Úterý 16. května 2023, stenozáznam zahájení jednacího dne schůze

(Schůze zahájena ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 65. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak jsem vás právě všechny odhlásila a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 65. schůze dne 3. května tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

 

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze, žádám vás tedy už o ztišení. Navrhuji, abychom určili poslance Zdeňka Kettnera a poslance Hayata Okamuru. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím, že by se hlásil.

Proto rovnou zahajuji hlasování o ověřovatelích. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 1 přihlášeno 130 přítomných, 122 pro, proti 1.

 

Ale mám tady pana poslance přihlášeného k hlasování. Prosím. Kolegové a kolegyně, prosím o ztišení.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedkyně. Omlouvám se, ale mně nefunguje hlasovací zařízení.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tudíž chcete opakování hlasování, prohlásit je za zmatečné, ano?

 

Poslanec Jiří Kobza: Já bych byl pro, ale jde o to, aby mi ho spravili.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobře. Poprosím o to, abychom panu poslanci zprovoznili hlasovací zařízení.

Hlasování, které právě proběhlo, číslo 1, prohlašuji tímto za neplatné, zmatečné, protože nefungovalo všem zařízení. Ještě jednou vás, kolegyně a kolegové, prosím o ztišení. Jen co budeme mít informaci o tom, zda funguje hlasovací zařízení, můžeme přistoupit k tomuto hlasování ještě jednou. Hlasovací zařízení prý opravdu není funkční ani nadále, takže budeme muset přistoupit k opravě a poprosím o 5 minut přestávku na opravu hlasovacích zařízení. Budeme tedy pokračovat ve 14.07 hodin.

 

(Jednání bylo přerušeno od 14.02 do 14.07 hodin.)

 

Pět minut na přestávku, která byla způsobena technickými problémy, již vypršelo a technické problémy během této přestávky byly odstraněny. Pan poslanec Kobza bude hlasovat s náhradní kartou číslo 15.

 

My tedy budeme opakovat hlasování, které jsem prohlásila před tím vyhlášením přestávky za zmatečné. Připomenu, že budeme hlasovat o určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhla jsem, aby jimi byli poslanci Zdeněk Kettner a Hayato Okamura. Ještě jednou vás, kolegyně a kolegové, žádám o to, abyste se ztišili.

Zahajuji hlasování o ověřovatelích. Ještě jednou se ptám, kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 2 přihlášeno 168 přítomných, pro 164, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 65. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Zdeňka Kettnera a poslance Hayata Okamuru.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Balaštíková Margita z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Bělohlávková Romana od 19 hodin z pracovních důvodů, Berkovcová Jana z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Bernard Josef z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Dostálová Klára od 14 do 15.30 ze zdravotních důvodů, Flek Josef z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Golasowská Pavla z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hájek Martin z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Heller Šimon z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Jakob Jan od 17 hodin z pracovních důvodů, Kolář Ondřej z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Kovářová Věra do 18 hodin z pracovních důvodů, Kubík Jan z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Kučera Michal do 17 hodin z pracovních důvodů, Navrátil Jiří z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Pokorná Jermanová Jaroslava z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Potůčková Lucie od 14 do 16 hodin z osobních důvodů, Staněk Pavel z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Tureček Karel z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Urbanová Barbora z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Vlček Lukáš z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Vondrák Ivo z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se omlouvají: Fiala Petr z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Baxa Martin z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty, Bek Mikuláš z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Blažek Pavel z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Hladík Petr z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Lipavský Jan z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Rakušan Vít z celého jednacího dne z rodinných důvodů, Síkela Jozef z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty a Šalomoun Michal do 17 hodin z pracovních důvodů.

Ještě se omlouvá pan poslanec Dvořák Jaroslav z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

Nyní tedy přistoupíme k návrhu pořadu 65. schůze, jak je uveden na pozvánce. Nejdříve vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium. Ještě jednou vás tedy požádám o to, abyste se ztišili. Navrhujeme za prvé vyřadit z návrhu pořadu body 1 a 103, sněmovní tisk 252, vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., druhé a třetí čtení.

Za druhé navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Zítra, tedy ve středu 17. května, navrhujeme projednávat body v pořadí: bod 101, sněmovní tisk 377, vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení, třetí čtení; bod 102, sněmovní tisk 384, vládní návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů, třetí čtení. Ve 13.45 hodin navrhujeme pevně zařadit volební body, a to body 112, návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, bod 113, návrh na volbu člena Rady České tiskové kanceláře, a bod 114, návrh na volbu kandidáta na jmenování do funkce viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Ve čtvrtek 18. května navrhujeme po projednání bodu 136, tedy odpovědi členů vlády na písemné interpelace, nejprve projednat bod 95, sněmovní tisk 433, vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky ke schválení a k vyslovení souhlasu s ratifikací změnové rezoluce k Mezinárodní úmluvě o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978, ve znění změn z roku 2010, smlouva v prvním čtení, a poté projednávat body z bloku Zákony - druhé čtení, v pořadí bod 7, sněmovní tisk 371, vládní návrh zákona o preventivní restrukturalizaci; bod 8, sněmovní tisk 372, novela insolvenčního zákona; bod 2, sněmovní tisk 347, vládní návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů; bod 3, sněmovní tisk 360, vládní návrh zákona o veřejných dražbách; bod 4, sněmovní tisk 361, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách; bod 6, sněmovní tisk 366, novela zákona o silničním provozu. Ve 14.30 hodin bychom se věnovali bodu 137, ústní interpelace, a po jeho skončení by byla následně 65. schůze přerušena, a to do úterý 30. května, jelikož v pátek 19. května bude v 9 hodin zahájena 66. schůze Poslanecké sněmovny.

Dále mi dovolte vás informovat, že Senát dne 11. května tohoto roku vrátil Poslanecké sněmovně následující návrhy zákonů: návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tedy sněmovní tisk 249/8, a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 311/4. Zákonná lhůta k jejich projednání uplyne 21. května.

Informace na závěr: zastupitelstvo hlavního města Prahy svým usnesením ze dne 27. dubna tohoto roku vzalo zpět bod 52 návrhu pořadu, tedy sněmovní tisk 108, novela zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Škrtněte si tedy prosím, o tomto není potřeba hlasovat, nebude součástí schváleného pořadu schůze. To je z mé strany vše.

Nyní prosím, paní poslankyně a páni poslanci, abyste se vyjádřili k pořadu i vy. Už tady je mnoho přihlášených, takže v pořadí, jak byli přihlášeni, nejdříve přihlášení s přednostním právem, kterými jsou tedy pan předseda Jakob a následuje paní předsedkyně Schillerová.

A ještě než přistoupíme k tomu, abychom jim udělili slovo, vás opětovně žádám o ztišení, přesunutí vašich rozhovorů do předsálí. Platí to úplně pro všechny. Poprosím tedy z pravé části sálu, abyste se přesunuli do předsálí, pokud chcete něco řešit, totéž v levé části sálu, vidím hned několik kolegyň a kolegů, kteří se neztišili. Ještě vás jednou žádám o ztišení. Opravdu hladina zvuku je velmi vysoká a já bych ráda zaznamenávala ty jednotlivé návrhy tak, jak zazní, a určitě i vy chcete slyšet, co kolegové a kolegyně navrhují.

Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já si dovolím jménem pětikoaličních klubů navrhnout následující úpravy pořadu, na kterých nebyla shoda na grémiu. Jak tady před chvílí zaznělo, Senát nám vrátil dva návrhy zákonů, proto si dovolím je zařadit do pořadu, a to konkrétně sněmovní tisk 249, návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, a taktéž zařadit do pořadu schůze sněmovní tisk 311, návrh zákona o ochraně veřejného zdraví. Ty je možné projednávat po 22. 5., proto v tuto chvíli je návrh jen na zařazení na pořad, nikoliv na konkrétní termín.

Dále pak dnes, respektive taktéž zařadit na pořad schůze sněmovní tisk 444, novela zákona o spotřebních daních, a ten zařadit dnes jako první bod našeho jednání. Jako druhý bod dnešního jednání zařadit bod 23 programu, což je sněmovní tisk 437, vládní návrh zákona o státním podniku, jako bod třetí dnešního jednání bod 19 programu, což je sněmovní tisk 423, jedná se o vládní návrh zákona, zákoník práce. Následně na 18. hodinu, případně pokud by do 18. hodiny ještě nebylo hlasováno o programu, což nechci předjímat, ale zkušenost z minulých schůzí velí k opatrnosti, takže na 18. hodinu, případně pokud by nebylo do 18. hodiny hlasováno o programu schůze, jako čtvrtý bod dnes, sněmovní dokument 1927, což je bod pořadu 132, návrh na odvolání Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Avizuji, že tyto čtyři body bychom rádi dnes projednali, ať už ten poslední bude zařazen na 18. hodinu, či v tom pořadí.

Dále si dovolím navrhnout na zítra, na středu, jako první bod zařadit bod 97 programu schůze, sněmovní tisk 263, což je vládní návrh zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu. Tím by se nám ty dva zařazené body, tisky 377 a 384 z grémia, posunuly za tento tisk, a proto si dovolím ještě jako čtvrtý bod ve středu navrhnout bod 9, sněmovní tisk 165, což je senátní návrh zákona o pobytu cizinců na území České republiky, a ten je v druhém čtení. Je předběžná dohoda, že bychom tyto čtyři body doprojednali ve středu, případně i odpoledne.

Jak jsem avizoval k dnešnímu programu, my bychom rádi ty čtyři body, jak jsem je navrhl, dnes projednali. Proto si rovnou dovolím dát procedurální návrh, abychom dnes jednali i hlasovali po 19., 21., případně i 24. hodině. Tento procedurální návrh podávám jménem všech pěti koaličních klubů. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Samozřejmě eviduji vaše návrhy i ten, který je procedurální, to znamená, abychom odhlasovali naše hlasování a zasedání i po 19. a 21. hodině. Přivolávám tedy kolegyně a kolegy z předsálí, protože o procedurálním návrhu dávám hlasovat bezprostředně. Zahajuji tedy... (Poznámka z pléna.)

 

Po 21. i 24. hodině, abych byla přesná, zaznělo jenom 19. a 21., i 24. byla navržena panem předsedou Jakobem.

Zahajuji tedy hlasování o tomto procedurálním návrhu. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

hlasování číslo 3 přihlášeno 169 přítomných, pro 85, proti 73. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tedy dnes budeme jednat, meritorně hlasovat i po 19., 21., případně 24. hodině.

Nyní je tedy přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová, následuje pan předseda Okamura.

A já vás ještě jednou, kolegyně a kolegové, žádám, abyste se ztišili nebo odešli do předsálí, pokud chcete cokoliv řešit a hovořit, abychom mohli vyslechnout návrhy k pořadu schůze paní předsedkyně. (Hluk pokračuje.) Takže ještě jednou vás o to žádám a prosím ještě chvíli, paní předsedkyně, o posečkání, protože zatím mi přijde stále hladina zvuku příliš vysoká. Ještě jednou vás proto žádám, kolegyně a kolegové z celého sálu, i z levé části i z pravé části i z prostřední části. Já už nevím, jak to mám říkat, takže já tady k tomu nerada přistupuji (Předsedající zvoní zvoncem.), protože nechci děsit ministry, kteří netuší, že zvedám zvon, sedí zády, aby se nevyděsili, ale prosím ještě jednou o ztišení.

Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já myslím, že paní ministryně ani pány ministry jen tak něco nevyděsí.

Dámy a pánové, dovolte, abych navrhla zařadit nový bod s názvem Daňový balíček, a to jako první bod dnešního jednacího dne, a dovolte, abych ho odůvodnila.

Rok a půl slibů! Rok a půl přesvědčování, že pětikoalice představí poctivou konsolidaci, tu poctivou konsolidaci, s kterou šli do voleb, tu poctivou konsolidaci, o které neustále hovořili, že je nevyhnutelná. Bohužel se opět jejich sliby rozplynuly jako pára nad hrncem a vláda představila čistokrevný daňový balíček, daňový balíček zvedající daně o 70 miliard korun ročně, zcela jistě ne poctivou konsolidaci na výdajové straně, kterou jsme všichni na základě notorických slibů ministra financí Stanjury očekávali. Náš údiv a zmatení tak dnes postupně přechází v rozčarování až zděšení. Ukazuje, že nejlepší částí celé konsolidace bylo velkolepé a pompézní divadlo při představení tohoto balíčku, které vyvrcholilo hollywoodským příchodem premiéra Fialy do Kramářovy vily. Chyběl už jenom červený koberec. Toto pompézní představení vpravdě bilo do očí, zejména srovnáme-li jej s propracovaností jednotlivých opatření.

Ale postupně zpět k balíčku. Premiér Fiala s ministrem financí Stanjurou od voleb až dosud hlásali mantru, že ozdravování veřejných financí bude založeno na výdajové straně ze dvou třetin a z jedné třetiny to budou opatření na příjmové straně. Opakovali to i během své slavné tiskové konference, zatímco jim nad hlavami svítila prezentace, která na první pohled ukazovala poměr výdajů a příjmů 50 na 50. A když jsme se do těch - když jsem se do těch čísel podívala podrobně, zjistila jsem, že je to vlastně 20 na 80, to znamená, že jen z 20 % hodlá ministr Stanjura škrtat na výdajové straně a 80 % zalepí tím, že nám všem zvýší daně, a to v době, kdy jsme pod potenciálním produktem, v době, kdy nevyužíváme všechny výrobní kapacity. To nás klidně může uvrhnout do recese. Ostatně tuto taktiku ODS již dobře zná z minulosti. Není to ozdravný balíček a už vůbec to není úsporný balíček. Je to daňový balíček, a pěkně divoký.

Největší část představeného balíčku tvoří údajné seškrtání dotací. Z celkových ministrem Stanjurou prezentovaných 147 miliard korun představuje seškrtání dotací téměř 55 miliard korun, tedy třetinu. (Paní poslankyně se rozhlíží po sále.)

Máme tady nějakého ministra? Máme ještě pořád, ano? (Předsedající: Ano, máme tady pana ministra.) Děkuji.

