(Schůze zahájena ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 50. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, právě jsem vás všechny odhlásila a prosím vás, abyste se přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 50. schůze dne 14. prosince 2022. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou ještě následujícího dne.

Nyní tedy přistoupíme k určení dvou ověřovatelů schůze. Žádám vás všechny o ztišení.

 

Navrhuji, abychom určili poslance Hayata Okamuru a poslance Petra Vránu. Má někdo jiný návrh? Neeviduji žádný jiný návrh na ověřovatele.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, bylo přihlášeno 133 poslankyň a poslanců, pro 131, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že jsme ověřovateli 50. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Hayata Okamuru a poslance Petra Vránu.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Babiš Andrej po celý jednací den z pracovních důvodů, Bašta Jaroslav od 14.30 bez udání důvodu, Brož Lubomír z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Bžoch Jaroslav z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Decroix Eva z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Faltýnek Jaroslav po celý jednací den z rodinných důvodů, Hájek Jiří z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Heller Šimon do 14.30 bez udání důvodu, Kolář Ondřej z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Kovářová Věra od 17 hodin do konce jednacího dne bez udání důvodu, Metnar Lubomír z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Naiclerová Hana z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Pivoňka Vaňková Pavla do 18.30 z pracovních důvodů, Pošarová Marie od 15 hodin z rodinných důvodů, Potůčková Lucie z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Quittová Petra z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Z členů vlády se omlouvají: Bek Mikuláš po celý jednací den - pracovní důvody, Blažek Pavel po celý jednací den - pracovní důvody, Nekula Zdeněk z celého jednacího dne taktéž z pracovních důvodů a Síkela Josef z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní tedy přistoupíme ke stanovení pořadu 50. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejdříve vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium.

Za prvé navrhujeme zařadit do návrhu pořadu nové body: sněmovní tisk 238, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, druhé čtení; sněmovní tisk 288, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, druhé čtení; sněmovní tisk 346, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, zákon o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v druhém čtení, a to do bloku Zákony - druhé čtení s tím, že je lze projednávat od druhého jednacího týdne této schůze, a návrh na potvrzení předsedy výboru Poslanecké sněmovny a ten do bloku Zprávy, návrhy a další body.

Za druhé navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Dnes, tedy v úterý 10. ledna, zahájit jednání body z bloku Zákony - první čtení, a to v tomto pořadí: bod číslo 7, sněmovní tisk 227, právo na informace o životním prostředí; bod 11, sněmovní tisk 286, pozemní komunikace; bod 16, sněmovní tisk 307, místní poplatky; bod 26, sněmovní tisk 352, návrh zákona o ochraně oznamovatelů; bod 27, sněmovní tisk 353, návrh zákona o ochraně oznamovatelů - související; bod 92, tedy sněmovní tisk 321, ochrana zdraví před škodlivými účinky návykových látek, a toto pořadí bude platné pro celý jednací týden.

Zítra, tedy ve středu 11. ledna, pak zahájit jednání body pevně zařazenými na úterý, pokud nebudou projednány, poté případně pokračovat body dle návrhu pořadu schůze. Ve 13.45 pevně zařadit volební body, což jsou bod 107, návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny; bod 109, návrh na volbu člena Rady Českého rozhlasu na uvolněné místo s funkčním obdobím do 8. července 2027; bod 110, návrh na jmenování člena kontrolní rady Technologické agentury České republiky.

Ve čtvrtek 12. ledna zahájit bezprostředně po projednání bodu 144, písemné interpelace, tedy nejpozději v 11 hodin, projednávání bodu 95, což je sněmovní tisk 264, změny přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu, první čtení, a to podle § 90 odst. 2. Poté případně pokračovat body pevně zařazenými na úterý, pokud nebudou projednány.

V pátek 13. ledna nejdříve projednávat body z bloku zákony třetí čtení, a to v pořadí: bod 98, sněmovní tisk 75, látky poškozující ozonovou vrstvu; bod 102, sněmovní tisk 106, služby informační společnosti; bod 103, sněmovní tisk 107, dozor nad trhem s výrobky. Poté případně projednávat body pevně zařazené na úterý, pokud nebudou projednány.

Informace na závěr. na minulých schůzích Poslanecké sněmovny byly projednány tyto body: bod 2, sněmovní tisk 106 , novela zákona o některých službách informační společnosti, druhé čtení; bod 3, sněmovní tisk 107, vládní návrh zákona o dozoru nad trhem s výrobky, druhé čtení; bod 5, sněmovní tisk 285, vládní návrh zákona o některých opatřeních proti šíření teroristického obsahu, druhé čtení; bod 6, sněmovní tisk 312, novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, druhé čtení; bod 8, sněmovní tisk 238, novela zákona o investičních společnostech, první čtení; bod 12, sněmovní tisk 288, novela zákona o ochraně zaměstnanců, první čtení; bod 13, sněmovní tisk 289, novela zákona o pedagogických pracovnících, první čtení; bod 18, sněmovní tisk 328 , vládní návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku, první čtení; bod 19, sněmovní tisk 329, vládní návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku související, první čtení; bod 20, sněmovní tisk 330, novela zákona stavebního, první čtení; bod 23, sněmovní tisk 346, novela zákona o elektronických komunikacích, první čtení, podle § 90 odst. 2; bod 108, volba kandidátů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Proto si je prosím škrtněte. O tomto již není potřeba ani hlasovat a nebudou součástí schváleného pořadu schůze.

Dále mám pro vás jedno technické sdělení. Nově byla spuštěna aplikace na omluvy z jednání Poslanecké sněmovny. Aby nedocházelo ke zdvojování omluv, což se bohužel děje, tak je vkládejte jenom buď prostřednictvím této aplikace, nebo je zasílejte jako doposud na e-mailovou schránku, e-mailovou adresu predsedkyne-omluvy@psp.cz, ale nikoliv oboje zároveň.

To je z mé strany vše. Nyní prosím, paní poslankyně a páni poslanci, abyste se k návrhu pořadu vyjádřili i vy. Už mám mnoho přihlášených, ale prosím vás tedy o ztišení, abychom mohli vyslechnout návrhy kolegyň a kolegů. Jako první je s přednostním právem přihlášen pan předseda Jan Jakob a následuje pan předseda Tomio Okamura k pořadu schůze.

Ještě oznámím, že pan poslanec Kučera Michal hlasuje s náhradní kartou 36.

Ještě jednou vás, kolegyně a kolegové, poprosím o ztišení, ať víme, jaké návrhy na změnu pořadu schůze kolegyně a kolegové budou navrhovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já si dovolím jménem pěti koaličních klubů dát následující návrhy na úpravu pořadu této schůze.

Dnes jako první bod navrhuji původní bod číslo 5, sněmovní tisk 263. Je to vládní návrh zákona o České televizi a o Českém rozhlasu ve druhém čtení. Jako druhý bod navrhuji původní bod 1, sněmovní tisk 48, což je poslanecký návrh zákona, občanský soudní řád, taktéž ve druhém čtení.

Do bloku prvních čtení oproti tomu, jak padl návrh z grémia, jako první bod navrhuji původní bod 67. Je to sněmovní tisk 165, senátní návrh zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

Jako poslední z pevně zařazených bodů, tedy bude-li můj předchozí návrh schválen, jako 8. bod bloku prvních čtení navrhuji původní bod 9, sněmovní tisk 252, což je vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava České republiky.

Ve čtvrtek 12. ledna navrhuji po 11. hodině nebo po skončení písemných interpelací jako druhý bod původní bod 96, sněmovní tisk 65, což je vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku.

V neposlední řadě v pátek jako 4. bod v bloku třetích čtení navrhuji původní bod 105, sněmovní tisk 285, což je vládní návrh zákona o některých opatřeních proti šíření teroristického obsahu on-line.

Závěrem si dovolím, v souladu, jak jsme se bavili na grémiu, podat procedurální návrh, abychom dnes jednali i hlasovali i po 19. hodině v případě, že do té doby nebudou projednány první dva body dnešního jednání, tedy tisky 263 a 48. Tento návrh dávám také jménem pěti koaličních klubů. Jednali bychom tedy po 19. hodině, pokud by tyto dva body ve druhém čtení nebyly do té doby projednány, ale jednali bychom do 21. hodiny. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Protože zazněl procedurální návrh, tak o něm budeme hlasovat. Zopakuji, že hlasujeme o tom, že bychom dnešní jednání - pan poslanec se chce vyjádřit s protinávrhem?

 

Poslanec Ondřej Babka: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Dobrý den všem. Já bych se jenom chtěl ujistit, že tento návrh je hlasovatelný, protože pan předseda Jakob zde načetl nejprve zařazení těch tisků, a my tedy nemůžeme hlasovat procedurálně o tom, že budeme jednat do 21. hodiny o prvním a druhém bodě, když ještě není zařazen. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano. V tomto případě, jestliže ještě nemáme odsouhlasený pořad, bychom měli hlasovat o tom návrhu až ve chvíli, kdy máme jistotu, protože ten návrh, tak, jak zazněl od pana předsedy, byl podmíněn konkrétními body. Pokud by chtěl pan předseda Jakob přeformulovat ten návrh tak, aby to bylo univerzální jednání, pak by to dávalo opravdu logiku. Pan poslanec má s námitkou pravdu.

 

Poslanec Jan Jakob: Dobrá. Aby to bylo čisté a v souladu s jednacím řádem, dávám procedurální návrh na jednání a hlasování po 19. hodině. Jsem si jist, že pokud by ty dva body už byly v tu dobu projednány, tak se na úrovni předsedů všech klubů dohodneme podle situace, takže upravuji ten návrh takto obecně. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, jestliže je to obecný návrh, tak už je to v pořádku. Ještě přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

 

A zopakuji, že budeme hlasovat o návrhu, že dnešní jednání bychom vedli a i procedurálně hlasovali po 19. hodině.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 2, bylo přihlášeno 177 přítomných, pro 96, proti 72. Návrh byl přijat.

 

Pokračujeme v předkládání návrhů na změnu pořadu schůze. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda Tomio Okamura a následuje paní předsedkyně Schillerová. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych chtěl navrhnout mimořádné body na program této schůze. Jako první mimořádný bod bych chtěl navrhnout bod s názvem Vláda nepomáhá důchodcům, občanům se zdravotním postižením a rodinám s dětmi.

Nyní bych tento bod zdůvodnil. Již téměř milion českých seniorů má problém s nedostatečnými příjmy a s úhradou nákladů na své základní živobytí. Získat sociální dávku jako přechodnou pomoc od státu je pro ně velmi obtížné. Hnutí SPD prosazuje zvýšení důchodů. Podle studie projektu Neviditelní až 889 000 českých občanů patří mezi takzvané neviditelné seniory, tedy mezi osoby, které dlouhodobě nezvládají hradit své živobytí, ale současně propadávají systémem státní sociální pomoci hlavně kvůli jeho složitosti, obtížné dostupnosti a neinformovanosti ze strany úřadů. Téměř 50 000 seniorů je v exekuci a my v hnutí SPD se prostě nechceme smířit a nebudeme se smiřovat s tím, aby senioři po celoživotní poctivé práci živořili v nedůstojných podmínkách a dluzích anebo podstupovali ponižující procedury žádostí o sociální dávky.

Podle hnutí SPD je v případě seniorů v první řadě potřeba přijetí zákona o minimálním důchodu ve výši aktuální minimální mzdy pro všechny, kdo splnili zákonné podmínky věku a doby důchodového pojištění, a rovněž o nastavení spravedlivé valorizace důchodů, která by nediskriminovala nízkopříjmové seniory.

Poslanci Fialovy vládní pětikoalice nám ale tyto naše návrhy opakovaně blokují s tím, že je odmítají projednat. Vláda Petra Fialy je do velké míry jednak původcem této krize a zároveň není schopna, a to se týká hlavně ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL, předkládat vlastní realistické a funkční návrhy na její řešení a rovněž není schopna sociálně ohroženým občanům zajistit efektivní sociální pomoc ze strany státu.

Naopak Fialova vláda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka střílí od boku návrhy, které by sociální a existenční situaci našich občanů ještě dále zhoršily. Naposledy to byly třeba jejich úvahy o zvýšení příjmových, majetkových a spotřebních daní, o zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu, o krácení rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku či o snižování podpor v nezaměstnanosti. To vše v SPD zásadně odmítáme a současně jsme již za SPD ve Sněmovně předložili mnoho návrhů na pozitivní změny zákonů, zejména v sociální oblasti, které by výrazně pomohly všem slušným a pracujícím občanům.

Z naší strany jde jednak o skupinu návrhů, která by výrazně zvýšila příjmy pracujících občanů. Sem patří zvýšení daňových slev, daňových zvýhodnění pro pracující rodiče nezaopatřených dětí či daňové bonusy pro nízkopříjmové pracující a pak jsou to právě návrhy na okamžitou pomoc nejohroženějším skupinám občanů. Zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené závislé na pomoci jiných osob - tyto příspěvky se nezvyšovaly sedm let a jsou už tak nízké, že těmto osobám neumožňují nákup odpovídajících sociálních služeb, které vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nutně potřebují.

Zvýšení příspěvku na mobilitu pro zdravotně postižené občany. Další návrh SPD, který je opět v současné době, ten příspěvek na mobilitu, je naprosto nedostatečný a neumožňuje zdravotně postiženým občanům hradit zvyšující se náklady na dopravu, která je pro ně z hlediska kvality života zásadně důležitá. SPD zde také podalo další zákony, například na zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiče pečující o děti do čtyř let, který se nezvyšoval více než tři roky, zatímco inflace za tu dobu stoupla téměř o 30 %. A rovněž jsme podali návrhy na pomoc našim důchodcům. Jde například o zvýšení velmi nízké základní složky důchodu, o zavedení minimálního důchodu na úrovni aktuální minimální mzdy pro všechny osoby, které mají na důchod zákonný nárok, a také o nastavení spravedlivého systému valorizací důchodů, který dosud velmi poškozuje nízkopříjmové důchodce.

My za SPD budeme opět usilovat o zařazení těchto návrhů do programu schůzí Sněmovny tak, aby mohly být co nejrychleji projednány a zavedeny do praxe a pomáhat občanům. Tady bych rád zdůraznil, že hnutí SPD už opakovaně navrhlo zařadit tyto naše body na program schůze a právě asociální Fialova vládní koalice nám projednání těchto návrhů vždy odmítala a blokovala, aniž by sami něco pozitivního pro potřebné občany navrhli.

Takže když to zrekapituluji, já bych rád, abychom tento mnou navržený mimořádný bod s názvem Vláda nepomáhá důchodcům občanům se zdravotním postižením a rodinám s dětmi zařadili jako první bod této schůze Sněmovny.

Jako další mimořádný bod, který bych chtěl navrhnout na program této schůze Sněmovny jménem SPD, bych chtěl navrhnout bod s názvem Fialova vláda chce občanům zvyšovat ceny za vodné, stočné, léky, pivo, knihy a tak dále. Všichni jsme si přečetli a dozvěděli jsme se tady ve Sněmovně, že ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS spolu s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL - je to zároveň předseda celé KDU-ČSL, Marian Jurečka - navrhují zvýšení daní občanům České republiky. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přímo v rozhovoru pro Novinky řekl, že chce zvýšit daně z příjmu fyzických osob a že chce zvyšovat daň z nemovitostí. Ministr Stanjura, je to místopředseda ODS, tady ve Fialově vládě, hovoří teď nejnověji o tom, že chcete zvyšovat DPH na vodné a stočné, na léky, na pivo, knihy a tak dále. To znamená, je to samozřejmě z mého pohledu z jednoduchého důvodu. Fialova vláda připravuje nový daňový mix tak, abyste vybrali od občanů více peněz, protože Fialova vláda zadlužuje republiku až po uši. Proto chcete sedřít ze všech občanů plošně, ze všech občanů České republiky co nejvíce peněz, přestože kvůli nekompetentní vaší vládě miliony českých občanů se dostávají do chudoby a nemají peníze. Takže já si myslím, že je potřeba, abychom tento bod tady probrali ve Sněmovně, protože nás ve Sněmovně jste o tom neinformovali, ale už jste o tom informovali média. A mě by skutečně zajímalo, kdy to chcete udělat, na kolik procent chcete zvýšit to DPH ze současných 10 %, které je dneska na vodné, stočné, léky, pivo, pivo čepované v restauracích, knihy a tak dále. Dneska je DPH 10 %. Dozvěděli jsme se, oficiálně z médií, ústy ministra financí Zbyňka Stanjury, že chcete zvyšovat sazbu DPH z 10 % výše, prý asi na 13 %. Takže vy chcete zdražit plošně občanům životy, chcete jim zdražit i léky, k tomu se ještě dostanu, a vodné, stočné, to znamená, každý občan ho musí platit, každý - každá firma, každé zařízení v České republice, ať sociální zařízení, nemocnice, školy, musí platit vodné, stočné. Pivo v restauracích, český národní nápoj, chcete občanům zdražit, a dokonce i knihy, aby když už kvůli zdražení piva by třeba občané radši zůstali doma, tak aby si asi nemohli ani počíst. To znamená, myslím, že je to mimořádně závažný bod.

A co se týče těch léků, já se k tomu ještě dostanu, protože to bude další můj návrh bodu. Takže tady, v České republice, kvůli nekompetentnímu premiérovi Petru Fialovi z ODS a ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi, zároveň vicepremiérovi, to znamená druhému nejvyššímu, jednomu z nejvyšších lidí ve vládě vůbec, Vlastimilu Válkovi z TOP 09 chybí základní léky pro občany České republiky. Například chybí penicilin, ten je důležitý na angíny. Chybí paralen, paracetamol, neboli to je na snížení teplot. Chybí ibuprofen, Nurofen sirup pro děti na záněty horních a dolních dýchacích cest, a vy, místo abyste řešili nedostatek léků a snažili se to nějak vyřešit, tak vy chcete naopak léky ještě občanům zdražit! To je přece neuvěřitelné, co vy teď chystáte na lidi! A to opravdu - proto chci navrhnout tento mimořádně závažný mimořádný bod, abyste to tady představili ve Sněmovně, co tedy vlastně plánujete, aby to občané slyšeli. Teď je to myslím ten nejsprávnější moment, protože máme těsně před prezidentskou volbou a tři kandidáti jsou preferováni Fialovou vládní koalicí: paní Nerudová, pan Pavel a pan Fischer. Pak jsou tady opoziční kandidáti. To znamená, volba těchto tří kandidátů rovná se volba Fialovy vlády, a pak jsou tady opoziční kandidáti, a je potřeba o tom mluvit, takže já si myslím, že je potřeba opravdu tento bod probrat. Samozřejmě, Fialova vládní koalice mi za chvíli zamítne ten bod, protože vy se o žádném z těchto bodů, co já navrhuji, bavit veřejně nechcete. Lidi to pak vždycky ucítí až na svých peněženkách a na tom, že nemají peníze.

Ale ono to s tím vaším hospodařením totiž vůbec není tak růžové, proto to tady navrhuji, protože Fialova vláda skutečně už mimořádně nebezpečným způsobem hazarduje s budoucností naší země a vedete ji do katastrofy, jelikož za vašeho ročního vládnutí stoupl průměrný dluh přepočtený na každého občana České republiky na 275 000 korun. Hospodaření českého státu za vlády koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů skončilo v loňském roce se schodkem ve výši 360,4 miliardy korun. Celkový státní dluh tak vzrostl už na hrozivých 2,895 bilionů korun. Takže jak jsem sdělil, na každého Čecha připadá již nyní průměrný dluh v objemu 275 000 korun. Vláda přitom původně na loňský rok plánovala rozpočtový deficit ve výši 280 miliard korun. Na podzim jej však novelou zákona navýšila, a to přesto, že oproti roku 2021 loni vzrostly vládě příjmy státního rozpočtu, zejména vlivem vyššího výběru DPH, protože jste neukoučovali inflaci, takže logicky se to odrazilo ve vyšším výběru DPH, tak jste vybrali více o 137 miliard korun oproti předpokladu. A místo, abyste těch 137 miliard investovali právě do stabilizace životní úrovně českých občanů, tak vy jste je vyházeli oknem, protože životní úroveň českých občanů se prokazatelně naopak zhoršila.

V letošním roce plánuje vláda Petra Fialy hospodařit se schodkem -295 000 miliard korun a v tom čtyřletém horizontu vašeho vládnutí, pakliže vláda to zvládne celé čtyři roky, což já bych byl rád, aby skončila, tak to zadlužení má během vašeho vládnutí stoupnout na 1,2 bilionů korun, což samozřejmě by způsobilo situaci, že už nemusí být na důstojné zdravotnictví, důstojné sociální služby a důstojné důchody. Realita ovšem může být ještě výrazně horší, protože podle odhadů ekonomických expertů vláda nevybere na mimořádné dani, takzvané windfall tax, uvalené na energetiku, rafinerie a banky, ani zdaleka tolik, kolik si naplánovala. A to si ještě ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS plánuje v letošním roce vzít u Evropské komise další úvěr ve výši až 150 miliard korun. Jde ze strany vlády pětikoalice o naprostý hazard s budoucností hospodářství a sociální stability České republiky se všemi představitelnými katastrofálními důsledky. A to hnutí SPD odmítá.

