Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.50 hodin)
(pokračuje Václav Pláteník)
Jako signatáři této iniciativy se společně obracíme na vládu České republiky s naléhavou výzvou. Žádáme zachování stabilního, předvídatelného a na politické moci nezávislého financování České televize a Českého rozhlasu. Odmítáme kroky, které by vedly ke snižování dostupnosti, kvality a rozsahu vysílání pro lidi se smyslovým či jiným postižením a pro rodiny s dětmi, které jsou závislé na bezplatných vzdělávacích a integračních programech.
Spojujeme své hlasy, abychom toto téma vnesli do veřejné debaty a hájili zájmy všech, jejichž hlas je v politických diskusích o financování médií často opomíjen.
Dostupnost informací a kultury pro každého občana bez rozdílu je základním znakem civilizované solidární společnosti. Nenechme lidi se specifickými potřebami padnout do izolace.
Je to podepsáno v Praze 10. 6. a jak jsem zmiňoval, mezi zakladatele této iniciativy jsou společnosti, které se věnují sociálním službám a péči o znevýhodněné či zdravotně postižené, EDA, Společnost pro ranou péči, Centrum LIRA, Raná péče Kuk, Ponton, POHODA – společnost pro normální život lidí s postižením, Klub vozíčkářů Petýrkova, Fosa a další.
Já jako člen Evropské společnosti pro ranou péči jsem se k této iniciativě sám rád přihlásil. A podobně jako tato vláda zapomíná třeba na osoby s postižením ve stavebním zákoně, kde osekává přístupnost, i tady je na místě upozornit na to, aby plošné škrty ve financování nevedly k tomu, že se bude šetřit zase na těch nejslabších v této společnosti, kteří mají nejméně možností se bránit.
Proto jsem tady tuto výzvu – veřejné prohlášení iniciativy Média bez bariér přednesl. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Patková a připraví se paní poslankyně Eva Šrámková. Prosím.
Poslankyně Jana Patková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, bod, který na dnešní jednání navrhuji zařadit, nese poněkud direktivní název, a to – Rozhodlo o novém řediteli České inspekce životního prostředí jeho jméno, stranická příslušnost nebo něco jiného?
Dovolte mi u tohoto pultíku rozebrat tyto tři hypotézy. Berte to jako takový malý sněmovní kvíz, u kterého bohužel všichni tak trochu prohráváme.
Začneme možností a) rozhodlo jméno? Pan Pavel Straka. Přiznám se, že pomineme-li čistě ornitologický rozměr příjmení, v odborných kruzích ochrany životního prostředí toto jméno příliš nerezonuje. Pokud ho hledáme u environmentálních právníků, nenajdeme ho ani mezi experty na ekologii a ani mezi lidmi s mnohaletou praxí ve státní správě. Stále hledáme marně. Troufám si tedy říct, že jméno samo o sobě nebylo tím hlavním triumfem.
Pojďme na možnost b) stranická příslušnost. Tady už začíná být situace zajímavější, ačkoliv o to více absurdnější. Pan ředitel je podnikatelem v oblasti nemovitostí, štědrý sponzor a volební kandidát hnutí Motoristé. Možná si komise na ministerstvu řekla, kdo jiný by měl chránit přírodu než člověk z hnutí, pro které je ekologie sprosté slovo? Ale budiž. Možná jsme jen svědky inovativního manažerského přístupu udělat kozla zahradníkem a doufat, že získá respekt k zelí.
Anebo je správně možnost c) něco jiného? A v tom případě co by to jiného mohlo být? Byla to snad jeho tajná, před světem dosud skrytá hluboká odbornost? Oslnil komisi natolik brilantní koncepcí reformy inspekce, že porazil i lidi, kteří v této agendě aktivně pracují? Anebo o jeho vítězství rozhodla politická dohoda v pozadí, o které veřejnost nemá ani tušení?
Ale teď už zcela vážně. Česká inspekce životního prostředí není trafika pro sponzory. Je to klíčový úřad, který nesmí uhnout před velkými znečišťovateli, ať už mají jakékoliv politické krytí. Z veřejných zdrojů víme, že ve výběrovém řízení byli skuteční odborníci. Skončili ale v poli poražených. Jakou důvěru mohou mít v nového ředitele řadoví inspektoři, kteří denně bojují v terénu za ochranu české přírody? Jaký signál tímto krokem vláda vysílá veřejnosti? Že odbornost definitivně ustoupila politickému handlu?