Tedy třetinu. Za normálních okolností bych takový významný škrt přivítala, určitě bych byla za poslanecký klub ANO připravena diskutovat položku po položce a v některých případech bychom se určitě shodli. Bohužel to, co vláda prezentovala, je obyčejná marketingová finta, další marketingový tah s cílem zamaskovat nepoctivě odvedenou práci. Tenhle podraz koukal pětikoaličnímu balíčku jako sláma z bot od prvního okamžiku jeho velkolepého představení ve Strakově akademii. Tento základní pilíř této údajné konsolidace, který má představovat celou jednu její třetinu, je v analytickém materiálu z dílny Ministerstva financí, který má asi 14 stran, osvětlen toliko na sedmi nicneříkajících řádcích.

Informace, které se dostávají postupně na povrch, tyto obavy v plném rozsahu potvrdily. Opětovně musím dodat, že bohužel slova ministra Stanjury, kdy na poctivou otázku novináře na to, zda může uvést konkrétní příklad dotace, kterou prostě zruší, odpovídá, že sice může, ale neudělá to. Neudělá to, neřekne. Prý to není škoda, že je tajemný jako v hrad v Karpatech, tvrdí hlavní architekt balíčku pan Stanjura. Pane ministře, to je škoda. Je to škoda, že nám plán škrtání konkrétních dotačních titulů nepředstavíte, ba dokonce ani nenaznačíte. Domnívám se, že je to dokonce vaše povinnost, tedy pokud chcete, aby veřejnost vnímala váš balíček jako důvěryhodný. Aktuálně je totiž jeho důvěryhodnost nulová.

Ve skutečnosti existují jen dvě možnosti, jak si tento výrok a mlžení ministra Stanjury vysvětlit: buď je třetina celé konsolidace namalována bez reálného základu, nebo platí verze, že si skutečně myslí, že by ministři této vlády byli pod tlakem lobbistů a tomu tlaku mohli podlehnout. Pokud si důležitý člen této vlády myslí, že jeho kolegové z vlády podlehnou tlaku lobbistů, tak tato vláda je v ještě větším problému, než jsem si původně myslela, a to, jak dobře víte, nemám o této pětikoalici příliš vysoké mínění.

Největší úspora dotací má být na rezortu Ministerstva průmyslu a obchodu a tady to začíná být zajímavé, ono totiž Ministerstvo průmyslu a obchodu už má jasno, kde většinu těchto peněz sebere. A teď cituji: "Základem těchto úspor bude změna mechanismu proplácení provozní podpory za podporované zdroje energie, uvedl tiskový mluvčí MPO." To tedy znamená, že lidé budou opětovně muset platit poplatek za obnovitelné zdroje, který byl minulý rok tady s velkou pompou zrušený. Na jedné straně buď platí, že zrušení poplatků za OZE bylo jen dočasné opatření, které mělo platit do roku 2023, a tedy nemůže být součástí trvalého konsolidačního balíčku, anebo je ještě druhá možnost, že prostě nikdo z ministrů neví, jaké číslo tvůrci balíčku do své tabulky zařadili. A opět se potvrzuje, že jde o nefér hru s občany této země.

Vážená vládo (Rozhlíží se, v sále je jen ministr Jurečka.) - no, vážený pane vicepremiére, víc členů vlády tady není nebo je nevidím - postupně, jak jste museli přejít do módu krizové komunikace, jste začali fabulovat a argumentovat, že objem dotace bude opravdu nižší než plánovaný návrat poplatku za OZE. Jenže to de facto plánujete udělat něco, kdy České republice reálně hrozí arbitráže a kdy Českou republiku postavíte před možné soudní spory. Samotná výše dotace je dána zákonem a nárok na tuto dotaci by měl být 20 let. Aby bylo jasno, já tady nelobbuji za žádnou skupinu. My jsme pro vzetí dotací solárním baronům. Ale jako právnička jsem zhrozena, že je tu pětikoalice ochotna porušovat platnou legislativu.

Ještě jednou. Ono to nakonec může dopadnout tak, jak to dopadlo se slavnou windfall tax ministra Stanjury, kdy pětikoalice ohýbala zákon, kdy pětikoalice dostala do rozpočtu položky, které tam být neměly, protože státní rozpočet má být vytvořen na základě platné a účinné legislativy. Pro ministra Stanjuru už tehdy nepředstavovalo problém vložit 100miliardovou položku do státního rozpočtu i přes absenci legislativy k této dani. Ostatně celý průšvih spojený s touto daní jsem tady opakovaně uváděla a budu to připomínat nadále, protože pětikoalice by se ze svých zásadních problémů měla poučit. Bohužel tomu tak zatím vůbec není. Navíc, pane nepřítomný ministře Stanjuro, pokud by byly navýšeny poplatky za obnovitelné zdroje, tak to samozřejmě vyberete zase pouze od lidí. A tak opravdu nemůže být sporu o tom, že jde skutečně o čistokrevný daňový balíček.

V dalších kapitolách, které ministr Stanjura schoval pod název Podnikání v dotačním byznysu, jsou zcela zásadní škrty v kapitolách Ministerstva školství a v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj. Ale škrtání na dotacích na školní obědy a kroužky, na opravu hřišť nebo na investiční projekty vysokých škol se podle mého názoru skutečně nedá nazvat jako boj s dotačním byznysem.

Tvrdíte, že chcete seškrtat na dotacích na dopravě 6 miliard, a do toho premiér ve stejném rozhovoru na dotaz, jak se bude šetřit na dopravě, klidně odpoví, že koalice chce více investovat do infrastruktury. Tak jak je to, vážená vládo? Jednou rukou berete jen proto, abyste mohli druhou rukou přidávat ještě více? Takže opět účetní triky, nic jiného než účetní triky a rozpočtové podvůdky. A tak mohu pokračovat dále.

Na výdajové straně mimo dotace, které vám tedy neuznávám, protože o nich vůbec nic nevíme, a to málo, co víme, je v podstatě neakceptovatelné, máte už jen úsporu 10 miliard na platech ve veřejné sféře a 10 miliard na provozu státu. Snížení provozních výdajů každého jednotlivého rezortu o 10 miliard, to znamená 5 % provozních výdajů na každém rezortu, vám uznávám. To není žádná sláva, každý rok jsem škrtala 5 % v covidu, před covidem 10 %. To vám uznávám. Na druhou stranu, je skutečně 5% úspora na běžných výdajích skutečně ten malý a efektivní stát, o kterém neustále v ODS mluvíte, ale který se vám nikdy, nikdy nepodařilo zavést? Z volební rétoriky se zdálo, že ODS opravdu řízne do výdajů státu a razantně zefektivní jeho fungování. To je něco, co bych jako bývalá ministryně financí podporovala. Ale již před volbami jsem věděla, že tento úkol není tak snadný, jak se může na první pohled zdát. Opětovně však musím konstatovat, že toto opatření podporuji, ale bohužel zase o něm nevím nic bližšího. Ministr Stanjura nám k tomuto opatření poskytl upřesňující informace v rozsahu jedné nerozvité věty. Také jsem ochotna podpořit snižování celkového objemu platů ve veřejném sektoru, a to v případě, kdy dojde k zefektivnění státu, úřadů, digitalizaci, rušení agend. Bohužel také zde analytický materiál z Ministerstva financí v rámci odůvodnění tohoto téměř 10miliardového škrtu popisuje tento krok pouze v jedné větě. Mediální komunikace ministra financí tak bude i v tomto bodě mimořádně zajímavá. Už dnes od vlády můžeme slyšet, že nedojde ani k propouštění zaměstnanců, ani ke snižování jejich platů.

A do toho bych ráda připomněla, že pětikoalice plánuje - a tady tato Sněmovna to schválila - navýšení platů učitelů na 1,3násobek průměrné mzdy, přičemž v průběhu let 2023 a 2024 jsou dopady tohoto opatření na veřejné rozpočty vyšší než plánovaná úspora na platy. Budete na to potřebovat 15 miliard a 10 chcete škrtat. Jak to uděláte? Vysvětlete to. Slíbili jste, že nesáhnete na platy policistům, hasičům, učitelům, těm musíte dokonce přidat podle zákona, vojákům, a tak bych mohla pokračovat. To znamená, že pětikoalice šetří tak moc, až jí rostou výdaje na platy. Tam nevidím žádnou logiku. Tedy úspora na výdajové straně je de facto zcela minimální a plané sliby o plánovaných dvou třetinách na výdajích jsou stejně falešné jako pětikoaliční sliby o nezvyšování daní.

A to se již dostáváme k samotné podstatě tohoto balíčku, tedy k příjmům, protože co nám bylo představeno minulý týden, je právě daňový balíček. Začnu pozitivně. Opakovaně jsme požadovali zvyšování daní z neřestí. V tomto bodě se střetáváme, chci říct ne střetáváme, potkáváme. Zvyšování daní z lihu, hazardu, tabákových výrobků je dnes rozumným krokem a má naši plnou podporu. Chybou je, že k navyšování má dojít až v letech 2024 a 2025. To mohly být příjmy, které už dnes, v roce 2023, mohly být součástí rozpočtu. Opakovaně jsme vám tuto podporu v těchto bodech nabízeli. Bohužel kvůli osobitému pracovnímu tempu ministra financí jsme už v letošním roce o tyto drahocenné miliardy přišli.

Ostatní položky příjmové strany jsou pro mě - pro nás, pro náš klub - v tuto chvíli zcela nepřijatelné. Navyšování daně z nemovitostí o téměř 10 miliard prodraží bydlení všem českým občanům a je nutno říci, že toto zdražení čeští občané pocítí v období pádivé inflace a v období krize bydlení. Samotné sliby, které jsou dohledatelné ve veřejných zdrojích, o nenavyšování daní z nemovitostí raději už nezmiňuji. To ať si vysvětlí vláda svým voličům sama. Pětikoalice asi razí teorii, že vlastnické bydlení je zbytečným luxusem, protože v opačném případě si nedokážu vysvětlit snahu o totální likvidaci systému stavebního spoření, systému, který zde funguje roky, systému, který je jedním z mála skutečně využívaných finančních nástrojů k vytváření úspor, který v České republice využívají statisíce domácností. My jsme byli ochotni mluvit o parametrech stavebního spoření, ale faktická likvidace je pro nás nepřijatelná.

Samostatnou kapitolou je pro nás zrušení školkovného, kdy jeden z hlavních dlouhodobých problémů České republiky je demografický vývoj. I samotná dlouhodobá udržitelnost veřejných financí je primárně závislá na vývoji demografické situace. Tedy toto opatření v podobě zrušení školkovného je krokem obzvlášť krátkozrakým.

Když mluvím o krátkozrakosti, musím zmínit vaše zcela asociální chování směrem ke studentům, kdy dle ODS a jejího ministra financí jsou studenti, kteří si při studiu vydělají více než 17 000, buď daňoví podvodníci, nebo lajdáci. Právě naopak a nemůžu uvěřit tomu, že to musím vysvětlovat vládě, která má v čele profesora a bývalého rektora mé alma mater. V České republice máme tisíce studentů, kteří nemohou být finančně podporováni svými rodinami. Často jde o studenty z ekonomicky slabších rodin nebo například o studenty, kteří už rodiče nemají. Oni nejsou lajdáci, oni právě makají na své budoucnosti a při práci navíc ještě studují. Lajdákem je ministr financí Stanjura, protože si za 500 dní nesplnil domácí úkol a nenašel úspory na provozu státu tak, jak slíbil.

Zcela samostatnou kapitolou jsou změny v DPH. Tento krok je pro mě skutečně těžko pochopitelný. Jednak se dostáváme do bizarní situace, že u celé řady položek dojde ke zdražení, a to v případě například vody, tepla, řemeslných prací, ubytování na dovolených, fitness, a tak bych mohla pokračovat, kultura. Současně mírným snížením DPH u potravin, které se ale ve výdajích domácnosti vůbec neprojeví, se vláda připraví asi o 13 miliard korun - a ty samozřejmě přesune do marží řetězců. Tři sazby DPH nikomu zásadní problém nevytvářely a vzhledem k situaci v roce 2023 je tento krok absolutně nepochopitelný. Nepochopitelný! Každý den jsem konfrontována s tím, v jaké sazbě bude kojenecká voda? Teď ji máme ve 21%, základní. V jaké sazbě bude celá řada dalších položek, nealkoholických nápojů? A tak bych mohla pokračovat. Prostě ten ďábel je skutečně skryt v detailu. Pošlete to do připomínkového řízení, pošlete! Nechte všem svazům, komorám, veřejnosti, opozici nahlédnout do vašich plánů, ať zjistíme, že v tom vůbec nemáte jasno, že chaos, který provází vaše vládnutí už rok a půl, prostě jenom pokračuje.

Vážení kolegové, daňový balíček, který nám představila, zatím jenom velmi plytce a povrchně, vláda Petra Fialy, nepřinese nic pozitivního pro rodiny, ale ani firmy. Bohužel nejde o žádnou rozumnou konsolidaci, kterou prezentuje hnutí ANO. Jde primárně o zvyšování daňové zátěže a o porušení všech slibů, které pětikoalice svým voličům dala. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní by vystoupil pan místopředseda Havlíček. Já si chci jenom ověřit s panem předsedou Okamurou, že s tím souhlasí, že je ta dohoda? (Poslanec Okamura souhlasí.) Takže pak následuje až pan předseda Okamura.

Jenom - pan místopředseda Skopeček hlasuje s náhradní kartou 20, takže toto oznámení ještě.

Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nevím, jestli jsme se už vydýchali z té zpackané tiskové konference čtvrteční, která byla přehlídkou arogance, přehlídkou zatajování, a bohužel musím říct, i přehlídkou neuvěřitelných lží. Jedna věc je ta, že nepochybně každý racionálně uvažující člověk musí souhlasit s tím, že se dělají úspory ve státní sféře, a paní předsedkyně Schillerová zde řekla celou řadu věcí, kde jsme schopni se i shodnout s touto vládou. Druhá věc je ta, že tato vláda opět pod bublinou neuvěřitelného marketingu zamlžuje kroky, které chystá.

