Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.40 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Určitě to je stále trvající střet zájmů Andreje Babiše. Teď už je okořeněný i o další soudní kauzu, a to je linka, respektive dotace na linku na nekonečně inovovaný toastový chléb. Tady si vzpomínám na slova Andreje Babiše, jak říká: Nikdy nebyl střet zájmů a nikdy nebude. Tak, důkazem, že nikdy nebyl a nikdy nebude, jsou audity Evropské unie, jsou pravomocné rozsudky o tom, že vláda má vymáhat zpět sedm miliard od společností skupiny Agrofert za nezákonně vyplacené dotace. Ta vláda podle všeho zastavila vymáhání.
Aby toho nebylo málo, tak nejposlušnější vládní poslanci přicházejí s návrhem změny zákona, který by tohle všechno měl dokonale zastřít. Měl by říct, vymáhat je možno jen čtyři roky, nikoliv deset jako teď. Že to tak dokonale sedí? Že to tak dokonale sedí na to, aby ty pravomocné rozsudky vláda nemusela naplňovat a nemusela ty prostředky vymáhat. To nemůžete nikdo myslet vážně, že by tohle prostě jenom nebyl hlas a diktát Andreje Babiše, který tím dokládá, v jakém střetu zájmů bohužel pořád je. Neexistuje žádné přesnější přiznání, než je přesně podoba tohoto návrhu zákona.
Stejně jako další fauly, které říkají, že ve střetu zájmů by byl jenom ten ministr, který by zároveň svými firmami buď získával veřejné zakázky ve svém rezortu nebo dotace ve svém rezortu, ale když je přijme v jakémkoliv jiném, už to problém není. S ohledem na to, že Andrej Babiš jako premiér žádný rezort nemá, tak to podle výkladu právníků znamená, že by ten zákon dokonale vyžehlil všechny problémy se střetem zájmů Andreje Babiše. Neexistuje okatější způsob malé domů, než je tenhle návrh zákona. Neexistuje.
Tak je podle mého soudu na místě, aby dalším bodem, kterému se tady budeme věnovat, tak aby se jmenoval: Stále nevyřešený střet zájmů Andreje Babiše a příběh dotací na linku nekonečně inovativního toastového chleba.
Vzhledem k tomu, že jsem navrhoval i při předchozích schůzích další důležité body, které se týkají totálního rozkladu vymáhání a ochrany lidských práv na Úřadu vlády a zároveň protizávislostní politiky, je na místě znovu na program schůze načíst jako nový bod právě rozklad demokratických institucí.
Nechci se příliš opakovat, ale slyšíte ze všech stran ty, kteří v České republice v rámci Úřadu vlády pečovali o výkon lidských práv, jak popisují kroky Andreje Babiše a jeho maďarské spolupracovnice v roli šéfky Úřadu vlády. Jak to komentují? Čistý rozklad, nezájem a to, že místo toho, aby vláda s mnohem větším respektem sledovala výkon lidských práv, tak si myje ruce. V případě protidrogové protizávislostní politiky je to ještě křiklavější – úplný rozklad kompetentní správy celé politiky v téhle oblasti.
Budu se věnovat poslednímu bodu, který stojí za pozornost, který vláda napsala právě včera a ten bod by se jmenoval: Trpasličí pletichy vlády a reprezentace na summitu NATO v Ankaře. Proč je ten bod důležitý? Protože ho zjevně vláda za tak důležitý pokládá, pokud dokáže stravovat pozornost veřejnosti už několik měsíců na neuvěřitelném rozhodování o tom, čemu žádná jiná vláda tolik pozornosti nevěnovala. Je to do očí bijící. Je to úplně umělé téma, které si ta vláda vytvořila možná proto, aby sama sebe mohla trochu trestat.
Budiž, voliči hnutí ANO taky nechápou, proč kolem účasti prezidenta na summitu v Ankaře je takové zle. Proč to dělají? Proč se v tomhle směru snaží změnit dosavadní fungování a demokratické ústavní zvyklosti, kdy vrchní velitel ozbrojených sil, prezident – ať už jim byl kdokoliv – na summity jezdil a vedl ty delegace? Navíc v situaci, kdy prezident dává jasně najevo, že bude naplňovat mandát té vlády. Říká to naprosto explicitně. Tak vláda – to má jediné vysvětlení – kvůli těm trpasličím pletichám a ukřivděné malosti Motoristů, kteří se chtějí pomstít, brání úplně jednoduché věci, aby na ten summit jel a Česká republika byla zastoupena přirozeným způsobem, způsobem, který fungoval všechna předchozí léta.
