Neautorizováno !
(11.20 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Článek 22 Střet zájmů
22.1. Střet zájmů zaměstnanců a externích spolupracovníků v České televizi je nepřípustný. Osoby pracující pro Českou televizi musí vyloučit, aby osobní zájem ovlivňoval vysílání nebo nevysílání určitých sdělení či pořadů. Střet zájmů nastává již tehdy, jestliže mohou vyvstat pochybnosti o nestrannosti nebo předpojatosti osoby podílející se na přípravě obsahu pořadu. Pochyby o nestrannosti nebo předpojatosti vznikají zejména, když určitá osoba je nebo byla spojena se subjektem, o němž má být informováno, rodinným, přátelským, pracovním, členským, smluvním nebo nekonfliktním poměrem, případně od takového subjektu přijímá nebo přijímala určité výhody či požitky nebo se jinak účastnila na jeho činnosti. Uvedené spojení nastane také tehdy, jestliže se může týkat bezprostředního lidského okruhu člověka podílejícího se na přípravě zprávy. Například rodinní příslušníci, životní partner, popřípadě nejbližší přátelé. - Tak zdravíme paní Witowskou, to byla v televizi ta nestranná, nezávislá, proto tak organizovala ty debaty nezávisle do parlamentních voleb.
22.7. Není přijatelné, aby se zaměstnanci vystupující v pořadech České televize prezentovali v jiných médiích způsobem, který by byl v České televizi nepřípustný. - V roce 2003 sociální sítě moc nebyly, ale z toho lze usuzovat, že Česká televize schvaluje politické soudy a útoky ze strany svých zaměstnanců na sociálních sítích.
Článek 23 Česká televize jako instituce
23.3. Česká televize nesmí zneužívat svého programu, zejména zpravodajských nebo publicistických pořadů, prosazováním vlastních institucionálních zájmů. - Tak to je určité zábavné sledovat, jak Česká televize bude informovat o dnešní debatě ve Sněmovně.
Článek 25 Základní pravidla hospodaření
25.2. Česká televize si musí počínat hospodárně, šetrně využívat zdrojů a chovat se ohleduplně k životnímu prostředí. Pracovníci České televize jsou povinni jednat ekonomicky výhodně pro Českou televizi. - Tak to lze s trochou sarkasmu přeložit tak, že vyvíjení nátlaku na zvyšování koncesionářských poplatků je pro Českou televizi a její zaměstnance opravdu ekonomicky výhodné, jen to není ekonomicky výhodné pro občany České republiky.
Takže závěrem - ale netěšte se, to je jen závěr projevu, tady budu ještě dlouho. Závěrem mi dovolte, abych v závěru shrnul hlavní body našeho dnešního jednání.
Diskuse o zvyšování a rozšiřování koncesionářských poplatků je zásadní a vyžaduje důkladnou analýzu, aby bylo zajištěno spravedlivé a efektivní řešení. Především je třeba zdůraznit, že koncesionářské poplatky jsou v podstatě plošnou daní, která nespravedlivě zatěžuje občany i firmy. V době, kdy mnoho rodin a firem zápasí s ekonomickými problémy a rostoucími náklady, je naprosto nepřijatelné, aby byly nuceny platit více za služby, které mnohdy nevyužívají nebo ani nechtějí využívat. Rozšíření povinnosti platit poplatky na všechna zařízení schopná přijímat televizní a rozhlasový signál je ještě nespravedlivější.
Dalším důležitým bodem je, že veřejnoprávní média mají již dnes dostatečně vysoké rozpočty, které by měly být schopny efektivně spravovat. Česká televize s rozpočtem 7,4 miliardy korun a Český rozhlas s rozpočtem 2,3 miliardy korun, tak to je spolu 9,7, téměř 10, by měly být schopné plnit své úkoly bez nutnosti navyšování poplatků. Než budeme uvažovat s dalším financováním, je nutné, aby média začala šetřit a aby byly provedeny důkladné audity a zavedení přísnější finanční kontroly. Je třeba zajistit, aby stávající prostředky byly využívány odpovědně a transparentně. A bylo by dobré, kdyby nám pan ministr Baxa řekl, proč pětikoalice nechce, aby NKÚ kontrolovalo Českou televizi. My jsme se o to snažili a vždycky jste tomu bránili. Takže současný stav, kdy chybí dostatečná transparentnost a kontrola financí, je neudržitelný a neakceptovatelný.
