Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.20 hodin)
Poslanec Lukáš Vlček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, já si dovolím již poněkolikáté navrhnout bod s názvem Strategie pro hospodářsky a sociálně slabé regiony. Navrhuji to už poněkolikáté a pokusím se opět odůvodnit, proč bychom o tomto bodu měli na této schůzi jednat.
Myslím si, že je to opravdu velmi palčivé téma, hlavně pak v době přípravy státního rozpočtu a i v kontextu budoucích priorit financovaných z evropských programů, o kterých aktuálně jednáme. Máme tady podle mého názoru, a nejenom podle mého názoru, ale ukazují nám to i patřičná čísla a data, takzvané dvourychlostní Česko. Vedle rozvíjejících se regionů tu máme bohužel stále ty a stále se prohlubující problémy v takzvaně hospodářsky a sociálně ohrožených regionech, které trápí vylidňování, stárnutí populace, nevybudovaná infrastruktura, nebo například bydlení. To třeba netrápí tady paní ministryni (Ukazuje k ministryni Mrázové.), ostatní v těch regionech to trápí.
Není to bohužel nikterak malá část naší republiky. Je to zhruba 25 procent rozlohy České republiky. Je to zhruba čtvrtina obyvatel naší země. A nejsou to jenom ty kraje Ústecký, Moravskoslezský či Karlovarský, to jsou ty regiony na těch takzvaných vnějších periferiích, ale máme i takzvaně hospodářsky a sociálně slabé regiony, máme je i v dalších krajích na té takzvaně vnitřní periferii, a to jak i ve Středočeském kraji, nebo třeba u nás na Vysočině.
Co dělá pro tyto regiony vlastně vláda Andreje Babiše? Kašle na ně. Kašle i na vlastní voliče, kteří vlastně vás sem poslali, tím, že neřešíte problémy těchto regionů. Proto navrhuji, abychom o tomto bodě jednali právě v kontextu i přípravy státního rozpočtu.
Co vidíme v posledních měsících? Spíše vidíme například to, že kraje nedostanou peníze na opravy silnic. Vidíme tendence k centralizaci zdravotní péče a snižování dostupnosti zdravotnictví pro lidi. A vidíme tady nepovedený stavební zákon, developerský zákon, který destruuje výkon státní správy v území. Vláda nechce dát peníze na rozvoj regionů u strategických projektů, jako jsou například Dukovany. A mohl bych pokračovat.
Navrhuji tedy, pane místopředsedo, abychom jako první bod jednání aktuální schůze zařadili bod s názvem Strategie pro hospodářsky a sociálně slabé regiony. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, mám poznamenáno. Nyní poprosím o vystoupení pana poslance Bendla.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, paní ministryně – jediná měla odvahu tady ještě vydržet – já jsem původně chtěl stejně jako mí kolegové a Martin Kupka navrhnout bod jednání sucho a požádat vládu, aby představila plán konkrétních opatření v souboji se suchem, ale protože už to navrhl Martin Kupka za nás, nechci tady opakovat, co už bylo řečeno. Představili to i moji další kolegové, tudíž svůj návrh zkrátím ze dvou bodů na jeden. A doufám jenom, že vláda a vládní poslanci využijí příležitosti prodat tady na jednání Poslanecké sněmovny vše, co zatím vláda připravila, a vládní poslanci podpoří návrh projednávání situace v oblasti sucha v České republice.
K mému jedinému návrhu na jednání dnešní schůze – navrhuji zařadit na pořad této schůze nový bod s názvem Informace vlády o prioritách Národního a regionálního partnerského plánu České republiky pro období 2028 až 2034 a zajištění financování strategických potřeb České republiky.
Vláda 24. srpna 2026 projednala a schválila materiál Příprava Národního a regionálního partnerského plánu České republiky pro období 2028 až 2034 pod číslem jednacím 629/26. Nejde přitom o nějaký běžný koncepční nebo dotační dokument. Národní a regionální partnerský plán má být základním rámcem pro využívání významné části evropských prostředků v České republice po roce 2027. Do jednoho systému má být propojena politika soudržnosti, podpora regionálního rozvoje, zemědělství a rozvoje venkova, rybářství a další evropské politiky.