Konec dotačního byznysu - to zní krásně a musím pogratulovat PR agentuře, která to vládě připravila, protože nepochybně každý soudný člověk nad tím musí pokývat hlavou, možná i zatleskat. 54 miliard korun ročně, tvrdí pan ministr Stanjura, že se tímto ušetří. I to je věc, která zaslouží svým způsobem respekt, kdyby... kdyby to nebylo všechno úplně jinak. Proč? Protože když se podíváme na detail těch takzvaných 54 miliard, zjistíme, že se vůbec nejedná o úsporu v rámci takzvaného dotačního byznysu. Jedná se možná zčásti o určité úspory ve veřejné sféře, které se ale netýkají toho, co si možná všichni představujeme pod pojmem dotační byznys, a to je to, že podnikatelé na nové projekty nebudou dostávat podporu. Proč ji nebudou dostávat? No, protože z národních zdrojů, o kterých se tady jedná, už prakticky žádnou podporu nedostávají. Jestli dostávají nějakou podporu, tak je to z evropských zdrojů, a pokud ji odmítneme, což pochopitelně může udělat jakýkoliv ministr, poté ale státní rozpočet nebude mít z toho žádný benefit. Je to čistě jenom o tom, že odmítneme evropské peníze.

A to, že se dnes udává, že se ušetří 20 miliard na Ministerstvu průmyslu a obchodu - musím prohlásit, že znám velmi dobře rozpočet Ministerstva průmyslu a obchodu a garantuji vám, že se tam dá vzít možná 1 miliarda korun, a to z takzvané podpory energeticky náročných firem díky vysokým cenám za emisní povolenky, což mimo jiné podpořila i tato vláda, myslím tím vysokou cenu emisních povolenek, ukonala to v rámci předsednictví, že se sníží jejich počet, to znamená, zvýší se jejich cena. Pokud to vysvětlí podnikatelům, kteří budou platit více za emisní povolenky - ano, tady souhlasím, vládo, tady jste ušetřili nebo můžete ušetřit 1 miliardu korun, zbytek nelze - pokud neberu pár desítek milionů korun na takzvaný malý obchůdek.

To, že jste si nakreslili na papír, že ušetříte 18 miliard korun z takzvaných poplatků za obnovitelné zdroje, není nic jiného než švindl. Máte dvě možnosti, vládo. Buď ty poplatky, které se musí platit, přenesete na zákazníka, to znamená na spotřebitele, případně firmy, tak jako tomu bylo před energetickou krizí - a určitě si vzpomínáte, že jsme upozorňovali, že v době energetické krize se má toto sejmout ze spotřebitelů a z firem a má si to stát, když už si to takhle zpackal v roce 2010, vypít sám, to znamená, musí to jít za ním, to je těch 18 miliard korun. A i když jste to devět měsíců oddalovali, tak jste to nakonec udělali, což je dobrý krok a hodnotíme ho pozitivně, tak dnes máte dvě možnosti: buď to vrátíte zpátky na ty zákazníky, což jste konečně i řekli na podzim roku 2022, řekli jste, že toto bude stát nést na svých bedrech pouze do roku 2023, do konce, tím myslím, to znamená, zdraží se elektřina opět, pro domácnosti a pro firmy. A pokud to nechcete udělat, a já bych tomu rozuměl, že to nechcete udělat, tak pak už máte jednu jedinou možnost, to je to, že to nevyplatíte těm, kteří na to mají zákonný nárok, což si vůbec nedovedu představit - nikoliv proto, že bych tleskal těmto dotacím, ty byly chybně nastaveny v roce 2010, 2011, to je ten tunel 600 miliard korun, který nám přinese necelá 3 % elektrické energie. Za to nenesete vinu, ani ne my, kdy se dívejme, kdo zde byl ve vládě v roce 2006 až 2010, který toto zpackal. Ale v každém případě se tato podpora nastavila, díky tomu se tedy vybudovaly ty velké parky, pak se to několikrát přeprodalo, a v tuto chvíli není jiné cesty než to do roku 2030 proplácet. Ano, my jsme byli ti, kteří se snažili omezit zisky těch, kterým toto plyne, a možná si vzpomínáte, na podzim roku 2021 jsme iniciovali - ono to bylo o něco dříve, ale tehdy jsme tady o tom jednali ve Sněmovně, ještě za naší vlády - to, že se jim, zjednodušeně řečeno, sníží marže. A vzpomínáte si, kdo byl tenkrát proti tomu? Ano, správně, představitelé pětikoalice, zejména představitelé SPOLU. Vy jste tehdy chtěli, aby tito investoři měli vyšší marže. Ale nad tím už mávám rukou, to už je historie. V každém případě tím chci říct, že dnes, pokud to odmítnete proplatit, tak ne že riskujete, ale jdete stoprocentně do tisíce soudních sporů a nemáte šanci toto vyhrát, protože v tu chvíli by tady došlo k tomu, že by začala padat jedna firma za druhou, protože by nebyly schopny splácet úvěry a nebyly by schopny utáhnout to, co regulérně nakoupily, byť tehdy se sporným rozhodnutím vlády. Takže na Ministerstvu průmyslu a obchodu, pokud nepůjdete proti zákonu, nemáte šanci toto udělat. A i kdybyste šli proti zákonu a udělali jste to, tak se na mě nezlobte, nemá to co do činění s ukončením dotačního byznysu. Ten beru na projekty nové, ten beru na to, že se budete věnovat tomu, že firmy budou v možná férovějším prostředí, to je jedno, jak to nazveme. Toto je stará puška.

Dále chcete šetřit na dotačním byznysu na Ministerstvu dopravy. Ano, to lze, ale nenazývejme to dotačním byznysem. Rozhodli jste se, že vezmete Ministerstvu dopravy v příštím roce 6 miliard korun. Na to máte nárok, ale pojmenujte to prosím přesně. Půjde méně do krajů o 2 miliardy, půjde méně zřejmě na údržbu a zřejmě na investice, nebo se to namíchá, to už neumím říct, jak si pan ministr Kupka nastaví ve finále, ale těchto 6 miliard korun nakonec nepůjde na dopravní stavby, případně na jejich údržbu. Prosím pěkně, je tam nějaký dotační byznys? Je tam nějaký nezbedný podnikatel, který čerpá peníze? Ne, zkrátí se tím veřejné výdaje na dopravu. Jenom podotýkám, že jenom letos vám chybí 30 miliard korun na dopravu a stále jste nevyřešili rozdíl mezi rozpočtem a mezi krytím ze státního rozpočtu a z poplatku. Chybí vám 30 miliard korun a chcete si je půjčit za úrok.

Dále chcete ušetřit na dotačním byznysu 5 miliard korun v součtu přes Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo školství. Ano, rovněž to můžete udělat. Jedná se o veřejné komunikace, jedná se o školy, jedná se o školky, jedná se o veřejné budovy, jedná se o domovy seniorů. Prosím, vidíte zde nějaký dotační byznys? Já netvrdím, že nemůžete stáhnout někde výdaje, ale nemá to co do činění s žádným dotačním byznysem. Musíte to říct obcím, musíte to říct krajům, musíte to říct všem těm, kteří si chtěli třeba postavit školu nebo školku. Ano, ušetří se. A sami si zvažme, jestli to dává smysl, nebo nedává smysl.

A pak jsme u zemědělství. To je jediná oblast, kde s vámi mohou částečně souhlasit, i když nikoliv s tou částkou 10 miliard korun, protože ani tu tam nenajdete, protože i v zemědělství zemědělské a potravinářské subjekty dostávají peníze především z evropských fondů, a ty jednotky miliard, které tam jdou ze státního rozpočtu, nedají 10 miliard korun, ale uznávám, jednotky miliard zde můžete najít za předpokladu, že jim prostě ty peníze nedáte a učiníte z nich dnes subjekty, které budou méně konkurenceschopné vůči zahraničním konkurentům, jinými slovy, půjde to na úkor zemědělské, potravinářské soběstačnosti. Na to si musíme odpovědět hospodářsky, ale účetně, protože vy jste účetní vláda - potvrzuji to, že tady jednotky miliard najít můžete.

A jsme u konce. Pak vám tam zůstává 13 miliard korun, o kterých dnes nevíte, jak s nimi naložíte, respektive kde je tedy stáhnete z toho takzvaného dotačního byznysu. A já vám garantuji, není kde je stáhnout v tuto chvíli. Pokud myslíte na Grantovou či Technologickou agenturu, tam se jedná o zdroje pro univerzity, pro výzkumáky a třeba pro pracoviště Akademie věd, ale pozor, to už jsou zasmluvněné částky minimálně na rok tento, na rok příští a částečně i na rok 2025. Pokud je chcete vzít těm ústavům Akademie věd, poté to můžete dělat až někdy od roku 2025. To musíte jim vysvětlit, proč jste přestali podporovat vědu. Ale to je opět nějaká hospodářská záležitost z mého pohledu chybná - kdo přestane podporovat vědu, během horizontu několika let se dostane do velkých problémů, nebude se zde tvořit přidaná hodnota, ale to je věc, znovu říkám, už na jinou diskusi. Podstatné je to, že ani zde to nemáte, a už vůbec ne abychom to nazývali dotačním byznysem - pokud se nedomníváme, že ústavy Akademie věd, které dělají základní výzkum, jsou nějakým byznysem.

Co tím vším chci říct? Netvrdím, že se nedá někde ušetřit, netvrdím, že se to nedá vzít na veřejných službách, na veřejných investicích, ale prosím pěkně, nenazývejme to úspora na bázi dotačního byznysu, nemá to s tím totiž co do činění. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Jestli jsem to dobře zaznamenala, pane místopředsedo, žádný návrh jste nepodal na bod nový, protože... nejsem si jistá.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Omlouvám se. Ano, já jsem byl tak v ráži, že jsem to zapomněl říct, takže prosím, aby to bylo jako první bod dneska, a to je Dotační byznys.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Takže název Dotační byznys, děkuji.

Nyní tedy vystoupí s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura, následovat bude pan poslanec Stržínek, který je dalším přihlášeným k pořadu schůze. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych jménem SPD navrhl jako první bod dnešního jednání schůze Poslanecké sněmovny bod s názvem Projednání návrhu daňového balíčku a důchodové reformy Fialovy vlády. Fialova vláda zvýšením daní ve svém daňovém balíčku okrade občany o další peníze. Vládě Petra Fialy trvale klesají volební preference, neúnosně prohlubuje deficit státního rozpočtu. Ten skončil v letošním březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, což je vůbec nejhorší výsledek prvního čtvrtletí od vzniku České republiky. V dubnu už pak dosáhl objemu 200 miliard korun, ten deficit. Strukturu a parametry státního rozpočtu hnutí SPD dlouhodobě kritizuje a jeho výrazné nedostatky konstatuje mimo jiné ve svých výročních zprávách i Nejvyšší kontrolní úřad.

Vláda nedělala více než jeden rok od nástupu energetické a potravinové krize vůbec nic, čímž dopustila astronomickou inflaci, podpořila její růst a poté přišla až minulý týden s takzvaným konsolidačním ozdravným balíčkem, v němž představila své návrhy v uvozovkách řešení, a to zvyšováním daní a v uvozovkách důchodovou reformou. Samozřejmě ten balíček není ani konsolidační, ani ozdravný a důchodová reforma není žádnou reformou. Podle vlády má výrazné zvýšení daní občanům příští rok přinést do rozpočtu 31 miliard korun a další rok 70 miliard korun. To jsou peníze, které vláda vytáhne z kapes všem českým občanům a firmám. Přitom před volbami koalice SPOLU, což je ODS, KDU-ČSL a TOP 09, konstatovala, respektive prohlašovala, že žádné daně nezvýší, takže se jedná o porušení, flagrantní porušení předvolebních slibů, a také jsme tady pořád slyšeli, jak jsou připraveni na konsolidaci veřejných financí bez zvyšování daní - a skutek utek.

Hnutí SPD je přesvědčeno, že řešením jsou úspory na straně státu, a vláda musí začít v první řadě u sebe, a nikoliv řešit schodek státního rozpočtu snižováním valorizací důchodů a plošným zvyšováním daní. Je potřeba snížit výdaje jednotlivých ministerstev v průměru o 10 %, a nikoliv zavádět obsáhlou daňovou reformu, která bude mít nepříznivý dopad na všechny občany České republiky. Vláda neřeší příčiny, ale hasí pouze důsledky své vlastní nezodpovědné činnosti. Vláda tímto způsobem zcela přenáší svou neschopnost v podobě břemena státního dluhu na slušné a pracující občany namísto toho, aby například konečně zdanila nadnárodní zahraniční korporace, které z České republiky ročně vyvádějí nezdaněné stamiliardové zisky a dividendy. Zvýšení DPH u piva z 10 na 21 % je potom posledním pomyslným hřebíkem do rakve venkovských hospod.

Hnutí SPD odmítá také vládní důchodovou reformu, která skandálně snižuje důchody a zvyšuje věk odchodu do důchodu. Soubor návrhů, které vláda Petra Fialy nazývá důchodovou reformou, žádnou skutečnou reformu nepředstavuje. Je to pouze horkou jehlou šitá sada dílčích parametrických úprav zákona o důchodovém pojištění. Vláda hodlá už od roku 2030 až o dva měsíce ročně zvyšovat věk odchodu do důchodu a již od roku 2025 se mají nově důchody významně snižovat. Kromě toho se mají od příštího roku snížit řádné valorizace důchodů a ty mimořádné chce Fialova vláda zrušit. To ovšem povede pouze k dalšímu poklesu reálných důchodů a poškodí to zejména nízkopříjmové důchodce.

Vláda zároveň velmi zpřísňuje podmínky odchodu do předčasného důchodu, což silně poškodí občany, kteří pracují od osmnácti let, ale i vysokoškoláky. Vláda ale vůbec nepřichází s žádnými skutečně reformními kroky, které by posílily udržitelnost našeho důchodového systému a zajistily by důstojné důchody současným i budoucím důchodcům. Hnutí SPD takové návrhy již veřejně představilo a mnohé z nich máme připraveny v legislativní podobě. Naše konkrétní návrhy také představíme v pátek na jednání mezi SPD a ministrem práce a sociálních věcí za KDU-ČSL Marianem Jurečkou. My už jsme je tady představili několikrát, ale evidentně vláda žádné reformní kroky připravené nemá, musím říct pozitivním směrem, takže samozřejmě my opět panu ministrovi připomeneme naše konkrétní návrhy. Jde zejména o silnou systémovou podporu porodnosti v pracujících rodinách a o efektivní prorodinnou politiku, která dlouhodobě zajistí dostatek plátců důchodového pojištění. Dále jde o reformu systémů exekucí, která umožní osobám v exekucích standardně pracovat jako řádní zaměstnanci za důstojné mzdy a tím na odvodech bude zajištěno až 12 miliard korun do systému důchodového pojištění ročně navíc. Vládní soubor návrhů v oblasti důchodů je pro nás jako celek absolutně nepřijatelný a uděláme vše proto, aby v této podobě nikdy nebyl schválen.

