Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.40 hodin)
Poslanec Jan Berki: Děkuju. Já jenom – stručná reakce. Vždycky máme dvě cesty, když něco nefunguje. Buď začneme vymáhat to, co tam mělo být, anebo to zrušíme. Tak za mě ta cesta měla být naopak: pojďme více dbát na to, aby nominační zákon prostě přinesl ten efekt, který má. Mimochodem se o tom vlastně bavíme i teď u toho zákona o státních zaměstnancích – jaké byly jeho cíle, jestli se podařilo nebo nepodařilo naplnit. Já se to pokusím nějak zanalyzovat. Pokusím se ukázat, jak jsme k tomu přistoupili my. A otázka velká je, jestli to, co je navrženo v této úpravě, ve skutečnosti vylepšuje tu situaci, nebo jenom prostě úplně kapitulujeme před těmi původními cíli, které to mělo.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Žádná faktická není. Ani žádná omluva. Přednostní právo nevidím. Takže se dočkal pan poslanec Michal Zuna, ale nebudou ho slyšet žáci z jeho městské části. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Je pravda, že jsme se tady věnovali asi tři čtvrtě hodiny jiným tématům, České televizi, nominačnímu zákonu. Já si dám poznámku na mikrofon, že až budou případné stížnosti třeba od paní předsedkyně hnutí ANO, myslím klubu, že se nestíhají projednávat tisky, tak tady to stojí za připomínku a ta témata sem vnášeli zejména koaliční poslanci. Tím neříkám, že je špatně, že vystupují koaliční poslanci. Myslím si, že to je správně. Ale bylo by super, kdyby vystupovali k tomu projednávanému tisku, tak jak už tady byli několikrát vyzýváni mými předřečníky, ať už se to týká spolunavrhovatelů, nebo případně i dalších.
Já se tedy budu věnovat výlučně zákonu o státních zaměstnancích, byť v jedné části se dotknu i té části souvisejícího zákona, tak doufám, pane předsedající, že to nebude problém, já už potom v tom dalším tisku vystupovat nebudu.
Já mám hned na úvod potřebu říct, že v té podobě, tak jak je předložen, tak jak procházel druhým čtením, tak že nejde o zcela promyšlenou modernizaci státu, ale o změnu, která spíše může oslabit profesionalitu, kontinuitu a nestrannost veřejné správy.
Hned na začátku bych taky zdůraznil jednu důležitou věc, a to je, že debata obecně o modernizaci státní správy je zcela legitimní a správná, stejně tak jako debata o vyšší efektivitě, nebo o lepším řízení osob, o jasnější odpovědnosti, nebo menší byrokracii. To všechno je v pořádku a legitimní. Ale reformu za mě nelze přece dělat tak, že rozvolníme nebo odstraníme právě ty pevné prvky, které drží stát pohromadě.
A proto se chci soustředit dnes na jeden klíčový problém z celé té řady sporných bodů, ať už to je třeba i problematika služební komise, pozice, odpovědnost státního tajemníka. Já bych se chtěl držet problematiky zachování kariérní linky pro odborníky, protože právě tady se podle mě ukazuje, jak zásadně je celý návrh špatně uchopen.
Český stát obecně dlouhodobě ztrácí odborníky, protože jim neumí nabídnout srozumitelný profesní růst bez nutnosti přejít do vedoucí funkce. A týká se přesně těch profesí, na kterých stojí moderní stát. Týká se to analytiků, právníků, IT odborníků, specialistů, dalších expertů. To je za mě docela klíčové. A mám za to, že stát nemá být postaven na tom, že z každého dobrého odborníka uděláme špatného manažera. Ostatně to není problém jen veřejné správy, to je problém i soukromého sektoru. Obě skupiny se potýkají s faktem, že skvělý odborník ještě nemusí být skvělý vedoucí či skvělý manažer.