V reakci na to se prezident rozhodl podat kompetenční ústavní žalobu. Tvrdím zcela oprávněně. V okamžiku, kdy se tady vláda snaží svoje bolístky a trpasličí nesmysly hojit na ústavních zvyklostech a hlavě České republiky, je nezbytně nutné – ne pro osobní ambici pana prezidenta, ale jistě proto, jak bude ta ústavní zvyklost fungovat dál, i po mandátu této vlády, který jednou skončí... Ústavní zvyklosti by v čase měly trvat a měly garantovat to, že se taky bude naplňovat důležitý ústavní úkol prezidenta reprezentovat Českou republiku navenek.
Slyšel jsem pozoruhodné zdůvodnění, že jde o praktické rozhodnutí, že za tím nic jiného není. No, promiňte, jestli praktické rozhodnutí je takové, které zabírá pozornost vlády, která má nepochybně řešit mnohem závažnější věci, několik měsíců a vláda se k tomu musí vracet, tak nevím o žádném méně praktickém důvodu a praktickém rozhodnutí, než je tohle. To si ta vláda dělá fakt ze všech lidí legraci. O efektivitě vůbec nemůže být řeč, protože u všech předchozích vlád to rozhodnutí trvalo přibližně pět vteřin. Vláda ho nejenom znásobila, ta ho umocnila koeficientem Petra Macinky, koeficientem ukřivděnosti a pomsty. Úplná hloupost.
Místo abychom i my tady a pochopitelně i lidé ve společnosti řešili daleko závažnější věci, a to, jak reálně uchráníme Českou republiku před hrozbami mimořádně nebezpečného geopolitického dění kolem nás, místo toho vláda stravuje energii svoji i společnosti úplně nesmyslným sporem. Pokládám za důležité, aby v tomhle světle měla možnost vysvětlit, jak to praktické řešení podle jejích slov vlastně vypadá, co tím vlastně ve skutečnosti myslí.
Děkuju za pozornost. Jednotlivé body dodám i v písemné podobě, pokud jste je nestačili zaznamenat. Pokládám za důležité, aby všem jim věnovala Poslanecká sněmovna patřičnou pozornost. Díky. (Potlesk z řad poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Díky, pane předsedo. Jednalo se o čtyři body? (Poslanec Kupka: Ano.) Jednalo se o čtyři body. Mám jenom prosbu, abyste tam uvedl, kam je chcete zařadit, protože u toho prvního bodu jste říkal, u těch zbývajících tří jste neříkal, kam zařadit.
Poslanec Martin Kupka: Jak jsem je vyjmenoval, v tomhle pořadí, jako první, druhý, třetí a čtvrtý bod.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Za sebou, dobře, děkuji.
Nyní tedy s přednostním právem mám místopředsedu Poslanecké sněmovny Patrika Nachera. Potom tady mám s přednostním právem, které už tady jednou kolovalo, pana poslance Mariana Jurečku, potom pana ministra Igora Červeného. Nikdo z nich tady není, tím pádem se můžeme přesunout k přihláškám bez přednostního práva. Tím prvním je pan poslanec Ivan Bartoš. Máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi úvodem představit vám hlavní zpravodajskou relaci veřejnoprávního média, které je závislé na vládní vůli a politicky schvalovaném rozpočtu: Dobrý večer, vítejte u hlavních zpráv. Děkujeme především našim vládním politikům. Na úvod dobrá zpráva: vláda dnes rozhodla, že veřejnoprávní média budou svobodnější než kdy dřív. Jejich financování bude nově záviset přímo na státním rozpočtu, který samozřejmě nemá s politikou a se zájmy vládnoucích stran vůbec nic společného. O výši rozpočtu bude rozhodovat každý rok vláda, tedy úplně nezávislý orgán složený výhradně z politiků.
Premiér Andrej Babiš dnes uvedl, že média budou mít dost peněz, pokud budou hospodařit efektivně. Na otázku, co znamená efektivně, premiér odpověděl: No, přece normálně, no. Nebudou útočit na vládu tady tu a budou vysílat pravdu, a to hlavně. ***