Takže jenom zopakuji, že jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny navrhuji jménem SPD bod s názvem Projednání návrhu daňového balíčku a důchodové reformy Fialovy vlády, protože opravdu poté, co vláda předvedla, že chce vytáhnout občanům z kapes desítky miliard korun navíc, přestože občané nemají peníze, a vláda způsobila rekordní inflaci, která je vysoko nad průměrem i Evropské unie, my prostě nemůžeme čekat na to, až to na konci června tady vláda předloží v nějaké legislativní podobě. Navíc ne všechny ty návrhy vlády jsou legislativní, že vůbec budou procházet Sněmovnou. Proto my to okamžitě navrhujeme, jak jsme avizovali tady na program schůze. Vidím, že je na tom shoda i s druhou opoziční stranou, takže si myslím, že byste na to měli přistoupit, abychom veřejně tady ty vaše škodlivé návrhy mohli projednat i před občany, aby to nebylo jenom za zdmi Strakovy akademie u vás na vládě, ale aby to bylo skutečně před zraky občanů, aby si všichni udělali obrázek o tom, co na ně chystáte, jaká obrovská negativa chystáte na občany.

Jako druhou věc k programu schůze tady mám návrh - a je to protinávrh proti tomu, co tady navrhl tuším pan poslanec Jakob - a já bych chtěl navrhnout na středu, abychom jako první dva body projednali pomoc občanům v dluzích, takzvané milostivé léto, to jsou ty dva návrhy zákonů, bod 101, tisk 377, a bod 102, tisk 384, takže se jedná o mimořádné odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a mimořádné odpuštění a zániku některých daňových dluhů, protože pro SPD je prostě důležité, abychom pomáhali, vrátili systém a narovnali systém nejenom ohledně exekucí, ale i ohledně těch různých dluhů tak, aby se dluhy sice platily, ale na druhou stranu nemůže to být likvidační pro ty občany, že se pak nemůžou ani vrátit do běžného života, takže jako první na středu navrhuji tyto dva body. A jako třetí bod až bychom tedy zařadili Českou televizi, bod 98, tisk 263. To je můj protinávrh, abychom o tom hlasovali, protože vládní koalice Petra Fialy tady na zítra navrhuje, abych to vysvětlil i občanům, že pro vás je prioritou jako první bod tady na středu dát, ne abyste pomohli lidem s tím, aby se nějakým způsobem narovnalo řešení dluhů, abychom pomohli lidem v dluzích, ale pro vás je prioritou politické ovládnutí České televize a Českého rozhlasu. Proto tady vládní pětikoalice za každou cenu na zítra tlačí, aby se jako první bod projednalo politické ovládnutí mediálních Rad České televize a Českého rozhlasu. My jako SPD naopak chceme a pro nás je priorita projednat zákony takzvaného milostivého léta, to znamená pomoci lidem v dluzích, a proto my chceme, aby první a druhý bod byly tyto zákony na pomoc lidem v dluzích.

A je potřeba to uvést ještě trošku hlouběji do kontextu. Dneska na politickém grémiu před schůzí Sněmovny, kde se schází zástupci všech politických stran ve Sněmovně, tak my už jsme to přece - opozice už to navrhovala, aby to takovýmto způsobem bylo, a vládní zástupci řekli ne. Vládní zástupci řekli ne, my chceme jako první řešit politické ovládnutí České televize vládní pětikoalicí. A už jsem tam viděl, protože za nás tam byl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, a hned jsme tušili, co se bude chystat ze strany vládní koalice, už jsme viděli tu atmosféru, kdy někteří zástupci vládní koalice by mohli začít říkat - a už jsem to zažil tady - že SPD nechce pomáhat lidem v dluzích a že vlastně tady brzdíme projednání zákona na pomoc lidem v dluzích, protože brzdíme a nechceme zákon na politické ovládnutí České televize. Tak to tedy ne, proto to tady říkám veřejně, není to tak. Vy schválně jste předřadili na středu, jako první bod chcete předřadit politické ovládnutí České televize, za to jste až schválně dali to takzvané milostivé léto - pomoc lidem v dluzích, protože vy víte, že my jako opozice budeme bránit politickému ovládnutí České televize a Českého rozhlasu, abyste pak mohli říkat v televizi a všude, že kvůli SPD, potažmo kvůli opozici, se nepomáhá lidem v dluzích. Tak abychom této lži tady zabránili - protože už někteří zástupci vládní koalice, což jsem tak slyšel, už na nich bylo vidět, jak už chystají tuhletu taktiku, a mám tady zkušenosti ze Sněmovny, takže vím, jak je to s vámi - takže tady na rovinu říkám, my chceme projednat pomoc lidem v dluzích, proto to chceme dát jako první a druhý bod na zítřejší schůzi na středu, to je priorita, ne politické ovládnutí České televize, což je priorita Fialovy vládní pětikoalice. A až poté, co projednáme pomoc lidem v dluzích, tak si tam dejte tu Českou televizi. To je ta pointa. Takže předem říkám, aby nikdo z vládní koalice nemohl říkat, že je to snad nějak jinak.

To je můj návrh a to je vše, co jsem chtěl říct.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, poznamenala jsem si vaše návrhy i protinávrh.

Nyní vystoupí pan poslanec Stržínek se svým návrhem k pořadu schůze, následuje paní poslankyně Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, není tajemstvím, že se pětikoalice chystá zvýšit daň z nemovitostí. Část vybraných peněz by putovala do příjmu státního rozpočtu, tedy nejen obcím, jak je tomu doposud. Toto zvýšení daně z nemovitostí zasáhne obrovskou skupinu lidí. Vlastnické a družstevní bydlení má v České republice 80 % domácností, 80 procentům obyvatel tedy zvýšíte daň z nemovitostí. Jde o daň z bytů, rodinných domů, garáží, chat a dalších, tedy z majetku, na který použili již jednou zdaněné peníze a mnohdy na něj dřeli celý život, ba co víc, mnohdy jej dodnes splácejí.

V některých městech a obcích se daň z nemovitostí v návaznosti na místní koeficient až zdvojnásobí. Za mě je to loupež za bílého dne. Je to trestání poctivých lidí za to, že mají vlastní bydlení.

Zvýšení daně z nemovitosti odmítá mnoho organizací, mimo jiné i Svaz měst a obcí České republiky. Odmítají zásadní návrh, že by část výnosu daně měla být součástí příjmu státního rozpočtu. Odmítám to i já jakožto starosta dvacetitisícového města. Dlouhodobě se snažíme držet tuto daň na rozumné úrovni, aktuálně máme nastaven místní koeficient na úroveň 2. O výši této daně, respektive koeficientu, si rozhodujeme sami a jsem jednoznačně pro to, aby tento systém zůstal zachován i nadále. Zákon nám dává poměrně široký prostor v celé široké škále koeficientů, pořád se ale jedná o svobodné rozhodnutí samosprávy, nikoliv o diktát vlády.

Argumentujete tím, že s výběrem této daně jsou spojené náklady. Já vám argumentují tím, že výkon přenesené působnosti, tedy výkon státní správy, nám obcím také není proplacen v plné výši. Jaký je tedy plán ministra financí? Bude se měnit zákon o rozpočtovém určení daní? Žádám o vysvětlení toho, proč chcete okrádat lidi, kteří poté, co zaplatí jednu z nejvyšších cen za energie v Evropě a nejdražší potraviny široko daleko, jsou přímo konfrontováni s jednou z nejvyšších inflací v Evropské unii, a vy místo toho, abyste hledali cestu, jak jim pomoci, jim takto škodíte.

Dovolím si tedy požádat o zařazení bodu s názvem Vysvětlení plánované změny daně z nemovitostí jakožto třetího bodu dnes po již pevně zařazených bodech. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Pastuchová, připraví se pan poslanec Berkovec. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, vážený pane ministře zdravotnictví, jediný - mám tady napsané vážená vládo. Vážení kolegové poslanci, poslankyně, já bych ráda navrhla pevné zařazení bodu - říkám to dopředu - na dnes jako čtvrtý bod nebo po třech bodech, které jsou z grémia, takže jako čtvrtý bod.

Možná překvapím tím, že budu navrhovat návrh vládní koalice, kde jsem ale také připodepsaná. Jedná se o návrh poslanců pana kolegy Bernarda, paní předsedkyně Pekarové Adamové Richterové, Martina Baxy a mě, Jany Pastuchové, na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012, občanský zákoník, a máte ho k dispozici pod sněmovním tiskem 241. Měl by být pojednán v prvním čtení, proto jsem se rozhodla pro zařazení na dnešní den, protože tam jsou tři první čtení, tak si myslím, že bychom mohli zařadit i tento. Tento bod, jak jsem řekla, je na program této schůze zařazen, ale byla bych ráda, kdybychom se k němu opravdu dostali, což bohužel není možné jinak než jeho pevným zařazením. Jinak bude stále odsouván a nedostaneme se k němu nikdy.

Jedná se o takzvané manželství pro všechny. Plně chápu a respektuji, že na stanovisku k tomuto návrhu, respektive k této problematice, nepanuje v koalici shoda, ale nepanuje ani v opozičních stranách. To by nás ovšem nemělo zarazit. Návrh novely tohoto zákona leží, pokud se opravdu bavíme o tomto volebním období ve Sněmovně, od 3. 6. 2022. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko 1. července loňského roku a o měsíc později jej paní předsedkyně Poslanecké sněmovny doporučila k projednání. Navíc ještě jsem měla možnost vyslechnout i prohlášení pana prezidenta, který se vyjádřil v tom smyslu, že by se tento zákon měl také projednat, takže si myslím, že tomu nic nebrání.

Ráda bych připomněla, že manželství pro všechny bylo ve Sněmovně projednáváno již několikrát. Nejdále jsme se k tomu dostali v dubnu roku 2021, kdy byl vlastně tento návrh identický k tomu, co tady leží ve Sněmovně dnes. Tenkrát jsme se dostali k tomu, že to Sněmovna podpořila v prvním čtení, dál jsme se nedostali. Já jsem od začátku, tři volební období, předkladatelkou tohoto zákona, teď spolupředkladatelkou, takže moje stanovisko je asi jasné.

Ráda bych ale apelovala na všechny kolegy, spolupředkladatele a na všechny, nebo alespoň na ty, kdo mají podobný názor jako já, nebo my, kdo jsme navrhovatelé, aby projednávání tohoto návrhu umožnili. Například pan ministr Bartoš na přijetí jasného stanoviska Sněmovny k problematice manželství LGBT párů apeloval již v listopadu 2018. Nyní je ministrem vládní strany, má tedy určitě velkou možnost přijetí této novely prosadit. Právě Piráti se v této souvislosti odvolávali i na jeden z nálezů Ústavního soudu, který říká, cituji: "Povinnost státu respektovat právo na rodinný život nespočívá jen v tom, že nesmí bránit osobám majícím mezi sebou rodinné vazby, aby spolu žily a tyto vztahy byly realizovány. V případě, že mezi osobami rodinný život vzniklý na legální bázi již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče."

Proč to zařazuji na dnešní schůzi nebo v tuto dobu? Je to právě skoro na den přesně rok od chvíle, kdy byla problematika manželství pro všechny projednávána při tvorbě koaliční smlouvy právě nynějších vládních stran. Paní místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová tehdy řekla, cituji: "Už teď se dá v nadsázce říct, že jsme tak trochu popirátili část vlády v pohledu na rovnost a práva občanů." Řekla to proto, že koaliční strany se shodly, že problematika manželství pro všechny a jejich rozdílné názory na ni nebudou důvodem k případnému ukončení koaliční smlouvy.

Slyšeli jsme, že novela zákona bude předložena a že o ní i koaliční poslanci mohou hlasovat dle svého svědomí. Neslyšeli jsme to jen z úst Pirátů, potvrdil to i předseda KDU-ČSL pan Jurečka. Předložený návrh podporuje i paní předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová a doufám, že podpoří jeho pevné zařazení a umožní tak jeho projednání.

Takže ve zkratce ten návrh tu je, splňuje všechny náležitosti a čeká jen na naše projednání. Pokud ho nezařadíme pevně, pravděpodobně se k němu ani na této schůzi, ani na další nedostaneme. Já si myslím, že už bychom jednou konečně měli říct ano nebo ne, ale neskrývat se za tím, neoddalovat to, rozhodnout a tím dát najevo svůj názor. Myslím si, že teď, když to vlastně i máte, nebo nemáte, ale dohodli jste se v koalici, že to není pro vás problém tento zákon projednat, tak bychom ho mohli zařadit, a myslím, že pojďme to už konečně otevřít. Táhne se to tři volební období.

Já tedy apeluji na kolegy předkladatele a na všechny, kdo před volbami slibovali, že uzákonění manželství pro všechny podpoří, aby jeho pevným zařazením na dnešní den jako čtvrtý bod umožnili jeho projednávání. Pokud to neuděláme nebo neuděláte, myslím si, že to LGBT komunita může vnímat jako určitou zradu z vaší nebo naší strany, protože ten návrh nestačí pouze předložit, ale je potřeba ho otevřít, začít o tom mluvit, ale hlavně začít s jeho projednáváním. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je tedy přihlášen pan poslanec Berkovec a připraví se paní poslankyně Hanzlíková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážená paní předsedkyně, vážení zástupci vlády, vážené kolegyně, paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký den. Dovolte, abych navrhl bod, který se jmenuje Vláda likviduje svobodný tisk pomocí návrhu na zvýšení DPH z 10 na 21 %, tedy více než o 100 %. Vedou mě k tomu dva úhly pohledu. Jednak moje osobní zkušenost - já jsem vyučený knihtiskař, vystudovaný polygraf na Střední průmyslové škole grafické, takže vlastně znám celý výrobní proces ve všech technikách tisku od procesu přípravy výroby po tisk až po dokončující výrobu a distribuci. Ta druhá zkušenost je zkušenost píšícího redaktora, ať už to bylo v denících, v Hospodářských novinách třeba, kde jsem dělal tu běžnou rumařinu, zpravodajství, anebo v časopisech, zejména motoristického nebo cestovatelského charakteru, kde jsem dělal takzvané operation special. A ta třetí zkušenost, a věřte mi, že to je zkušenost k nezaplacení, je zkušenost vydavatele vlastních novin Svět motorek, kdy jsem několik let dokázal vzdorovat německým vydavatelským domům, které tady uchopily tuto oblast motoristického tisku. To jsou tedy důvody, proč předkládám tento návrh. Když si uvědomíte, jak v poslední době narostly energie, a potažmo s tím pochopitelně ceny papíru, tak toto navýšení z 10 na 21 % je opravdu symbolicky téměř tím posledním hřebíčkem do rakve.