Samozřejmě se krátce ještě zastavím u plánované další půjčky, kterou chce vláda zadlužit ještě nad rámec toho všeho, co jsem říkal, Českou republiku, a dokonce na třicet let. Vláda Petra Fialy sdělila, že vážně zvažuje přijetí dalšího úvěru v objemu dalších 100 až 150 miliard korun od Evropské komise. A já opravdu nechci nechat vládu - a děláme pro to, je nás jenom dvacet poslanců SPD, jsme tady v drtivé menšině - ale prostě říkám, nenechme vládu, aby náš stát zadlužila jako Řecko. Mělo by se jednat v rámci této půjčky o peníze na financování energetických projektů a plnění environmentálních závazků. No jo, ale tu půjčku bychom nepotřebovali, kdybyste skutečně osekali zbytné výdaje, a ty peníze by v rozpočtu jinak byly. Ale vy si místo toho teď zřizujete nový úřad za miliardu korun, více než dvě stě zaměstnanců. Odsouhlasili jste si neomezený počet politických náměstků pro vaše spolustraníky, každý za statisíce měsíčně plus sekretariáty, auta s řidičem a podobně, tak pak se samozřejmě peněz nedostává. Navíc podle úředníků Ministerstva financí, kteří přiznávají dokonce, že u té plánované půjčky je značné měnové riziko, které je vždy spojené se zápůjčkami v cizí měně, a z něj vyplývající dopady na finanční stabilitu českých veřejných rozpočtů. Takže hnutí SPD v tomto celkovém kontextu s dalším plánovaným vysokým úvěrem prostě nesouhlasí, zejména také proto, že jeho příprava probíhá mimo standardní proces a pravidla státního rozpočtu a bez parlamentní kontroly.

Považujeme za nepřijatelné, aby krátce po schválení zákona o státním rozpočtu na rok 2023, který jste si tady vy prohlasovali, což se jedná o ten další deficit ve výši 295 miliard korun, aby vláda tento deficit prakticky obratem navyšovala o dalších 50 %. Jde o projev neuvěřitelného hazardérství Fialovy vlády, která před volbami lhala, když slibovala občanům snižování státního dluhu. Fialova vláda nás prostě vede na cestu podobnou Řecku, kdy bude náš stát totálně zadlužený a totálně závislý na Evropské unii a globalistických finančních institucích.

A tady bych ještě dal jednu věc. Vy na jednu stranu jste rozjeli v médiích nějaké divadlo, také jsem byl součástí této diskuse, že plánujete snižovat deficit o 70 miliard. No, že jste neřekli jak? Že to bude například zvýšením daní, daní občanům, o tom už jsem tady hovořil, že chcete občanům zdražovat, zvyšovat DPH, tedy zdražovat léky, vodné, stočné, pivo v restauracích, knihy a podobně, ale zároveň že si zároveň ruku v ruce s tím chcete vzít úvěr 150 miliard. Takže ne že snižujete deficit, ale vy ho naopak ve skutečnosti navyšujete. Jenom to asi dáte do nějakých jiných položek, ale ty peníze jsou jenom jedny a musíme všechno vidět v součtu.

Takže ještě jednou zopakuji, že jako druhý mimořádný bod této schůze Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Fialova vláda chce občanům zvyšovat ceny za vodné stočné, léky, pivo, knihy a tak dále. A ještě jednou řeknu, že bych to chtěl jako druhý bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny.

Jako další bod, další mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny, tedy bod číslo 3, navrhuji bod s názvem Fialova vláda odmítá řešit drahé potraviny. A nyní bych to zdůvodnil. Extrémní růst cen potravin bude kvůli Fialově vládě nadále pokračovat. Hnutí SPD naopak prosazuje opatření proti Fialově drahotě.

On ten termín Fialova drahota už se ustálil. V podstatě v souvislosti s vládou slyším dva termíny: "ukrajinská vláda" a "Fialova drahota". Ještě mnozí občané mi říkají, když jezdím po České republice, Petrovi Fialovi přezdívají "ukrajinský premiér". To je ještě takový třetí nick name bych řekl, přezdívka, ale to jsou takové, co slýchávám od občanů.

Takže pojďme k těm potravinám. Ceny potravin, které v loňském roce zaznamenaly raketový růst, se dle odborných predikcí budou nadále zvyšovat i v letošním roce. Podle dat Českého statistického úřadu stálo jídlo v listopadu 2022 v průměru o 27,1 % více než před rokem ve stejné době. Některé základní potravinové komodity však stály v meziročním srovnání i více než dvojnásobek. Jde například o cukr. Většina základních potravin, mouka, mléko, brambory, tuky či oleje, meziročně zdražily o 50 až 100 %. V prvním měsících letošního roku ceny potravin dle předpovědí odborníků zveřejněných například v článku na serveru iDNES pak nejspíš ještě poměrně rychle porostou, protože spotřebitelské ceny obvykle s mírným zpožděním kopírují ceny výrobců a ceny zpracovatelů, a ty v listopadu meziročně vzrostly o 30 % zejména v důsledku enormního růstu cen energií. Ty vzrostly v důsledku projektu EU Green Deal a sankční konfrontace s Ruskem, které oboje jednoznačně podporuje současná Fialova vláda. Důsledky Green Dealu EU, takzvaného zeleného údělu nebo Zelené dohody, ty překlady jsou dva, se budou prohlubovat v souvislosti se začátkem zavádění takzvané nové zemědělské politiky EU a s tím dále porostou ceny potravin.

Hnutí SPD dlouhodobě apeluje na okamžité zavedení opatření, které by ceny základních potravin pro české občany snížily, protože se pro sociálně ohrožené skupiny stávají už cenově nedostupnými a nutí čím dál více občanů, kteří mají tu možnost, nakupovat levnější potraviny v zahraničí, zejména v Polsku, ale i v Německu. Podívejme se třeba na ceny kuřecích prsou a mnoha dalších potravin, které jsou dokonce i v Německu dlouhodobě levnější než v České republice. A Němci mají také mnohem vyšší platy. Takže tady vidíme to přímé mezinárodní srovnání, jakým špatným způsobem Fialova vláda vede Českou republiku. My v SPD prosazujeme především razantní snížení DPH na potraviny až po jejich dočasné osvobození od této daně, například po vzoru sousedního Polska. A mohou to být klidně i vybrané základní potraviny - pojďme se o tom bavit - či cenová regulace některých základních potravin. Dle prezidenta Agrární komory České republiky Jana Doležala stojí za enormním zdražováním potravin nadále i nepřiměřené přirážky zahraničních obchodních řetězců, což je v podstatě opět záležitost politiky Evropské unie.

Fialova pětikoaliční vláda se touto kritickou situací dlouhodobě vůbec nezabývá, nechce zabývat, neřeší ji, přestože máme nejvyšší DPH na potraviny - 15 % - z okolních států. A vy ještě chcete na některé potraviny DPH zvyšovat, respektive například na pivo v restauracích. Ale bavme se i o lécích, bavme se i o dalších věcech. Ale to pivo je myslím docela důležité si zdůraznit, protože pivo je národní nápoj. A je potřeba opakovaně zdůrazňovat, že Fialova vládní pětikoalice chce zdražit občanům pivo. Je to potřeba opakovaně zdůrazňovat a opakovaně to říkat veřejně. To je podle mě velmi důležitý bod toho vašeho návrhu, který jsme četli, že ministr financí Stanjura chce to zvyšovat: léky, vodné, stočné a pivo v České republice. Je to potřeba si to říct úplně na rovinu. Já se přiznávám, mně pivo chutná a stejně jako myslím spoustě běžných lidí, nestydím se za to, rád si dám pivo. Je to v pořádku. A stejně já bych byl velmi nerad, aby se občanům zdražovalo pivo. A je potřeba říct, že Fialova vláda chce zdražit pivo občanům, je to velmi důležité, a stejně jako další komodity, o kterých jsem hovořil. Fialova pětikoaliční vláda se prostě touto situací ohledně drahých potravin dlouho nezabývá.

Tady bych připomněl, že my jsme opakovaně tady v SPD v loňském roce navrhovali mimořádný bod, aby se řešily drahé potraviny, protože Fialova vláda to neřeší, neudělali jste v tom dokonce vůbec nic. Ministr zemědělství pan Nekula - já myslím, že 99,9 % občanů, nevím, nemám na to průzkum - jméno toho ministra vůbec nezná. Je to ministr za KDU-ČSL, neřeší vůbec nic. Lidovci neřeší vůbec nic. On má na starosti řešit drahé potraviny. Premiér Fiala, tomu je to jedno. Předsedovi lidovců Marianu Jurečkovi je to jedno taky. A lidoveckému ministrovi panu Nekulovi - křestní jméno neznám, protože já jsem ho snad tady ani jednou neviděl mluvit, jestli jednou, tak jednou, nevím, nepamatuju si. Jenom si pamatuju, že jsem ho jednou vyzval mluvit tady, a dokonce mu to řekl tamhle mezi čtyřma očima, aby se šel vyjádřit k těm drahým potravinám. Sklopil zrak a mlčky odešel. Nemá co říct k tomuto tématu? Neví, o co jde? A už je to tedy mimochodem několik měsíců zpátky, a pak už jsem nad tím zlomil hůl, protože jsem věděl, že je to marné.

Takže já si myslím, že to, že jsou v České republice takhle drahé potraviny, tak to je opravdu jeden z mnoha důvodů a z vážných důvodů na to, aby Fialova vláda skončila, protože potraviny musí jíst každý, každý je potřebuje. A je to opravdu velký problém, že vy to odmítáte řešit.

Takže bod číslo 3, mimořádný bod ze strany SPD dnešní schůze Poslanecké sněmovny, jenom zopakuju, je bod s názvem Fialova vláda odmítá řešit drahé potraviny. Takže to říkám tady předsedajícímu, aby si to když tak poznamenal pro hlasování. Samozřejmě vím, že vy ten bod zamítnete, protože vy nechcete řešit drahé potraviny. Nechcete řešit ani to, že čeští občané, miliony, se dostali do problémů. I to zdražování řešit evidentně nechcete, protože zdražování potravin, léků, to vláda sama navrhuje, takže vy to chcete zdražit, to je opravdu problém.

Další mimořádný bod této schůze Sněmovny, který bych chtěl zařadit a jestli bychom ho mohli zařadit, je bod s názvem Fialova vláda chce novým totalitním zákonem zavést cenzuru, trestně stíhat za vládě nepohodlné názory a informace a ze státního rozpočtu financovat provládní propagandu.

Teď bych to zdůvodnil. Pod vedením premiéra Petra Fialy z ODS a ministra vnitra Víta Rakušana z hnutí STAN, je to zároveň vicepremiér a předseda hnutí STAN, vypracoval Úřad vlády a Ministerstvo vnitra plán takzvaného boje proti dezinformacím. Tento plán mimo jiné obsahuje možnost trestního stíhání šiřitelů vládě nepohodlných politických názorů a informací, odstřižení některých názorově opozičních webů od reklamy a finanční podporu v řádu až 150 milionů korun ročně ze státního rozpočtu, tedy z peněz všech daňových poplatníků včetně voličů opozičních stran a hnutí. Prosazuje tuto podporu v řádu až 150 milionů korun ročně ze státního rozpočtu provládním médiím a politickým neziskovým organizacím, které jsou názorově na straně Fialovy vlády.

V první polovině letošního roku by pak měl v rámci tohoto vládního projektu vzniknout zákon umožňující Fialově vládě zablokovat vybrané internetové stránky a trestně stíhat takzvané šíření dezinformací, aniž by bylo jasně definováno, co dezinformace je a co dezinformace není. Jinými slovy, současná Fialova vláda hodlá za peníze všech občanů budovat síť vlastních propagandistických médií a trestně stíhat opoziční politické názory včetně věznění jejich nositelů. To by byl konec svobody a demokracie. Ze strany vlády Petra Fialy z ODS se tak jedná o bezprecedentní útok na svobodu slova, projevu a myšlení, který nemá od roku 1989 obdoby. Jde o přehánění, o zavádění totalitních praktik, které jsou v rozporu s demokratickým charakterem našeho státu, v rozporu s českou ústavou i s Listinou základních práv a svobod, která je její součástí a ve které se mimo jiné v čl. 17 uvádí, že cenzura je nepřípustná.

Hnutí SPD proti této připravované vládní totalitě protestuje a bude svobodu a demokracii před současnou vládou hájit ze všech sil a všemi legálními demokratickými prostředky. Proto je důležité, aby se prezidentem republiky stal kandidát SPD Jaroslav Bašta, který jako jediný řekl, že v případě zvolení odvolá premiéra Petra Fialu a tím i současnou vládu. Jakým způsobem si vláda představuje, co jsou dezinformace a co ne, to jsme tady přece už zažili v loňském roce. Když někdo řekne i z občanů třeba, dokonce i z občanů, kteří demonstrují proti drahotě, protože mají zoufalí občané starost už o své každodenní živobytí, že to nezvládnou, premiér Fiala je označí, že jsou proruští. Přitom to nemá s tím vůbec (nic) společného. Ten, kdo řekne, že nesouhlasí s politikou Evropské unie, je pro ně proruský a Putinův agent. To přece vůbec nic nemá s tím společného. Ten, kdo chce mír a nechce válku na Ukrajině, je proruský nebo Putinův agent. Je to děsivé, děsivé, jakým způsobem se chová vláda Petra Fialy. Přitom to jsou úplně nesouvisející věci, ale tyto názory představitelé vládní pětikoalice perzekvují bez jakéhokoliv důkazu. Není žádný takový důkaz. Ale prostě to onálepkují, jako to dělal Goebbels, jako to dělali nacisti, jako to dělali v totalitním režimu, v normalizaci, například komunisti - ostatně náš Jaroslav Bašta by o tom mohl vyprávět, když ho v 21 letech odvedli do vězení v době normalizace jako studenta Karlovy univerzity a odsoudili na dva a půl roku. To znamená, tyhle neuvěřitelné praktiky, které si osvojila Fialova vládní pětikoalice, to je opravdu úplně neuvěřitelné. A mimochodem jsem si všiml, že i někteří rozumní poslanci, tedy jenom z jedné strany vládní pětikoalice, zaznamenal jsem v komentářích, že už se proti tomu začali i veřejně ohrazovat. Ovšem samozřejmě zůstalo to bez nějaké větší odezvy. Takže to je opravdu děsivý návrh a já bych chtěl požádat, aby mnou navržený další mimořádný bod číslo 4 s názvem Fialova vláda chce novým totalitním zákonem zavést cenzuru, trestně stíhat za vládě nepohodlné názory a informace a ze státní rozpočtu financovat provládní propagandu, aby to bylo zařazeno jako bod číslo 4 na program dnešní schůze Poslanecké sněmovny.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane předsedo, ještě jednou poprosím o ten název, trochu pomaleji, protože je opravdu velmi dlouhý. Fialova vláda chce novým totalitním zákonem zavést cenzuru, trestně stíhat za vládě nepohodlné názory a informace a ze státního rozpočtu financovat provládní propagandu. Děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuji. A jako pátý mimořádný bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout bod s názvem - já to řeknu pomaleji: Nedostatek základních léků na domácím trhu se prohlubuje. Nedostatek základních léků na domácím trhu se prohlubuje. A má to ještě druhou větu: Fialova vláda to neřeší a prosazuje další zhoršení zdravotní péče. Fialova vláda to neřeší a prosazuje další zhoršení zdravotní péče.

A teď bych tento mnou navržený pátý bod, mimořádný bod na program dnešní schůze Poslanecké sněmovny, krátce zdůvodnil. Nedostatek základních léků na domácím trhu se dále prohlubuje a Fialova vláda to evidentně nějak účinně neřeší. Nejvíce chybí antibiotika a léky a léčiva pro děti postižené horečkami a respiračními chorobami. Konkrétně chybí například penicilin na léčbu angíny, chybí například paracetamol neboli paralen, v závorce mám tady poznamenáno, to je na snížení teplot, chybí ibuprofen, Nurofen sirup pro děti na záněty horních a dolních dýchacích cest a podobně. Výpadky dodávek léků ženou pacienty a rodiče nemocných dětí do kritické situace. Přibývá nemocných a dle vyjádření zdravotnických expertů a praktických lékařů může tento krizový stav trvat ještě několik měsíců, protože prostě vláda Petra Fialy situaci podcenila, neřešila, nemonitorovala, to je ten důvod. A vymlouvat se na nějaký nedostatek na globálním trhu, to si už přestaňte dělat opravdu legraci u takto závažných problémů. Přece náběh na ten nedostatek už byl z loňského roku a vy jste to měli dávno vědět, jako to věděli všichni odborníci, ale vy jste se na to prostě ve vládě vykašlali.

Situaci komplikuje i to, že data o dostupnosti určitých léků v jednotlivých lékárnách nejsou centrálně dostupná. Lékaři a pacienti tak nemají k dispozici aktuální informace o tom, zda je daný předepisovaný lék aktuálně vůbec dostupný. A já si myslím, že je potřeba to tady probrat, aby občané dostali informaci, kdy se situace zlepší, jak to bude s těmito konkrétními léky, protože vy strkáte hlavu do písku ve vládě, občané tuto informaci nemají a velké množství občanů mi zoufale píše s těmito dotazy, aby se na to SPD zeptalo. My se tady na to ptáme ale už od loňského roku, ale vy nám odmítáte tento bod zařadit na program schůze a sami to neřešíte. Proto se vás znovu a znovu za SPD ptám jménem občanů, ať už konečně něco řeknete, jak to tedy bude a jak to vyřešíte? Jak to, že vám ujel vlak? To už jsem říkal, ale tak jako tak, když se tedy držíte ve vládě a chcete tam být - my taky, ale vy se tam držíte, vy jste se domluvili - tak samozřejmě žádám odpověď vás, protože samozřejmě je zcela jasné, že za to nese plnou odpovědnost vláda Petra Fialy z ODS a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, který současnou lékovou krizi neřeší, a namísto toho dokonce připravuje zcela šílené plány na zúžení rozsahu zdravotní péče, která byla dosud hrazena plně ze zdravotního pojištění. Ostatně tady připomenu vyjádření místopředsedy Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, vládou dosazeného místopředsedy Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Miroslava Kalouska z TOP 09, který řekl, že chce, aby stomatologická péče přestala být hrazena z veřejného pojištění, ze současného systému veřejného pojištění, neboli aby si to lidi platili sami. A to jsou úplně šílené plány. Už dnes je stomatologická péče pro řadu občanů přece nedostupná. Takže místo aby vláda pracovala na zlepšení dostupnosti zdravotní péče, otevřeně pracuje ještě na jejím zhoršení. A my v SPD trváme na tom, že je nutné a nezbytné co nejrychleji přijmout opatření k zajištění plynulé dodávky léků pro české pacienty, aby nebyli závislí pouze na komerčních zájmech špatně fungujícího globálního trhu, farmaceutických firmách a na dalších soukromých subjektech. Ideální by bylo i obnovit domácí výrobu základních léků, které jsou nutně potřeba, protože já považuju základní léky také za strategickou komoditu, jako je voda, energetika, základní potraviny. Náš stát prostě podle mého názoru musí být v základních strategických oblastech, kam zdravotní a léková politika nepochybně patří, nezávislý.

Takže jenom zopakuji, navrhl jsem tady pět bodů mimořádných na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny, takže jako pátý bod v pořadí navrhuju bod s názvem Nedostatek základních léků na domácím trhu se prohlubuje, Fialova vláda to neřeší a prosazuje další zhoršení zdravotní péče.

A úplně na závěr bych ještě jenom dodal, že je opravdu neuvěřitelné, že zatímco v České republice kvůli nečinnosti Fialovy vlády chybí základní léky, miliony lidí má existenční problémy, chystáte zdražení vodného, stočného, léků, piva, DPH na knihy, chystáte zadlužit Českou republiku o další stovky miliard, chystáte dokonce nový totalitní zákon s cílem zavést cenzuru, trestně stíhat vládě nepohodlné názory, a ještě to financovat z veřejných peněz, zdražují potraviny, že už je to pro mnoho občanů neúnosné, tak vy místo toho tady jste před chvílí navrhli jako hlavní bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny, a to se tady scházíme po třech týdnech, tak navrhnete, že chcete politicky ovládnout Českou televizi. To je opravdu neuvěřitelné. To je neuvěřitelné, jaké jsou priority vlády Petra Fialy.

Takže děkuju za pozornost. A já vím, že všechny ty mnou navržené body zamítnete, protože vám je to úplně jedno, vaše priorita je politicky ovládnout Českou televizi a o tom se tady máme dneska celý den bavit. Děkuju za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní načtu ještě došlé omluvy. V mezičase se omluvil pan místopředseda Jan Bartošek od 17 do 21 hodin z pracovních důvodů, Berki Jan od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, Kettner Zdeněk od 16 do 17 hodin z pracovních důvodů, Lochman Ondřej od 18 do 21 hodin z pracovních důvodů a Wenzl Milan od 16 hodin bez udání důvodu. Nyní je přihlášená paní předsedkyně Schillerová a následuje pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, vidíme se poprvé, tak mi dovolte, abych vám popřála hodně zdraví a také trochu toho štěstí, ale to je asi tak to jediné, co teď pozitivního ode mě uslyšíte.

Dovolte, abych požádala o zařazení bodu na jednání schůze, a to jako bod číslo 1 dnešního jednacího dne, pokud mi nebude vyhověno, tak jako bod číslo 1 zítřejšího jednacího dne, a pokud ani poté mi nebude vyhověno, tak jako bod po třetích čteních v jednací den v pátek.