Piráti vždy prosazovali, aby státní správu řídili lidé na základě své kompetence. Vyzývám proto Ministerstvo životního prostředí, aby neprodleně a transparentně zveřejnilo kompletní výsledky, zápisy a další dokumenty týkající se tohohle výběrového řízení.
Pokud je pan Straka skutečně tím nejlepším expertem, kterého v dané zemi máme, ukažte nám to černé na bílém.
A teď k mému druhému bodu. Chci zde dnes otevřít jedno zdánlivě lokální téma, na kterém se ale v plné nahotě ukazuje, jak Ministerstvo životního prostředí pod vedením Motoristů rezignovalo na ochranu české přírody.
V Hradci Králové, odkud pocházím, se nachází přírodní památka Na Plachtě, takzvaná Plachta. O ochranu tohoto cenného území usilovali ekologové už před rokem 1989. Podařilo se to až ve svobodných poměrech. Jenže dnes je tato přírodní památka znovu v ohrožení. Zkrátka to, co nezničili komunisté, teď můžou nenávratně zničit Motoristé pod svými koly.
A co přesně se stalo? Ministerstvo životního prostředí pro letošní rok úplně stoplo dotační program podpory obnovy přirozených funkcí krajiny. Organizace, která o lokalitu pečuje, tak nemá peníze na sečení luk nebo péči o tůně, přitom v případě Plachty jde o stovky tisíc ročně. Reálně hrozí, že tento jedinečný kus přírody s ohroženými korýši, obojživelníky či vážkami zanikne, tůně vyschnou, písčiny zarostou trávou a unikátní druhy jednoduše zmizí.
A zdaleka nejde jen o Plachtu. Podobný osud může potkat řadu dalších cenných lokalit napříč celou Českou republikou. Z veřejných zdrojů se dá dohledat, že jde třeba o oblíbenou jihomoravskou Pálavu. Přitom o tyto lokality se z velké části starají dobrovolníci, kteří se nebojí obléknout do pracovního a jdou posekat louku nebo vyčistit tůň. Každou korunu od státu tito lidé mnohonásobně zhodnotí vlastní poctivou prací.
Proto bych tady chtěla od pana ministra Červeného slyšet, jak bude reálně probíhat péče o lokality, jako je Plachta. Já mám velké štěstí, že bydlím kousek od ní a můžu tam svým dětem ukazovat vzácné živočichy a rostliny. Nechci, aby je znaly jenom z encyklopedií, protože stát nechal vzácné orchidejové louky zarůst křovím.
Očekávám, že koalice se o těchto nepříjemných tématech nebude chtít bavit a body nebudou schváleny na program této schůze. Pak budu samozřejmě pana ministra interpelovat, protože Plachta – a nejen ona – si zaslouží naši ochranu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Eva Šrámková a připraví se paní poslankyně Michaela Moricová. Tak prosím.
Poslankyně Eva Šrámková: Dobrý den. Já mám na zařazení dva body, nejdřív přečtu ten první: Návrh na zařazení nového bodu na pořad schůze – Když matematika potká Ministerstvo obrany.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu na pořad této schůze. Důvod je prostý a časově naléhavý. Už za týden 30. června jedná technický výbor Evropské unie pro motorová vozidla o systému, který se přímo dotýká tisíců českých řidičů. A Česká republika dosud veřejně neřekla, s jakou pozicí na téma jede.
Krátce o co jde, ať si rozumíme. V Evropě se postupně zpřísňuje systém Tesla Full Self-Driving ve verzi supervize. Je to systém, který v běžném provozu, tedy i ve městě, sám řídí, ale řidič po celou dobu dohlíží a nese plnou odpovědnost za jízdu úplně stejně jako u adaptivního tempomatu. Právě jde o asistenční systém úrovně SAE 2. Není to samořídící auto a já ho takto nepředkládám.
Nizozemský úřad RDW vydal 10. dubna prozatímní schválení, a to výjimkou postupem podle čl. 39 evropského nařízení, které je určeno právě pro nové technologie, na něž ještě nesedí plně harmonizovaná pravidla. ***
