Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(19.30 hodin)
(pokračuje Jan Bureš)

Rád bych na tomto místě, aby nevznikla sebemenší pochybnost, jasně zdůraznil, že tento můj procesní návrh nepředjímá naprosto žádný obsahový postoj k samotné předložené novele. Neříkáme tím, že návrh je dokonalý a bezchybný. Stejně tak neříkáme, že snad nemá být z naší strany měněn či doplňován. Právě naopak. Včasné a systematické projednání je tou základní nezbytnou podmínkou pro to, aby tato Poslanecká sněmovna vůbec mohla návrh případně upravit, abychom jej mohli zpřesnit a abychom mohli společně odstranit rizika, která by se jinak zcela jistě projevila až na tvrdé praxi.

Závěrem si tedy dovolím celé své zdůvodnění shrnout. Navrhuji zařazení tohoto tisku, a to z těchto pádných důvodů: Za prvé, jde o klíčovou adaptační legislativu k přímo použitelnému právu Evropské unie. Za druhé, jde o návrh s rozsáhlými dopady na podnikatelské prostředí, na veřejnou správu i na samotnou ochranu našeho životního prostředí, a především jde o materiál, u něhož v tuto chvíli opravdu nemáme času nazbyt. Z těchto všech podrobně vysvětlených důvodů navrhuji, vážená paní předsedající, aby byl sněmovní tisk 58 zařazen na program naší středeční schůze, a to pevně jako první bod.

Poslední můj návrh se týká sněmovního tisku číslo 114. Podle mého názoru taky velmi důležitá věc pro vládu České republiky, speciálně pro ministra životního prostředí. Mým cílem a mou povinností je zde navrhnout, aby byl vládní návrh zákona zařazen na program naší schůze Poslanecké sněmovny, protože v tom návrhu, který jsme dostali, v těch podkladech nefiguruje. Konkrétně se jedná o návrh, kterým se mění zákon o látkách poškozujících ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech. Tento materiál všichni jistě dobře známe jako sněmovní tisk číslo 114.

Dovolte mi nyní, vážené kolegyně a vážení kolegové, abych tento svůj procesní návrh podrobněji a především velmi pečlivě odůvodnil. Věřte mi, že se zde nejedná o nějakou běžnou administrativní rutinu nebo o nějakou zdržovací taktiku, ale o záležitost, která zkrátka a dobře nesnese odkladu. Každá minuta, o kterou tento proces posuneme, může mít vážné následky, a proto cítím povinnost vám celou situaci co nejpečlivěji objasnit.

Za prvé, a to musím zdůraznit hned na samém začátku, se jedná o implementační novelu, která je mimořádně rozsáhlá. Není to jenom pár stran textu, je to komplexní dokument, a co více, je to novela technicky velmi náročná. Jejím hlavním naprosto prvořadým smyslem je přizpůsobit náš stávající český právní řád zbrusu nové evropské legislativě. Tato evropská legislativa, ke které se musíme postavit čelem, se týká oblasti fluorovaných skleníkových plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu. Chci zde na tomto místě před celou Poslaneckou sněmovnou zcela jasně a zřetelně deklarovat jednu zásadní věc. V tomto konkrétním případě nejde o žádný politický spor. Nejde zde ani o žádný ideový spor. Prosím, odložme politická trička. Jde tu o naprosto nutnou právní adaptaci. Je to adaptace, bez které nebude vůbec možná evropská pravidla v České republice řádně aplikovat. A pokud je nedokážeme řádně aplikovat, pak je logicky nebudeme moci ani následně spravedlivě a efektivně kontrolovat. Bez této úpravy bychom se ocitli v právním vakuu, což si jako odpovědní zákonodárci nesmíme dovolit.

Za druhé se musím podívat na to, co tento zákon znamená v praxi. Tento návrh má před sebou mimořádně široký praktický dopad. Není to zákon, který by měl zůstat ležet v šuplíku. Dotýká se doslova tisíců subjektů v celé naší republice. A kdo jsou tyto subjekty? No, tak jsou to velké průmyslové firmy. Ty tvoří páteř naší ekonomiky a tento zákon na ně přímo dopadá. Jsou to ale také drobní živnostníci, lidé, kteří každodenně pracují v terénu a pro které každá změna znamená obrovskou zátěž. Jsou to také technici a projektanti, odborníci, kteří budou muset s těmito novými pravidly reálně pracovat a integrovat je do svých návrhů. Ale jsou to také veřejné instituce. Ani státní a veřejný sektor nezůstane ušetřen. I jich se tato změna hluboce dotýká. Bavíme se zde o naprosto klíčových oborech a sektorech, které udržují chod naší moderní společnosti.