Ten bod se jmenuje Rozpočtový chaos ministra financí Zbyňka Stanjury a dovolte, abych ho odůvodnila. Zmatek nad zmatek, tak by se dalo popsat počínání této vládní pětikoalice. Vláda ještě v minulém roce, je to pár týdnů, představila a předložila novelu zákona o státním rozpočtu, který si tady schválila pětikoalice a kdy jako první vláda v historii České republiky předložila rozpočet, jehož výdaje překročily bezprecedentní hranici 2 bilionů korun. Hospodaření státního rozpočtu ke konci roku skončilo v deficitu 360,4 miliardy korun, a to i přesto, že vládě spadly do klína příjmy vyšší než 137 miliard korun. A výmluvy, že za to může konflikt na Ukrajině, jsou také liché, protože koneckonců jak doložil ministr financí Zbyněk Stanjura na konferenci k pokladnímu plnění za rok 2022, tak prezentoval, že pouze 0,9 % celkových výdajů bylo spojeno s válkou na Ukrajině. Takže vláda Petra Fialy zadlužila český stát za dvanáct měsíců o neuvěřitelných 429 miliard korun. Toto číslo překonalo i rok 2020, kdy byla téměř uzavřena celá česká ekonomika a kdy propad ekonomiky byl historicky nejvyšší v novodobé historii, minus 5,5 % HDP. Vláda nedodržela ani slib plánovaných investic, které byly nižší o 21,6 miliardy korun, než bylo plánováno, a to si tou novelou mohla ještě upravit a také snižovala v listopadu, než novelu dala ke konečnému schválení. Ale to jenom krátce ke konci roku 2022.

Teď už se budu věnovat rozpočtu na rok 2023. Vládní pětikoalice prezentovala státní rozpočet na rok 2023 s baťovským schodkem, který se jen tak tak vešel pod 300 miliard korun, ale za jakou cenu! O tom, že tam chybí víc než 30 miliard, které jsou přesunuty do nerovnováhy bilance státních účelových fondů, primárně pak SFDI, jsem už mluvila v rámci projednávání tohoto rozpočtu. Proti těmto účetním trikům se staví také Národní rozpočtová rada, pro ministra Stanjuru to však zřejmě není žádný problém, takže schodek rázem není 295, ale už teď v tuto chvíli, když to tam připočtu, tak je 325. Ale tím nekončím. Dalších 50 miliard korun, které jsou obsaženy v Modernizačním fondu, není podloženo odpovídající národní legislativou, rovněž chybí potřebná notifikace ze strany Evropské komise a Evropské investiční banky. Opakuji to tu už poněkolikáté. Tento krok doteď, do této chvíle, ministr financí nikterak nevysvětlil. A to už jsme na ohromných 375 miliardách, ale já tím nekončím, ale pokračuji dále, bohužel. Dle Národní rozpočtové rady chybí v rozpočtu zhruba 20 miliard na další, v tuto chvíli již zcela jistou povinnou valorizaci důchodů, mimořádnou v důsledku inflace. Na to ministr Stanjura reagoval na tiskové konferenci k pokladnímu plnění čili začátkem letošního ledna, že k tomu nemá žádné sofistikované vysvětlení, že když ta situace nastane, tak se vyřeší, že je to jedno procento celkových výdajů a že si s těmi 20 miliardami lehce poradí. No, neporadí, říkám jako bývalá ministryně financí. Takže nakonec to vypadá na opravdový schodek ve výši 395 miliard, což je zhruba o 100 miliard více, než vláda prezentuje. Takže je tedy zřejmé, že vláda mlží, lže veřejnosti a snaží se schovávat za kreativní účetnictví, marketing a PR.

Navíc - a teď přijde ta největší pecka - navíc se tento zvláštní přístup k rozpočtové politice projevuje také při výpočtech ministrů Stanjury a Síkely. (Otáčí se.) Všichni odešli, rozumím. Všichni si pamatujeme ten chaos, který tu vznikl v období přijímání daně z neočekávaných zisků a následně odvodů z cenových stropů, těch dvou daní, kde se toto duo, duo Stanjura-Síkela, nedokázalo ve svých propočtech shodnout.

Obdobně to máme i u náhrad, u kompenzací za tyto cenové stropy vyplývající z novely energetického zákona. Já vám řeknu několik čísel. Když se tady projednával energetický zákon, tak tam bylo ve výpočtu, že to bude stát zhruba 130 miliard. Ministr Stanjura pro Hospodářské noviny uvedl, že náklady kompenzací by se měly pohybovat na úrovni 100 až 130 miliard, proto dal do rozpočtu 100. Když je to 100 až 130, tak tam dal 100, to je logické, že tam má 100, protože těch 30, určitě si s tím rozpočet nějak poradí. Poradí si určitě s desítkami miliard.

Ale tím nekončíme. Vláda totiž minulý týden schvalovala kompenzační nařízení vlády, kde se počítá s výší celkových nákladů na úhradu kompenzací ve výši 200 miliard. Takže máme třetí číslo - 100, 130, 200. A to vám ještě vylepším. Energetický regulační úřad, určitě orgán nejpovolanější, publikoval sumu o 42 miliard korun vyšší. Navíc MPO, jak uvedl, má propočty Energetického regulačního úřadu k dispozici, takže 100, 130, 200, 242. Takže já se ptám, kolik ten schodek tedy nakonec bude? Kdy skončí tady ten amatérský, absolutně nekompetentní, a já si troufnu říct trestuhodný, trestuhodný rozpočtový chaos nekompetentního ministra financí?

Toto přece není normální. My se nebavíme o 2,5 miliardách na digitální dani, které jsem tady poslouchala pět let, že se měla v příjmech a zákon byl teprve po prvním čtení schválený vládou. 2,5 miliardy, s tím si skutečně rozpočet poradí, i v covidové krizi. Ale s desítkami, stovkami miliard, se kterými kejklí ministr financí, a vy pro to jako pětikoalice zvedáte ruku, pro tyto rozpočty zvedáte ruku, trestuhodné rozpočty, tak s tím si opravdu neporadí.

Žádám o zařazení tohoto bodu ve dnech, jaké jsem uvedla, a prosím, aby ministr financí se dostavil na projednání tohoto bodu a podal vysvětlení. On musí skládat tak jako jiní členové vlády, jako celá vláda své účty této Poslanecké sněmovně. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Další je přihlášen pan místopředseda Havlíček a následuje s přednostním právem paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych vás všechny pozdravil v novém roce a popřál vám vše dobré.

Nevím, jestli už tak dobré pro vás bude moje krátké vystoupení, nicméně bude se týkat zařazení bodu, který jsem nazval Selhání českého předsednictví v klimaticko-ekonomické oblasti, a prosím, aby to bylo zařazeno jako první bod dnešního jednání s tím, že nyní vysvětlím důvody, které mě k tomu vedou. A já rozumím k tomu, že se nám nemusí mnohé líbit, to, co říkáme, ale jsem přesvědčen, že i mezi poslanci a poslankyněmi pětikoalice je celá řada rozumných lidí, se kterými se bavím v kuloárech a kteří musí chápat to, co zde nyní budu sdělovat. Já jsem velmi zklamán z finále našeho předsednictví, čímž neříkám, že celé předsednictví bylo špatné, ale co se týká té klimaticko-energeticko-ekonomické oblasti, tam jsem přesvědčen, že jste jednali proti politickému mandátu, se kterým jste byli zvoleni, a že jste navzdory tomu, co chce drtivá část veřejnosti - vůbec se nebavíme v tuto chvíli ještě o průmyslu - oblékli Českou republiku doslova a do písmene do zelených ponožek se vším všudy, co k tomu patří. Navzdory vašim slibům, prosím pěkně, navzdory závazkům jste udělali z mého pohledu gigantický podraz, a budu se vám snažit zdokladovat to, co jste říkali, a to, co nakonec je výsledkem vašeho předsednictví.

Začněme u automobilového průmyslu a pojďme si zrekapitulovat vaše sliby. Pane premiére Fialo, vy jste řekl před předsednictvím, a dokonce to bylo ještě těsně před převzetím vlády v době našeho klání parlamentního: "Zákaz aut se spalovacími motory nepřichází v úvahu, návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 je pro vládu nepřijatelný." V programovém prohlášení vlády jste jasně řekli, že "při vyjednávání konkrétních opatření na půdě Evropské unie budeme zohledňovat možné sociální a ekonomické dopady, specifické podmínky v České republice a tak dále. Auto nesmí být luxus, který si může dovolit jen úzká skupina lidí." Tím jste narážel - v zásadě správně - na ceny některých ekologických elektromobilů. A "při projednávání regulatorních návrhů vždy důkladně posoudíme dopady na průmysl a celou ekonomiku v České republice a zohledníme specifika jednotlivých sektorů". Tak jak se vám to podařilo? Auta na spalovací motory jste odsouhlasili v klíčovém přelomovém roce 2035. Já bych rozuměl tomu, že byste řekli, že nic jiného nezbývalo a že jste byli přehlasováni. A vy jste, prosím pěkně, byli v té skupině zemí, která zvedla ruku. To znamená, vy jste šli úplně přesně proti vašemu prohlášení, přesně proti tomu, co jste slíbili.

Úplně paradoxně to dopadá například i na hybridy. Ačkoliv byla celá řada varovných signálů, například šéf celosvětové automobilky číslo jedna Toyoty pan Tojoda do slova a do písmene řekl, že je to nerozvážné a že nechápe, proč se to zavádí například i na hybridy, které do toho logicky spadnou. Jenom podotýkám, že Toyota a její šéf jsou velkým zastáncem ať už elektromobility, nebo zejména čisté mobility na bázi vodíku. Toto všechno bude mít dopad na průmysl ve východní Evropě, který je závislý na výrobě aut, a pochopitelně v době, kdy se bude převlékat, bude docházet k jinému přealokování nebo k přealokování některé výroby a může to ohrozit výrobu ve východních zemích. Stejně tak to bude mít pochopitelně dopady na ceny aut, a to na ceny aut stávajících, protože se musí z něčeho vydělat na elektromobily, to je logické, a automobilky to jasně sdělují. To znamená, v tuto chvíli se začnou zvedat ceny všech typů vozidel. Paradoxně to bude mít negativní dopad i minimálně krátkodobě na životní prostředí, protože se to bude týkat pouze nových aut. Co to tedy bude znamenat? Že si lidé nakoupí do roku 2035 auta na spalovací motory, místo aby si kupovali v roce 2036, 2037, 2038 a ještě několik let dále nová auta, tak zde budou jezdit auta starší nebo auta stará. Takže to je ten výsledek, čili dopad je jasný.

Já jenom říkám, že to nebude mít dopad na spotřebitele ve smyslu jeho cen, ale i na celý průmysl. To nevidíme, že tam zaměstnáváme skoro půl milionu lidí, přímo i nepřímo, abych byl přesný? To nevidíme, že nám to dělá 10 % hrubého domácího produktu? To nevidíme, že nám to dělá 23 % tuzemského exportu? To jsme se nebyli schopni poradit s představiteli našich automobilek? Kdybyste je totiž slyšeli, tak by nenastalo to, co nastalo několik týdnů poté, kdy se ozvala Škoda Mladá Boleslav. Proč? Protože za vašeho předsednictví Evropská komise přišla s finálním návrhem takzvané emisní normy Euro 7, a to už skutečně došla trpělivost i řekl bych konzervativním představitelům Volkswagenu, a zejména tedy Škody Auto, protože v důsledku toho dojde už v roce 2025 - pokud nedojde k nějaké změně, ale zatím to tam není, a za vašeho předsednictví nedošlo k této změně - k vyšším požadavkům na emise, zejména se to dotkne malých automobilů. Jaký bude důsledek? Že se jejich cena zvýší o desítky tisíc korun. Konkrétně u fabie by to mohlo být, dobře poslouchejme, až 120 000 korun, takže základní fabie by se přiblížila půl milionu korun. Dle tvrzení představitelů Škody by v tomto případě nemělo vůbec smysl tyto vozy dále vyrábět od roku 2025. Tak to je ta podpora lokálního prostředí? To je ta podpora ekonomiky? A to se vůbec nebavíme o tom, jakým způsobem se to dotkne peněženek občanů, těch, kteří auta využívají.

Za další: bezemisní budovy. Nevím, kdo dával této vládě mandát k tomu, prostřednictvím předsednictví, že se aktivně vytvoří prostředí, protože od roku 2027 zde budeme mít bezemisní veřejné budovy a byty, domky od roku 2030. Co to bude znamenat? Podle všech propočtů, které v tuto chvíli jsou na stole, konzervativní odhad: vzrůst ceny o 10 % každého bytu, každého domku, každé veřejné budovy. Toto všechno bude v situaci, kdy zde máme inflaci, kdy zde máme zvyšování cen stavebních materiálů, a v situaci, kdy bohužel celá řada rodin není schopna investovat do svého bydlení, mimo jiné i třeba díky vysokým úrokovým sazbám. Není měsíc, aby nedostali nějakou další ránu.

A pojďme se podívat ještě na poslední věc, a to je to, co se vám podařilo, navzdory opět všem slibům, které byly. Jedním ze slibů, který jste dávali, bylo to, že se pokusíte udělat něco s emisními povolenkami, v ideálním případě zvýšit jejich množství, anebo se pokusit hledat nějaký kompromis ve smyslu mechanismu výpočtu cen emisních povolenek. Abychom si rozuměli, rozumím tomu, že to vůbec není jednoduchá věc, a možná bych i pochopil to, že se vám to nakonec nepodaří, protože chápu, že jsou obrovské lobbistické tlaky. Ale za vašeho předsednictví se vám podařil skutečný majstrštyk. Vy jste udělali přesně pravý opak než to, co jste říkali. Vy jste rozšířili emisní povolenky na rodiny, to znamená, dotknou se všech, kteří vytápějí fosilními palivy, od roku 2027, nejdéle 2028, a všech, kteří jezdí auty na spalovací motory. Jaký bude dopad? Na litr benzinu mezi 3 až 6 korunami za litr podle toho, jaká bude cena emisní povolenky ve finále, a co se týká vytápění, tak se očekává zatím takový konzervativní odhad 5 000 korun při průměrné domácnosti na plyn, takže na domácnost to bude dalších 13 000 až 21 000 korun. Beru, jestli máme jedno nebo dvě auta při průměrné spotřebě, a záleží samozřejmě na tom, jaká bude finální cena té emisní povolenky.

A druhá věc, opět navzdory vašemu slibu, a tím pádem i mandátu, já tvrdím politickému mandátu, jste odsouhlasili to, že se nikoliv zvýší počet emisních povolenek, ale on se sníží. To znamená od roku 2024 už dojde logicky k tomu, že se opět zvedne cena emisní povolenky, což bude znamenat, že se to projeví ve zvýšených nákladech firem, a logicky to opět roztočí zdražování, protože nákladová inflace je jednou ze základních příčin toho, že zde máme extrémně rostoucí ceny. Já vím, že mi na to můžete argumentovat tím, a máte pravdu, že ty peníze, které se vyberou, se dají do společného vaku, do společného fondu, a z něho se budou přerozdělovat peníze na určité konkrétní skupiny - sociálně slabší a tak dále. A to je skutečně to, co se nám líbí, to, co chceme? Vzpomeňme si, jakým způsobem se přerozdělovala podpora pro sociálně slabé v rámci příspěvku na bydlení a tak dále. Vzpomeňme si na těch deset, čtrnáct formulářů. Vzpomeňme si na to, jakým způsobem museli všichni žádat. Otázka je, na koho to ve finále bude, kdy to bude a tak dále, protože v každém případě se to dotkne opět všech, ať už na ceně bydlení, nebo na ceně pohonných hmot.

A dovolte, abych v závěru ještě odcitoval, když jsem začínal těmi citacemi vás jakožto představitelů pětikoalice, tak abych odcitoval ještě mého ctěného kolegu, jehož argumentů si vážím, a je to pan místopředseda Skopeček. Netvrdím, že spolu máme vždycky na vše stejný názor, ale musím říct, že v oblasti ekologické je velmi racionální. Považuje trend a rychlost, jakou evropské politické elity tlačí zelenou politiku, respektive uhlíkově neutrální ekonomiku, za strašlivě nebezpečnou jak z hlediska ekonomického, tak sociálního a tak dále. To, čemu čelíme v rostoucích cenách energií, je z velké míry důsledek této dlouhé roky tlačené klimatické politiky. A je třeba si konečně přiznat i to, že rostoucí ceny jsou chtěným záměrem výsledku těchto politik. A teď to, co je důležité. Pokud by byl výsledkem našeho předsednictví - takto to uvádí pan místopředseda Skopeček - alespoň posun k racionálnějším pozicím v rámci energetické a klima politiky, byl by to skvělý výsledek. K tomu bych přidal i nutnou změnu systému obchodování s emisními povolenkami, které rovněž energie zdražují. Toto, prosím, říká váš kolega, konstruktivní člověk, jehož myslím si názory snad nemůžeme tady zpochybňovat - nevím, jestli tady teď zde je, není tady - ale já bych ho poprosil, jestli by se k tomu mohl vyjádřit, jak on vnímá, aby to tady nebylo jenom pouze z úst opozice, jak on vnímá tyto závěry, které se podařily vaší vládě v rámci našeho předsednictví.

Proto chci zařadit tento bod a proto vás žádám velmi zdvořile, ale důrazně, aby kompetentní ministři se k tomu vyjádřili, aby to zde zdůvodnili, aby jasně řekli, s jakým politickým mandátem takto rozhodovali, protože při vším respektu vám tato země nepatří. Vy jste zde krátkodobě ve smyslu služebníků této země jako my všichni ostatní a měli byste dělat to, s jakým mandátem jste byli zvoleni. A já tvrdím, že jste k tomuto žádný mandát neměli. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová S dalším návrhem na změnu pořadu přichází paní místopředsedkyně Dostálová a následuje pan poslanec Špičák. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji moc za slovo, paní předsedkyně. Já bych si dovolila navrhnout jako první bod dnešního jednání bod s názvem Revize programového prohlášení.

Co to je programové prohlášení? Programové prohlášení je taková určitá smlouva s občany, na základě které dostali důvěru Poslanecké sněmovny. A vy teď bez mrknutí oka říkáte a v podstatě přiznáváte, že programové prohlášení neboli tu smlouvu s občany nedodržujete nebo ji porušujete.

Jistě víte, že velmi pravidelně poctivě funguje stínová vláda. My skutečně rozebíráme každý bod vašeho programového prohlášení. Udělali jsme si i takovou revizi a musím konstatovat, že to je velmi žalostné. Skoro všechny body jsou v kategorii "nesplněno". Je to opravdu absurdní, protože tím, že neplníte programové prohlášení vlády, v podstatě jako náplast na to řeknete, že ho změníte. Ale co to tedy znamená změnit programové prohlášení vlády? To znamená, že vy oficiálně přiznáte, že to, co jste slibovali vašimi volebními sliby a tak dále, že to prostě dělat nebudete a že dneska je jiná doba, že budete dělat něco nového. Jak si znovu požádáte o důvěru občanů? Přijdete sami před Poslaneckou sněmovnu, abyste požádali tedy o důvěru Sněmovnu, když měníte programové prohlášení vlády? Vy to svalujete všechno na to, že jste nemohli naplňovat ty body, protože je válka na Ukrajině. Před chvilkou jsme tady od paní bývalé ministryně financí, od předsedkyně klubu Aleny Schillerové slyšeli, že výdaje na válku na Ukrajině jsou zhruba 0,9 % rozpočtu.

Naše vláda vždycky plnila programové prohlášení vlády, a to připomínám, že jsme měli covidové období, a i tak jsme si nedovolili říct, že budeme dělat revizi programového prohlášení vlády, a to programové prohlášení vlády jsme naplnili na více jak 85 %.

Vy mluvíte tedy o revizi. Tak já musím říci, že částečně tomu rozumím, když čtu všechny ty mediální výstupy a slyším samozřejmě představitele koalice v jednotlivých debatách, takže pravděpodobně pro vás bude zásadní vyškrtnout boj s šedou ekonomikou, na který jste už dávno rezignovali, samozřejmě vyškrtnout rozpočtovou odpovědnost, protože před chvilkou jsme tady slyšeli ten cirkus, co se děje v rámci rozpočtu, zároveň jste rezignovali na snižování dluhu a poslední informace je i o tom, že jste rezignovali na čerpání evropských fondů. Přitom naše vláda dojednala skutečně rekordní částky, mluvíme až o 960 miliardách korun jako takových. A teď si představte, že my se tady bavíme o snižování dluhu, o tom, jak je důležité dostat do státního rozpočtu co nejvíce peněz, a Ministerstvo financí nebo vláda zapomněla - znovu připomínám, zapomněla - odeslat žádost na Evropskou komisi na 54 miliard - 54 miliard! To opravdu nejsou žádné drobné a v kontextu hospodaření státu by to skutečně byla velmi významná částka, pokud by se znovu vrátila do rozpočtu jako takového. 54 miliard, to jsou peníze, které mohou sloužit našim občanům, našim firmám pro boj s energetickou krizí nebo s inflací.