Třetím zásadním bodem je potřeba hluboké a upřímné debaty o budoucnosti a smyslu veřejnoprávních médií. V dnešní digitální éře je třeba se zamyslet nad jejich skutečnou úlohou a způsobem financování. Musíme zvážit, zda by nebylo vhodnější financovat tato média přímo ze státního rozpočtu, což by mohlo přinést větší spravedlnost a transparentnost. Mnoho evropských zemí včetně Slovenska, Francie, Švédska, Norska a Dánska již přešlo na tento model financování a je to ostatně trend v celé Evropě. Naopak koncesionářské poplatky jsou reliktem 20. století.
Dalším důležitým aspektem je, že veřejnoprávní média, respektive novináři pracující pro ně, často nevykazují objektivitu a nezávislost, kterou by měla mít. Místo toho působí jako provládní kanály, které obhajují vládní politiku a útočí na opozici. Je to důležitý moment, protože takový přístup je typický spíše pro africké diktatury a latinskoamerické junty než pro demokratické státy. V nich je naopak největší kritice ze strany médií podrobovaná vláda. Ano, to bylo, když jsme byli ve vládě, už nejsme, tak kritika stále jede na nás.
Takovéto nastavení je nepřijatelné a podkopává důvěru veřejnosti v média. Je třeba zajistit, aby veřejnoprávní média byla skutečně nezávislá a plnila svůj účel informovat a vzdělávat veřejnost objektivně a nestranně. Navíc je nutné, aby veřejnoprávní média byla schopna adaptovat se na technologické a společenské změny. V současné době, kdy se způsoby konzumace médií rychle mění a lidé stále více využívají digitální platformy, je důležité, aby veřejnoprávní média aktualizovala svůj obsah a formáty tak, aby zůstala relevantní a atraktivní pro širokou veřejnost. Je také nezbytné zajistit, aby vztah mezi veřejnoprávními a komerčními médii byl vyvážený a spravedlivý. Komerční média by neměla být diskriminována, zatímco veřejnoprávní média si udržují své významné postavení a zdroje. Musíme hledat způsoby, jak podpořit rozmanitost a kvalitu médií, aby byla zajištěna pluralita názorů a informací.
Hnutí ANO důrazně odmítá návrh na zvyšování a rozšiřování koncesionářských poplatků a zavádění nové televizní a rozhlasové daně. Tyto změny jsou nespravedlivé a nepřijatelné. V mezičase navrhujeme, aby koncesionářské poplatky zůstaly na současné úrovni a byly zavedeny přísnější kontroly nad hospodařením. To ani nenavrhujeme, ale my samozřejmě do příštích voleb půjdeme s tím, že budeme hledat jiný způsob financování veřejnoprávních médií. Nevidím důvod, proč by lidé měli platit 10,5 miliardy ze svých peněz pro média, která jednoznačně podporují pětikoalici ve vládě, a v podstatě tato ovládla celou naši zemi a všechny instituce, včetně prezidenta. Současný systém financování postrádá transparentnost a efektivitu, což vede k plýtvání veřejnými prostředky. Je nezbytné, aby veřejnoprávní média prokázala, že jsou schopna efektivně využívat stávající prostředky, než budeme uvažovat o nějakém navyšování.
Dále vyzýváme k otevření širší debaty o budoucnosti a smyslu veřejnoprávních médií. To je na začátek. A já samozřejmě se chci vrátit... Ještě tady mám rozbor předvolebních diskusních pořadů České televize. Já bych chtěl jenom říct, že lidé zapomínají. A aby si vzpomněli, že kdy vlastně Česká televize rozhodujícím způsobem ovlivňovala politické dění u nás doma. No tak samozřejmě to bylo vždycky těsně před volbami. ***
