Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Ale mnoho těch ministerstev, těch nejdůležitějších úřadů – a netýká se to jenom jich samozřejmě – tuhle nemanažerskou kariérní linku využívá a rádo, protože mladým lidem při omezených finančních možnostech, když je chtějí motivovat, ať jdou do státní správy, chtějí něco nabídnout. Každý z nás nemá v sobě manažerský pud něco řídit, mít pod sebou podřízené, ale mnoho mladých a talentovaných lidí má v sobě potřebu něco pro tenhle stát udělat, pracovat pro stát, i když je to třeba finančně méně výhodné, než pracovat pro nějakou soukromou firmu, pro korporát. Vy jim berete poslední zbytky motivace, aby tohle dělali.

Zase, vysvětlili jste to? Tak já to zkusím ještě jednou. Konkrétní otázka. První konkrétní otázka byla, proč jste nepočkali na datovou analýzu? Už nechci ani slyšet, proč ten zákon děláte. To prostě se stejně nedozvím. Druhá konkrétní otázka, kterou bych chtěl rád slyšet nebo odpověď na ni slyšet. Proč rušíte nemanažerskou kariérní linku pro mladé talenty, které lákáme do státní správy? Prosím o odpověď. Prosím o jasnou a konkrétní odpověď, proč tohle děláte. Ale je to marné.

Jestli si pamatujete, paní předkladatelko, vy jste mě tady vyzývala jako ministra, prostřednictvím pana předsedy, vy jste mě vyzývala: Neodpovídáte, vyhýbáte se odpovědím. Já jsem se jim nevyhýbal. Minimálně v závěrečném slově, za což jste mě také obviňovala, že až v závěrečném slově jsem ty odpovědi dal. Od vás je neslyším. Promlčíme si to do třetího čtení, protože 108 a vy 92. Tak si mluvte, povídejte, my vás stejně neposloucháme. Je nám to jedno. Ono to nějak dopadne. Snad to stihneme do pátku. Možná dneska odpovídat nemusíme. Proč bychom odpovídali? Já jsem se tedy choval jinak. To vám můžu dokázat i ve stenozáznamu. Vy ty odpovědi dlužíte.

Ano, chápu, ono se to vždycky nějak přeruší, ty odpovědi zapadnou. Tak já jsem dneska třeba čekal, že předkladatel využije práva vystoupit i ve třetím čtení, předtím, než se tady otevře rozprava, že promluvíte, že si to slovo vezmete. Máte přednostní právo jako zástupce předkladatelů. Nic takového se nestalo. Odpovědi nebudou, jedeme dál. Ono se to jednou schválí. My je necháme vypovídat, vydržíme to. Dáme si mezitím kafíčko. Časem se ten gong ozve a bude se hlasovat. Jo, to je přístup, který vy máte. Poslanecký návrh – paskvil, 30 pozměňovacích návrhů z vládních řad. To je ta práce. To je to, že tady bude líp. To je ta profesionální správa téhle země. Opravdu se nad tím zamyslete, co nám tady vzkazujete. Vy, která jste nás tady kritizovala z neprofesionálního přístupu.

Tak dejme to srovnání. 2022 – podrobná analýza pod vedením nejvyššího státního tajemníka Jindřicha Friče. Osloveny všechny úřady, podrobná vnitřní analýza, podrobná externí analýza, práce s daty, na kterých se pracovalo dva roky. Dva roky jsme na Ministerstvu vnitra hodnotili a zpracovávali data. Versus poslanecký návrh, který měníte třiceti pozměňovací návrhy ve druhém čtení. Pardon, ve druhém čtení je dáváte, ve třetím o nich chcete samozřejmě hlasovat a nevíte, jak to dopadne.

Já se snažím poukázat, že i vy, kteří zvednete ruku pro tenhle návrh, protože je to povinnost – koaliční smlouva, chápu 108, prohlasovat se to musí – tak vás chci jenom varovat, že mnoho věcí v tom zákoně fungovat nebude. Hlavně, vy, zběsilostí té práce, absencí odborné debaty, absencí připomínek, tím, že dáváte sami 30 pozměňovacích návrhů, o kterých nevíte, který bude nebo nebude schválen... Vy nevíte, jaký bude výsledný tvar toho, jak bude fungovat státní správa v téhle zemi. Tuším, že i když tohle posloucháte, že jste si sami vědomi diletantského přístupu k té věci.