A abych byla spravedlivá, tak dám srovnání naší vlády. Když my jsme končili, jaké bylo čerpání evropských zdrojů naší vlády k 31. prosinci 2021. V takzvaných souhrnných žádostech o platbu, co dělají řídící orgány za všechny příjemce, bylo 444,6 miliardy korun a certifikováno, to znamená posláno Evropské komisi k proplacení, aby nám ty peníze vrátila, 445,7 miliardy korun. Takže tady vidíte, že rozdíl mezi tím, co bylo vyúčtováno a proplaceno Evropskou komisí, bylo slovy nula. Alena Schillerová jako ministryně financí dupala po jednotlivých ministrech a ministerstvech proto, aby ty peníze přišly z Evropské unie co nejdříve do rozpočtu, a tímto zpětně jí za to opravdu patří velký dík, protože tato vláda, současná vláda, 54 miliard sem, 54 miliard tam. Je to úplně jedno!

Co považuju i za velmi důležité je připomenout, že tady máme Národní plán obnovy. Národní plán obnovy - naše vláda dojednala 179 miliard. Tyto peníze mají sloužit České republice na to, vzpamatovat se po koronavirové krizi. Národní plán obnovy byl schválen v říjnu 2021, je to důležité připomenout. To znamená, čerpání tohoto národního plánu jde plně za novou vládou. A jaká je aktuální situace? Výzvy jsou vyhlašovány pozdě. Pokud například se podívám na Ministerstvo pro místní rozvoj, oni program na brownfieldy za 2,8 miliardy schválili před Štědrým dnem, nejsou ještě ani vyhlášeny výzvy, to znamená, výzvy teprve budou v roce 2023, následně se budou projekty vyhodnocovat, takže obce budou mít na realizaci sotva dva a půl roku, protože tady je potřeba připomenout, že Národní plán obnovy má velmi krátké období na čerpání a kompletně vyúčtován a uzavřen musí být do konce roku 2026. Takže já samozřejmě budu obcím držet palce, protože pro ně to je velmi zajímavý program, byť tam je tedy kofinancování 50 %, a v době tak zvýšených nákladů pro obce i toto může být problém, ale věřím, že se s tím obce nějak poperou a že skutečně i včetně výběrových řízení a všeho to tedy někdy zhruba do poloviny roku 2025 zvládnou zrealizovat. A to ještě nemluvím o tom, že Evropská komise u Národního plánu obnovy skutečně měla docela zásadní podmínky, aby to byly programy, které nebudou nějak výrazně poškozovat životní prostředí, a renovace by měly být energeticky účinné.

A co se dočteme v programovém prohlášení vlády? Když jste nastupovali, u tohoto programu Brownfield jste si tam napsali, že ho chcete i pro účely bydlení. No, nestalo se, ani se nestane. Ani ten program takto není schválen, protože samozřejmě politika bydlení a všechny dotační programy se musí speciálně notifikovat, takže k ničemu takovému nedošlo, a opravdu znovu v této kolonce u programového prohlášení této vlády, vlády Petra Fialy je "nesplněno".

Takže já se ptám, kolik takových revizí ještě bude? A možná by stálo za to, opravdu tu odpovědnost tady položit na stůl, zařadit tento bod jako první bod dnešního jednání a o té revizi se se Sněmovnou, která vlastně vám dala důvěru na základě toho neplněného programového prohlášení vlády, tak to s ní alespoň projednat. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen pan poslanec Špičák a následuje paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych požádal o zařazení bodu jakožto prvního bodu dnešního programu s názvem Nadstandardy ve zdravotnictví. Cílem mého tedy konání a žádoucím cílem následné diskuse je tento pseudoproblém, toto pseudotéma vymazat z politické agendy, ať už Sněmovny, nebo exekutivy, protože tento problém je nicotný, případně potenciálně škodlivý, a jen odvádí pozornost od problémů naléhavých, kterých je mnoho, například v současné době léky.

Takže pro nezasvěcené, mluvím tentokrát o věci, kde jsem se po mnoho let konkrétně angažoval, a sám jsem se podílel, a můj tým se podílel, na tvorbě řady doporučených postupů, ať národních, tak mezinárodních. Takže pro nezasvěcené, standardy se mezinárodní terminologií nazývají doporučené postupy neboli guidelines a v precizní podobě je kontinuálně vytváří každá národní i mezinárodní odborná společnost. Není to nic, co bychom vařili z vody, ale je to věc, která tady reálně existuje. Jednoduše se jedná o validovaný souhrn aktuálních vědeckých údajů. Není třeba nic tvořit, protože to tady reálně stojí na stole, a zcela naprosto univerzálně tyto postupy musí být veřejně dostupné veškeré populaci. Nadstandard neboli bych to tedy - převedeno do mezinárodní terminologie - musel předat jako jakýsi superguideline. Nic takového v podstatě neexistuje. Já si dovedu představit větší komfort v péči, jako je například samozřejmě stravování, ubytování, soukromá péče, ale to vše už existuje a bohatší část naší populace, stejně jako populace kdekoliv ve světě, to všechno, tento komfort, již dávno konzumuje.

Takže komfort, proč ne. Nicméně není nejmenší důvod, aby se kvůli tomu zaváděla nějaká další norma, tedy připojišťování, protože si ho každý může zaplatit podle své individuální potřeby. Takže nekompetentnost diskuse, která v této oblasti, kterou prostě sleduji, je fascinující, pro mě naprosto zavádějící a slibuje ve finále pouze přispět k příkopům ve společnosti, které už existují, aniž by cokoliv reálného řešila. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je tedy přihlášená paní poslankyně Pastuchová a připraví se paní poslankyně Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedkyně. Já se hlásím k tomu, abych navrhla zařazení nového bodu schůze s názvem Aktuální situace na úřadech práce. Moc mě mrzí, že tu pan ministr Jurečka není, ale třeba mě někde poslouchá v kuloárech. A zdůvodním, proč chci tento bod zařadit právě na první lednové schůzi.

Vrátila bych se ráda k tomuto tématu, protože jsme ho probírali minulý rok několikrát, naposledy v prosinci, a probírali jsme tristní situaci na úřadech práce. Chápu, že nyní byly svátky, byl přelom roku, kdy se situace vyhodnocuje, a očekávala bych, že alespoň některé dílčí záležitosti se podaří od ledna řešit. Bohužel tomu tak není.

Zhruba před měsícem, kdy situace s nevyplácením dávek byla opravdu kritická a zasáhla mnoho rodin, jsme se dozvěděli, že počet vyplácených dávek meziročně vzrostl na 1,75 milionu. Dozvěděli jsme se, že úřadům práce chybí zhruba 400 pracovníků. Pan ministr se chválil, jak za jeho působení vzrostly mzdy a odměny. A jak se to tedy od ledna projevilo na úřadech práce? Daří se tam místa obsazovat? Dle mých informací nikoliv. Naopak, teď je velká vlna nemocnosti, týká se to i zaměstnanců Úřadu práce samozřejmě a tato situace na úřadech práce je tristní. Je jich málo a stále nestíhají agendu.

V předstihu jsem se tedy chtěla zeptat pana ministra Jurečky, jestli opět hrozí, že nebudou včas vyřizovány a vypláceny dávky, nebo jak je na tuto situaci stát připraven a jak na ni připravuje občany. Stále v médiích nebo od koaličních poslanců, ministrů slyším, jak všem pomáhají - Deštník proti drahotě. Už jsem tady několikrát za tímto pultíkem říkala, že tento deštník nemá impregnaci a prší, protože to, co se děje na úřadech práce, a jak slyším i od samotných klientů, tak je to opravdu strašné.

V prosinci jsme se bavili o tom, že podle informací, které jsme obdrželi od Ministerstva práce a sociálních věcí, bylo 14 750 nerozhodnutých žádostí. Podle délky zpracování je to tak, že nevyřízených nad 30 dnů jich bylo zhruba 4 800, 4 500 jich bylo nevyřízených dokonce nad 60 dnů. Lidé v nouzi nedostali peníze, ale ani vyrozumění, zda je dostanou. Já bych se chtěla zeptat pana ministra, jestli se tato čísla zhruba za ten měsíc nějak změnila.

A závěrem bych ocenila, že si pan ministr Jurečka vzal k srdci naši radu, aby alespoň některou agendu Úřadu práce převedl pod Ministerstvo životního prostředí, které má doposud také v gesci. Mluvím o materiálu Nová zelená úsporám, který by měli k dispozici sociální pracovníci a referenti Úřadu práce, aby mohli například radit v tom, jakým způsobem si můžou lidé třeba vyměnit okna, zateplit si svá obydlí a podobně. Nebo alespoň tak chápu nové působení nového pana náměstka Hladíka na Ministerstvu životního prostředí vzhledem k tomu, že sám uvedl, že jeho prioritou při působení na úřadu bude pomoc českým rodinám s úsporami energií a instalací obnovitelných zdrojů. A pan ministr Jurečka teď, když si po schválení koaličních poslanců zákona o státní službě navýšili neomezený počet náměstků, přibral do týmu a pověřil vedením ministerstva pana Hladíka, tak

věřím, že bude mít víc času se věnovat právě rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Dobré odpoledne, dámy a pánové, ještě - paní poslankyně chce doplnit?

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Ano, děkuju, paní místopředsedkyně, já jsem ještě neřekla, na kdy zařadit. (Ano.) Takže já bych zde měla tři termíny. Dnes jako třetí bod této schůze, jako druhý termín středa jako druhý bod schůze a poslední pátek po projednání třetích čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: V pátek po projednání všech druhých čtení? Třetích čtení.

Prosím, teď je přihlášená paní poslankyně Věra Adámková, připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovoluji si vás požádat o zařazení zcela nekonfliktního, nepolitického bodu týkajícího se zdravotnictví - jak jinak v mém případě - které se ovšem prolíná několika rezorty, samozřejmě rezortem zdravotnictví, ale také rezortem školství a samozřejmě, protože všude musíme mít oceněné odborníky, tak jistě i Ministerstvem financí.

Jedná se o věc, která - řekli byste: Ta určitě život neohrožuje, a měli byste pravdu. Jedná se o dostupnost zdravotnických a lékařských vyšetření v oboru třeba logopedie, klinická psychologie, dětská psychologie a podobně. Mohli byste namítnout, že v současné době, kdy řešíme víc významné věci, toto není to důležité. Ale je, prosím pěkně. Jedná se zejména o naše děti ve školách, kde máme nedostatek dostupnosti této péče. Čekací doba - i u věcí, kde už diagnóza je velmi závažná, třeba závažná dysfázie, pro vaši představu: jedná se o děti, které nejsou postižené na intelektu, ale vyvíjí se jiným, velmi lapidárně řečeno, jiným tempem tělo a jiným tempem duchovno, to znamená, že tyto děti potřebují velmi intenzivní péči logopeda, někdy psychologa a někdy jsou pozdě diagnostikovány; dostal se mi na stůl případ dítěte, kterému je devět let, začalo si nosit ze školy samozřejmě špatné známky, čili je demotivováno, a ukázalo se, že se jedná opravdu o dysfázii - a objednací doba prosím je deset měsíců. Mezitím to dítě bude už v jiné třídě nebo propadne, kdyby to bylo postaru. To znamená, že tam je tolik škody napácháno, že pak samozřejmě oprava je velmi těžká. Je to opravdu, jak vidíte, zcela apolitické. Děti, dětem je úplně jedno, jestli jsme tu my, nebo někdo jiný. Ty zajímá, jestli bude princezna Sofie v šest nebo v sedm hodin a nic jiného.

Dotýká se to několika ministrů. Tentokrát nemohou říct, že pouze našeho pana ministra, ale opravdu i pana ministra školství, potažmo pana ministra financí, protože tam musí být ti odborníci zaplaceni. My jich nemáme tolik a musíme určitě udělat všechno pro to, po poradě, eventuálně vylepšení této problematiky, abychom je k těm dětem dostali, protože deset měsíců objednací doba je prostě zbytečně potom už. Dítě ztratí motivaci, rodiče nevědí, co mají dělat, učitelé už tak dlouho také čekat nemohou s nějakou ochranou, řekněme ve smyslu hodnocení. Prostě ta situace je velmi špatná.

Domnívám se, že velkou část na tom nese vinu nedostatečná komunikace a politikaření anebo zpolitizování této situace, která opravdu nemá v současné době s politikou co dělat, protože se jedná o zdraví našich dětí. Toto dítě, kterému neposkytneme včas pomoc, dostane špatné známky, nebude chodit rádo do školy a z toho už se to odráží. Jeho představa, že by dále mělo studovat nebo si vybrat učební obor, který je nějakým způsobem náročný, je lichá, protože bude hledat nejjednodušší cestu, jak tím proplout, potažmo mu do dalšího života zůstane bohužel neřešený problém.

Takže já bych prosila toto zařadit jako první bod. Dnes jenom zařadit, abychom o tom mohli jednat, aby se k tomu mohli dál všichni odborníci vyjádřit, protože to zatěžuje minimálně tyto tři rezorty, ty dva nejvíce - zdravotnictví a školství, a bohužel pomoc tam zatím není a ten terén to sám neřeší, jak vidíme, nebo nemůže vyřešit. Uvidíme, až se o tom pobavíme.

Děkuji vám velmi a doufám, že všem nám záleží na tom, aby naše děti měly co nejlepší péči ve všech směrech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Jenom si upřesním, zda název toho bodu je Dostupnost odborné lékařské a zdravotnické péče, jak jste uvedla v přihlášce. (Poslankyně Adámková: Ano.) Je to tak. Navrhujete zařadit ho někam?

 

Poslankyně Věra Adámková: Již jsem říkala, že bych prosila dneska jako první bod. Nebude-li to možné, pak pátek po třetích čteních jako bod číslo 2.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, v pátek po třetích čteních, bod číslo 2. Děkuji, paní poslankyně.

Nyní je přihlášen pan poslanec Marek Novák a připraví se pan poslanec Kamil Farhan. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, mě teď aktuálně velmi znepokojily informace o aktuálním dění na Ministerstvu práce a sociálních věcí, konkrétně se jedná o sekci rodinné politiky a sociálních služeb. Dnes máme už druhý týden ledna a stále nemáme rozhodnutí o tom, kdy bude vypsáno dotační řízení pro sociální služby. Ty informace jsou skutečně tak alarmující, až je na místě mluvit o bezprecedentním selhání služebního orgánu a rozvratu zásadních agend ministerstva. Byla provedena systemizace, která způsobila ohrožení výplaty téměř všech dotací sekce rodinné politiky a sociálních služeb. Danou systemizací se také vytvořilo extrémně korupční prostředí. Systemizace je tak průhledná a účelová, až zůstává rozum stát, že něco takového mohlo vůbec projít až na vládu. Aktuálně skutečně ta systemizace způsobila kolaps financování nadregionálních sociálních služeb, kolaps financování dětských skupin, kolaps financování výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí, výkonu sociální práce a tak dále a tak dále.

V prosinci minulého roku sociální výbor Poslanecké sněmovny, který byl upozorněn odborovými organizacemi na veškerá rizika a nekalé jednání, přijal usnesení, které navrhla moje kolegyně Jana Hanzlíková, ve kterém tento výbor požaduje systemizaci pozastavit do 30. 6. 2023. Tento výbor také uložil ministerstvu předložit k prozkoumání analýzy, studie a rozbory, na základě kterých byla tato systemizace navržena a ze kterých jednoznačně plyne onen údajný přínos, který byl na výboru přednesen, tedy zvýšení efektivity, optimalizace procesu a podobně. Já se ptám a budu ptát, z jakého důvodu jste usnesení sociálního výboru vlastně ignorovali na ministerstvu. Mrzí mě, že tady nemám pana ministra, a budu rád, když tento bod zařadíme, aby nás pan ministr v rámci toho bodu informoval.

Problém je, že žádné analýzy nejsou. Nejsou žádné analýzy, podle kterých by bylo jasné, že ta systemizace má smysl a má nějaký cíl. Bohužel, současná paní vrchní ředitelka dokonce výbor vědomě uvedla v omyl, že byl proveden nezávislý audit, který tuto systemizaci doporučil. Ne, nebyl.

Abych to celé přiblížil. Různorodé dotační tituly realizované podle různých právních předpisů, které předtím byly na několika útvarech Ministerstva práce a sociálních věcí, byly převedeny do jediného nově vzniklého oddělení - dle mého názoru naprosto zbytečného - odboru 26. Sekce rodinné politiky byla jako jediná sekce na ministerstvu doslova personálně zmasakrována. Byly rozmetány sehrané týmy pracovníků, kteří svoji agendu ovládali na profesionální úrovni. Místo toho byla skutečně doslova poslepována oddělení, na kterých nikdo neví, co, jak, kdy a proč má dělat. Původní odbor 22, který realizoval dotace pro sociální služby, byl nadobro zničen. Zůstalo mu jen číslo a pár lidí.

Do toho všeho jezdí po republice nová dvojka v podobě vedoucího oddělení koncepce sociálních služeb a vrchní ředitelky a halasně hlásá, co všechno se bude rušit. Například takový program nadregionálních sociálních služeb, že je připravena převratná systémová změna financování sociálních služeb, převratná novela zákona o sociálních službách, převratný zákon v oblasti sociální práce a převratný zákon o dlouhodobé péči.

Jak na toto vlastně reagují sociální služby, které se starají o sociálně potřebné? Jsou uvedeny v naprostou nejistotu a dnes nemají ani jistotu, zda vůbec utáhnou své financování, protože stát na ně aktuálně totálně kašle.

Bylo by vlastně namístě - a věřím, že v tom bodě nám pan ministr odpoví, pokud neodpoví, odpovím si možná sám - ale v letošním roce se naprosto fatálně zpozdí výplata provozních dotací nadregionálním a celostátním sociálním službám. Jestliže se povede vyplatit dotace v květnu na rok 2023, opakuji, v květnu, bude to zázrak. Zpozdí se díky nečinnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

Když pominu onu kardinálního ostudu, že ministerstvo úplně selhalo při realizaci svého vlastního dotačního titulu - a zdůrazňuji, že je tomu poprvé od roku 2007, poprvé od roku 2007 - víme vůbec, jaké organizace jsou v ohrožení? Ví to vůbec pan ministr práce? Ví vůbec, kolika zaměstnancům, kolika uživatelům sociálních služeb se dnes rozvrací život a stát je vrhá do existenční nejistoty, navíc v této těžké době?

Další otázky pro pana ministra. Víte vlastně, kolik organizací máte v programu nadregionálních a celostátních služeb, kolik tam pracuje lidí, a hlavně kolik je potřebných uživatelů těchto služeb? Kolik je ve státním rozpočtu na rok 2023 určeno pro tento program? Jaký podíl tvoří neziskové organizace v programu nadregionálních a celostátních služeb? Víte vlastně, kolik je dětských skupin a kolik rodin a rodičů samoživitelů bude mít existenční problémy, protože dětské skupiny nedostanou včas dotaci, zaniknou a ti lidé nebudou mít děti kam dát? Nebudou.

Nemyslím si, že teď aktuálně dostanu na tyto otázky odpověď, ale já si je vlastně umím zodpovědět sám, a rád je zodpovím i vám. V programu nadregionálních sociálních služeb je 110 organizací, ty zaměstnávají 10 000 lidí. Těchto 10 000 lidí se stará o 50 000 potřebných uživatelů sociálních služeb. 50 000 lidí, na které se teď Ministerstvo práce a sociálních věcí naprosto vykašlalo. A co vy? Necháte je dnes na dlažbě.

Pro rok 2023 je ve státním rozpočtu vyhrazeno 1,7 miliardy korun na financování nadregionálních a celostátních sociálních služeb. Tento program má takzvaně vlastní řádek ve státním rozpočtu, to znamená, že neubírá finanční prostředky krajům a jejich síti sociálních služeb, což zjevně někteří politici okresního formátu ještě pořád nepobrali. Neziskové organizace tvoří 90 % tohoto programu, 5 % představují příspěvkové organizace územních samosprávných celků. Zbylými pěti procenty jsou zastoupeny komerční právní formy. Proti těmto pěti procentům teď aktuálně na ministerstvu bojujete, ale dalších 95 % je tím postiženo.

Dětských skupin je v tuto chvíli 1 500, je v nich umístěno 20 000 dětí, takže přibližně stejný počet rodin se velmi brzy ocitne v krizové situaci kvůli neřízení rezortu práce a sociálních věcí a umožnění takových zvrhlostí, ke kterým dochází teď. Už vůbec nemluvím o tom, co by nastalo při nevyplacení dotace na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí, protože tam už jde přímo o konkrétní životy ohrožených dětí.

Mám takový pocit, že si pan ministr dodnes neuvědomil míru své zodpovědnosti jako člena vlády a ministra, který je zodpovědný za svěřený rezort, že si neuvědomuje to, jak významný rezort vede a jaká můžou být jeho špatná rozhodnutí nebo jaký celospolečenský dopad může mít jeho nečinnost.

Žádám tedy tímto o zařazení bodu Informace ministra práce a sociálních věcí k paralýze ministerstva způsobené sociálním výborem nedoporučenou systemizací. Žádám o zařazení jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Kamal Farhan a připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, dovolte mi, abych krátce okomentoval bod, který se týká hygienické služby. Chtěl jsem konstatovat, že naprosto chybí v tomto oboru lékaři. V současné době v čele krajských hygienických stanic je sedm lékařů, zbývajících sedm jsou nelékaři. Kvůli nekompetentnosti řízení a nízkému platovému ohodnocení zbývající lékaři postupně odcházejí a v budoucnu bude systém zcela nedostatečně personálně zabezpečen. Naslibované finanční zvýhodnění se rozplynulo a z posílení stanic se stalo propouštění.