Teď dovolte, abych citoval názor jedné dámy, která je předsedkyní správní rady Unie vydavatelů - Unie vydavatelů sdružuje 43 členů. Je to paní Libuše Šmuclerová: "Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích a internetu. Hrozí tak zvýšená konzumace zpráv z internetu, kde technologické platformy žádnou zodpovědnost za obsah šířený na internetu nenesou a redakční zodpovědnost vydavatele nemají." Podle Unie rozdělit noviny a časopisy a knihy do různých sazeb DPH nemá žádnou logiku. Ano, je to tak: deníky, ta klasická vydavatelství, mají nějaký řád, mají nějaký morální kodex, mají nějakou platformu, mají nějaký korektiv, takže tam není možné to, co je možné dnes na internetu, že v podstatě napíšete téměř cokoliv. Jestli dnes dostávají knihy 0 % DPH - časopisy a deníky, ty přece také pomáhají vzdělanosti a rozvoji kultury.

Možná ještě doplním několik informací, jak je to v okolních zemích: takže DPH u tisku je v Německu 7 %, v Polsku 8 %, v Itálii a Španělsku 4 % a ve Francii 2,1 %.

Jsou to podle paní Libuše Šmuclerové... vlastně média mají zásadní roli klíčového pilíře demokracie. Vždycky se říkalo, že tisk je sedmá velmoc, a já si myslím, že to platí pořád, protože i dnes elektronické sdělovací prostředky, televize citují to, co píše tisk. Samozřejmě, doba distribuce je tam trochu delší, ale je to vlastně jistota a jistota distribuce kdekoliv po této planetě, takže si myslím a jsem přesvědčen o tom, že tisk stále zůstává sedmou velmocí.

A ještě dovolte, abych doplnil několik informací, které představují Unii vydavatelů, která je proti tomu navýšení. Jak jsem říkal, zastupuje 43 členů, vydávají více než 420 tištěných titulů a více než 200 webových titulů. Její členové zaměstnávají přes 5 000 pracovníků, to je tedy myšleno v redakcích, tiskárnách a distribucích periodického tisku.

A ještě informace, která se týká zásahu populace: tištěné tituly mají zásah 83 % populace ve věku od 12 do 79 let a představují více než 89 % celkového objemu hrubých inzertních příjmů vydavatelů.

Takže tolik jsem si dovolil citovat paní Libuši Šmuclerovou, která podle mě velmi pregnantně formulovala důvody Unie, a já s nimi naprosto souzním, takže ten bod se jmenuje Vláda likviduje svobodný tisk pomocí návrhu zvýšení DPH z 10 na 21 %. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ale pevné zařazení nežádáte? To jsem nezaznamenala, že byste měl návrh.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Tak po tom bodu paní poslankyně Pastuchové, to znamená (Předsedající: Jako pátý bod dnes tím pádem.) pátý bod, ano. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy vystoupí s návrhem k pořadu schůze paní poslankyně Hanzlíková a připraví se pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím požádat o zařazení nového bodu s názvem Zpoždění výplaty důchodů a související problémy.

Jeden z velkých problémů, který v posledních měsících řeší až tisíce seniorů, je zpoždění vyřizování žádostí o důchod a jeho výplata. Je to z toho důvodu, že Česká správa sociálního zabezpečení je od loňského roku významně přetížená a nestíhá vyřizovat včas všechny požadavky. Dotčení senioři čekají na rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a na výplatu svého prvního důchodu několik měsíců po uplynutí lhůty 90 dnů. Největší problém samozřejmě řeší lidé, kteří nemají žádné finanční rezervy, se kterými by po dobu čekání na první výplatu nějakým způsobem vydrželi. Patří sem také osoby, které delší dobu před podáním žádosti řeší závažné zdravotní problémy, které jim znemožňují vykonávat pracovní činnost, a souběh tohoto aspektu se zpožděnou výplatou důchodu je dostává na mnoho měsíců do finančních problémů.

Důležité je připomenout, že nejde o případy, kdy by lidé buď požádali pozdě, nebo nedoložili potřebné podklady, a zpoždění by tudíž vzniklo z těchto důvodů. S tímto problémem jsem interpelovala již pana ministra práce a sociálních věcí a dostalo se mi ujištění, že samozřejmě o tomto problému vědí a že se řeší, ale zatím není vidět v praxi, že by se lhůty snižovaly.

Navíc se v posledních týdnech na mě obrací mnoho seniorů s dalším souvisejícím problémem a jedná se o to, že je kontaktují zdravotní pojišťovny, že u nich registrují dluh za několik měsíců. Tito senioři si pojištění totiž přestávají platit kvůli podané žádosti důchodu a stát ještě za ně platit nezačal. Reálně jim tak vzniká dluh a jsou to většinou částky tak, jak je informují samotní senioři, kolem 15 000 korun, ale hrozí jim samozřejmě i penále. Pro tyto seniory je to velký problém už jenom proto, že jsou někde vedeni jako dlužníci, ale samozřejmě pro některé je takováto finanční částka opravdu velkým problémem. Není možné nechat tyto lidi bez nějaké pomoci, je potřeba, aby MPSV tuto věc urychleně řešilo. Proto prosím o zařazení tohoto bodu dnes jako šestého bodu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní je připraven pan poslanec Vondráček se svým návrhem a následuje paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Nejprve ta technická část, ať to nějak neztěžuji paní předsedkyni. Navrhuji nový bod a ten nový bod by se jmenoval Zneužívání veřejných prostředků v oblasti komunikace a vládní propaganda. Na té písemné přihlášce jsem to asi nenapsal úplně celé, takže ještě jednou: Zneužívání veřejných prostředků v oblasti komunikace a vládní propaganda.

V případě, že tento nový bod bude zařazen, potom navrhuji i jeho pevné zařazení, a to nejprve ve středu 17. 5. jako první bod. V případě, že to nebude možné, tak po pevně zařazených bodech ve středu 17. 5, a jestliže ani to se nepodaří, tak třetí varianta ve čtvrtek v 11.00.

A teď k samotnému obsahu mého návrhu. Víte, tato vláda je oprávněně kritizována za špatnou komunikaci, za neschopnost komunikovat. Ostatně i dnes publikovaný výzkum společnosti Median pro Český rozhlas říká, že pokud jde o komunikaci, ta této vládě nejde. Jak jinak interpretovat, že si skoro 70 % lidí myslí, že navrhované změny narůstající zadlužení státu nevyřeší? Na to, že jde podle slov ministrů o klíčové téma této vlády, tak tedy nic moc! Ostatně o efektivitě vládní komunikace nejlépe svědčí fakt, že vláda Petra Fialy je vnímána lidmi jako vůbec nejhorší od kabinetu jeho spolustraníka Petra Nečase v roce 2013. Plyne to z aktuálního průzkumu CVVM a škodolibě bych poznamenal, že lepší známky dostaly i předchozí vlády Andreje Babiše. Na jednu stranu tyto katastrofální výsledky komunikace, ale na druhé straně létají desítky milionů ze státního rozpočtu na nákup reklamního prostoru v médiích, na marketingové poradenství, na placení různých komunikačních agentur a dalších firem, které dodávají tyto služby. Je evidentní, že nikdo ve vládě komunikaci a její efektivitu neřeší.

Máme zde jednu zajímavost. Jen tak pro radost jsem si z registru smluv vyjel smlouvy Ministerstva práce a sociálních věcí od začátku tohoto roku. Jen rezort pana ministra Jurečky utratil, a říkám utratil, ne investoval, utratil od začátku tohoto roku do komunikace téměř 40 milionů korun, abych byl přesný, 38,9 milionu korun za komunikaci. A výsledek? Podle výzkumu společnosti STEM, který si také zaplatilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, se přitom s důchodovým systémem dnes cítí alespoň docela dobře obeznámeno jen 35 % osob. To rozhodně není nijak závratné číslo. Ptám se přítomných poslanců, zda vůbec zaregistrovali nějakou kampaň a osvětu k důchodové reformě za téměř 40 milionů korun?

Mezi kuriozity objednávek Ministerstva práce a sociálních věcí zcela jistě patří mediální trénink pro lidi z tiskového odboru ministerstva nebo konzultace kampaně k důchodové reformě za téměř 300 000 korun, kterou ovšem vyráběla a zároveň také fakturovala souběžně jiná reklamní agentura. Takových zvláštností můžete najít spoustu. Na jedné straně tu ministři kážou o potřebě úspor, ale na druhou stranu jejich úřady se tím rozhodně neřídí.

Když už jsme u těch kampaní, rád bych také upozornil na další zajímavost. Už v září si vláda objednala, jistě zcela náhodou v době prezidentské kampaně, svoji slavnou kampaň proti drahotě. Média upozornila na skutečnost, že majitelé dodavatelské agentury pan Jan Vidím, Rudolf Mihle a Martin Kurzweil jsou obviněni z krácení daní. To ovšem nikomu nevadí a vesele s touto agenturou, která byla podle Deníku N zapojena do řetězce subjektů, které si vzájemně fakturovaly za fiktivní služby, spolupracovala dál. Jen od srpna si tato agentura do dnešního dne přišla na objednávky za více než 55 milionů, přičemž nejčastějším objednatelem u této agentury je Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo vnitra.

Možná stojí za to si připomenout některé velké investice do reklamy, které tento stát udělal v několika posledních měsících, a mě by opravdu zajímalo, které z uvedených kampaní jste si všimli vy. Ministerstvo zdravotnictví utratilo 50 milionů korun za očkovací kampaň. Viděli jste ji, nebo si také ještě pamatujete jen Tečku, o které jste říkali, že byla špatná? Mimochodem, za stejné peníze, jako utratilo dnes Ministerstvo zdravotnictví, byla i ta Tečka. Nepochybuji, že jste viděli kampaň na propagaci datových schránek, na jejímž konci pak byl totální chaos na začátku roku, kdy s překvapením lidé zjišťovali, že jim stát bez jejich vědomí zřídil datovou schránku. Nepochybuji také o účelnosti výzkumu spokojenosti zákazníků České pošty, který vyšel na pouhých 40 milionů korun. A co si budeme povídat, jistě cenu za nejefektivnější kampaň získala reklama proti drahotě, na kterou si ze státního rozpočtu tato vláda vzala 24 milionů korun.

Jenom teď jsem vám citoval několik kampaní, jejichž hodnota přesahuje vysoce částku 100 milionů korun. Tyto náklady však nejsou kompletní. Ještě k nim musíte připočítat náklady na lidi, kteří na ministerstvech pracují. Aby bylo jasno, nekritizuji vládu za to, že principiálně investuje do komunikace, ale za to, že to neumí, že to nedokáže vysvětlit, a to mluvíme o vládě, která se chlubila tím, že komunikace je pro ni přece na prvním místě! Dokonce si na to zřídila několik vládních zmocněnců a na ministerstvech speciální útvary. Určitě si vzpomenete na moje vystoupení k tomuto tématu, ať to byl KRIT, ať to byl vládní zmocněnec pro komunikaci a tak dále.

Jenomže pravou tvář odhalila rychle myslím vláda, když loni začala nejdříve s cenzurou a krátce poté hovořila i o tom, že bude dělit média. Vrcholem bylo přiznání dnes už bývalého vládního zmocněnce pro média, který přiznal, že na Úřadu vlády neexistuje žádný transparentní klíč pro rozdělování peněz. Jinými slovy, o výběru médií rozhodoval úřad podle v lepším případě jen netransparentních kritérií. To ostatně potvrdila i dodavatelská agentura, jejíž zástupce k tomu pro Deník N jen dodal, že od úřadu dostali jen seznam médií, která mají nakoupit.

Opakovaně se potvrzuje, že tato vláda umí komunikovat jen se svými příznivci, a to ještě špatně. Zcela stranou jejich pozornosti zůstávají všichni, kteří nejsou jejich fanatickými podporovateli. Paradoxem toho všeho pak je, že složitě najímají experty, kteří se sice snaží vládě poradit, jak s těmito lidmi komunikovat, ale ministři na to stejně neslyší a rady neposlouchají.

Já jsem se odhodlal k tomuto příspěvku v okamžiku, kdy jsem se náhodou dostal v registru smluv ke smlouvě, také z Ministerstva práce a sociálních věcí, která zní, kde si objednalo ministerstvo testování grafických vizuálů kampaně k důchodové reformě, testování článků k důchodové reformě, on-line detekci emocí pomocí neurometod, kvantifikované celkové emoční reakce, dodání výsledků za různé podskupiny včetně insightu od respondentů. Takže ministerstvo si objednává kampaň, už si objednává i, jak působí na adresáty této kampaně, ale pozor, to všechno za veřejné prostředky! Chápu, když se nějaká komunikační kampaň vede za mimořádných okolností, jako byla třeba podpora očkování, ale problém je ten, že u této vlády a u této vládní koalice se to stává metodou, běžnou metodou, že ministerstva utrácí miliony korun za nějaké kampaně, pak si ještě nechá měřit, jak ty kampaně fungují, jak na ty lidi dopadají, a ti lidé to všechno zaplatí! Já si myslím, že je úlohou politiků, aby vysvětlovali svoje kroky, aby politik, aby ministr vysvětlil podstatu důchodové reformy, a ne aby se snažili dostat do hlav daňových poplatníků za jejich vlastní peníze a ještě si to měřili. Myslím si, že to je negativní trend, který bychom měli zastavit, protože se jedná o desítky milionů korun, a měli bychom v této oblasti asi nastavit nějaká pravidla, protože pravidla neexistují.

Každý ministr a ministerstvo si to nějak skoulí sami ve svém rozpočtu, utrácí velké peníze za propagaci sebe sama, ale zaplatíme to my všichni. Cítím tu otázku velmi naléhavě. Já se samozřejmě pokusím interpelovat jednotlivé ministry, ale kolik jsme měli interpelací od začátku volebního období? Teď je třeba po velmi dlouhé době budeme mít. Budu vylosován? Nebudu? A tohle je věc v okamžiku, kdy vláda hodlá odírat občany této země o stokoruny a sama utrácí desítky milionů korun za pofidérní kampaně, je to vážné téma. Myslím si, že patří na půdu Poslanecké sněmovny, patří sem, abychom o této věci diskutovali a případně si učinili nějaký závěr. Z toho důvodu jsem využil toho, že je nová schůze, nemám časový limit, nemohl být zavetován, takže se o tom bodu bude minimálně hlasovat, a já jsem zvědavý, jak se k tomu vysloví jednotliví ministři. Byl bych samozřejmě rád za jakoukoli reakci, ale předpokládám, že bude jedno velké mlčení.

