Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(23.40 hodin)
(pokračuje Petr Bendl)
Víme, že už jsou před dokončením a my přesto rychle pospícháme s tím, abychom schválili zákon a nepodrobili jej vážné diskusi. To mám pocit, že moudré není, protože za pár měsíců tady budeme mít novelu toho zákona zcela jistě, protože se budeme muset a už budeme chtít se přizpůsobit i tomu systému evropskému, protože budeme mít zájem na tom, aby ta pravidla platila společně v celé Evropě a abychom hlídali, řeknu prostředí, kde zvířata týrána nebudou. A co se týká kastrace koček, já vím, že ono to vypadá hrozně vznesně, nosně, ale já jsem už dneska jako člověk, který žije poměrně delší dobu na vesnici a u nás na statku to prostě běžně funguje tak, že někdo přinese kotě odněkud, někde ho najde, přinesou nám ho a pokud je to kočka a není žádný vlastník, no tak zkrátka si ji vezme, necháme ji za naše peníze vykastrovat a necháme si ji tam s ostatními, protože prostě ji nechceme dát do útulku, nepovažujeme to za za důležité, ještě ta další kočka se k nám vejde a je to běžná věc. Stejně tak se staráme o vlastní, protože nechceme, aby tam vznikal jakýkoliv problém.
Obce to často takto dělají. Myslím si, že bychom s obcemi o té situaci mluvit, měli, měli byschom si je vyslechnout v rámci toho druhého čtení. Stejně tak bychom si měli vyslechnout i názor nevládních organizací v oblasti zemědělství, protože nejde jenom o psy a kočky, ale jde i o velká zvířata, kde stát má často problém kam s nimi. Nerudovská otázka kolikrát? Protože prostě když se někdo z chovatelů zpravidla z ekonomických, nikoliv z jiných důvodů, to jsou většinou starší lidé, kterým prostě najednou ten problém s chovem těch zvířat přeteče přes hlavu, nemají dostatek finančních prostředků a propadají se do bažiny, řeknu ekonomicky, v tu chvíli teda přichází Státní veterinární správa, kouká na to a říká, no to bychom měli odebrat. Ten člověk už na to jako nemá. A kam je dáme ta zvířata? Já jsem kdysi navrhoval systém, kde by Státní veterinární správa v jednotlivých částech republiky, jestli v krajích nebo v okresech, to je jedno, měla možnost si třeba v uvozovkách někde zafixovat, předplatit zálohově nějakou možnost, kam umístit, řeknu velký dobytek, protože s tímto bývá obrovský problém, aby mohla, protože tu zákonnou pravomoc my v České republice a v české legislativě máme, aby mohly být zvířata odebrány a odvezeny do místa, které bude, řeknu v souladu s pravidly péče o dobytek do doby než se rozhodne, co s tím, jestli vlastník bude mít šanci se z toho nějak řeknu, vykoupit, udělat změny, které zákon vyžaduje anebo ne.
