Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Když jsem tady vyjmenoval ty všechny v uvozovkách výhody, které to i podle European Boardcasting Union přináší, tak asi dojdeme k závěru. Možná právě to někomu vyhovuje. Oslabené médium skutečně se lépe ovládá. Unavená redakce se lépe zastrašuje. A instituce, která každý rok bojuje o přežití, se hůř staví mocným. Což ostatně si myslím, že můžou opět potvrdit někteří ministři, když vyjednávají rozpočty s paní Schillerovou – můžu o tom hovořit i já ve věci třeba Digitální informační agentury – nebo fondů, které podporují dostupnost bydlení.

Ale do této situace přichází i vážná podezření kolem lidí spojených s Radou České televize, jsme tady měli zveřejněnou nahrávku, ve které zaznívala ta zmínka ještě půl mega za blíže neurčenou volbu. Je šokující, netvrdím, že to bylo pravomocně prokázáno, od toho tady máme orgány činné v trestním řízení, předpokládám, že se tím zabývají. Ale samozřejmě pokud závažné podezření takové je, není možné dělat, že se nestalo. Já říkám, nechci tady suplovat roli Policie České republiky, ale pokud takto jednají lidé, kteří jsou voleni a byli podporováni i stranami současné vládní koalice, tak do jaké míry nemůžeme brát důvěryhodnost rady, pokud jsou tam nominováni lidé, kteří alespoň podle nahrávek si klidně řeknou o úplatek?

My jsme tu malou bitvu tady vybojovali v tom hlasování. Kdyby tedy záleželo na mně, tak jsem nepřistoupil k tomu hlasování o doplnění té rady, byť oceňuju, že konečně bylo veřejné, tak nebyli zvoleni dva radní. Byli zvoleni ovšem lidé, jako je pan Xaver Veselý, který vlastní takové médium, možná do budoucna by se líbilo, aby Česká televize fungovala jako pořady pana Xavera, kde můžete přijít a on se vás tam zeptá, jak je to možné, že to děláte tak dobře, a vy mu řeknete, že to děláte tak dobře.

On to vlastně dotáhl ještě k dokonalosti. Ten pořad už funguje tak, že on už tam vůbec není, a vlastně tam chodí jenom politici vykládat, jak to dělají dobře, bez nějakých oponentů. Ale zase díky tomu máme úžasné záběry opilého pana Macinky a pana Turka se skleničkou šampaňského, jak si tam vykládají nějaké čuňačinky o poslankyních a kolegyních tady z Trikolóry a podobně. Ale pan Xaver Veselý s vlastním XTV a tedy s jeho výroky a způsobem chování... Ale tady hovořím o tom XTV zejména z důvodu toho, že pravidla pro členství v radách samozřejmě provozování nějakého takového informačního kanálu zapovídají. Ale tak tito lidi jsou tam tolerováni. A evidentně tam hnutí ANO takovéto lidi chce. To si myslím, že je ten druhý pilíř nejenom financování, ale vlastně nekvalitní volení do těch rad.

My jsme jako Piráti se pokusili oslovit asi 300 organizací „baj voko“, aby nominovaly odborníky do té rady. Několik tady se představovalo na jednání ve Sněmovně. Nakonec tedy byli zvoleni i ti problematičtí radní, díky kterým vznikl dluh České televize 4 miliony korun za to nezákonné odvolání té komise.

Vrátím se zpátky vlastně k tomu začátku. Když spojíte to oslabení médií veřejné služby skrze finance s pochybným personálním obsazováním jejich kontrolních orgánů včetně vlivu na volbu ředitele, a tam byla zmiňovaná ta kauza, která se týkala pravděpodobně ještě to půl mega nějaké nabídce, která souvisela s tou volbou, tak vám nevznikne žádná reforma. Vznikne systém ovládnutí, instituce vyhladovět, potom je personálně obsadit a nakonec z něj udělat nástroj politické moci.

Mě se občas lidé ptali i v kampani, my tomu moc jako nerozumíme, co je ta slovenská a maďarská cesta? Čeho se máme bát? Tak zejména v ovládnutí veřejnoprávních médií – to je ta slovenská, to je ta maďarská cesta. Takto to tam probíhalo. Nestalo se to ze dne na den. Já jsem hovořil o tom, že tyto věci se dějou postupně. Je tedy pravda, že zase vláda Andreje Babiše úplně nemešká. Tlačí to sem tak rychle, že se nám tady v jednou chvíli sejdou tři návrhy na zestátnění veřejnoprávních médií, že ani ministr neví, který je který a v kterém je co obsaženo.

Já jsem zmínil pana ministra Klempíře. Aspoň tedy z jeho vystupování – on nepředvedl žádnou reformu. On předvedl chaos. A mě by vlastně zajímalo, jaká ta faktická role pana ministra Klempíře tady je. Nehledě na to, že tedy Motoristé ve svém programovém dokumentu, s kterým šli do voleb, oslovovali voliče, hovořili o zachování koncesionářských poplatků a ubránění médií. Asi je pak někdo přesvědčil, že to nebyl tak dobrý nápad.