Vůbec nechápu, jak může vláda v této situaci jako jedno ze svých opatření trvat na tom, že redukuje kapacitu orgánů ochrany veřejného zdraví, to znamená hygienických stanic. Pro vaši informaci, škrtla pro letošní rok 134 míst na hygienických stanicích.

Nerozumím ani komunikaci Ministerstva zdravotnictví směrem k hygienickým stanicím. Léta, abych byl korektní, byla tato instituce na okraji politického zájmu, což se nám v pandemii vymstilo. Hygieny nebyly kapacitně s to zvládat nápor epidemie. Boj s pandemií ještě není u konce a vláda se opět rozhodla pouštět žilou hygienám. Je to velice neprozíravé rozhodnutí, které se může vymstít. Absurditu tohoto rozhodnutí poskytuje (postihuje?) skutečnost, že desítky zaměstnanců hygien vláda propustí v návaznosti na to, že nabrala desítky zbytečných úředníků, například na Úřad vlády a pro tři nově virtuálně zřízená ministerstva.

Ministerstvu zdravotnictví tato destrukce hygienické služby nestačí a v rámci tohoto likvidačního procesu vyrazilo na další zteč. Ministerstvo napsalo všem hygienickým stanicím, že pět z nich skončí v mírném přebytku a že jim tyto peníze sebere a přerozdělí je. Zase je zde vidět nekompetentnost ministerstva v tom, že na poradách hygienických stanic bylo řečeno, cituji: "Nespotřebované prostředky budou moci využít v následujícím období, pokud se jim je podaří ušetřit." Na tom vidíme, že zápisy, což je v zápisu z porady těchto stanic na ministerstvu, neplatí.

Jelikož svým rozhodnutím vláda Petra Fialy systematicky likviduje hygienickou službu, navrhuji zařazení nového bodu, který je nazván Rozklad hygienické služby. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Chcete ho někam umístit, pane poslanče?

 

Poslanec Kamal Farhan: Chtěl bych ho zařadit do programu, samozřejmě, nejlépe jako poslední bod po již zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Juchelka a připraví se pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, paní předsedající. Budu poměrně stručný, nicméně budu navazovat na téma, které tady přede mnou měl pan poslanec Marek Novák.

Jenom přečtu na úvod usnesení výboru pro sociální politiku ze dne 7. prosince:

"Po odůvodnění náměstkyně ministra práce a sociálních věcí paní Zdislavy Odstrčilové, státní tajemnice Ingrid Štegmannové a po rozpravě výbor pro sociální politiku

I. nesouhlasí s předloženou systemizací MPSV s odůvodněním, že nebylo předneseno jakékoliv racionální zdůvodnění zhodnocení současného výkonu agend a nutnosti jejich přesunu včetně ekonomického vyhodnocení a dopadu na státní rozpočet;

II. žádá ministra práce a sociálních věcí o odložení systemizace MPSV, a to do 1. 7. 2023, a o přesné znění zdůvodněné písemnou formou a zaslání na výbor pro sociální politiku, a to do 1. 2., následujících bodů:

1. přesné zdůvodnění, proč k systemizaci má dojít,

(2.) zhodnocení současného výkonu agend,

(3.) ekonomické dopady na státní rozpočet a

4. jaké budou očekávané dopady na státní zaměstnance a celkový chod Ministerstva práce a sociálních věcí."

Ani jeden z těchto bodů samozřejmě nebyl splněn. Ten první ze zcela zjevných důvodů, a to je, že předloženou systemizaci Ministerstvo práce a sociálních věcí už započalo, a to od začátku ledna, a ten druhý, poněvadž ten termín je až za čtrnáct dní, ale můžu říct, že pro toto usnesení hlasovali všichni poslanci na výboru pro sociální politiku, to znamená, že nejen ti opoziční, ale i ti, kteří jsou z vládní koalice, a žádali tady ministra práce a sociálních věcí, aby tu systemizaci posunul.

Proč je to tak důležité? Je to z toho důvodu, že řada lidí není přesvědčena o řádném procesu dotačního řízení pro celorepublikově a nadnárodně působící organizace a také má podezření, že jsou v chystané změně metodiky podchyceny opravdu podstatné a zásadní věci - prostě a jednoduše, že celá tato metodika je šitá horkou jehlou. Ta metodika je moc důležitá z toho důvodu, že na ni jsou navázány výplaty dávek, tedy výplaty dotací na všechny celorepublikové a nadnárodně působící organizace, a ty bez toho, aby ty dotace jim nebyly schváleny v řádném termínu, jednoduše nemusí přežít. Jsou to takové organizace, jako je například - já nevím - Linka bezpečí, Včelka, různé hospice, ty, které prostě a jednoduše má pod sebou Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde se přerozdělovává v rámci dotací 1,7 miliardy korun.

Už teď se nechalo Ministerstvo práce a sociálních věcí slyšet, že bude metodika až na konci tohoto měsíce, tím pádem že se prodlouží o několik týdnů schvalování, poněvadž to musí 30 dnů viset na patřičných místech, aby se mohly jednotlivé sociální služby zorientovat a zažádat si o ty dotace, poté bude nějakou dobu trvat jejich schvalování a zpracování těchto dotací. To znamená, že veškeré tyto nadnárodní a celorepublikové sociální služby dostanou první peníze možná až někdy na konci dubna nebo do poloviny května, a to je skutečně z hlediska financování velký problém, poněvadž ta systemizace nebyla dostatečně připravená, celá takzvaná sekce II byla rozbourána, jsou tam lidé, kteří nejsou kompetentní k tomu, aby ty dotace nejen posuzovali, ale aby také měli správnou erudici k tomu, dotace jednoduše vyplácet. Hrozí tím, že v roce 2023 nebude zprocesován a realizován ani jeden dotační titul sekce II, sekce rodinné politiky a sociálních služeb, anebo pokud bude, že to bude opravdu s velkým zpožděním.

Velmi vážně je ohrožen také proces vyhlášení, hodnocení a přidělení státních dotací pro oblast sociálně-právní ochrany dětí, která bude spadat pod tady tuto sekci rodinné politiky a sociálních služeb.

Mám za to, že ten uměle vytvořený celý odbor 26, který má dělat veškeré dotační řízení pro celou sekci a nebude mít ani ředitele, ani jednoho vedoucího, bude prostě tvořen lidmi, kteří v mnoha případech agendu dotací absolutně nezvládají, poněvadž ti odborníci už pomalu odcházejí nebo jsou rozprášeni někde jinde, a nemají příslušný obor státní služby číslo jedna, to znamená finance.

A já mám k tomu celou řadu různých otázek, tak jako má můj kolega. Žádali jste například o nějaké stanovisko nebo konzultaci poradní sbor ke státní službě a náměstka ministra pro státní službu, aby se k takovéto velké změně vyjádřil, aby došlo například ke stažení návrhu, jak žádal výbor pro sociální politiku, systemizace na MPSV? Jsou různě předložené analýzy a podklady, na kterých se MPSV rozhodlo, tak jsou relevantní? Dle našich informací samozřejmě že nejsou. A mám pocit, že prostě a jednoduše čím dál tím více vedení MPSV, a vidíme to na jednotlivých agendách, už to říkáme od Úřadu práce a tak dále, prostě a jednoduše nesouzní s tou samotnou agendou MPSV jako takovou a opravdu pošlapává jednu agendu za druhou. Úřady práce jsou rozhozené, jak říkala má kolegyně Pastuchová. V tuto chvíli je ohrožena výplata dávek u sociálních služeb u áčkových a béčkových organizací, to znamená u těch celorepublikově a nadnárodně působících, to je 1,7 miliardy. A takhle bychom mohli pokračovat dál a mám pocit a mám za to, že prostě a jednoduše to Ministerstvo práce a sociálních věcí si zaslouží, aby se už mu konečně někdo věnoval a ho začal konečně někdo řídit.

Takže já navrhuji další bod, a to po pevně zařazených bodech jako bod číslo 2, a to je Ohrožení financování sociálních služeb. Děkuji moc.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Než dám slovo panu poslanci Maškovi, přečtu omluvy. Omlouvá se Jiří Slavík od 16.15 do 21 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Jan Lipavský od 15.30 z pracovních důvodů.

Nyní tedy vystoupí pan poslanec Mašek a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navrhnout projednání bodu Kritický nedostatek praktických lékařů pro dospělé, praktických lékařů pro děti a stomatologů a s tím související kolaps pohotovostních služeb v České republice.

Jde o velice závažné téma. Zažili jsme to ve všech krajích, ve všech okresech, ve všech obcích, a to na sklonku loňského roku, a situace v podstatě pokračuje dosud. Došlo k tomu, že pohotovosti byly přetížené zhruba dvojnásobně proti minulým letům. Samozřejmě může za to souběh tří onemocnění, která se zde objevila. Je to chřipka, je to doznívající covid a jsou to RS virózy u malých dětí. A v této době došlo k tomu, že na příznaky, které mají všechna ta tři onemocnění stejné, to znamená vysoké teploty, bolesti hlavy a podobně, se nedostávaly léky, čili maminky neměly dětem co dát, nemohly jim dát antipyretika, nemohly jim dát léky proti bolesti, a rady odborníků, předních odborníků, aby se nezatěžovaly pohotovosti, byly právě ty: nejprve děti pořádně zavodněte doma, zkuste jim dát antipyretika a pomocí zábalů srazit teploty a teprve poté přijďte do pohotovostních ambulancí. Ale ono to není tak jednoduché. Když se vžijete do situace maminky, která ta antipyretika nesežene, provádí doma zábaly a odborníci radí, aby přišli potom v okamžiku, kdy to nevede k lepším výsledkům, kdy to dítě je apatické, je dušné a nepřijímá tekutiny, tak potom, když přijdou na pohotovost, a na té pohotovosti čekají pět hodin, tak prostě zážitek té rodiny je tristní. Naplnila se také dětská oddělení, lůžková oddělení v nemocnicích. Měli jsme štěstí na rozdíl od Německa, že RS viróza u dětí nás částečně minula, nebyla tak silná, ale tam již byli kapacitně téměř vyčerpáni. A právě ta souvislost nedostatku pediatrů, nedostatku lékařů pro dospělé, kteří by se účastnili na těch pohotovostech, práce v pohotovostních ambulancích - a už to není o penězích - vede to k tomu, že ta péče zaniká. Konkrétně v Libereckém kraji, tuším v Semilech, v Tanvaldu, v Hrádku nad Nisou od 1. ledna pohotovosti nejsou. Je to bez náhrady. Těm lidem se řekne: Jeďte do jiného okresního města.

A recepty na to samozřejmě jsou. Za naší vlády jsme prosadili vybudování 81 urgentních příjmů, na kterých se dnes už pracuje, ty se staví, přicházejí na ně peníze dotační z Evropy. A tam byl ten úmysl toto řešit i včetně pohotovostí. Mně přijde, že současná vláda na to svým způsobem rezignovala, a pokud ne a je tady plán, pan ministr Válek hovořil o tom, že jednal s hejtmanem Kubou a že hledají společné řešení. To řešení hledají proto, že vlastně povinnost zřizovat pohotovosti ze zákona a financovat je je uložena krajům. Ty kraje na to dokonce mají díky rozpočtovému určení daní i dostatek peněz. Ale dnes to není o tom, jestli lékaři dáte 500 korun, 700 nebo 1 000 a více za hodinu, ale jde o kapacitu a vůli lékařů v tomto systému sloužit, protože na přetížené pohotovosti, kde máte třeba oproti minulým letům dvojnásobek pacientů, můžete snadněji udělat chybu, něco podcenit a může se to ve vašem profesionálním životě vymstít.

Takže já bych chtěl požádat a zařadit tento bod, který se týká kolapsu pohotovostí a jejich řešení, jako druhý bod dnešního jednání a chtěl bych vyzvat pana ministra Válka, aby uklidnil české občany, řekl, jaké má řešení spolu s panem Kubou, jak anoncoval, a také s pracovní skupinou, kterou s oblibou určuje na problémy ve zdravotnictví. Takže jako druhý bod dnešního jednání, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Nacher a připraví se pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové, já sem jdu a stojím tady před vámi s prosbou o zařazení bodu, který jsem nazval v přihlášce Informace vlády o opatřeních v boji proti šíření dezinformací. My jsme dnes na klubu, a také jsme to prezentovali na tiskové konferenci, jsme si definovali nějakých šest základních bloků témat, které bychom rádi, aby vláda s námi, s opozicí a prostřednictvím i Poslanecké sněmovny s veřejností projednávala, ať už jde o rozpočet a daně, nedostatek léků, o tom tady mluvili kolegové, sociální témata, energetická krize, čerpání peněz z Evropské unie a právě boj s dezinformacemi, který ale za určitých okolností může spadnout do cenzury, jak jsem to opakovaně nazval ve svých interpelacích, které jsem měl na premiéra této vlády. To je šest nějakých základních bloků témat, která řeší veřejnost, která se jich dotýkají. Když se podíváte nejenom na sociální sítě, ale i na maily, které nám jako zákonodárcům chodí, tak je to opravdu trápí, dotýká se jich to. Jednou se to dotýká jejich peněženky, jednou toho, jestli seženou léky pro svoje děti, jindy, jak dlouho budou čekat na nějakou sociální dávku, a jindy, jestli jim náhodou někdo nesmaže jejich příspěvek nebo nedostanou nějakou nálepku, nebo se nebude dít něco ještě dalšího.

A já si myslím, že vláda by aspoň v některých momentech měla vyslyšet opozici a zařadit některý z těch bodů, které se tady já a moji kolegové snažíme zařadit, protože jsou to skutečně témata, která jsou aktuální a která i vy přece musíte vnímat, že k vám na mail chodí, že se vás na to lidé ptají, že když vás potká někdo, tak se vás na tyhlety věci, které tady se dneska snažíme zařadit, tak se k tomu snaží něco dozvědět. A já tedy podobně předpokládám jako můj kolega Radek Vondráček, tak se chceme bavit o tom tématu, které já tady otvírám konzistentně od začátku toho loňského roku.

Bylo by fér, aby vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu a řekla, jakým způsobem má navnímané svoje kroky v boji s dezinformacemi. Kam by ráda směřovala peníze neziskovým organizacím v této věci? Jak je bude vybírat? Kdo je bude vybírat? Proč zrovna 50 milionů, proč ne víc, proč ne míň? Proč se budou poskytovat prostředky do médií, kdo ta média bude vybírat? Podle čeho? Kolik peněz se jim tam bude posílat? Jak se to bude hodnotit, jak se bude vyhodnocovat ta efektivita nebo udržitelnost? Jaká je role zmocněnce? Jaká je role KRITu, orgánu na Ministerstvu vnitra? Kde pronikají informace navenek, jak se má bojovat s dezinformacemi, jakým způsobem tedy fungují určité narativy, jak se mají v médiích vysvětlovat, když tam třeba projde nějaká informace kolem třeba migrace, jakým způsobem se to má vysvětlovat a podobně? To jsou za mě celkem nebezpečné, nebezpečné věci.

Připravuje se zákon o boji s dezinformacemi. Já si myslím, že to jsou přece důležité věci, kde by měla být shoda mezi koalicí a opozicí, respektive opozicí, která chce na tom s vládou kooperovat, komunikovat a vidět, kam vláda svoje aktivity směřuje, kde je cílový bod. Protože nezlobte se na mě, v případě, že to bude probíhat tímto stylem dál, tak skutečně tady hrozí, že to může spadnout do cenzurování jednotlivých názorů. Teď se tady bavíme o tom, že to je reakce na válku na Ukrajině. To je pro tuto chvíli, ale všichni přece víme, že když se tady nastaví nějaký systém, nějaký režim, tak pak už do toho začnou padat i další témata. Určitě si myslím, že si o to říká třeba covid.

Já jsem si dneska přečetl tady rozhovor, je to náhoda, říká pan Prymula: "Zdá se, že covid má původ v čínsko-americkém výzkumu," říká pan Prymula, který, předpokládám, že měl, že byl vnímán jako odborník a měl důvěru, vlastně bych řekl, Poslanecké sněmovny napříč. No jo, ale to jsou některé věci, které tady zaznívaly před rokem, před dvěma a byly považovány za dezinformace. Jinými slovy, kdo to bude určovat v tom reálném čase? Já jsem někde si přečetl, že je nový takový termín, že to je pravda, která se vyvinula. Ale kdo to bude určovat, tu pravdu, která se vyvinula, která v jedné chvíli je dezinformace a za rok se ukáže pravdou, protože mezitím proběhne spousta věcí? Někomu může být smazán profil, někdo může být popotahován, někdo může být dokonce vyhozen z práce kvůli tomu, že někde řekl nějaký názor, někdo může kvůli tomu prohrát volby, někdo je kvůli tomu naopak může vyhrát. Jinými slovy, za mě je tahleta problematika velmi důležitá.

Vy víte, že jsem v tomhletom interpeloval pana premiéra, to byla ta ústní, pak písemná interpelace. Jsem rád, že on tady na mikrofon řekl, že boj s dezinformacemi není možné vést cenzurou, ať už v jakékoliv podobě. Já bych byl rád, abychom v té debatě tady pokračovali a rozptýlili případně obavy o to, že tady může hrozit cenzura, byť se takhle nenazývá. Takže to je odůvodnění toho, proč bychom měli se o tom tady bavit. Je to i v zájmu vlády, protože když se o tom bavit nebude, tak to znamená, že tady něco probublává pod povrchem, nikdo moc o tom neví, a v té chvíli samozřejmě mohou vzniknout i skutečné dezinformace o tom, co ta vláda vlastně ani dělat nechce. Je to přece ve vašem vlastním zájmu tady ukázat, co připravujete, obhájit to, debatovat, debatovat o tom s opozicí a někam to nasměřovat. V případě, že se o tom bavit nechcete, tak se pak ale nemůžete zase divit, že unikají různé informace do médií. Předpokládám, že tam, kam utíkají ty informace do médií, tak ta pak asi ty prostředky nedostanou, protože můžou zveřejňovat věci, které se vládě nelíbí. Ale vy se pak těm únikům nemůžete divit a nemůžete se divit závěrům, které se z těch úniků udějí.

Jinými slovy, požádám vás o to z tohoto důvodu, protože si myslím a furt věřím tomu, že cenzurovat tady nechce nikdo, že všem nám záleží na svobodě slova i přesto, že někdo třeba může říkat svoje názory třeba nevhodným způsobem, nebo jeho názory můžou být třeba považované za hloupé. Ale prostě svoboda slova v tomhletom je nedělitelná a pro vyslovené lži nebo ohrožující informace už tady máme zákony dnes. Už dnes tady lze použít, a jde o to, to udělat, použít už současné paragrafy, ať už jde o pomluvu, nebo šíření poplašné zprávy, nebo další možnosti, které máme. Takže by mě docela zajímalo, v čem je přidaná hodnota té možné nové legislativy, například.

Takže proto vás poprosím o podporu tohoto bodu. Ještě jednou - Informace vlády o opatření boji proti šíření dezinformací. Dneska jako první bod, alternativně jako první bod po třetích čteních v pátek tento týden. Děkuji vám za podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Vondráček, připraví se pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nemáme to nacvičené, s kolegou Nacherem to tak vyšlo, že vycházíme zrovna po sobě. Možná bych ještě reagoval na citaci pana doktora Prymuly. Já jsem nedávno četl na Twitteru takovou větu: "Nemáte, prosím vás, někdo nějaké nové fake news? Ta stará se už všechna potvrdila." Takže žijeme opravdu v takovém složitém světě.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě nemám radost z toho, že vystupuji v 16.16, že už přede mnou několik jiných poslanců vlastně zmínilo toto téma. Přesto k tomu nevystupuji poprvé, já jsem také už v této věci interpeloval ministra vnitra. Rozhodně nejsem zdaleka tedy jediný poslanec, kterého to trápí, a zdaleka nejsem jediný zástupce české společnosti, kterého znepokojují kroky vládní koalice v této oblasti. Možná jenom díky opravdu bezprostřednějším a zásadnějším tématům toto není mediální (téma) číslo jedna, ale pro mě, zvláště možná v nějakém dlouhodobém horizontu, je to téma ze všech nejdůležitější. Jádrem obav v současné době se skutečně stává Krizový informační tým, který byl zbudován na Ministerstvu vnitra, a legislativní návrhy, které snad unikly, nebo neunikly, jsou oficiální, nejsou oficiální, ve kterých se hovoří o investicích v milionech, kdy snad se mají podporovat ta správná média 100 miliony, ty správné neziskovky 50 miliony. Za dalších 50 milionů se má kupovat nějaký veřejný mediální prostor. O tom více možná bude mluvit kolegyně Mračková Vildumetzová.

Já bych si možná jenom v rámci svého projevu vytáhl skutečně několik konkrétních bodů, několik konkrétních materiálů, které už vypadly z toho tak zvaného KRITu a o kterých myslím, že byste měli vědět. Já bych opravdu byl rád, kdybychom dokázali zařadit ten nový bod. Já jsem ho, paní místopředsedkyně, nazval v svém písemném podání Návrat vládní propagandy a cenzury do České republiky a mám tam navrženo, aby byl poté pevně zařazen zítra jako první bod. Nechci, aby se to zařazovalo dnes, chtěl bych, aby měli vládní zástupci možnost se připravit na toto téma, a ze všeho nejvíc bych chtěl, abychom skutečně o tom tématu začali diskutovat a aby se jednotlivé strany pětikoalice vymezily a jasně profilovaly, jak se k tomu staví, protože od některých představitelů, například ODS, člověk slyší, že to nepodporují. Já nevím, jestli hnutí STAN to podporuje. Myslím, že bychom si konečně měli položit na stůl informace, kdo, jak, která strana se k tomu staví a co si o tom občan má nebo může myslet.