A o jaké obory se jedná konkrétně? Tak na prvním místě je to jistě chlazení a klimatizace. Ale jsou to taky tepelná čerpadla, která se dnes tak masivně rozšiřují do domácností i firem. Týká se to ale taky naší energetiky. Dopadá to na systémy pořádní ochrany, zasahuje to i do oblasti dopravy, a dokonce se tento návrh dotýká i tak nesmírně citlivého sektoru, jakým je naše zdravotnictví. Pro všechny tyto vyjmenované subjekty zavádí předložený vládní návrh zcela nové povinnosti a tyto povinnosti nejsou vůbec zanedbatelné. Zavádí se nové povinnosti v oblasti certifikací, zavádí se povinné pravidelné proškolování pracovníků, bude taky nutná detailní evidence, přibude povinností v reportingu a v neposlední řadě se zavádí samozřejmě i nová sankce pro ty, kteří by tato pravidla nedodržovali.

Dámy a pánové, to všechno jsou ohromné změny. Jsou to změny, které naši podnikatelé a naše instituce zkrátka a dobře nemohou zvládnout ze dne na den. Tyto subjekty zcela objektivně vyžadují dostatečný čas na přípravu v reálné praxi. Nemůžeme po nich chtít nemožné. Musíme jim dát prostor se na tyto obrovské zásahy do jejich fungování připravit.

Za třetí, a to vnímám v kontextu dnešního dne, kdy zde stojím před vámi, jako naprosto klíčové. Náš časový prostor pro zodpovědné projednání je již nyní kriticky omezený. Podívejme se na data. Účinnost tohoto zákona je v samotném návrhu stanovena již od 1. července tohoto roku. Tento termín je neúprosný. Co to pro nás jako pro Sněmovnu znamená? Znamená to, že pokud má být tento nesmírně složitý zákon projednán standardním a kultivovaným způsobem, nemáme už absolutně žádný čas nazbyt. Co si představuji pod oním standardním a kultivovaným způsobem? Tak určitě to znamená poctivou práci výborů, které musí návrh detailně prostudovat. Znamená to také zapracování případných úprav a pozměňovacích návrhů v rámci druhého čtení. Znamená to následnou přípravu nezbytných prováděcích předpisů a v neposlední řadě to také znamená včasné informování dotčených subjektů, aby věděly, co je čeká.

Pokud tyto kroky nestihneme, hrajeme nebezpečnou hru. Každý další týden zdržení se tady v této místnosti naprosto reálně a velmi tvrdě promítá do venkovního světa. Promítá se do obrovského rizika chaotické implementace celého předpisu. Promítá se do zbytečné právní nejistoty pro občany a firmy. A promítá se taky do hlubokých problémů v každodenní praxi těch, kterých se zákon týká.

Za čtvrté se dostávám k samotné podstatě procesního návrhu. Právě z těchto výše zmíněných a podrobně popsaných důvodů považuji za vysoce korektní a politicky odpovědné, aby byl tento bod pevně zařazen hned na začátek programu. Je nepřípustné, aby se takto důležitý bod zbytečně odsouval někam až na konec naší schůze. Je to vysoce technický zákon a jako takový si bezesporu zaslouží naši plnou pozornost. Zaslouží si naši čerstvou pozornost, kdy nejsme unaveni z dlouhých nočních jednání, zaslouží si i naši soustředěnou pozornost. Tento zákon si žádá klidnou a věcnou debatu. Vyžaduje především jasné vymezení sporných otázek, se kterými se následně budou muset popasovat garanční výbory. Zařazení tohoto návrhu jako druhý bod zítřejšího dne nám všem v sále dává tolik potřebný prostor. Dává nám prostor projednat tento vládní návrh bez zbytečného a stresujícího časového tlaku, dává nám prostor projednat jej bez zbrklých improvizací a shodneme se snad všichni, že zbrklé improvizace u takto složité a takto plošné materie rozhodně nejsou na místě.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych zároveň ještě jednou a velmi nahlas zdůraznil jednu věc. Tímto svým procesním návrhem nijak, ale opravdu nijak nepředjímám samotný výsledek našeho společného legislativního procesu. Nestojím tu a neříkám vám, že je tento předložený návrh perfektní. Neříkám, že je bezchybný, a už vůbec neříkám, že snad nemá být z naší strany upravován. Zastávám názor zcela opačný. Právě brzké a včasné zařazení tohoto bodu na program schůze je tím naprosto základním předpokladem pro naši další práci. Je to předpoklad toho, abychom my všichni měli reálnou možnost tento návrh kvalitativně projednat. Komparativní analýza ukazuje, že jednotlivé modely financování a jejich varianty se z hlediska většiny kritérií významně liší. ***


Související odkazy


Videoarchiv19:30


Přihlásit/registrovat se do ISP