A je právě naše role a povinnost, abychom zajistili, že stát byl postaven na tom, že se umí postarat a umí udržet odborníka jako odborníka. Jestliže někdo rozumí digitalizaci, rozumí kyberbezpečnosti nebo správnímu právu, evropské legislativě nebo rozpočtům, tak ho nemáme nutit k tomu, aby kariérně rostl jen tak, že začne řídit odbor nebo jinou část struktury úřadu, že začne řídit nějaké tabulky, porady, personální agendu. To je za mě recept přesně na to, jak ztratit expertní kapacitu a zároveň nevyrobit kvalitní vedení.
Podle mého názoru je nemanažerská kariérní linka rozumný a moderní nástroj, který umožňuje, aby odborníci profesně rostli i bez toho, že budou uměle tlačeni do vedení lidí. A to není okrajové téma té novely za mě tedy. To je jeden z hlavních sporů o to, jak má stát vypadat. A my buď budeme budovat stát, který si váží expertizy, umí odměnit i bez manažerské funkce, anebo budeme dál budovat stát, ze kterého nám schopní lidé odcházejí, protože vědí, že bez vedoucí židle nemají kam růst.
My přitom dlouhodobě ale víme, že stát má problém přitáhnout a udržet mladé a kvalitní lidi. To už tady dnes několikrát opakovaně zaznělo. Takže tady se nebavíme o ničem abstraktním, ale o reálném problému. A bavíme se i o státu, který nedokáže přitáhnout ani udržet talent. A místo toho, aby tuto slabinu stát řešil, tak přicházíte s návrhy, které v mnoha ohledech posilují nejistotu, oslabují kariérní stabilitu a vytvářejí dojem, že rozhodující nebude odbornost, ale výměna osob podle politického funkčního období.
A tady se právě dostávám k té druhé části svého vystoupení, které se týká pozměňovacího návrhu k tomu souvisejícímu tisku, k úředníkům územních samosprávních celků. A tam je za mě to riziko úplně největší. Je to totiž pozměňovací návrh, který zavádí pro vedoucí úřadů pětileté funkční období. To samo o sobě by ještě mohlo být předmětem legitimní debaty.
Jenže přechodné ustanovení je nastaveno tak, že se dosavadní vedoucí úřadů po nabytí účinnosti novely považují za jmenované na pětileté funkční období zpětně, jehož běh toho funkčního pětiletého období začal už dnem jejich původního jmenování. A těm, kdo jsou ve funkci déle než pět let, toto období skončí nejpozději do jednoho roku od účinnosti zákona, pokud mezitím nebude funkce případně obsazena.
A to si řekněme zcela otevřeně, tohle není žádná neutrální systémová změna. To je mechanismus na rychlou výměnu velké části vedoucích úředníků po komunálních volbách. A já se ptám, jestli to opravdu myslíte vážně? Vždyť to je úplně totožný model, jaký zvolili na Slovensku, když se Robert Fico začal zbavovat nepohodlných úředníků. Je to nedemokratický model, který Českou republiku táhne hluboko na východ. A právě v té rychlé obměně nepohodlných vidím hlavní nebezpečí tohoto návrhu.
V obecné rovině návrh mluví o modernizaci a sbližování právních režimů, ale v praktické rovině se připravuje personální okno pro čistky na radnicích, magistrátech a krajích. A já se opravdu ptám, jestli to myslíte vážně, jestli je to součást té profesionalizace odolné veřejné správy? Za mě zcela určitě ne. Je to opačný směr. Je to krok zpět a cesta tím východním směrem.
Víte, za mě má být veřejná správa předvídatelná a profesionální. Vedoucí úředníci nemají být vnímáni jako kořist po volbách, nemají být v permanentním režimu, kdy si počítají, jestli po příštím volebním výsledku ještě zůstanou, nebo jestli se rozjede proces jejich výměny. Když někomu systémově nastavíte, že se jeho pozice otevře k výměně podle nového politického vedení a že může být v krátkém čase nahrazen, tak rozbíjíte kontinuitu úřadu a vysíláte do celé veřejné správy jasnou zprávu ve smyslu: vážení úředníci, vaše zkušenosti a odbornost jsou podmíněny politickou situací, jsou podmíněny vaší loajálností, jsou podmíněny vaším pochlebováním a případně i patolízalstvím. ***