Děkuji všem za podporu a za hlas k tomuto bodu. Je diskusní, ale já myslím, že je naléhavý a že si ho tato Poslanecká sněmovna zaslouží.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hezké odpoledne, dámy a pánové, my jsme se vystřídali v řízení schůze. Jako další přihlášená je paní profesorka Válková. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, navážu na to, co tady před chvilkou řekla moje milá kolegyně, poslankyně z hnutí ANO také ve třetím volebním období, paní Jana Pastuchová, když obrátila vaši pozornost, předpokládám, že všichni to vnímáme jako apolitické téma, nicméně téma, které dlouhodobě jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva, téměř tři roky, jsme mohli, ale neprojednali jsme ho, a je to nic méně a nic více než debata, která by se tady měla vést nad sněmovním tiskem 241, nad možností zakotvit institut manželství pro stejnopohlavní páry do našeho právního systému, konkrétně do občanského zákoníku. Je to samozřejmě výzva pro nás pro všechny. Víte, že jsem předložila spolu s dalšími kolegy návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Kdybychom ho měli, tak bychom se určitě veřejnosti mohli zeptat a asi ta odpověď by byla pro nás zajímavá. Já si myslím, že plynoucím časem by odpověď byla stále více ve prospěch zakotvení institutu manželství pro stejnopohlavní páry. Ostatně jsem měla možnost v roce 2021 v předvolební kampani si to ověřit poměrně dobře, protože i v seniorských zařízeních mě překvapilo, jak se posunula ta otázka vnímání možnosti zakotvit tento institut do našeho právního řádu a jak i naši starší spoluobčané to vnímají - pokud nejde o církevní sňatky, to mi vždycky říkali, ale ne církevní sňatky, tam to nesmí platit. Já jsem říkal: Ano, to by ani neplatilo, protože jedině církev může rozhodovat o tom, co připustí a nepřipustí, a pochybuji, že by církve připouštěly manželství pro stejnopohlavní páry. Ale ten, kdo si zvolí občanský sňatek, stejně jako v takových typických, velmi bych řekla i katolických zemích, jako je Španělsko nebo Irsko, tato možnost existuje. A proto si myslím, že je nejen legitimní, ale i s ohledem na to, že se - a to si už troufnu odhadnout také v tom třetím volebním období - bude hlasovat napříč politickými stranami, čili tady nepůjde o koalici a opozici. Koneckonců to je koaliční návrh, respektive poslanecký návrh, který tady máme, sněmovní tisk 241, ale spíše podle toho, kam směřují naše představy, chce se mi říci o budoucnosti, to, co připustíme a nepřipustíme v České republice.

Takže se připojuji k tomu návrhu, ale protože mi to připadá trošku narychlo ho dneska navrhnout zařadit, tak bych tam nechala nějaký časový prostor, protože diskuse bude jistě velmi intenzivní, a proto bych tento bod navrhla zařadit na středu 17. 5. po všech pevně zařazených bodech anebo na čtvrtek 18. 5. Tady tedy budu konkurovat svému předřečníkovi, panu poslanci Radkovi Vondráčkovi, ale opravdu jsem si to tady napsala, stejně jako on hned na 11. hodinu jako jeden z prvních bodů, které budeme po interpelacích projednávat. Čili jsou to dva návrhy, buď po všech pevně zařazených bodech 17. května čili zítra, nebo ve čtvrtek 18. května v 11 hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, jenom se ještě zeptám, jak tento bod pojmenujete. Já jsem tušil, o čem mluvíte, ale...

 

Poslankyně Helena Válková: Je to Zakotvení institutu manželství pro stejnopohlavní páry do občanského zákoníku.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju. Pan poslanec Kubíček bude následovat.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se trošku přizemním. Poprosím o zařazení bodu, který se jmenuje Problémy Malina Group - insolvence. Jak jste všichni četli v tisku, Malina Group je jedna z největších firem, která nabízela instalaci fotovoltaiky pro občany České republiky, v současné době přichází do insolvenčního rámce a zůstává po ní asi 3 670 neuspokojených zákazníků, kdy tito zákazníci zaplatili velké zálohy a nemají ani jistotu toho, že jejich fotovoltaika bude dokončena, ani že se dostanou ke svým penězům, a dokonce ani toho, že jim fotovoltaika nebude odmontovaná z jejich domu.

Já bych upozornil na mírnou paralelu, kterou jsme tady zažívali před rokem a půl, a jmenovalo se to krach Bohemia Energy pana Písaříka. Já vím, že je to asi nesouměrné, protože dneska se ty problémy dotýkají několika tisíc lidí, tenkrát se to dotýkalo více než milionu, nicméně bychom měli začít něco dělat, protože to legitimní očekávání při pobídkách vlády k instalaci fotovoltaiky na střechy rodinných domů a pobídka Zelená úsporám, která těm lidem nabízela poměrně významnou dotaci, je vedla k tomu, že skutečně začali poptávat tuto službu a tuto službu začali nějakým způsobem realizovat.

Já bych podotkl, že ten problém není pouze u té citované firmy Malina Group, to je to, co vyplynulo na povrch, ale podle informací se ty problémy dotýkají daleko většího množství firem a začnou se jich dotýkat. Skutečně ti lidé při legitimním očekávání, při řekněme nemalé investici, která se u Maliny Group počítala na 60 % původní částky, a dále očekávání vyplacení Zelené úsporám, se dostávají do poměrně velkých problémů, protože vím o tom, že spousta lidí si i půjčovala na to, aby udělala tu počáteční investici. My bychom se k tomu měli nějak postavit. Máme tady ministra životního prostředí a ministra průmyslu a já už dostávám maily od těch lidí, kteří se začnou obracet na členy hospodářského výboru. Oni to považují za podraz, protože nechápou, jak je možné, že při tom, co s stalo s Bohemia Energy, a stát zasahoval velmi pozdě, že při této další fázi víceméně uvolnění a přechodu od fosilních paliv k čistým zdrojům nedokáže stát zabezpečit, aby se ti lidé dostali ke svému zařízení či ke svým penězům.

Já si myslím, že to není úplně jednoduchá záležitost, a proto poprosím o zařazení tohoto bodu. Dám dvě nabídky, a to buď ve čtvrtek pevně na 12 hodin, nebo jako první bod v pátek.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: První bod v pátek nebo...

 

Poslanec Roman Kubíček: V pátek nebo ve čtvrtek ve 12.00 jako pevně zařazený bod.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čtvrtek 12.00 a druhá varianta pátek.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: V pátek je vám jedno, kdy? Jako první bod. Děkuju. V pátek nemá být řádná schůze, v pátek máme mimořádnou schůzi, takže na ten den to zařadit nejde. Takže čtvrtek 12 hodin, případně...

 

Poslanec Roman Kubíček: Takže bych to nechal na ten čtvrtek, 12 hodin, když tak já se potom přihlásím další týden.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čtvrtek, 12 hodin, a název toho bodu je Problémy Malina Group - insolvence. Děkuju.

Další v pořadí k programu schůze vystoupí pan poslanec Marek Novák, po něm je přihlášen Jiří Mašek. Tak, pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás žádám o podporu v předřazení bodu 81. Jedná se o sněmovní tisk 273, novelu zákona o platebním styku, a to jako další bod za již pevně zařazené.

Jde o změnu, která se zejména v poslední době ukazuje jako velice potřebná. Současný stav totiž jak osoby samostatně výdělečně činné, tak firmy usilující o zřízení bankovního účtu dnes v některých parametrech značně diskriminuje. Jde skutečně o právo podnikajících osob na založení bankovních účtů, podobně jako dnes má občan dané zákonem právo na to, mít bankovní účet. Bylo by dobré, abychom našim podnikatelům ukázali, že nám záleží na tom, aby měli vedle zákonných povinností také práva, a jedním z nich je právě právo na bankovní účet. V současnosti vlastně máme na trhu takový paradox, kdy podnikatel splní veškeré zákonné povinnosti, aby mohl začít provozovat svoji činnost, jenže právě třeba jeho obor činnosti se nemusí líbit bance jako takové a ta mu neotevře účet. Ten tak nemůže posílat peníze na finančák ani na Českou správu sociálního zabezpečení. A to si, vážení kolegové, představte, že dokonce bez toho, že mu zvýšíte daně a odvody. On prostě nemá účet, nemá, jak ty peníze poslat.

Jedním z důvodů, kdy třeba tento problém nastává, je právě blížící se implementace nařízení MiCA, které má ochránit spotřebitele před některými riziky spojenými s investicemi do kryptoaktiv a pomoci jim vyhnout se podvodným systémům. V současné době mají spotřebitelé jen velmi omezená práva na ochranu nebo nápravu, zejména pokud se transakce uskutečňují mimo EU. My už dnes máme podnikatele právě v této oblasti, kteří se nacházejí, a vlastně chtějí i platit daně v České republice. Právě díky novým pravidlům, která budeme implementovat, budou muset poskytovatelé služeb souvisejícími s kryptoaktivy dodržovat přísné požadavky na ochranu peněženek spotřebitelů a v případě, že kryptoaktiva investorů ztratí takzvaně, ponesou za to právní odpovědnost. Právě obchodníci s kryptoaktivy, podobně jako například dodavatelé do obranného průmyslu, jsou dnes trnem v oku bank. Takže ani vlastně nařízení MiCA, které budeme brzy mít tady na plénu, ten problém nevyřeší, proto tento návrh. Zatímco v této chvíli jsou povinny komerční banky zřídit fyzické osobě účet bez výhrad, je zřízení firemního účtu vázáno na druh podnikání a v některých případech není dotčeným subjektům vyhověno. Pojďme jim prosím vás pomoct. Jsou to společnosti, které mají podle bank problematický předmět podnikání, ovšem tyto společnosti jsou kryty různými povoleními, licencemi a dalšími doklady, které jim v daném oboru právě podnikání umožňují, tudíž ani bance, když ne státu, nestojí nic v cestě, tedy mimo jejich zahraniční matky, protože my už tady vlastně žádnou českou banku nemáme. Není proto skutečně žádný další dodatečný důvod dále firmy šikanovat dalšími podmínkami, a umožnit jim toto právo. Důvod, proč banky účty neotvírají, může pramenit z vnitřních instrukcí jejich matek, které v rámci evropské zelené taxonomie chtějí omezit určitou část výroby a podnikání. Nemyslím si, že právě banky by měly rozhodovat, kdo a jak bude na českém trhu podnikat, pokud jde o podnikání v rámci dodržování zákona. Dalším možným důvodem může být také obava z české konkurence nebo z přeopatrnosti ve vztahu k digitální ekonomice, ano, právě k té digitální ekonomice, kterou současná vláda údajně podporuje. Tak ji pojďme podpořit.

Další důležitou věcí je zájem státu na bezproblémovém podnikání, vzniku pracovních míst, tím pádem odvodům do sociálního systému, vznik daňového poplatníka a obohacování trhu práce. Pohyb na účtech firem je také prostředkem minimalizace existence hotových peněz, daňových úniků a různých optimalizací.

Věřím, přátelé, že jsem vám řekl dostatek argumentů pro to, abychom mohli zařadit tuto problematiku na plénum Sněmovny, a tímto vás žádám o podporu. Moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já si jenom upřesním: to je nový bod, nebo ne? To je přeřazení už stávajícího bodu, a navrhujete ho zařadit jako první bod po pevně zařazených dnes?

 

Poslanec Marek Novák: Jako první bod po pevně zařazených dnes.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dnes, ano, děkuji. Jestli se nemýlím, vy tu máte ještě jednu přihlášku. (Poslanec Novák: Přesně tak.) Tak povídejte. (Pobavení a smích v levé části sálu.)

 

Poslanec Marek Novák: Takže znovu děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já vás tímto chci požádat ještě o předřazení jednoho bodu, to je bod číslo 74, tisk 250. Jedná se o vydání zákona o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem. Žádám o zařazení jako první bod za pevně zařazené, také dnes. Jedná se o to, že vlastně tato úprava vychází přímo z osobních zkušeností postižených osob a společností, které se právě problematikou psů se speciálním výcvikem zabývají. Za mě je potřeba konečně pomoci nejen osobám s vodicími psy, ale také osobám s asistenčními a terapeutickými psy, protože právě v této kategorizaci je diskriminace. Pojďme těm občanům, kteří potřebují pomoc, ukázat, že nám záleží na kvalitě jejich života, a projednejme prosím tento návrh, který jsem společně s kolegy předložil této Sněmovně už před rokem. Jistě se všichni shodneme na tom, že by mělo být naším zájmem postiženým spoluobčanům alespoň v možné a únosné míře pomoci v jejich nelehkém životním osudu, a to zejména i nyní, v této dá se říci velmi těžké době. Proto doufám a věřím ve vaši podporu, protože speciální výcvik uvedených psů omezuje bezpečnostní rizika a jiné aspekty chování zvířat, které by jinak mohly odůvodňovat vyloučení jejich přístupu do veřejných prostor nebo prostředků veřejné hromadné dopravy. Pes se speciálním výcvikem je pes určený pro doprovod osoby se zdravotním postižením. Je zvlášť vybraný a vycvičený, takže se vyznačuje jinými povahovými vlastnostmi a chováním než psi bez výcviku, proto nemáme důvod se jich bát a ani bránit v tom, aby doprovázeli lidi, kteří je potřebují, a z toho důvodu je nutné ty rozdíly zohlednit.

Co se týká další věci v té právní úpravě, tak je právě vymezení pojmu pes se speciálním výcvikem a určení subjektu oprávněného k výcviku, protože v České republice dosud neexistuje jednotný systém hodnocení kvality výcviku nebo přezkoušení dovedností a schopností právě toho vycvičeného psa. V praxi se velmi často setkáváme se stížnostmi na kvalitu vycvičených psů u různých výcvikových subjektů. I tohle bychom touto normou odstranili. V České republice taktéž neexistuje žádný systém nastavení odborně kvalifikačních či materiálně-technických požadavků a kritérií pro provádění výcviku psů se speciálním výcvikem. A z toho důvodu může být ta kvalita výcviku různá a místy až nedostatečná.