Naše otázky jsou poměrně jednoduché a stručné. Kdo a kdy rozhodl vlastně o zřízení tohoto odboru na Ministerstvu vnitra? Jaké je jeho personální složení, toho KRITu? Kolik lidí tam v současné době pracuje? Ti pracovníci jsou tam na plný pracovní úvazek, nebo se jedná o nějaké externisty? Vztahuje se na ně zákon o státní službě, či nikoliv? Jak byli vybíráni tito pracovníci? Kdo schvaluje jejich výstupy? Jak jsou účelně vynakládány veřejné prostředky v souvislosti s jejich činností? Které všechny oblasti oni sledují? Domácí politiku, zahraniční politiku? Co vlastně představují jejich jednotlivá doporučení, která vám tady můžu ukázat, která jsem si dnes studoval? Jak se budou ta jednotlivá doporučení využívat?

První rozpaky vzbudil materiál, který se jmenoval Radikalizace pracovníků státní a veřejné správy, kde píše tento útvar, že by se měly zkoumat nálady mezi úřednictvem. Já jsem na toto téma interpeloval pana ministra Rakušana. Myslím si, že jeho odpověď není hodna ministra, že neodpověděl v podstatě vůbec a neobsahovalo to žádnou faktickou informaci. Tam se tedy píše o tom, že budou zkoumány názory státních zaměstnanců, kteří se radikalizují. A já bych tedy chtěl vědět, jak proběhlo to šetření? Už nějaké proběhlo? A bylo to s jejich vědomím formou nějaké ankety, nebo je to formou nějakého sledování? Je to v nějaké formě utajení, nebo se zkoumá snad nějaká jejich korespondence nebo veřejná vystoupení? Už uplynul nějaký čas od té doby, co tenhleten materiál byl zveřejněn, tak mě by zajímaly odpovědi na tyto otázky. Je totiž opravdu krajně nešťastné, že se nikdo nezaobírá těmi formulacemi. Copak opravdu nikdo nechápe a nikomu nedochází, že jsou to krajně nešťastné formulace, které jako kdyby vypadly z normalizačního slovníku nebo z činnosti Úřadu pro veřejnou osvětu, který měl pan ministr Emanuel Moravec za protektorátu? My jsme tady měli taky nějaký rozkaz ministra vnitra číslo 10 z roku 1975 o boji s vnitřním nepřítelem a v rámci tohoto boje s vnitřním nepřítelem byla nasazena Státní bezpečnost. Do tohoto stadia jsme ještě nedospěli, ale prosím vás, já nevím, jestli se tam angažují jenom nějací mladí lidé, třicátníci, kteří si nepamatují tu dobu a ten jazyk, který byl v té době používán. Copak opravdu nikdo nečetl George Orwella, román 1984, kde, jak mi někdo napsal do mailu, to bylo míněno jako varování, ne návod, tento román?

Symbolem se samozřejmě stala i ta naprosto nevhodná instalace na budově Ministerstva vnitra ze strany ministra. Já jsem si opravdu nemyslel, že se po třiceti letech samostatné České republiky něčeho takového dožiju. Pan ministr nejprve mlžil, následně vyšlo najevo, že to byla právě práce tohoto KRITu, který byl původcem tohoto nápadu, a za který jsme nakonec zaplatili 150 000 korun z veřejných prostředků. Nás proto zajímá, jak bude probíhat tento boj s dezinformacemi a jak bude placen? Protože tady jsem si našel dnešní rozhovor s panem Petrem Hanouskem, který je snad hlavou krizového informačního týmu, a ten tady uvádí, že "KRIT je součástí celku, který je řízen z Úřadu vlády, kde vznikají na jednotlivých ministerstvech konkrétní oddělení, a my jsme jeho součástí," vysvětluje Petr Hanousek. Tak prosím vás, kolik těch týmů je, na kterých ministerstvech jsou, o kolik lidí se jedná? Existuje nějaký finanční plán a existuje nějaká struktura toho všeho? A my se to teď postupně pokoutně dozvídáme jako opozice? My o těchhle záležitostech chceme diskutovat v rámci Poslanecké sněmovny. Považujeme to za důležité, a já vás proto ještě jednou žádám o zařazení tohoto bodu.

Já bych na závěr svého vystoupení, jenom pro vaši informaci, protože si myslím, že většina z vás to nezná, upozornil na několik takových špeků z jednotlivých materiálů, které produkuje krizový informační tým neboli KRIT. Máme nové slovo, jmenuje se narativ. Dneska se všecko schovává pod pojem narativ. Já jsem si našel - je tady materiál Plánovaný převrat v Německu. A když si otevřete ten materiál, tak se dostanete do kapitoly Dlouhodobé prokremelské narativy a v rámci těchto prokremelských dlouhodobých narativů se píše: "Dezinformační nebo také kvazimediální scéna nese boj proti hybridním hrozbám, dezinformacím, trestným činům z nenávisti a ve vybraných případech i terorismu velmi nelibě. Narativ, který je při komentování podobných státních aktivit šířen, je obvykle boj za svobodu slova a obecně boj proti nespravedlivému systému. Státní aktivity jsou označovány za potlačování ústavních svobod občanů a stát je srovnáván s předlistopadovou érou, popřípadě nacismem a fašismem." Mě opravdu uráží, jestli mě někdo tady bude označovat, když bojuji za svobodu slova, že jsem uveden v kapitole Prokremelské aktivity a že jsem zde označován jako dezinformační nebo kvazimediální scéna. Já si myslím, že svoboda slova je základem svobody vůbec. Dokonce u spousty občanů svoboda slova a svoboda jako taková jedno jsou, že to nedokážou rozlišit. A skutečně, bez svobody slova nikdy nemůžete dosáhnout svobody jako takové.

Mám tady, to musím dohledat, velice myslím pro vás zajímavou větu, která mě opravdu donutila až k přemýšlení, jestli je to vtip, nebo je to na demisi vlády. Já vám to přečtu, je to z materiálu, který se týká nelegální migrace, takzvané Nemo. A tam se píše: "Média zatím nevěnují tématu pozornost, což dává prostor jej aktivně formovat a utvářet. Z důvodu zahlcení podstatnějšími otázkami se nedá čekat, že by jej masově v uvozovkách tlačili, ale nelze vyloučit, že jej zneužijí noviny a televize vlastněné nebo blízké hnutí ANO a také dezinformační scéna." Já se ptám, to si tedy pan ministr vnitra pořídil celý odbor na to, který mu bude hlídat hnutí ANO, opoziční hnutí? Chápete vůbec, jaký skandální materiál to je? A je to černé na bílém a je to na stránkách Ministerstva vnitra. Takže pan ministr Rakušan si na nás pořídil odbor a bude kontrolovat, která média jsou ta pravá? A ta asi ty peníze nedostanou, těch 100 milionů, a ta druhá, ta těch 100 milionů dostanou, a ta naprostá nerovnováha v mediálním prostoru má napomáhat vládní propagandě. A KRIT není nic jiného, než že nás má učit, co si máme myslet. KRIT třeba píše v materiálu k nelegální migraci: "Nelze snadno zasadit do předpřipraveného narativu, že za válku, světové i domácí problémy může Putin."

Jinými slovy, tady tím se právě snaží do toho narativu zařadit všechno. A samozřejmě, za veškeré naše problémy opravdu nemůže Vladimir Putin. Za Green Deal nemůže Vladimir Putin. Za zpoždění se všemi opatřeními proti drahým energiím opravdu nemůže Vladimir Putin. Nicméně tady se vytváří manuál, co mají vládní politici říkat a co si mají lidé myslet. A když to budou třeba zaměstnanci státní správy, tak s nimi bude zahájen dialog, aby se náhodou neradikalizovali a aby si nemysleli něco, co si myslet nemají. Opravdu vám to nepřipomíná doby dávno minulé?

Já bych ještě chtěl trošku upřít pozornost na tu normalizační rétoriku, protože ona v tom opravdu je. Tady se třeba píše, že v rámci návrhu nové legislativy: "Cenzuru neděláme, jen omezujeme přístup a dosah." (Smích a potlesk z lavic ANO.) Omezení nebude spočívat ve výmazu obsahu či například zrušení domény, ale pouze v omezení či ztížení přístupu k němu. I kvantitativní omezení dosahu však může být efektivní z hlediska prevence manipulace veřejnosti dezinformacemi, respektive válečnou propagandou. Nedojde tím zároveň k absolutnímu popření daného práva vytvářet informace, šířit je a tak dále. Pouze je omezen dosah, na který samotný nárok není. Jinými slovy, tím se vysvětluje, že vlastně komunisté v sedmdesátých letech cenzuru neprováděli. Oni nám jen odpírali k určitým informacím přístup a jejich autorům omezovali dosah. Takže to vlastně není určitě cenzura.

Myslím si, že samotný návrh toho zákona je nejdůležitější součást mozaiky a já nechápu, proč to není předmětem nějaké širší diskuse, proč je obcházen Parlament. A já vlastně ani nevím a rád bych to slyšel v diskusi, kterou doufám připustíte, z úst ministra vnitra, jestli to byl nějaký řízený únik, nebo to opravdu ten KRIT ani není schopen udržet v nějakém diskrétním režimu, nebo jak to vlastně... (Poznámka z pléna.) V KRITu, ano, dobře.

Takže já bych opravdu chtěl slyšet od jednotlivých stran pětikoalice, ať se k tomuto materiálu jednoznačně vymezí, ať nám řeknou, k čemu ten KRIT má sloužit, čeho je vlastně součástí, když jednotlivá oddělení mají vznikat na všech ministerstvech, minimálně na těch silových. A opravdu tady poukazuji na to, že se dostáváme do bezprecedentní situace, kterou tato republika od roku 1989 nezažila. Trápí mě to, budu o tomto tématu diskutovat i nadále, nenechám ho být, ale je jenom na vás, představitelé vládní koalice, zda se dokážete tady před nás postavit a odpovídat nám na naše otázky, nebo jestli paradoxně ještě přispějete k té dezinformační scéně, jak vy říkáte, protože tím, že mlčíte, mlžíte, odmítáte nám zařadit ty body, těm jednotlivým fámám akorát pomáháte a k nim přispíváte. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Hendrych a připraví se paní poslankyně Hanzlíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já bych si dovolil navrhnout zařadit na program dnešního jednání bod číslo 3, bod pod názvem Informace o výsledcích činnosti pracovní skupiny zabývající se možným snižováním počtu odsouzených osob ve výkonu trestu v České republice. Bohužel, omlouvám se, neznám úplně přesný název, protože činnost téhleté pracovní skupiny nebo komise jsem zaregistroval pouze v médiích a tam si myslím, že přesný název nebyl uveden. Nicméně o tom, že takováto pracovní skupina byla zřízena a že existuje, jsem se přesvědčil a mám informace, že skutečně tomu tak je.

V obecné rovině tuhletu záležitost kvituji, jsem rád, že se vládní koalice tímhle problémem hodlá zabývat, protože je to problém v České republice poměrně dlouhodobý a hluboký. Trošku mě tedy překvapuje, že až na doporučení, údajné doporučení Národní ekonomické rady vlády, takzvaného NERVu, který doporučil vládní koalici, aby se pokoušela snižovat náklady státního rozpočtu, tak doporučil, že by se mohl snížit počet odsouzených v České republice. Myslel jsem si, že to bude spíše na základě vládního prohlášení v této oblasti, kde je zhruba nějakých šest bodů, které se této oblasti věnují už z loňského roku, ale to není podstatné. Myslím si, že je to důležitá věc, protože jsme na tom špatně. Máme dvakrát větší počet vězňů, respektive odsouzených, než je obvyklé v Evropě, jsme na úplné špičce, tuším, že pouze Litva je v Evropské unii v přepočtu na obyvatele, on se počítá počet odsouzených na 100 000 obyvatel, aby se mohly srovnávat menší země s většími, tak pouze Litva je na tom v Evropské unii hůře, a potom samozřejmě další země, které patří do takzvané velké Evropy, jako jsou bývalé země Sovětského svazu a Turecko. Ale všechny civilizované země jsou na tom lépe než Česká republika. Máme 70-75% recidivu trestné činnosti. Máme permanentně věznice na hraně jejich kapacit, což se může v dohledné době i změnit - pokud tady bude ekonomická recese, obvykle trend je takový, že se bohužel zvyšuje i počet odsouzených ve výkonu trestu, ale to nechci strašit, nechci předjímat.

A o co mi jde? Jde mi o to, že na půdě Poslanecké sněmovny jsou zřízeny dva podvýbory, které se touto problematikou zabývají - podvýbor pro vězeňství, zřízený pod výborem pro bezpečnost, a podvýbor pro sociálně vyloučené lokality a začleňování lidí po výkonu trestu, který je zřízený pod výborem sociálním, tedy pod výborem pro sociální politiku, omlouvám se. Ani jeden z těchto výborů o této činnosti nebyl informován a v podstatě tahleta komise nebo pracovní skupina zatím tyto parlamentní orgány vůbec nebere jako partnery.

Takže já bych si dovolil zařadit tento bod právě proto, abychom tyhlety věci, o kterých opozice vůbec není informovaná, projednali tady na půdě Poslanecké sněmovny a abychom si vysvětlili některé věci, které právě v těch médiích zazněly, a to je to, že v podstatě jediným tématem nebo jediným nosným bodem jednání této komise je, že by se za účelem snížení počtu lidí ve výkonu trestu měla změnit trestní politika tak, aby těch vězňů bylo méně. Ale já si nemyslím, protože se touto problematikou zabývám poměrně intenzivně a dlouhodobě, že je to pouze jediný faktor toho, proč je Česká republika z hlediska počtu odsouzených osob na počet obyvatel na tom tak špatně, jak jsem charakterizoval před chvíli. Takže ještě jednou apeluji na to, abychom bod, já ho ještě přečtu - Informace o výsledcích činnosti pracovní skupiny zabývající se možným snižováním počtu odsouzených osob ve výkonu trestu odnětí svobody v České republice - zařadili jako třetí bod dnešního jednání. A budu doufat, že získá podporu. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Hanzlíková, připraví se pan poslanec Tureček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolila požádat o zařazení nového bodu, který se nazývá Riziko zpoždění výplaty dotací v oblasti rodinné politiky, v oblasti seniorů a sociálně-právní ochrany dětí. V podstatě tímto bodem navazuji na své dva kolegy, ale situace na MPSV ohledně systemizace je natolik závažná, že tento bod považují za velmi důležitý, a navíc cílím především na další dotační tituly, ne přímo na dotaci pro sociální služby. Z jakého důvodu? V posledních dnech se na mě totiž obrátil poměrně velký počet organizací, které poskytují služby právě buď v oblasti dětských skupin, nebo služby v oblasti rodinné politiky nebo sociálně-právní ochrany dětí. Musím říct, že tyto organizace mají za sebou nesmírně náročný rok, kdy se musely potýkat se zvýšením cen energií a dalších komodit, ale i dalších vstupů, a nyní jsou opravdu hluboce znepokojeny informacemi z MPSV o termínech vyplácení u jednotlivých dotačních titulů, ale vůbec i o samotném dění na MPSV právě v sekci rodinné politiky a sociálních služeb. Informace, kterými disponuji, jsou opravdu natolik závažné, že bych mohla hovořit o rozpadu některých fakt zásadních agend ministerstva, a to tedy všechno v souvislosti se systemizací od 1. 1. 2023.

Jak už tady pan kolega poslanec Juchelka zmínil, my jsme na rizika na sociálním výboru paní náměstkyni, teď vlastně od ledna paní vrchní ředitelku, i paní státní tajemnici opravdu důrazně upozorňovali. Bylo to jednání sociálního výboru 7. 12. a po opravdu dlouhé diskusi jsme přijali usnesení, v kterém výbor nesouhlasil s touto systemizací a požádal pana ministra, aby ji pozastavil o šest měsíců z toho důvodu, aby byl čas na to opravdu se podívat a když tak ještě zanalyzovat důvody, které vůbec k té systemizaci vedly. Bohužel, přes veškerá varování a i přes znění toho usnesení číslo 81 byla tato systemizace provedena a už nyní pár dní v novém roce vidíme, že veškeré to varování bylo skutečně platné, protože dochází k výraznému ohrožení výplaty všech dotací. Kolegové tady především hovořili o nadregionálních sociálních službách, ale týká se to i menších dotací, které se možná v objemu finančních prostředků mohou zdát jako malé, ale jsou velmi důležité, protože se jedná o menší organizace, pro které je finanční zabezpečení ještě složitější než pro organizace, které jsou zařazeny v síti sociálních služeb.

A jak říkám, přesně podle předpokladů a varování tedy způsobila kolaps financování nadregionálních sociálních služeb, kde teď už víme, že finance budou vyplaceny možná někdy v květnu, ale také to, že hrozí kolaps financování dětských skupin, financování výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí nebo sociální práce, ale i menších dotací, které se týkají činností ve prospěch seniorů a zdravotně postižených.

Co je úplně jasné, z odůvodnění systemizace rozhodně nedošlo k žádnému zvýšení efektivity, právě naopak - byla zničena logická provázanost odborné složky s výplatou dotací u stěžejní agendy sekce a veškeré rozhodování o dotacích v objemu přes 30 miliard se kumuluje pod vedení jednoho ředitele odboru. A co je také negativní, a myslím si, že to pan ministr pocítí až v budoucnu, je to, že byly rozmetány opravdu sehrané týmy pracovníků, kteří svoji agendu zvládali na profesionální úrovni, a myslím si, že to bude ještě negativně znát především v metodické činnosti.

Musím říci, že za mého působení na MPSV už jeden pokus sloučit takto dotace byl, a musím říci, že v té době ekonomický náměstek, který to navrhoval, skutečně provedl veškeré analýzy a před datem, ke kterému měla být tato změna provedena, byly nastaveny všechny procesy, což v současné době na MPSV vůbec není, a proto dochází k tomu, že jsou nyní nastavena oddělení, která nemají vůbec nastaveny konkrétní procesní činnosti a podobně. A zdůrazňuji, že se jedná o agendu, která vyplácí, jak už jsem říkala, více než 30 miliard, a zdůrazňuji, že v minulých letech, v podstatě od roku 2007, kdy vstoupil v platnost zákon o sociálních službách, včasné vyplácení dotací bylo vždycky naprostou prioritou MPSV.

Důležité je si říct, jaké organizace jsou tímto ohroženy - to jsou ty, které se skutečně věnují těm nejzranitelnějším cílovým skupinám, dětem, rodinám, seniorům - a kolik uživatelů se tím dostává do existenční nejistoty. Už to tady bylo řečeno, takže jen krátce. Jedná se o 20 000 dětí, o které se starají v dětských skupinách, nebo o 50 000 klientů, kterým se věnují nadregionální sociální služby.

Pro mě je naprosto nepochopitelné, že ani usnesení výboru pro sociální politiku a varování všech poslanců, kteří tam byli přítomní, nevedlo MPSV k tomu, aby přehodnotilo rozhodnutí provést tuto, řekla bych, až devastační systemizaci. Proto bych chtěla zařadit tedy tento nový bod a prosím o zařazení jako třetí bod dnešního dne, anebo případně jako třetí bod zítřejšího dne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Tureček, připraví se pan poslanec Babka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Kolegyně a kolegové, já bych se chtěl na vás obrátit s žádostí a prosbou o možnost zařazení nového bodu na jednání Poslanecké sněmovny, a to je Informace vlády České republiky k aktuální nákazové situaci u hospodářských zvířat.

V rámci prostoru ve střední Evropě je současná nákazová situace nejhorší jednak v chovu prasat, a dále v chovu drůbeže. Tady bych chtěl zmínit známou kauzu ohledně chovu drůbeže na Tachovsku. Jenom tady zrekapituluji, že všichni se zaštiťují potravinovou soběstačností, a tady bych chtěl zdůraznit, že v České republice se vyrobí ročně přibližně 2 460 000 000 kusů vajec a spotřebuje se 2 850 000 000 vajec. To znamená, že v tuto chvíli Česká republika dosahuje relativně slušného procenta soběstačnosti, jsme někde na úrovni 86 % soběstačnosti, a v tomto směru je při aktivní zemědělské politice jenom krůček k tomu, aby Česká republika byla stoprocentně soběstačná v chovu drůbeže a v produkci vajec. Takže bohužel vláda v tomto směru nekoná a dělá úplně pravý opak, naopak tuto soběstačnost posouvá směrem dolů, a v případě nečinnosti hrozí to, že Česká republika v chovu a produkci vajec sníží toto procento z 86 % na nějakých 50 %, takže dělá pravý opak, tak jako v jiných oblastech, tak i v tomto směru. Já bych chtěl ještě zdůraznit, že právě zmíněný chov na Tachovsku produkuje 15 % celkové produkce vajec, takže jenom jednoduše při likvidaci tohoto chovu dojde už k snížení z 86 na nějakých 71 %.