My jsme, vážená paní předkladatelko a všichni další předkladatelé, prostřednictvím pana předsedy, o tom diskutovali s legislativci, experty. My jsme přišli v roce 2024 ne s revolucí, ale s evolucí celého systému. Evoluce nikdy není dokonalá, nepovede se určitě všechno a neodstraní se všechny věci. Proto jsme také my ještě za naší vlády zadali vyhodnocení toho, jak služební zákon funguje po prvním roce fungování. Na to vy jste nepočkali. Státní správa je přece nositelem nějaké institucionální paměti tohoto státu. Pokud se ta institucionální paměť přeruší, tak se stane něco nepříjemného. Stane se to, že politická vůle zasahuje i tam, kam už vůbec zasahovat nemá. To vy přesně děláte v téhle chvíli. Vy přicházíte do situace, kdy měníte systém a měníte úplně princip fungování.

Přece institucionální paměť slouží k tomu, že ať ty volby vyhraje kdokoliv a vytvoří se jakákoliv vláda a kdokoliv přijde na ministerstva a začne vládnout téhle zemi, ať už jakýmkoliv způsobem, no tak institucionální paměť zaručuje, že ten stát to vydrží. Je tam primární kontinuita. Ono se jede dál a základní principy a procesy v tom státu jako takovém fungují a jsou zachovány.

My jsme přinesli cílenou novelu, která zrychlila výběrová řízení. Otevřeli jsme systém lidem zvenčí tak, jak to jenom jde. Zjednodušili jsme systemizaci, zavedli jsme základy kompetenčních modelů, vytvořili jsme nemanažerskou kariérní linku, zjednodušili jsme vstup lidí se zahraničním vzděláním do české státní správy. Byl to evoluční krok, který systém stabilizoval, který napravoval chyby vašeho zákona z vaší éry, z éry sociální demokracie a hnutí ANO, který mohl být nějakým základem, ale v čase se v mnoha danostech neosvědčil.

My jsme si byli vědomi i problémů s odměňováním a k tomu jsme vytvořili také pracovní skupinu, která vytvořila návrh nového systému odměňování. Snad aspoň tohle dotáhnete. Snad aspoň tuhle užitečnou práci, která může pomoci lidem ve státní správě, nehodíte do koše.

Co děláte dnes vy? Místo abyste vyhodnotili reálné dopady, protože data máte, místo abyste pokračovali v kultivaci prostředí, přicházíte s radikálním řezem, kdy házíte celý zákon o státní službě do koše. Vy stavíte na zelené louce něco – teď vás možná překvapím, kdybyste náhodou poslouchali – na zelené louce stavíte systém, jehož základ je legitimní. Soukromoprávní varianta státní správy je legitimní variantou, o které můžeme vést politickou diskusi.

Říkáte, přibližujeme to zákoníku práce. To je politický názor a postoj k tomu, jak má fungovat státní správa, s kterým mohu nesouhlasit, ale musím respektovat, že takový názor na státní správu existuje. Musím uznat i to, že v mnoha státech takový model funguje a že v některých státech takový model nefunguje ani špatně. Ale vy to děláte úplně od konce. Vy něco zanecháváte jakoby náznakem z toho starého systému, ale boříte nějakou jednoduchou stabilitu a boříte zdi současného zákona bez odborné oponentury. Jaký je výsledek? Právní paskvil záplatovaný desítkami vlastních pozměňovacích návrhů ve třetím čtení.

Rád bych se zastavil u jedné věci, která mě opravdu fascinuje. Tenhle zákon má ambici řídit desítky tisíc státních zaměstnanců. Jsou to lidi, kteří vybírají daně, cla, vydávají pasy, vyplácejí nejrůznější typy dávek. Tento zákon přichází do třetího čtení jako polotovar. Vy jste zjistili sami, že jste ho nedomysleli. Začali jste to lepit, jeden pozměňovák za druhým a jeden pozměňovák přes druhý a dokonce se některé docela vylučují. Tady ubereme, tady něco přidáme, tohle jsme zapomněli, tak to tam vlepíme zase – jak jinak – přes poslanecký návrh. Víte, jak tenhle zákon bude vypadat v praxi? Víte, jak bude vypadat? Nevíte a je vám to jedno. Stejně jako osud toho, jak bude vypadat státní správa, jak bude vypadat tenhle stát.

Podívejte se na desítky pozměňovacích návrhů, které dnes máme na stole, o kterých máme hlasovat. To nejsou drobné stylistické úpravy. Zastavme se u toho. To nejsou legislativně technické opravy textů, doplnění čárek, háčků a lepší stylizace vět. To není oprava překlepů. Vy na poslední chvíli měníte samotnou definici toho, kdo je například představený. Vy až teď měníte anebo určujete obrovsky důležitý systém pro každého, kdo ve státní správě pracuje. Vy měníte pozměňovacím návrhem tak zásadní věc, jako je započítávání praxe. To jste neměli promyšleno? Vy jste neměli promyšleno dopředu, kdo bude představený? Vy jste dopředu neměli promyšleno, jak se bude ve státní správě započítávat praxe? Vám to došlo až během projednávání v těch dvou čteních, které máme za sebou? To je ale šílený. ***