Má-li stát plnit roli garanta kvality výcviku, má v podstatě jedinou možnost, jak to dnes učinit, a nejrychlejší je prostřednictvím stanovení podmínky členství výcvikového subjektu v mezinárodní organizaci, která má i vlastní mechanismus průběžné kontroly dodržování nastavených standardů výcviku. I to ten návrh obsahuje.

Hlavní podstatou je skutečně zajištění vstupu osob se zdravotním postižením v doprovodu psa se speciálním výcvikem do stanovených veřejných prostor a prostředků veřejné dopravy, až tak je to jednoduché. Jenže dnes to až tak jednoduché pro ty postižené lidi není. V dané souvislosti je třeba vymezit zejména pojem pes se speciálním výcvikem a také prostory, do nichž má být vstup osob se zdravotním postižením v doprovodu psa se speciálním výcvikem umožněn. Pro mnoho našich spoluobčanů je tato úprava nejen žádoucí, ale také velice potřebná právě proto, aby mohli žít aspoň trošku kvalitní život. Skutečně jim pomůže zkvalitňovat život bez toho, aby stát investoval jedinou korunu, stát to nebude stát vůbec nic, my pouze pomůžeme lidem.

Také proto věřím, že projednání tohoto zákona podpoříte. Moc vám za tuto podporu děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já si jenom ujasním, navrhl jste přeřazení bodu, a sice bodu číslo 74, sněmovní tisk 250, zákon o právech osob se zdravotním postižením, a chcete ho projednat dnes jako první po pevně zařazených bodech? (Souhlas.) Děkuji pěkně, tak jsme si rozuměli.

Další vystoupí k programu schůze pan poslanec Mašek.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl bych zařadit bod Dálniční známka, je to silniční, nebo ekologický poplatek? Důvodem toho zařazení je projednávání zvýšení ceny dálniční známky, které bylo navrženo na 2 300 korun ročně, u celoroční známky. Prostředky, které se získají prodejem dálničních známek, jdou mimo jiné na údržbu, opravy a stavby dálnic spolu s dalšími prostředky. Co je tam zajímavé, je, že pro elektroauta je cena 0 a pro hybridy je cena 577 korun za rok, což je 25 % toho celoročního poplatku. Domnívám se, že není třeba tímto způsobem stimulovat nákup elektromobilů a hybridů, protože už je to překonáno tím, co jsme dokázali v Evropě, říkám to trochu ironicky, tím, že po několika letech se přestanou vyrábět spalovací motory, takže těm lidem při nákupu nového vozidla nic jiného nezbude. Přitom si musíme uvědomit, že vlastně komu tím ulevujeme. Při současně projednávaném konsolidačním balíčku vyšlo najevo, že jsou nejvíce zatíženy nízkopříjmové a středněpříjmové rodiny. V tomto případě jdeme stejnou cestou a naopak benefit tady získají ti vysokopříjmoví, ti, co si mohou dovolit drahé elektromobily a drahé hybridy, přitom tato vozidla patří mezi ta těžší v kategorii vozidel do 3,5 tuny. Myslím si, že je potřeba otevřít diskusi k tomuto bodu, a chtěl bych vás, pane místopředsedo, poprosit o zařazení tohoto bodu na čtvrtek po projednání bodu, který tady přednesl pan kolega Kubíček. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pardon, to je jaký bod? (Pan poslanec sděluje mimo mikrofon: To byl Malina a insolvence.) Čtvrtek, po projednání bodu Problémy Malina Group - insolvence. Ale ten třeba nebude schválen v průběhu toho hlasování, tak musíte dát nějaký relevantní přímý čas.

 

Poslanec Jiří Mašek: Takže pořadí v tomto čase. (Hlas: Po pevně zařazených...)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Po pevně zařazených bodech třeba, nebo?

 

Poslanec Jiří Mašek: Ano, po pevně zařazených bodech ve čtvrtek.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak ve čtvrtek po pevně zařazených bodech. To byl pan poslanec Mašek a nyní vystoupí k pořadu schůze pan poslanec Milan Brázdil.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, pamatujete? Není to tak dávno, kdy jsme upozorňovali při té příležitosti, když vláda brala 14 miliard ze zdravotnictví: Nedělejte to, vládo, budou chybět peníze na to, aby zdravotnictví bylo kvalitní a aby bylo dostupné. Neuposlechla! No, dobrá, ale teď si toho všimla. Všiml si toho Zbyněk Stanjura, všiml si toho i ministr zdravotnictví, a zjistili, že lidé, když nemají kam jít, na koho se obrátit, chybí děckaři, chybí praktici, chybí spousta lékařů, nedostupnost zdravotní péče se projevuje tím, že tito lidé prostě jdou tam, kde jim bude poskytnuta. A víte, kde to je? Je to na pohotovostech, na urgentech, urgentní příjmy, a nízkoprahová část je vlastně ta pohotovost. Oni tam jsou, čekají, a i tam ti lékaři, sestřičky toho mají opravdu hodně. A tak si toho všimla i vláda a oni chtějí, tedy to teď řeší zvýšením poplatku. Tedy před chvilkou sebrali 14 miliard, a teď říkají: Lidi, ale to zaplatíte vy, vy si totiž budete muset připlatit, abyste vůbec na té pohotovosti byli obslouženi. Tak takhle jsme se dostali!

Ale jak to ten člověk vyřeší? Vláda neudělá nic, ona zvedne poplatky, lidi to musí zaplatit. Ale jak to tedy ten člověk řeší? No, on nechce ty poplatky platit, už dal dost do zdravotnictví, už zaplatil toho dost, a tak co udělá? On se tomu bude chtít vyhýbat, ale ošetřen bude chtít být. Jak se tomu vyhne? Zavolá si zdravotnickou záchrannou službu čtrnácti jednotlivých krajů, tam, kde je. Jinými slovy, on vlastně nepotřebuje urgentní péči, on má poměrně stabilizované vitální funkce, tím se myslí dýchání, vědomí, akci srdeční, ale on nechce zaplatit ten vstupní nebo ten pohotovostní poplatek, nebude chtít - už teď se to děje - tak si zavolá. Dispečerka, dispečink je ve velmi prekérní situaci a řeší to po telefonu - prostě nezbude nic jiného, my tam pojedeme.

A já se dostávám k tomu meritu. Tak, jak je dneska zneužívána zdravotnická záchranná služba - a vy to víte, ví to ministr, on to chtěl řešit, akorát vy jste to neumožnili, já jsem o to žádal opakovaně - tak, jak je zneužívána záchranka, tak ona je zneužívána nejenom lidmi, ale víte i kým? Institucemi! Nejenom že nestíháme ty pacienty ošetřit, odvézt, máme toho opravdu hodně, jsme mimochodem nejmenší složka z toho IZS, ale jakžtakž to zvládáme, a k tomu se přidává zneužití institucí. Tu si zavolá Policie České republiky a chce zjistit, jestli ten člověk je opilý a může na záchytku. Tu si zavolá městská policie: Posuď, doktore! Tu si zavolá do domova mládeže, opilý mladý kluk, jestli tam může zůstat, nebo co s tím mají dělat. Tu si zavolá - já nevím - Vězeňská služba, že je tam něco, že tam má být zdravotník, tam nejsou. Oni nejsou, a tak záchranná služba to řeší a jezdí napříč republikou, dělá všechno možné, a také nestíhá. A tak se pak stane, že i opravdu potřebnému člověku se ta pomoc nedostane včas, a to je špatně.

A já vás chci poprosit už opakovaně: Milé dámy a pánové, umožněte to, abychom to, co chce ministr zdravotnictví, tu řešili, abychom řešili zdravotnickou záchrannou službu v té podstatě jakožto základní složku IZS, nejmenší složku, s nejmenším množstvím lidí, ale s největším množstvím výjezdů, která začíná být na hraně. A já bych chtěl, abyste umožnili tu diskusi nad vznikem - a teď to řeknu - Zdravotnické záchranné služby České republiky. Vy víte všichni, že tady je někde poměrně daleko válka mezi Ruskem a Ukrajinou, dobře, ale co když se stane něco špatného u nás, ve větším, nemyslím válku, ale něco katastrofického. A to řízení čtrnácti záchranek, čtrnáctkrát všechno jinak, opravdu.

Vy mi nevěříte? Až jednou byste navštívili záchranku v tom kraji nebo onom, zjistíte, že jednou přijede lékař, pak jenom záchranář, pak přijede možná jenom převozová, protože už jsou vytížení, teď jsou jinak odměňováni, jinak oblečeni, jinak vybaveni, jinak... všechno jinak. Jednou jede na epilepsii záchranář, jednou jede lékař, všechno je jinak. A já bych chtěl, aby to bylo stejně, jako to mají ti hasiči, aby měli jednotný tah na branku, aby to měli jako policisté, abychom byli stejně vybavení, abychom byli prostě státní.

Nebudu dlouho zdržovat. Já vás chci poprosit, jenom umožnit tu diskusi. Minule říkali: To si řeš tam na zdravotním výboru. No, já bych chtěl, abyste řekli vy nebo spíš ministři: Chceme to řešit, budeme to řešit, není to tak složité. To, aby to nebylo čtrnáctkrát jinak, by znamenalo přiřadit tu složku, základní složku IZS, nejupracovanější složku IZS, pod nějaké ministerstvo. Je velmi složité říct, jako jak? Bude to... Krajům to nebereme, ale zkusme to řídit aspoň z nějakého ministerstva, třeba i z Ministerstva vnitra nebo zdravotnictví, to je jedno, ať je to při hromadných velkých problémech, které se budou týkat většího množství lidí, aby to bylo řešené na úrovni státní, tak jako je Hasičský záchranný sbor a policie.

Já vás o to ještě jednou moc prosím. To není politikum. Každý z vás, každý z vás jednoho dne, až pojedete do Prahy, všichni jste viděli dopravní nehody, a lidé, kteří tam na dálnicích, na cestách někdy mají problémy, proč by měli být jednou - a platili do systému všichni stejně - jednou obslouženi tak, podruhé onak, podruhé bez lékaře, potřetí s lékařem, počtvrté ani tam nebudou, protože už někde jsou jinde, například záchranka je zneužívána i proto, že ohledává mrtvé, protože ani to není nikdo schopen dneska udělat - někde ano, někde ne. Prosím, sjednoťme to. Udělejme pravidla, abychom byli my záchranáři tak spokojeni, alespoň tak spokojeni, jako jsou hasiči a Policie České republiky.

Ten můj návrh, který zní Zdravotnická záchranná služba České republiky, vysvětlil jsem, o co mi jde. A to zařazení... Víte, já jsem kolikrát říkal, tak zařaďme to tam, tam. Já bych vlastně chtěl, abyste to umožnili, já nevím, jak to udělat, a klidně to dát až ten poslední, jiný, jakýkoliv bod, jenom to umožnit o tom diskutovat tady, aby pan ministr Válek řekl: Jo, já to chci a udělám to tak a tak. Prostě prosím, umožněte to, ne ve jménu mě, já budu zapomenut, ale ve jménu vás, až budete mít problémy, a ve jménu všech pacientů, kteří by rádi byli stejně obslouženi v případě ztrát životních vitálních funkcí.

Pane předsedající, já bych vás tedy poprosil, jestli bychom to mohli zařadit jenom na program schůze. To, jestli to dáme někam, to se možná potom na grémiu domluvíte. Pokud to zařadíme, tak aspoň možná bude o tom diskuse, čili na program této schůze, jinými slovy, vy řeknete: Tak až nakonec. No tak jo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ve vaší přihlášce je poslední bod dnešního dne. Tak to neplatí? Chcete jenom na program schůze?

 

Poslanec Milan Brázdil: Vy jste to řekl. Já s tím souhlasím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ne, já jsem to neřekl. Vy jste to napsal, pane poslanče, do své přihlášky k programu.

 

Poslanec Milan Brázdil: Ano, já jsem to tam napsal, máte pravdu. A já s tím souhlasím. Tak na program a poslední bod dnešního dne. Jestli umožníte třeba i... Víte co? My to sneseme i ve dvě v noci jenom o tom diskutovat. Však všichni ostatní, koho z vás to nebude bavit, můžete jít. Takže poslední bod dnešního jednání. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za upřesnění. Další v pořadí je přihlášena paní poslankyně Fischerová. Připraví se pan poslanec Berki, což je zatím poslední přihláška k programu schůze.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mnoho českých občanů se v současnosti potýká s krizí nedostupnosti bydlení. V první polovině loňského roku se zdražily náklady na bydlení, jako jsou ceny plynu a energií, na své historické maximum. Tento růst cen zásadně zasahuje hlavně důchodce, z nichž je už nyní velká část ohrožena chudobou. K tomu se přidávají rekordní ceny nemovitostí a v důsledku je bydlení pro mnoho rodin, včetně mladých rodin s dětmi, takřka nedostupné. V takové situaci považuji za nepřijatelné, aby vláda razantně zvyšovala daň z nemovitostí. Zvýšení této daně dopadne nejvíce na ty nejzranitelnější, tedy důchodce, kteří dlouhá léta šetřili na vlastní nemovitost, nyní v ní žijí a jen tak tak dokážou zaplatit rekordní ceny plynu a energií. Těmto důchodcům, kteří se už nyní pohybují často na hranici chudoby, chce vláda zasadit další ránu tím, že jim zvýší výdaje související s jejich bydlením, tedy daň z nemovitostí. Uvědomme si, že zhruba dvě třetiny seniorů bydlí ve vlastní nemovitosti, ze které platí daně. Obávám se, že zvýšení daně z nemovitosti povede k tomu, že důchodci budou nuceni své nemovitosti, ve kterých celý život žijí a ve kterých odchovali své děti, prodat, protože si nebudou moci dovolit zaplatit z nich zvýšené daně. Nemluvím ani o tom, že zvýšení daní těžce dopadne i na rodiny, kterým k vysokým nákladům na pořízení vlastního bydlení přibude výrazné zvýšení daně z nemovitostí.