Chtěl bych ještě zdůraznit, že bych byl rád, aby v této informaci jsme byli v rámci Poslanecké sněmovny seznámeni i s tou skutečností, jak vláda hodlá řešit tyto kompenzace, protože podle informací z médií, které jsou k dispozici, jenom náklady na likvidaci jednoho chovu drůbeže na Tachovsku si vyžádají náklady 175 až 220 milionů korun. V tuhle chvíli v příslušné kapitole Ministerstva zemědělství je k dispozici na řešení nákazové situace a na likvidaci nebezpečných nákaz pouze 50 milionů korun, takže je jasné, že vláda v tuhle chvíli nemá finanční prostředky. A mě by zajímalo tedy i v rámci této informace, jak se s tímto deficitem hodlá vypořádat.

Jenom připomenu, při projednávání národních dotací jsme důrazně žádali o navýšení prostředků Nákazového fondu. Nebyli jsme vyslyšeni, nebylo tady schváleno ani usnesení, které prošlo zemědělském výborem hlasy poslanců vládní koalice. I když poslanci vládní koalice na zemědělském výboru pro toto usnesení hlasovali, na plénu Poslanecké sněmovny se hlasování zdrželi, takže prakticky hlasovali proti navýšení prostředků Nákazového fondu.

A já jenom zdůrazňuji, že v tuhle chvíli v Nákazového fondu takovým odhadem, když vezmu, že v tuhle chvíli je v České republice jenom v chovu drůbeže evidováno čtrnáct ohnisek a ta situace se ještě bude neustále zhoršovat, tak prakticky je tam deficit zhruba 300 až 400 milionů korun, takže bych byl rád, aby se vláda informací zabývala, předložila a navrhla řešení, jak tuto nákazovou situaci v České republice zvládnout.

Takže navrhuji zařazení bodu s tím, že bych byl rád, aby to byl první bod zítřejšího jednání Poslanecké sněmovny, to znamená ve středu, a to je Informace vlády České republiky k aktuální nákazové situaci u hospodářských zvířat. V případě, že nebudu vyslyšen, tak bych to navrhl jako první bod v pátek po třetích čteních. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Babka a připraví se pan poslanec Brabec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já bych zde na tomto místě chtěl dát protinávrh k návrhu pana kolegy Jakoba, který tady přednesl jako první na pořad této schůze, a to je... týká se to tisku číslo 263, zákona o České televizi a Českém rozhlase, a můj návrh - protinávrh - je na vyřazení tohoto tisku z pořadu této schůze.

Tato novela je vládní koalicí prezentována jako ta, jež pouze mění volbu členů rady a zapojuje do ní vedle Poslanecké sněmovny i Senát. Já už jsem se tady zmiňoval při prvním čtení této novely, že podle mě to není motivováno ničím jiným než snahou současné vládní koalice prosadit na pozici budoucího generálního ředitele České televize svého člověka. Co je do očí bijící, je právě ten proces přijímání a načasování, kterým se pětikoalice snaží tuto novelu zákona o České televize a o Českém rozhlase prosadit. Bohužel, předložená novela o České televizi a o Českém rozhlase je tak čistě politickým aktem. Jejím jediným a zřejmým cílem je ovládnout demokraticky zvolené kontrolní orgány obou veřejnoprávních médií s cílem dosadit na tato místa okamžitě kandidáty preferované či spojené s vládní koalicí. Z mého pohledu jde o bezprecedentní mocenský krok a říkám to právě proto a s ohledem na to, jaký má ta novela vývoj a jak je její prosazování na sílu i vzhledem už k dříve proběhnuvším, pro pětikoalici neúspěšným nebo či méně či více úspěšným volbám právě do mediálních rad. Cílem tohoto zákona je tak pouze co nejrychlejší politická kontrola veřejnoprávních médií a touha ovládnout dva z nejsilnějších mediálních domů v České republice. Zákon vůbec neřeší tu nejpodstatnější otázku, tedy financování Českého rozhlasu a České televize, nebo například definování rozhlasového či televizního přijímače či definici poplatníka a podobně.

Jak už jsem ho nazval v prvním čtení, já tomuto zákonu říkám "zákon o volbě generálního ředitele na jaře roku 2023", a to právě proto, že volba generálního ředitele spadá výlučně do kompetence Rady České televize, a její složení je tak tím jediným a rozhodujícím faktorem, kterým může výše zmíněného jmenování nového generálního ředitele být dosaženo, případně naopak znemožněno. A přesně to je důvod, proč zde budeme podle návrhu pana předsedy Jakoba ve druhém čtení jako první bod této schůze projednávat zákon o České televizi a Českém rozhlase. Vládní většina si totiž není v současné Radě České televize ani po červnové dovolbě v minulém roce, kdy tam navolila šest nových členů, jista dostatečným počtem hlasů, a tak se účelově rozhodla složení této rady systémově změnit. Jenom pro připomenutí, mandát současného generálního ředitele České televize Petra Dvořáka skončí v září roku 2023, tedy letos v září, a volba jeho nástupce by tedy měla proběhnout někdy teď na jaře nebo v létě tohoto roku.

Ještě se tady zmíním, a už jsem tady zmiňoval při prvním čtení, proč je tak do očí bijící ta nová novela, proč tak urychleně spěcháme s jejím přijetím, je právě ten počet radních, které novela nově zavádí. V současné době totiž musí pro nového generálního ředitele zvednout ruku dvě třetiny radních, tedy deset z patnácti členů. Nový zákon nebo nová novela, která je zde předložena, má dnes jít do druhého čtení, celkový počet radních zvyšuje na osmnáct, nicméně ruší právě kvorum dvou třetin pro zvolení nového generálního ředitele a zavádí pouze nadpoloviční většinu, tedy pro volbu nového generálního ředitele bude zapotřebí pouze deset z osmnácti radních.

A ještě vám připomenu to, že v původní novele, kterou jste sem nakonec neposlali, jste chtěli navolit zgruntu všech patnáct nových radních. A v zákoně, který jste sem tedy nakonec neposlali, jste podmínky zpřísňovali z dvou třetin na dokonce jedenáct z patnácti, takže je zde jasně vidět ta účelovost tohoto zákona.

Kolegyně, kolegové z vládních stran, pokud tedy tvrdíte, že prosazení tohoto zákona není motivované vaší snahou ovládnout Českou televizi, odložme jeho projednávání třeba na dobu, kdy bude zvolen nový generální ředitel České televize, tedy nastoupí nový management.

A ještě si dovolím podotknout to, že jste navíc stejně nestihli původní plán účinnosti od 1. 1. 2023. Proto navrhuji, protože nevíme, jakým způsobem tuto věc chcete řešit, tak navrhuji, aby z pořadu této schůze byla vyjmuta tato novela, aby zmizel ten stín pochybnosti, který nad ní teď je.

Takže ještě jednou to zopakuji, paní předsedající, dávám protinávrh k návrhu pana předsedy Jakoba, aby byl tisk 263, zákon o České televizi a o Českém rozhlase, vyřazen z pořadu této schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Brabec a připraví se paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych i já vám, protože je to moje první vystoupení v letošním roce, popřál všechno dobré, protože jakkoliv jsou názory nás tady na různé věci roztodivně rozličné, až někdy neuvěřitelně rozdílné, tak myslím, že tohleto přání pevných tělesných schránek a v rámci možností zbytku duševní rovnováhy, to určitě platí pro nás pro všechny.

Já se tady znovu zmíním o bodu, a tím ho uvedu, je to bod Situace na Ministerstvu životního prostředí, což vás asi nepřekvapí, že se tomu budu věnovat. A já myslím, že vás to ani nepřekvapí po tom, co jsme si mohli všichni přečíst pokračování příběhu z Ministerstva životního prostředí, protože navážu na to hezké slovo narativ. Když se podíváte do slovníku cizích slov, tak narativ, o kterém tady hovořil i můj pan ctěný kolega Radek Vondráček, mimo jiné také znamená, že různé věci jde podat různým způsobem. A to je přesně verze, která se momentálně děje na Ministerstvu životního prostředí.

Já jsem tady vystupoval na jedné z posledních schůzí v minulém roce a zarazil jsem se nad tím, co mimo jiné, jak jsem pak zjistil, zarazilo i pana prezidenta Zemana, a nelíbilo se mu to, v tom máme stejný názor, že ještě než pan stávající nový náměstek pan Petr Hladík se vlastně stal náměstkem nebo ministrem, teď tedy nově náměstkem, a uvidí se, co bude v budoucnu, tak už vyšel jeho řekněme takový inzerát v uvozovkách nebo výzva nebo dopis, který šel do KDU-ČSL, a bratři a sestry byli vyzváni a vyzvány, aby se hlásili do pozic, které budou otevřeny na Ministerstvu životního prostředí. Pro mě to bylo takové první varování, copak se asi bude dít, protože už dneska je tam těch nových poradců jako malých psů. To tedy za mě nebylo. A samozřejmě i náměstci přibývají. A teď samozřejmě příběh pokračuje, protože víte, a určitě jste četli i zdůvodnění pana prezidenta Zemana, proč se rozhodl Petra Hladíka nejmenovat do funkce ministra životního prostředí.

Musím říct, že s jednou věcí s panem prezidentem Zemanem nesouhlasím, a to je to, že si nemyslím, že by nominant na ministra nutně musel mít nějaké odborné články, protože to asi není něco, co by z ministra mělo dělat dobrého nebo naopak špatného ministra, nebo nemělo by to o tom zásadně rozhodovat. Ale to, v čem určitě souhlasím, je prostě to, že aspoň podle informací, které jsou mediálně k dispozici, a je jich celá řada, tak to, že pokračuje kauza Taxis, tedy kauza kupčení s byty v Brně. A tam, ač tedy pan náměstek Hladík říkal nebo původně říkal, že není podezřelým, že byl v roli pouze svědka, tak se pak ukázalo, že to tak není, a on to přiznal ve svém posledním rozhovoru. Navíc se objevila teď zase nová záležitost, kterou jste si možná také přečetli, o nějakém vztahu s podnikatelem a nějakém možném střetu zájmů s podnikatelem, který prodával městu Brno pozemek, a kde pan stávající tedy nebo nový náměstek ministra, pan Hladík, od něj kupoval dům.

To jsou věci, které samozřejmě nemusí být nelegální. A znovu, já budu poslední nebo jsem poslední, kdo by nectil presumpci neviny a kdo by říkal, že je to dané, protože to opravdu je věcí, jak to bude řešit policie, nicméně jsou to věci, které, když tady pan předseda Jurečka hovořil o tom, že on nemá pochybnosti, tak mluvil o tom, že tam jsou věci, které nejenom že nejsou nelegální, ale jsou i férové nebo nejsou neférové. Tak já nevím, jestli je tohle všechno férové, ale v každém případě máme situaci na Ministerstvu životního prostředí, která podle mého názoru rozhodně není dobrá pro ministerstvo, kdy tam dnes tedy je náměstek, který má - a chlubí se tím - kompetence, které jsou v zásadě kompetence ministra, pouze nemůže přijít sem do Sněmovny, tedy na plénum Sněmovny, ale může samozřejmě chodit do výborů, bude chodit na vládu, a jsou tady stále pochybnosti, které, znovu říkám, nemám někde systém "jedna paní povídala", ale myslím, že všichni si je můžeme přečíst. Takže mě by zajímalo, co tedy navrhující strana v tomto případě, v ideálním případě pan předseda KDU-ČSL a pan ministr práce a sociálních věcí a stále ještě i ministr životního prostředí Marian Jurečka, oficiálně k tomu říká, to znamená, jestli on opravdu nemá žádné pochybnosti, protože z informací, které jsou nám ostatním dostupné, vypadá, že ty pochybnosti mohou trvat. A já tedy beru, že on nemá žádné pochybnosti, pokud ten návrh dal. Myslím, že dneska je tady představa z pohledu KDU-ČSL, že vlastně vyzráli na pana prezidenta Zemana, protože udělali teď náměstka s kompetencí ministra, a počkají si na nového prezidenta nebo prezidentku, s vírou tedy, že ti se zachovají nějak jinak. Uvidíme, to je samozřejmě věc, která nějak dopadne za pár měsíců, respektive za pár týdnů, ale reálně potom za několik měsíců uvidíme, jak se budou chovat. Ale to, co se mi opravdu nelíbí, je ten dvojí metr... Patrik Nacher tady není. On je to tedy teď spíš dvojí kilometr, protože jestliže jsme tady od představitelů nejenom KDU-ČSL slyšeli nebo viděli velké tlaky na moji kolegyni Janu Mračkovou Vildumetzovou ohledně její pozice místopředsedkyně Sněmovny za to, že tedy její manžel se znal s panem podnikatelem, který se pohyboval v nějaké kauze, zdůrazňuji, že její manžel se znal, tak tady máme situaci, kdy tedy nově jmenovaný pan náměstek a budoucí ministr pravděpodobně, protože takhle se na tom nic zatím nemění z pohledu nominujících, tedy jedné z klíčových vládních stran, ona nemá pochyby, byť i pan náměstek přiznává sám, že je vyšetřován a byl na dvou výsleších v rámci Policie České republiky v této kauze. A to se nebavím ani o té další kauze, která také může svádět k nějakým úvahám.

Takže mě by tohle zajímalo, proč tedy ve chvíli, kdy jsme opakovaně tady slyšeli, že tyhle věci bude nová vládní koalice řešit naprosto transparentně a úplně bez problémů, tak proč se v tomto případě chová podle mého názoru, a já myslím, že nejenom podle mého, ale i podle dalších názorů zcela jinak, než slibovala.

A závěrem: je to také zajímavý první efekt, proč už chápu, proč tak vládní koalice trvala na novém služebním zákonu, protože schválená novela služebního zákona umožnila, aby pan ministr mohl jmenovat nového náměstka, protože kdyby tato novela nebyla, tak samozřejmě tam už byli náměstci političtí, ta místa byla obsazená, takže by někdo z politických náměstků musel skončit, aby jeho místo mohl případně nový nominant zabrat. Takhle se tam to místo vytvořilo. A znovu říkám, už se nebavíme o tom, že jsme tady hodně slyšeli o úsporách, ale ve finále uvidíme, že tam těch náměstků bude možná trošku méně, ale ta ostatní náměstkovská místa prostě spadla do pozice vrchních ředitelů sekcí, takže samozřejmě ve finále těch vysokých pozic bude daleko víc, než jich bylo. Ale to už je prostě jiné téma.

Mě tady zajímá především ta personální situace a to, zda opravdu tedy i pan předseda Jurečka dá za toho kandidáta, a je o tom přesvědčen, že dá za něj ruku do ohně. Je to pak samozřejmě politická odpovědnost KDU-ČSL a je to politická odpovědnost i pana premiéra Fialy, který tuhle nominaci přinesl panu prezidentovi, a pan prezident ji odmítl. A já se domnívám, že informace, že ji odmítne, asi mohla být známá a pravděpodobně byla známá nějakému okruhu osob dřív. Takže pro mě je to klasická ukázka dvojího metru naprosto popírající všechny řeči o tom, jak budou klíčoví lidé vybíráni transparentně. A samozřejmě, po aférách STANu teď už se také jakoby zdá se zavřela voda a opravdu zdá se, že tedy ty standardy se posouvají úplně jinam.

Tak já bych tedy zopakoval, ten bod by se jmenoval Situace na Ministerstvu životního prostředí, a byl bych rád, kdyby byl zařazen, i když se domnívám, že i kdybych ho zařadil na včerejší odpoledne, tak to bude mít stejný efekt, ale přesto navrhnu, aby byl jako druhý bod po již pevně zařazených bodech dnes. Děkuju vám. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího řádně přihlášeného nebo přihlášenou, a to je paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. A prosím, aby se připravil pan poslanec Milan Brázdil. Děkuji a máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já bych si dovolila dnes při schvalování pořadu schůze zařadit bod, a to na zítra jako první bod ve středu, s názvem Krizový informační tým. Hodně tady už k některým těmto věcem řekl Radek Vondráček a Patrik Nacher, přesto musím konstatovat, že krizový informační tým tady máme skoro půl roku a trošičku podrobnější informace jsme se dozvěděli na bezpečnostním výboru, kde tedy ze zástupců opozice byli pouze dva poslanci, a to z toho důvodu, že nám byly řečeny dva termíny, a když jsme řekli, že budeme všichni přítomni na ten jeden termín, tak se určil ten druhý, kde byli přítomni pouze dva opoziční poslanci.

Pravdou je, že na ten bezpečnostní výbor šéf KRITu pan Petr Hanousek přišel a obecně nám KRIT a krizový informační tým představil, ale myslím si, že kdo je za to zodpovědný, je pan ministr vnitra, který by se měl zpovídat z toho, že tady vůbec nějaký takovýto krizový informační tým na Ministerstvu vnitra máme. Chtěla bych připomenout, že na Ministerstvu vnitra máme Centrum hybridních hrozeb, které může řadu věcí řešit. Když jsem se zeptala pana Petra Hanouska, jakým způsobem byl vybrán do čela krizového informačního týmu, jestli je pod služebním zákonem, jestli na to bylo vypsáno transparentní výběrové řízení spolu s dalšími kolegy, kteří jsou dnes s ním v tomto týmu, odpověď byla, že žádným výběrovým řízením neprošel, není pod služebním zákonem. To znamená, že prakticky vůbec nevíme, jakou má kvalifikaci a co to je svým způsobem za člověka, jakým způsobem se do čela KRITu dostat.

Co jsme se ale dozvěděli, že KRIT má čtyři pilíře. Řada už tady byla řečena - předcházení společenské polarizaci, prevence vzniku a šíření dezinformací a s tím také je spojen zákon o dezinformacích, o kterém se neustále hovoří. Hovoří se o tom, že se vytvoří pracovní skupina nebo že pracovní skupina již na Ministerstvu vnitra pracuje, ale nikdo z opozice nikdy nebyl do žádné pracovní skupiny přizván. My jsme se dozvěděli některá jména, kteří pracovali na tom návrhu, a ten návrh je již na stránkách Ministerstva vnitra. A víte, jak se tam dostal? No, dostal se tam tak, že si o to nějaký občan podle zákona 106 požádal. Jinak bychom nikdo nevěděli, jaké znění zákona o dezinformacích, byť v pracovní verzi, je.

Musím říct, že v naprostém úžasu a šoku jsem byla, když jsem se dozvěděla, že krizový informační tým dostane 50 milionů korun na nákup mediálního prostoru, na online, na veřejný prostor, na billboardy, na Facebook, na Instagram a tak dále. Na základě této informace jsem požádala, zda mohou všichni členové bezpečnostního výboru obdržet podrobné informace, jakým způsobem budou kritéria výběru toho mediálního prostoru, kdy jsme obdrželi tedy tabulku, kde vidíme, že se budou dělat spoty, videospoty, jak na Facebook, na Instagram a tak dále, a bude se do toho investovat 50 milionů korun. Kdo bude rozhodovat o tom, jaký bude obsah, tak to bude krizový informační tým.

Co bylo velmi zajímavé, že když jsme tady před nedávnem rozhodovali o tom, že datové schránky a jejich povinné zřízení ze strany Ministerstva vnitra se zruší pro fyzické osoby, a když jsem se pana Hanouska zeptala, jestli i toto navrhl KRIT panu ministrovi vnitra, tak bylo řečeno, že ano, že i z jejich strany ta komunikace byla, aby touto cestou šli a aby došlo k tomuto kroku. Takže vidíte, že tady máme krizový informační tým, o kterém je nutné, abychom měli podrobné informace.

Protože tady vidím - teď už tedy nevidím - pana ministra zdravotnictví, byť jsem, pane místopředsedo, napsala, že budu navrhovat pouze jeden bod, tak bych si v tuto chvíli dovolila navrhnout ještě druhý bod, byť mi to nenáleží a mám ve svém poslaneckém klubu experty, zdravotníky, záchranáře. Ale já bych si dovolila v tuto chvíli k vám promluvit jako maminka malého syna a s tím, co se teď v oblasti zdravotnictví děje, a jestli si vůbec někdo především z vládní koalice uvědomuje závažnost situace. Když jsme tady v srpnu měli schvalovat, nebo v minulém roce, že se vezme zdravotnímu pojištění 14 miliard, tak jsem šla, byť jako neexpertka, do Radiožurnálu, kde jsem byla grilovaná za to, proč nesouhlasíme s tím, že koalice chce vzít ze zdravotního pojištění 14 miliard. Bylo to v srpnu. Argumentovala jsem, že to je velmi špatný krok. A už v tom srpnu, a můžete si to dohledat, jsem i informovala a poukazovala na to, že v lékárnách není Nurofen pro děti. Nikdo na to nereagoval. Já bych jenom chtěla vám všem říct, že jestli máte děti, jestli máte vnuky a vnučky a dostanete se do situace - já bych vám chtěla říct, že před několika týdny jsem sháněla čípky na laryngitidu. Pokud si dítě nevezme v dostatečném čase v noci tento čípek, tak opravdu je v ohrožení života. Je to strašné, když obejdete několik desítek lékáren, které vám řeknou, že tyto čípky pro děti nemají. Já věřím, že pan ministr zdravotnictví, který tady dneska s námi je, takže teď, v tuto chvíli, protože on je za to zodpovědný, on je ministr zdravotnictví, nikdo jiný to nemá na starosti, že teď, když komunikuje, tak shání léky nejenom pro děti, ale i pro dospělé. Když si pustím zprávy a ve zprávách mi řeknou, že pokud dítě má horečku, a nemám tedy Nurofen, popřípadě další léky, že mám dělat studené obklady, tak si myslím, že je to velmi smutný příběh, pokud nám toto říkají veřejnoprávní média, abychom takto postupovali.