Já bych dokázal pochopit, že vymění nějaké své priority, ať už za to, že nebudou kritizováni, že si do odborných pozic, kam se mají dělat výběrka, vodí sponzory, ne na náměstkovské pozice politických náměstků, ale na úřednické pozice, kde potřebujete mít nějaké kompetence, kde je kariérní řád, kde platí služební zákon, tak si tam vodíte nějaké sponzory, podivné kamarády z Jaguar Clubu. Nevím, jestli za to stojí zestátnění veřejnoprávních médií. Nicméně prostě fakt, že Motoristé kandidovali do Sněmovny, i když se dostali jako strana s nejmenším ziskem, s jasnou programovou deklarací týkající se veřejnoprávních médií, což asi tak jako bylo nejzajímavější v jejich programu, a z toho ustoupili – s podivem. Asi to funguje úplně stejně, jako hlídají Andreje Babiše v jeho čerpání dotacích.

Ale vrátím se k Otovi Klempířovi. Kromě toho, že ještě – použiju jeho slovník, možná takhle nemluví, ale přijde mi, že občas tohleto slovo od něj zaznělo, jak tady flexil, jak vlastně to s těmi médii bude v pohodě a myslí to dobře, tak po nějakých měsících mlžení skutečně představil návrh, který mu tedy sepsuli prakticky všichni, nejen tedy lidé zvenčí, experti na veřejnoprávní média, odborné organizace, odbory, akademici, ale dokonce i samostatné Ministerstvo financí. A Ministerstvo financí podle veřejně dostupných informací uvedlo, že návrh zakládá mnoho nových problémů a vyvolává dodatečné otázky. To byl velmi diplomatický způsob, jak říct, takhle se zákon opravdu nepíše.

Klempířův návrh počítá s tím, že Česká televize dostane ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,07 miliardy, což nejenom že by tedy znamenalo výrazné omezení služeb, ale ani v tom návrhu nebylo jasné, z jaké rozpočtové kapitoly se mají peníze vyplácet a jak má celý ten systém fungovat.

Ale jinak i reakce paní ministryně financí Schillerové byla, jako toto na vrub státního rozpočtu samozřejmě nemůžeme přepsat. Akorát tedy princip zrušení koncesionářských poplatků, pokud ho nenahradíte nějakým jiným principem, třeba podíl na výběru DPH, což není vlastně jakoby úplně daň odváděná lidmi, ale je to vlastně daň, která vychází z nějaké spotřeby, tak jako vždycky to bude mít dopady na rozpočet, vždycky se to objeví v té výdajové stránce. A pokud příjmy rozpočtu nepřevyšují výdaje, což se nám tedy nedaří, a i na toto Motoristé rezignovali, tak je to logické.

Zrušíte koncesionářské poplatky, zaplatíte to z něčeho jiného. Z čeho? Ze státního rozpočtu. Takže reakce paní ministryně Schillerové, ačkoliv toto nebylo postačující financování pro nadcházející rok, tak minus skoro 8 miliard se jí trošku vzpříčilo v krku, ostatně to hodně kritizovala.

Tenhleten návrh po tom, co nás Motoristé ujišťovali, že ten návrh je nejlepší a že jsou s ním všichni spokojeni, nakonec zkoušel (to zamést?) pod stůl a ten chaos pokračuje. Takže nejdřív vláda měsíce mlžila, pak tlačí na účinnost zákona od 1. ledna 2027, pak oznámila pracovní skupinu s účastí premiéra. Pak se zjistilo, že vůbec není jasné, co v té novele bude. Pak se pan ředitel České televize i ředitel Českého rozhlasu sešel s premiérem, Patrikem Nacherem, Tomiem Okamurou, Otou Klempířem a Borisem Šťastným. A z jejich vyjádření se nedozvěděli vůbec nic konkrétního. Tak to byla ta pracovní skupina Andreje Babiše. On to někde říkal. Dokonce mě pobavilo na tiskové konferenci: Pracovní skupina jsem já a Nacher. Možná Okamura a Klempíř. Takže toto byla ta slavná pracovní skupina. Tam tedy přišli zástupci vedení těch dvou veřejnoprávních médií. Tam se nedozvěděli nic.

Já bych tomu říkal, že se tomu jako říká takový nátlak s občerstvením, bych to nazval. Kde byli experti? Kde byla opozice? Kde byly nějaké odborné organizace? Kde byli zástupci zaměstnanců? Nebyla tam žádná debata. Ta vláda nechce dialog. Vláda chce diktát. Proto říkám pracovní skupina – eufemistický název pro politický nátlak s občerstvením. Tím bych probral tu genezi, co se stala doteď. ***