Současně se má změnit samotný princip čerpání prostředků. Financování má být ve větší míře navázáno na předem stanovené výsledky, milníky a reformy. Proto bude rozhodující nejen to, kolik peněz Česká republika získá, ale také na jaké priority je vláda hodlá zaměřit a k jakým podmínkám a reformám se při jednání s Evropskou komisí nakonec zaváže.
Ministerstvo pro místní rozvoj po jednání vlády zveřejnilo základní okruhy, které Česká republika považuje za své priority pro období 2028 až 2034. Jsem tedy rád vlastně, že tady je paní ministryně, protože věřím, že mě poslouchá. Mezi nimi vláda a Ministerstvo pro místní rozvoj výslovně uvádějí mezi ty priority: dokončení strategické dopravní infrastruktury, energetická bezpečnost, snižování energetické náročnosti a úspory energií, zdravotnictví, výzkum a inovace, podpora podniků s vyšší přidanou hodnotou, digitalizace státu a ekonomiky, kybernetická bezpečnost, dostupné bydlení, regionální rozvoj, vzdělávání a příprava pracovní síly. To je seznam priorit, které byly prezentovány po jednání vlády 24. srpna, což jsou bezpochyby významné oblasti. Řada z nich musí patřit mezi dlouhodobé priority České republiky.
Ale právě proto je ale důležité upozornit také na to, co mezi takto konkrétně pojmenovanými prioritami chybí. Výslovně mezi nimi není uvedena: voda a vodní hospodářství, ochrana vodních zdrojů, zadržování vody v krajině, odolnost České republiky vůči suchu, obnova retenční schopnosti půdy a krajiny, ochrana půdy před erozí a adaptace zemědělství a krajiny na klimatické extrémy.
Tento rozdíl je o to významnější, že vláda v posledních týdnech veřejnosti deklarovala přesně pravý opak. Vláda obnovila Národní koalici pro boj se suchem. Premiér opakovaně označuje řešení sucha a vody za jednu z nejdůležitějších otázek pro Českou republiku. A ministr životního prostředí při jednání vlády dne 17. srpna hovořil o zadržování vody, její kvalitě a souvisejících opatřeních jako o prioritě číslo jedna. Jestliže vláda říká občanům, zemědělcům a obcím, že je voda prioritou číslo jedna, musí být schopna Poslanecké sněmovně vysvětlit, jak se tato priorita promítne do nejdůležitějšího finančního a investičního rámce pro období 2028 až 2034.
Nestačí jenom říkat, že voda je prioritou na tiskových konferencích. Musí být zřejmé, jaké konkrétní finanční prostředky na ni budou vyčleněny, z jakých zdrojů budou opatření financována, zda bude ochrana vody a odolnost vůči suchu součástí české vyjednávací pozice vůči Evropské komisi.
Stejně významná je otázka budoucnosti zemědělství a venkova. Nový Národní a regionální partnerský plán má zásadně měnit vztah mezi dosavadní kohezní politikou a společnou zemědělskou politikou. Je proto nutné vědět, jak bude zajištěno financování českého zemědělství, potravinářství a venkova, zda budou prostředky pro tyto oblasti dostatečně chráněny a zda jejich využití nebude podmíněno reformami, o nichž zatím česká veřejnost ani Poslanecká sněmovna nemají dostatečné informace.
To se týká nejenom zemědělských podpor v užším smyslu slova, ale rovněž investic do vodohospodářské infrastruktury, pozemkových úprav, krajinných opatření, závlah, rybníků a malých vodních nádrží, ochrany půdy, protierozních opatření, modernizace zemědělských podniků, rozvoje venkova obecně, lesního hospodářství a potravinářského průmyslu.
Z pohledu České republiky tedy není rozhodující pouze celková částka evropských prostředků. Rozhodující bude vnitřní rozdělení peněz mezi jednotlivé priority a podmínky, za kterých je Česká republika bude moci čerpat. Podle zveřejněného harmonogramu mají přitom neformální jednání České republiky s Evropskou komisí začít již na podzim 2026. Detailní podoba plánu se má připravovat během roku 2027 a finální Národní a regionální partnerský plán má být předložen Evropské komisi nejpozději v lednu 2028.
Pokud vím a správně si pamatuji, ministryně pro místní rozvoj avizovala někdy na jaře nebo v jarních měsících, že ten plán představí na konci června, což se nestalo. Vláda teď něco projednala, veřejnosti ty detaily známy nejsou, což považuji za obrovskou chybu. ***
