuje tu moji obavu v tom, proč tento tisk může opravdu přinést až paralýzu stavebního řízení.

Úplně se zapomnělo na tématiku územního plánování. Ta osobně si myslím, že kdybychom jí věnovali větší pozornost a šli na to jinou cestou, tak by mohla mnoho pomoci, otázka dotažení digitalizace. Ale jak říkám, bohužel předkladatelé na to šli podle mého názoru velmi špatnou cestou. Ale nemá smysl tady dneska brečet. Bohužel, tak to je, na sílu to bude protlačeno ke škodě českého hospodářství.

Každopádně dovolím si ještě tady krátce okomentovat tady pozměňovací návrhy kolegyně Elišky Olšákové, tedy ke sněmovnímu tisku číslo 67 ve znění komplexního pozměňovacího návrhu a dalších schválených pozměňovacích návrhů schválených na 8. schůzi hospodářského výboru dne 30. dubna, tedy ke sněmovnímu tisku číslo 67/11, ke kterým se potom nejenom u svých 8 pozměňovacích návrhů, ale i u kolegyně Olšákové přihlásím v podrobné rozpravě.

Tím prvním sněmovním dokumentem je dokument číslo 1063, který odstraňuje bezbřehou legalizaci černých staveb. Vládní návrh umožňuje dodatečně povolit nelegální stavbu jen proto, že by její odstranění bylo pro stavebníka takzvaně ekonomicky nevýhodné. To znamená celkem absurdní logiku, že čím větší a dražší černá stavba, a tím spíše vám ji úřad zlegalizuje. To je opravdu velmi absurdní situace. To je takový trochu výsměch právnímu státu, který tímto návrhem napravujeme.

Dále pak sněmovní dokument číslo 1347, který zachovává stávající prekluzivní třicetidenní lhůtu pro podání žádosti o dodatečné povolení. Její vypuštění by vedlo k nekonečnému prodlužování řízení, spekulacím a zvýhodnění těch, kteří záměrně porušují zákon.

Dále pak sněmovní dokument číslo 1206 a 1207 v otázkách ochrany infrastruktury. Ty se týkají digitálně technických map, protože řada obcí ještě dnes bohužel nemá sítě plně zmapované. Přece jen ty digitální technické mapy jsou technicky často velmi náročné a ne všechny obce jimi disponují. Tedy obsahem tohoto sněmovního dokumentu je zavést v takto nepřipraveném území zkrácení(?) lhůty a fikci souhlasu, a znamená to tedy riskovat stavby naslepo a kolize se stávající infrastrukturou, což určitě není dobře. Navržené úpravy tady v tomto sněmovním dokumentu poskytují podle našeho názoru rozumný čas k dokončení digitalizace a stabilizaci.

Dále pak je to sněmovní dokument číslo 1300 k tématu koeficientu daně z nemovitosti. Tento sněmovní dokument nebo tento návrh vrací obcím možnost stanovit místní koeficient daně z nemovitosti pro konkrétní zátěžové stavby, což je například otázka průmyslových areálů, a to formou obecně závazné vyhlášky namísto administrativně složitého opatření obecné povahy. Tento pozměňovací návrh plně reflektuje přelomový nález Ústavního soudu v případu obce Řepov, který potvrdil, že obce mohou konkrétní zátěžové nemovitosti vyhláškou zdanit.

Tolik tedy opravdu velmi krátké vystoupení. Já s k těm pozměňovacím nebo sněmovním dokumentům, jak jsem zmínil těch svých 8, tak i ty, které jsem teďka krátce popsal od kolegyně Olšákové, přihlásím tedy v podrobné rozpravě. A tedy ještě dovolte, abych za sebe navrhl, abychom podle § 93 odst. 2 tedy tento návrh zákona vrátili garančnímu výboru k novému projednání a prosím aby o tom bylo přesně v dikci § 93 odst. 2 hlasováno. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, mám napsáno. Nyní můžeme pokračovat přihláškou do rozpravy. Je tady pan poslanec Drahoslav Ryba. Máte slovo.

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych krátce odůvodnil pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru, který je v systému uveden pod číslem 1361. Tento pozměňovací návrh podávám společně s panem poslancem Miroslavem Žbánkem.

Navrhovaná změna reaguje na potřebu přiměřeně rozšířit okruh osob oprávněných ke zpracování požárně bezpečnostního řešení u staveb kategorie 1. Jedná se tedy o stavby s nižší mírou požárního rizika. Cílem návrhu je posílit odborné kapacity pro zpracování požárně bezpečnostního řešení u nejméně rizikových staveb, aniž by došlo ke snížení požadavků na odbornou úroveň těchto podkladů.

Navrhuje se proto, aby požárně bezpečnostní řešení pro stavbu kategorie 1 mohla vedle osob autorizovaných v oboru požární bezpečnost staveb zpracovávat také osoba, která je autorizovaným inženýrem pro obor pozemní stavby, které byla současně udělena specializace v rámci tohoto oboru zaměřená na problematiku požární bezpečnosti. Návrh je koncipován velmi úzce a vztahuje se výhradně na stavby kategorie 1. Nedotýká se staveb vyšších kategorií, u nichž zůstávají zachovány přísnější požadavky na zpracovatele požárně bezpečnostního řešení.

Navrhovaná úprava je proto přiměřená sledovanému cíli, neboť posiluje dostupnost odborných kapacit, zachovává požadavek odborné kvalifikace a odpovědnosti zpracovatele a současně nesnižuje úroveň požární bezpečnosti staveb. K tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlásím potom v podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Martin Kolovratník. Máte slovo.

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, děkuji za slovo. Moje vystoupení bude opravdu velmi krátké, protože mám jenom jeden jediný pozměňovací návrh pod číslem 1365, ale rád bych velmi stručně k němu tady pár vět pověděl. My jsme v tom pozměňovacím návrhu připravili, řeknu ještě další zlepšení v rámci tedy celé filozofie toho stavebního zákona. To zlepšení, pomoc, chcete-li, zrychlení takzvanému, je to pracovní název bydlení malého rozsahu, tedy malým modulárním stavbám, typizovaným, typovým stavbám, které mohou pomoci hlavně menším obcím v té menší výstavbě. To znamená ne tak, jak občas od kolegů z opozice slýchám pomoc developerům nebo nějakým velkým projektům, ale opravdu těm malým, a to ať už jak v roli tedy soukromé soukromé sféry, tak třeba právě obecní.

Podotknu, že tady ten pozměňovací návrh jsme připravovali tak trochu na podnět, na žádost a zároveň i v souladu s těmi hlavními stakeholdery, s oborovými organizacemi, ať už je to Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, Česká komora architektů. ***