Myslím si, že ta situace je opravdu kritická a že to je obrovské selhání ministra zdravotnictví. Když jsem sháněla ty čípky, tak my tady máme poblíž Poslanecké sněmovny lékárnu, já jsem do té lékárny přišla a tam sedělo dítě, mohly mu být tři, čtyři roky. Ta maminka mi řekla, že protože ona nemá automobil, že objíždí s dítětem několik lékáren a shání pro něj antibiotika. To dítě pomalu nevládlo, sedělo tam v horečkách, kašlalo. Byla tak šťastná, že ta antibiotika v této lékárně měli. A co mě tedy udivilo, že za ně platila v tu chvíli 500 korun. Můžu vám říct, že jsem se s ní bavila, ptala jsem se jí, a takovéto příběhy lidské prožívají ti lidé každý den. To dítě ten lék potřebuje, potřebuje ho hned. A jestliže pan ministr zdravotnictví řekne, že si máte obvolat sto lékáren - všichni nemají auto, někdo musí jezdit městskou hromadnou dopravou.

Tohle je opravdu problém a my jsme na něj upozorňovali, upozorňovali jsme na něj v srpnu, upozorňovali jsme na něj celý minulý rok. A teď se dozvídáme, že ty léky budou někdy. Vždyť je to takové selhání ministra zdravotnictví! Uvědomujete si to vůbec všichni? Pan ministr zdravotnictví nedokáže zajistit léky pro naše děti a pro naše občany, a je to velmi smutný příběh. A já si dovolím zařadit bod Nedostatek léků a obrovské selhání ministra zdravotnictví. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, já si to tady v rychlosti píšu. A jenom jsem se chtěl ještě zeptat, kdy prosím ten bod má být zařazen? Ten první máte na středu 11. 1. jako první bod.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo, omlouvám se. Myslím si, že ten bod je tak závažný, že by to měl být jako první bod dnešního dne jednání. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, takže Nedostatek léků a obrovské selhání ministra zdravotnictví jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

A prosím o příspěvek zatím posledního přihlášeného - čímž i apeluji tedy na kolegy, kolegyně, že možná za chvíli budeme hlasovat, za chvíli přivolám všechny ostatní - a to je pana Milana Brázdila. Máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych i já vám popřál pevné zdraví v novém roce, a vím, o čem mluvím. I to téma, které teď nadnesu, a to je, prosím, pane předsedající, abyste si poznamenal, ten bod se jmenuje Zdravotnická záchranná služba České republiky. Chci ho jenom zařadit, nechci nikam pevně, nechci nikam tak, aby nakonec jsme se nedomluvili, chci ho jenom zařadit na program schůze a pak bych to nechal čistě na panu ministrovi nebo vládě nebo na grémiu, aby se domluvili, pokud tedy ta vůle bude, abychom ho projednali.

A o co jde? Jako záchranář prostě bojuji za Zdravotnickou záchrannou službu. Vy víte a asi jste sledovali, když jste byli starší, film Hanzlík... pardon, Sanitka. Hanzlík tam jezdí sanitou a tak dále. To byla ta záchranka v plenkách. Pak se transformovala do okresů, pak to byla územní střediska, některá z nich už podléhala, byla řízená ministerstvem, a pak to byla záchranka, a ta je dnešní, krajská. Čtrnáctkrát jinak, čtrnáct originálů, nejsme systémově řízení. A já moc dobře vím, že pan ministr je nakloněný tomu, aby se nějaká transformace dokončila. Dokonce jsme o tom mluvili, jsme nachystaní, nejenom já, ale záchranáři obecně, kteří tady jsme, Jana Pastuchová, možná i kolega Mašek, který má trošku jiný názor.

Nicméně tedy navrhuji to, abychom - protože do konce tohoto volebního období moc nezbývá. Máme před sebou tři roky, a pokud to chceme opravdu nějak udělat... To téma asi je trošku žhavé - a vy to asi víte - že to zneužívání záchranné služby, protože chybí v terénu lékaři, pohotovosti se ruší a tak dále a tak dále, prostě záchranka to nahrazuje a v jiném kraji je jiný mrav. Jinde to mají tak, jinde jsou jinak zaplaceni, jinak vybaveni, jinak oblečeni, jinak vedeni, tam je to lékař, tam je to inženýr, tam je to... Prostě tady je to čtrnáctkrát jinak a pan ministr si to uvědomuje. My, členové správní rady VZP, to víme, jak vlastně neskutečně narostla produkční data záchranné služby, možná nejvíc ze všech.

Takže já přicházím s tímto tématem. Nechci to zařadit nikam pevně, jenom na pořad této schůze. Tudíž to by asi mohlo projít, asi to není nic proti ničemu. A jestli to bude někde zařazené, bych nechal na grémiu, popřípadě na panu ministrovi nebo na vládě.

Děkuji za pozornost a ještě jednou pevné zdraví všem, vládě, vám, kolegyně a kolegové, opatrujte se.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. Bod se nazývá Zdravotnická záchranná služba. S dovolením jsem ho zařadil jako poslední bod dnešní schůze.

 

Poslanec Milan Brázdil: Zdravotnická záchranná služba České republiky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: České republiky, ano, mám tady ČR. Vzhledem k tomu, že všechny přihlášky byly vyčerpané... (O slovo se hlásí poslankyně Pastuchová.) Vidím, že je zde ještě zájem vystoupit. Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já se ještě přihlásím s jedním bodem navrženým do programu a doplním tím svoji kolegyni, vaším prostřednictvím, Janu Mračkovou Vildumetzovou, která dala bod Selhání ministra zdravotnictví. Já bych tento bod nazvala Okamžité řešení nedostatku léků v našich lékárnách. Já to vezmu zase z pozice své. Moje kolegyně mluvila o dětech. Vím o tom také, protože i moje vnučka byla nemocná, a nemohli jsme sehnat léky. Ale bohužel ani můj zdravotní stav poslední tři měsíce nebyl dobrý a každý měsíc jsem sháněla antibiotika. (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, poprosil bych všechny v sále - je to už poslední příspěvek - jestli bychom...

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já auto mám, takže jsem na tom byla trochu lépe na rozdíl od maminek, které auto nemají. První antibiotika - protože tam není z pohotovosti asi provázanost na lékárny ve městech, tak jsem dostala předpis, šla jsem do jedné lékárny, antibiotikum nedostupné. Jela jsem do druhé lékárny, antibiotikum nedostupné. Ale v té druhé lékárně už se podívali na výpis tohoto řetězce a poslali mě do jiného města, kde jsem antibiotikum sehnala. To samé se opakovalo druhý měsíc, kdy jsem dostala jiná antibiotika. (Stále silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ještě jednou prosím všechny v sále, aby se ztišili a nechali paní poslankyni domluvit. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní, 29. prosince, mě bohužel postihl zánět středního ucha a potřebovala jsem nutně antibiotické kapky do ucha. Opakovalo se to a tyto kapky jsem sehnala ve čtvrté lékárně. Takže říkám, já auto mám, nebylo mi nejlíp, ale ty lékárny jsem si objela. Ale opravdu apeluji na to, že někteří lidé nemají auto. Městská hromadná doprava, když jdou večer na pohotovost, nejezdí v intervalech jako v Praze, zvlášť na vesnicích a malých městech.

Mně se zdá, že v médiích stále jen čteme, že všechno bude, ale ono tomu tak, pane ministře, opravdu není. Tak už konečně začněte něco dělat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a ještě prosím, kdy si přejte zařadit tenhle bod.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych to zařadila jako druhý bod dnešní schůze.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Druhý bod dnešní schůze, děkuji. Táži se, jestli se hlásí ještě někdo s pozměňovacím nebo doplňujícím návrhem k návrhu pořadu? Nevidím nikoho.

Přistoupíme tedy k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí tak, jak byly podány. Nejprve návrhy z grémia. Vzhledem k tomu, že zde už zazněly, prosím všechny poslankyně a poslance, pokud není námitek, navrhuji hlasovat o návrzích z grémia najednou. Není prosím námitka k tomu? Není.

Je zde žádost o odhlášení. Prosím, přihlaste se.

 

Budeme tedy nyní hlasovat návrhy z grémia a poté přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích tak, jak byly předneseny.

Zahajuji hlasování. Hlasujeme v tuto chvíli - ještě jednou - návrhy z grémia. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 174, pro bylo 172, proti nebyl nikdo. Výsledek: přijato.

 

Nyní tedy budeme hlasovat postupně přednesené návrhy. Jako první vystoupil s návrhem pan předseda Jakob. Byl to návrh k bodu číslo 4, sněmovního tisku 263. Ale vzhledem k tomu, že současně pan poslanec Ondřej Babka přišel s protinávrhem, tak pokud se nepletu, tak bychom měli hlasovat nejdříve protinávrh pana poslance Babky a poté návrh pana poslance Jakoba.

 

Takže pan Ondřej Babka přednesl protinávrh k vyřazení bodu, sněmovního tisku 263, z pořadu schůze.

Zahajuji hlasování k protinávrhu pana poslance Babky. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno bylo 177, pro bylo 83, proti 93. Výsledek: zamítnuto.

 

V tuto chvíli tedy můžeme hlasovat o návrhu pana předsedy Jakoba, a to číslo bodu 4, sněmovního tisku 263, o České televizi a českém rozhlase, a to o zařazení dnes jako prvního bodu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno bylo 177, pro bylo 94, proti 80. Výsledek: přijato.

 

Dále budeme hlasovat bod pana poslance Jakoba, číslo bodu 1, sněmovního tisku 48. Jedná se o občanský a soudní řád, zařazení dnes jakožto bod číslo 2.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno bylo 177, pro bylo 175, proti byl 1. Výsledek: přijato.

 

Dále je zde bod pana poslance Jakoba číslo 67, sněmovní tisk 165, o pobytu cizinců. Návrh je do bloku prvního čtení jakožto prvního bodu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno bylo 177, pro bylo 94, proti 82, zdržel 1. Výsledek: přijato.

Další bod od pana poslance Jakoba, číslo bodu 9, sněmovní tisk 252, změna ústavy, je to bod 9 v bloku prvních čtení.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 177, pro bylo 94, proti 17, zdrželo se 66. Přijato.

 

Další je opět od pana poslance Jakoba, číslo bodu 96, sněmovní tisk 65, smlouva s Kosovem o zamezení dvojího zdanění. Návrh je na čtvrtek 12. 1. po skončení písemných interpelací jakožto druhý bod.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 177, pro 158, proti 17. Přijato.

 

Dále jde o návrh pana poslance Jakoba, číslo bodu 105, sněmovní tisk 285, proti šíření teroristického obsahu on-line. Návrh je na zařazení na pátek jakožto 4. bod ve třetích čteních.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno bylo 177, pro 159, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Dalším z předložených bodů byl bod pana předsedy Okamury jakožto nový bod s názvem Vláda nepomáhá důchodcům, občanům se zdravotním postižením a rodinám s dětmi. Návrh je jakožto první bod, a to dnes.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 177, pro bylo 83, proti bylo 89. Zamítnuto.

 

Dále návrh pana poslance Okamury jakožto nový bod, Fialova vláda chce občanům zvyšovat ceny za vodné, stočné, léky, pivo, knihy a tak dále, a to jakožto druhý bod dnes.

Zahajuji hlasování.

Pardon? (K mikrofonu přistupuje poslanec Benda.)

 

Poslanec Marek Benda: ... zařazení bodu a teprve pak o případném pevném zařazení. Je to - zařazuje se bod a teprve pak se zařazuje pevně.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano. Takže ještě jednou přečtu pro upřesnění. Jedná se o bod Fialova vláda chce občanům zvyšovat ceny za vodné, stočné, léky, pivo, knihy a tak dále. Hlasujeme o tom, jestli ho zařadit jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 177, pro 84, proti 93. Výsledek: zamítnuto.

 

Další bod je opět od pana předsedy Okamury. Jedná se o nový bod s názvem Fialova vláda odmítá řešit drahé potraviny. Návrh je jako třetí bod dnes, ale nejdříve tedy budeme hlasovat, jestli ho zařadíme jako nový bod.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 177, pro bylo 82, proti 94. Zamítnuto.

 

Další bod je od pana předsedy Okamury jakožto nový bod s názvem Fialova vláda chce novým totalitním zákonem zavést cenzuru, trestně stíhat vládě nepohodlné názory a informace a ze státního rozpočtu financovat provládní propagandu. Návrh je čtvrtý bod dnes. Nejdříve budeme hlasovat zařazení jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 177, pro bylo 82, proti 70. Výsledek: zamítnuto.

 

Další návrh je opět od pana předsedy Okamury jakožto nový bod, název Nedostatek základních léků na domácím trhu se prohlubuje, Fialova vláda to neřeší a prosazuje zhoršení zdravotní péče. Návrh jako pátý bod dnes a budeme hlasovat o zařazení jako nový bod.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno 177, pro bylo 81, proti 92. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším předloženým bodem je bod paní předsedkyně Schillerové. Jedná se opět o nový bod s názvem Rozpočtový chaos ministra financí Zbyňka Stanjury. Zájem je, aby byl časově variantní jakožto první bod dnes, případně jako první bod zítra, jakožto první bod po třetích čteních. Zítra jako první bod anebo po třetích čteních v pátek. Ale nejdřív zařazujeme opět jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno 177, pro 83, proti 94. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším bodem je bod pana poslance Havlíčka jakožto nový bod s názvem Selhání českého předsednictví v klimaticko-ekonomické oblasti. Návrh jako první bod dnes, budeme hlasovat nový bod.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno 177, pro bylo 81, proti 93. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším bodem je nový bod od paní poslankyně Dostálové s názvem Revize programového prohlášení. Jako první bod dnes, hlasujeme zařazení jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 177, pro bylo 83, proti 93. Výsledek: zamítnuto.

Další bod je bod pana poslance Špičáka, opět nový bod s názvem Nadstandardy ve zdravotnictví, zájem jako první bod dnes, hlasujeme zařazení jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přihlášeno 177, pro bylo 80, proti 94. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším bodem je bod paní poslankyně Pastuchové, Aktuální situace na úřadech práce, variantně jako třetí bod dnes, případně středa jako druhý bod anebo v pátek po všech třetích čteních. Ale je to nový bod, takže hlasujeme nejdříve zařazení nového bodu.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno 177, pro bylo 83, proti 88. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším bodem je bod paní poslankyně Adámkové, Dostupnost odborné lékařské a zdravotnické péče, variantně první bod dnes nebo v pátek po třetích čteních jakožto bod číslo 2. Ale hlasujeme nejdříve, jestli zařadíme jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 177, pro 82, proti 90. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším bodem je bod pana poslance Marka Nováka, Informace ministra práce a sociálních věcí k paralýze ministerstva způsobené sociálním výborem nedoporučenou systematizací. Zájem je jakožto první bod po pevně zařazených bodech, ale je to nový bod, takže dávám hlasovat o novém bodu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno 177, pro 82, proti 94. Výsledek: zamítnuto.

 

Další bod je bod pana poslance Farhana, Rozklad Hygienické služby jakožto poslední bod, ale hlasujeme nejdříve jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, přihlášeno 177, pro bylo 83, proti 91. Výsledek: zamítnuto.

 

Další bod je bod pana poslance Juchelky, Ohrožení výplaty dotací finančních a sociálních služeb. Zájem, aby byl zařazen jako pevně zařazený bod jakožto bod číslo 2 po pevně zařazených bodech, ale nejdříve hlasujeme jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, přihlášeno 177, pro bylo 82, proti 92. Výsledek: zamítnuto.

 

Další bod je bod předložený panem poslancem Maškem, Kritický nedostatek praktických lékařů pro děti, dospělé a stomatologů a s tím související kolaps lékařských pohotovostních služeb, jakožto druhý bod dnes, ale budeme nejdříve hlasovat jakožto nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, přihlášeno 177, pro 83, proti 93. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším bodem je bod pana poslance Nachera, Informace vlády o opatřeních v boji proti dezinformacím jakožto první bod dnes, případně první bod po třetích čteních v pátek. Nejdříve hlasujeme nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, přihlášeno 177, pro 80, proti 76. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším bodem je bod pana poslance Vondráčka, Návrat vládní propagandy a normalizační cenzury do České republiky, zařadit ve středu 11. 1. jako první bod pevně zařazený. Hlasujeme nejdříve nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášeno 177, pro bylo 82, proti 94. Výsledek: zamítnuto.

 

Dále je zde bod pana poslance Hendrycha, Informace o výsledcích činnosti pracovní skupiny zabývající se možným snižováním počtu odsouzených, jako třetí bod dnes. Nejdříve hlasujeme zařazení jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, přihlášeno 176, pro 82, proti 64. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším bodem je bod paní poslankyně Hanzlíkové, Riziko zpoždění výplaty dotací v oblasti rodinné politiky, v oblasti seniorů a sociálně-právní ochrany dětí, dnes jako třetí bod, případně středa jako třetí bod.

Zahajuji hlasování, jestli zařadit jako nový bod. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášeno 177, pro 82, proti 92. Výsledek: zamítnuto.

 

A dalším bodem je bod pana poslance Turečka, Nákazová situace v rezortu zemědělství, první bod zítra nebo první bod v pátek, případně po třetích čteních v pátek. Hlasujeme jako nový bod nejdříve.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, přihlášeno 177, pro 82, proti 92. Výsledek: zamítnuto.

 

Dalším bodem je bod pana poslance Brabce, Situace na Ministerstvu životního prostředí, jakožto druhý bod po již pevně zařazených bodech. Hlasujeme nejdříve nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno 177, pro 78, proti 91. Výsledek: zamítnuto

 

Dalším bodem je bod paní poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové, Krizový informační tým Ministerstva vnitra. Zájem zařadit ve středu jako první bod. Hlasujeme nejdříve zařazení nového bodu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, přihlášeno bylo 177, pro 81, proti 93. Výsledek: zamítnuto.

Další bod je bod paní poslankyně Mračkové Vildumetzové, Nedostatek léků a obrovské selhání ministra zdravotnictví, zařadit jako první bod dnešního dne. Ale hlasujeme nejdříve jako zařazení nového bodu.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, 177 přihlášených, pro bylo 80, proti 91. Výsledek: zamítnuto.

 

Další bod je bod, který předložil pan Milan Brázdil, Zdravotnická záchranná služba České republiky, zařadit jako poslední bod dnešní schůze, ale hlasujeme nejdříve jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přihlášeno 177, pro 83, proti 94. Výsledek: zamítnuto.

 

A jako poslední bod zde je bod paní poslankyně Pastuchové, Okamžité řešení nedostatku léků v našich lékárnách, jakožto druhý bod naší schůze. A já nechám hlasovat, jestli ho zařadit jako nový bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 177, pro byl 81, proti 92. Výsledek: zamítnuto.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi přednesenými návrhy a nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 50. schůze Poslanecké sněmovny tak, jak byl písemně předložen a jak byl upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

Zahajuji tedy hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 177, pro byli 94, proti 1. Výsledek: přijato.

 

Pořad schůze tedy byl schválen.

S přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová. Prosím o klid v sále. Děkuji.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vidím bohužel, vláda nám prchá. Já se jí nedivím, mít tolik naloženo, tak by se mi také nechtělo zůstat. (Výbuch veselí v levé části sálu.) Byli jsme svědky toho, že mí kolegové vystoupili se zásadními podněty z oblasti zdravotnictví, z oblasti sociální, rozpočtového chaosu včetně směřování daňové politiky, energetické krize, dopady předsednictví s tím související, balíček místopředsedy Karla Havlíčka, nedočerpání peněz z EU, proč nemáme v rozpočtu 54 miliard, které jsme tam už mohli mít. A samozřejmě cenzury, kterou připravuje tato vláda společně s Ministerstvem vnitra.

Každý jednotlivý bod jste zamítli. Toto jsou problémy lidí této země, o toto se lidi zajímají. Dívala jsem se třeba na pana ministra zdravotnictví, nic ve zlém, když moje kolegyně Jana Mračková Vildumetzová, vaším prostřednictvím, tady mluvila o lécích, o tom, jak viděla maminku, která nemohla sehnat antibiotika s téměř bezvládným dítětem, a neměla jsem pocit, že bych viděla na panu ministrovi sebemenší účast. Takže každý jednotlivý bod jste zamítli. Nechcete se bavit o problémech této země, o problémech lidí, kteří nám denně píší o tom, co je trápí.

Takže já jménem klubu hnutí ANO si beru dvě hodiny přestávku na jednání klubu hnutí ANO. Poté se vrátíme. A my se poradíme, jak s tímto vaším přístupem naložíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Na základě tohoto požadavku vyhlašuji přestávku na dvě hodiny. Pardon, ještě zde vidím další. Prosím o klid v sále.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my z těch stejných důvodů, co říkala paní Schillerová, že se vlastně tady neodhlasovaly návrhy našeho předsedy, pana Tomio Okamury, co trápí naše občany, to je zvyšování energií, léky nejsou, potravin, tak navazuji na předsedkyni poslaneckého klubu hnutí ANO a beru si také dvě hodiny přestávku. Díky.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak... (Odmlka.) Ano. Tak vzhledem k tomu, že byla dohoda, že se dnes končí ve 21 hodin, je zde žádost o dvakrát dvouhodinovou přestávku, tak tím přerušuji dnešní schůzi, a to do zítřka do 9 hodin. Děkuji a přeji všem hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.56 hodin.)

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.