Může to končit i řeknu odebráním těch zvířat, když uvidíme, že ten člověk se nemá vůbec šanci dostat do situace, aby zajistil řádnou péči o ta zvířata. Ale myslím si, že bychom si měli být jisti, jak ten proces má vypadat, abychom byli schopni jak z pohledu státu, tak z pohledu potřeby těch zvířat to zařídit a udělat to podle § 90, aniž bychom se mohli věnovat těmhle debatám, které prožíváme, je podle mě špatně. Proto jsem rád, že jsme mohli zavetovat podle § 90 odst. 2 jednacího řádu tak, abychom se té vážné debatě konečně věnovali a bylo by dobře, aby u toho byli taky útulkáři. To je mimochodem taky jedno z velkých témat. My bychom měli slyšet názor těch lidí. Měli bychom se ptát starostů, kam ta zvířata budou dávat v případě, že se stanou jejich majetkem. Mají všichni tu šanci? Nemáme my náhodou, když jsme my trošku pozadu v tom, že ten systém úplně dobudovaný nemáme. To totiž s tím taky souvisí. Tohle je sice... říkala to tady moje předřečnice, určitě to jde správným směrem. Já to nechci zpochybňovat a nechci tady jaksi populisticky na něčem... nebo kritizovat za každou cenu, to bych nechtěl, opravdu ne, ale dobrat se nějakého řešení, abychom společně podle mě měli a máme mít šanci. Tudíž moc prosím, abychom se tomu tématu věnovali ne populisticky, ale opravdu věcně, protože tím dokážeme tu dobrou vůli naplnit podle mě v zákoně, který bude funkční a nikoliv v zákoně, který nakonec stejně bude k ničemu a nebude funkční a budou z toho lidi nešťastní a zvířata taktéž. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců z řad ODS.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Petr Hladík a připraví se paní poslankyně Jana Patková. Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Hladík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, krásný dobrý večer. Já vás chci pozdravit takhle před půlnocí. Ten materiál je tak obsáhlý, že se tady potkáme i po půlnoci. Tak já bych rád začal jednou věcí, a to samozřejmě obecnou kritikou toho, jakým způsobem ten materiál byl předložen. To, že dává smysl debatovat o tom, jak upravit zákon na ochranu týrání zvířat nebo ochranu proti týrání zvířat, určitě ano. Je tam celá řada věcí, které já bych označil za pozitivní, když zkusím udělat výčet, tak určitě zvýšení hranic pokut za týrání zvířat já považuji za dobrý krok, prodloužení doby zákazu chovů, pokud někdo předtím zvíře týral z pěti až na dobu 10 let, já považuju za dobré. Posílení institutu předběžné náhradní péče zvířete ve stáji nebo na pozemku u toho vlastníka mně také smysl dává, protože tohle bylo velmi častým problémem Státní veterinární péče anebo obcí s rozšířenou působností, kdy nechtěli chodit do těch zařízení, kdy nechtěli vlastně ty správní delikty řešit, protože vlastně a tak, jak kolega Bendl tady správně poznamenal, neustále naráží na tu problematiku, kam s ním.
My jsme řešili na jižní Moravě chovatele koní, ty tam stáli prostě po pás ve hnoji a nikdo s tím nechtěl hnout, protože vlastně neexistuje zařízení, kam ty koně dát a přitom to všichni věděli, že to je špatně. Paní předkladatelka kýve hlavou. To je sice pěkné, ale ono tou legislativou neřešíme ty kapacity. Ono řešíme některé aspekty, které bychom mohli zlepšit, ale to, že potřebujeme vybudovat ty kapacity, respektive řešit ty jednotlivé věci, tak to je nasnadě. A já si myslím, že my budeme muset vést tu debatu v těch následujících výborech, proto já se k tomu dostanu, že nám nebyly vlastně poskytnuty ty jednotlivé analýzy a neprošlo to řádně připomínkovým řízením. Já umím podpořit i zavedení možnosti zákazu pořízení nových zvířat před ukončením procesu řízení o přestupku. To si myslím, že dává nějaký smysl. Placení záloh, určitě ano. Otázka je, zda a kdy tyto zvířata mají propadnout do majetku státu, respektive co a jak s nimi stát má potom udělat. Ta legislativa jenom říká, že to propadne do majetku státu, ale stát jako není virtuálním chovatelem prostě dobytka. Stát musí s tím dobytkem nějak naložit, musí ho buďto prodat, anebo odvézt na jatka, něco s nimi udělat musí a tohle si myslím, že je něco, o čem se dál musíme, musíme bavit.
Pak ale ta novela zavádí celou řadu problematických věcí a k těm se dostanu. Rozšíření možnosti ubytování nebo zajišťování možností umisťování pro týrané velké šelmy, to je určitě bohulibá záležitost. My opravdu máme nedostatek těchto zařízení. Ale možná tady řešíme až ten druhotný problém. Ten problém primární je to, kolik velkých šelem a lidoopů na území České republiky máme a proč jsou stále množeny, i když zákon od roku 2020 zakazuje množit lidoopy a velké šelmy na území České republiky. A přesto těch kočiček, jak někteří to nazývají, to znamená lvů, tygrů nebo velkých lidoopů, tak tady přibývá, tak tady asi někde selhává prostě jako vymáhání té legislativy. ***