Vláda útočí na důchodce a rodiny, které chtějí bydlet ve vlastním, dokonce dvakrát. Nejenže jim chce zvýšit daň z nemovitosti na dvojnásobek, ale zároveň chce daně každoročně zvyšovat v návaznosti na inflaci. Místo toho, aby vláda řešila příčiny inflace a rekordního zdražování, nechá inflaci dopadnout na naše občany dvojnásobně, jednak z růstu cen a jednak z růstu daní. Stranou nechávám, že zvyšováním daní vláda porušuje své předvolební sliby i sliby, které dávala ještě loni.

Navrhuji proto zařazení nového bodu s názvem Prohlubování krize nedostupnosti bydlení vládou Petra Fialy jako třetí bod dnešního jednání jednacího dne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně, a nyní zatím poslední přihlášený k programu schůze, pan poslanec Berki.

 

Poslanec Jan Berki: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, dovolím si dát protinávrh k návrhu paní poslankyně Pastuchové, týkající se předložení manželství pro všechny. Je to bod 70, sněmovní tisk 241, a navrhuji ho zařadit dnes jako první po pevně zařazených bodech.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Jedná se o bod 70, sněmovní tisk 241, což je zkráceně občanský zákoník, ale víme, o co jde, chcete ho projednat dnes jako první bod po pevně zařazených bodech a je to návrh vůči paní poslankyni Pastuchové, a vlastně svým způsobem i jako protinávrh paní poslankyni Válkové, protože se jedná o stejnou tematiku.

Zagongoval jsem, protože to byla zatím poslední přihláška k pořadu schůze. Ptám se, jestli se někdo k pořadu schůze ještě hlásí? Jestli tomu tak není, pomalu přistoupíme k hlasování. Ještě mezitím, než dorazí kolegové z předsálí, načtu omluvy.

Omlouvá se pan poslanec Bašta celý jednací den z pracovních důvodů, paní poslankyně Berkovcová Jana se omlouvá celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, paní místopředsedkyně Dostálová Klára od 15.30 do 16.30 ze zdravotních důvodů - ruší omluvu, pan poslanec Lacina Jan se omlouvá od 18 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Mračková Vildumetzová Jana se od 14.40 do 17 hodin omlouvá z pracovních důvodů. Z členů vlády se omlouvá pan ministr Nekula Zdeněk celý jednací den z pracovních důvodů a pan ministr Válek od 14.30 z pracovních důvodů.

Nyní bychom měli hlasovat nejprve o návrzích, na kterých byla shoda v grémiu. Nicméně je tu jedna otázka, která míří na pana předsedu Okamuru, který ve svém vystoupení navrhoval protinávrh k návrhu pana poslance Jakoba, aby odpuštění penále a odpuštění daňových dluhů, bod číslo 101 a 102, byl až po zákonu o České televizi a Českém rozhlase, na čemž byla ale shoda na grémiu. Je to něco jiného, než se dohodlo na grémiu. Tak se chci pana předsedy Okamury zeptat, jestli na tom trvá? Pak bychom museli upravit dohodu z grémia o tyto vaše dva body. (Dohoda poslance Okamury s předsedajícími mimo mikrofon.) Jestli to můžete upřesnit, jestli akceptujete dohodu z grémia, nebo to chcete z toho vyčlenit?

 

Poslanec Tomio Okamura: My to neakceptujeme - a taky jsme to už na grémiu říkali přece, respektive říkala to tam opozice, že my nechceme, aby ve středu byl první bod Česká televize. To je priorita vlády. My chceme, aby první dva body byla ta pomoc lidem v dluzích, milostivé léto, a tady...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já se omlouvám, já vám nerozumím vůbec. Poprosím, aby bylo ticho v sále, a případně pan předseda Jakob sledoval, o co jde, abychom pak věděli a upřesnili si, o čem budeme hlasovat.

 

Poslanec Tomio Okamura: Jako já abych sledoval? Já to sleduju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já jsem jenom žádal o utišení v sále, protože vám nebylo, pane předsedo, rozumět, neslyšel jsem, co jste říkal. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Protože tady návrh pana předsedy Jakoba byl, aby ve středu byl první bod ten bod 97, tisk 263, Česká televize, a druhý a třetí bod aby až byl ten bod 102, 101, to je milostivé léto, pomoc lidem v dluzích. Já jsem dal protinávrh v reakci tady na vystoupení pana předsedy Jakoba, že my navrhujeme, aby prvními dvěma body, protože pro nás je prioritou pomoc lidem v dluzích, milostivé léto, takže aby první dva body byly bod 101 a 102 a až jako třetí aby byl bod Česká televize. Já jsem vystoupil po panu předsedu Jakobovi, takže je to vlastně protinávrh vůči tomuhletomu návrhu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrá, asi aby v tom nebyl zmatek, poprosím dvě tři minutky přestávku, my se domluvíme, jakým způsobem se s tím vypořádáme, odhlasujeme, aby v tom nebyl zmatek hned na začátku. Tak já vyhlašuji možná... dobrá, pětiminutovou přestávku, ať to pak neprodlužujeme. Je 16.22, vyhlašuji přestávku do 16.27.

 

(Jednání přerušeno od 16.22 do 16.27 hodin.)

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 16.27 hodin, přestávka uplynula. Pustíme se do hlasování o pořadu naší schůze.

 

Nejprve budeme hlasovat o návrzích z grémia jako celku a následně budeme pokračovat jednotlivými návrhy tak, jak v uplynulém čase zazněly.

 

První tedy hlasujeme o návrzích z grémia.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 159, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Teď budeme postupovat tak, jak vystupovali jednotliví poslanci se svými návrhy. První budeme hlasovat o návrhu... (Ozývá se ťukání kartou do lavice.)

Slyšel jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami opětovně přihlásili.

 

První budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Jakoba, jde o sněmovní tisk 249 o zadávání veřejných zakázek a jde o to, jestli tento bod zařadíme na pořad schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, bylo přihlášeno 164 poslanců, pro hlasovalo 87, proti 59. Návrh byl přijat.

Další návrh je návrh pana předsedy Jakoba na zařazení bodu, sněmovní tisk 311, o ochraně veřejného zdraví.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, bylo přihlášeno 165 poslanců, pro hlasovalo 163, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat nejprve o zařazení sněmovního tisku 444, novela zákona o spotřebních daních.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 89, proti 75. Návrh byl přijat.

 

A nyní bychom hlasovali o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 89, proti 76. Návrh byl přijat.

 

Další návrh je návrh pana poslance Jakoba, jedná se o bod číslo 23, novela zákona o státním podniku, a budeme hlasovat o jeho zařazení jako druhý bod dnešního jednacího dne.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 87, proti 62. Návrh byl přijat.

 

Další návrh pana předsedy Jakoba je zařadit bod číslo 19, sněmovní tisk 423, zákoník práce, jako třetí bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 165, proti byl 1. Návrh byl přijat.

 

Dalším bodem je rovněž návrh pana předsedy Jakoba, a sice jde o odvolání pana Köppla, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a navrhuje se, aby tento bod byl projednán v 18 hodin dnes, případně... tak nejprve v 18 hodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 88, proti bylo 78. Návrh byl přijat, čili nebudeme pokračovat v hlasování, aby to byl čtvrtý bod.

 

Dalším bodem, který navrhl pan předseda Jakob, je bod číslo 97, sněmovní tisk 263, o České televizi a Českém rozhlasu, zítra, to znamená ve středu jako první bod, nicméně máme tady protinávrh k návrhu pana předsedy Jakoba ze strany pana předsedy Okamury, který navrhuje tento bod jako třetí bod zítra.

 

Čili nejprve budeme hlasovat o protinávrhu pana předsedy Okamury, aby se tento bod projednal jako třetí bod zítra.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 77, proti hlasovalo 81. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o původním návrhu pana předsedy Jakoba, aby tento bod, bod 97, byl projednán zítra, to znamená ve středu, jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 88, proti bylo 77. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem pana předsedy Jakoba je projednat bod číslo 9, sněmovní tisk 165, zákon o pobytu cizinců na území České republiky, zítra, ve středu, jako čtvrtý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 89, proti 76. Návrh byl přijat.

 

Další budeme hlasovat o návrhu paní předsedkyně Schillerové na zařazení nového bodu s názvem Daňový balíček.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 78, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem na zařazení nového bodu je návrh pana místopředsedy Havlíčka na zařazení bodu pod názvem Dotační byznys.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový nový bod našeho jednání? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 78, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem, o kterém budeme hlasovat, je návrh na zařazení nového bodu ze strany pana předsedy Okamury a název bodu je navržen jako Projednání návrhu daňového balíčku a důchodové reformy Fialovy vlády.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby tento bod byl zařazen na pořad schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 77, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní - ale tím jsme se vypořádali, to znamená, další byl v pořadí návrh pana předsedy Okamury na odpuštění penále a odpuštění dluhů, ale to jsme si vyřešili tím hlasováním jako o protinávrhu k panu předsedovi Jakobovi, takže přejdeme k dalším návrhům.

 

Další návrh přednesl pan poslanec Stržínek, navrhl jako nový bod Vysvětlení plánovaného zvýšení daně z nemovitosti.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby tento bod byl zařazen na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 79, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní je tu návrh paní poslankyně Pastuchové, jde o sněmovní tisk číslo 70, občanský zákoník, a to, aby byl projednán jako čtvrtý bod dnes, nicméně k tomu jsme tu měli protinávrh ze strany pana poslance Berkiho, a byl tu i návrh paní profesorky Válkové, to je vlastně stejný bod. Čili nejprve bychom hlasovali jako protinávrh návrh pana poslance Berkiho, který ho tak formuloval, aby tento bod, čili bod 70, sněmovní tisk 241, byl projednáván dnes jako první bod po pevně zařazených bodech.

Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Berkiho. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, bylo přihlášeno 166 poslanců, pro hlasovalo 96, proti 48. Návrh byl přijat.

 

Tím jsou nehlasovatelné body paní poslankyně Pastuchové a paní profesorky Válkové.

 

Dalším bodem, o kterém rozhodneme, je návrh pana poslance Berkovce na nový bod s názvem Vláda likviduje svobodný tisk pomocí návrhů zvýšení DPH z 10 na 21 %.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 79, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Hanzlíkové na nový bod s názvem Zpožděné výplaty důchodů a související problémy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového návrhu na program? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme pokračovat návrhem pana poslance Vondráčka, který navrhuje nový bod s názvem Zneužívání veřejných prostředků v oblasti komunikace a vládní propaganda.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 78, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní bychom měli v pořadí hlasovat návrh paní poslankyně Válkové, ale tím jsme se vypořádali při hlasování protinávrhu pana poslance Berkiho, pokračujeme tedy dál.

 

Další návrh je návrh pana poslance Kubíčka. Jde o návrh na nový bod s názvem Problémy Malina Group - insolvence.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 79, proti 71. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Nováka, jde o bod číslo 81, sněmovní tisk 273, o platebním styku, a návrh je, abychom ho projednávali jako první bod po dnes pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 78, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh rovněž pana poslance Nováka. Jedná se o bod číslo 74, sněmovní tisk 250, zákon o právech osob se zdravotním postižením, a pan poslanec navrhuje, abychom ho zařadili jako první bod po pevně zařazených bodech dnešní jednací den.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 78, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Maška na nový bod, a sice bod s názvem Dálniční známka - silniční a ekologický poplatek.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 79, proti hlasovalo 72. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Brázdila na nový bod s názvem Zdravotnická záchranná služba České republiky.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 79, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším a posledním, jestli se nemýlím, návrhem je návrh paní poslankyně Fischerové, a to návrh na nový bod s názvem Prohlubování krize v nedostupnosti bydlení vládou Petra Fialy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu na program schůze? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 80, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Než budeme hlasovat o programu jako celku, chci se zeptat, jestli o všech návrzích bylo hlasováno?

Hlásí se pan poslanec. Pardon.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V hlasování číslo 19 mám na sjetině, že jsem hlasoval pro, hlasoval jsem nicméně proti. Zpochybňuji hlasování v tomto bodě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zpochybňujete hlasování, takže budeme hlasovat o námitce.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 163, proti 1. Námitka byla při... (Hlasy z pléna.)

 

Může jenom pan poslanec upřesnit specifikaci toho bodu, ať víme? (Z pléna se ozývá: Manželství pro všechny.) Manželství pro všechny, čili šlo o hlasování návrhu pana poslance Berkiho. Bezva, dobrá.

 

Budeme hlasovat o tomto návrhu znovu. Hlásí se pan předseda Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Já se moc omlouvám ctěné Sněmovně a kolegu Benešíkovi, ale já pokládám zpochybnění hlasování o deset hlasování později za poněkud bizarní (Potlesk z řad hnutí ANO.) a poprosím, abychom si k tomu dali tříminutovou pauzu a domluvili se, jestli to má smysl, protože to je strašidelný precedent, který vypadá, jako že nikomu v tuhle chvíli nevadí, ale pak mi ho někdo tady bude omlacovat o hlavu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Takže vyhlašuji pětiminutovou pauzu. Je 16.49, potkáme se v 16.54.

 

(Jednání přerušeno od 16.49 do 16.54 hodin.)

 

Je 16.54 hodin, přestávka uplynula. Poprosím, abyste zaujali svá místa a ztišili se. Hlásí se pan poslanec Benešík. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Dámy a pánové, já jsem byl přítomen poradě předsedů poslaneckých klubů ohledně tohoto hlasování. Uznávám v rámci čistoty jednacího řádu a jeho výkladu, že jsem se přihlásil ke zpochybnění toho hlasování poměrně pozdě, protože proběhlo několik hlasování od té doby. Trvám na tom, že jsem hlasoval proti, na sjetině mám pro. Nicméně moje hlasování v tomto ohledu nic nerozhodlo, můj hlas nic nerozhodl, takže stahuji to, co jsem říkal, že zpochybňuji hlasování. Nicméně pro stenozáznam: v bodě (v hlasování) 19 jsem hlasoval proti, na sjetině mám pro. Nebudu dále zpochybňovat hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já v tomto případě prohlašuji hlasování o námitce za zmatečné a platí to, co bylo odhlasováno.

Přesto ještě musíme odhlasovat program jako celek. Chci se zeptat, protože těch bodů a návrhů na změny bylo poměrně dost, jestli jsme hlasovali o všech návrzích na zařazení nových bodů do programu či o jejich změně, co se týče programu? Asi ano, nikdo to nezpochybňuje.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o programu jako celku.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 85, proti 18. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali s pořadem schůze a přejdeme ke schváleným bodům. Prvním je

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:58.




Přihlásit/registrovat se do ISP