343 | | Jan Jiří, kurfiršt Braniborský, oznamuje strýci svému Jiřímu Bedřichovi, markrabí Braniborskému, že odpověděl císaři na jeho vyzvání, že nikoliv za léna koruny České, jež svobodně drží, ani na základě dědičné smlouvy, již od dávných let neobnovené, nýbrž dobrovolně sto jezdců po tři měsíce na svůj peníz proti Turkům vydržovati chce. (V KARCÍKU. 1594. 9. září.) |
344 | | Hejtman markrabství Moravského Fridrich starší z Žerotína Janovi staršímu z Valdštejna správu posýlá, le vojsko císařské u Rábu škodu vzalo, i prosí, aby na opatření hranic Moravských část vojska českého vypravena byla. (U KATOVA. 1594, 10. září.) |
345 | | Městská rada Rakovnická Havlovi Krčilovi a Janovi Zahrádkoví, měšťanům a radním Rakovnickým do Znojma poslaným, v příčině náhradníka za jednu osobu do pole vypravenou, kteráž na cesti; těžce se roznemohla. (V RAKOVNÍCE. 1594, 10. září.) |
346 | | Městská rada Rakovnická Tobiášovi Žlutickému a Benediktu Sekyroví, měšťanům a vrchním správcům nad vojáky Rakovnickými do Uher vypravenými, aby mezi sebou svorni byli a peněz daremně neutráceli. (V RAKOVNÍCE. 1594, 10. září.) |
347 | | Arcikníže Matyáš Mdá místodržící v království Českém, aby hotovost zemskou neposýlali do Komárna, nýbrž na rychlo do Starých Hradů v Jihu pro osvobození Rábu od Turků obklíčeného. (V STARÝCH HRADECH. 1594, 11. září.) |
348 | | Arcikníže Matyáš žádá komisary k mustrování hotovosti zemské u Znojma ustanovené, aby neposýlali vojsko do Břetislavi a Komárna, nýbrž rychle, jak se bude scházeti, do Starých Hradů. (V STARÝCH HRADECH. 1594, 11. září.) |
349 | | Komora česká upomíná Čáslavské i jiná města, aby zadržalý plat komorní odvedli. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM 1594, 12. září.) |
350 | | Adam z Buchheimu, Wolf Kryštof Waller a Hanuš Lorenz Steger, komisaři k přehlídce vojska českého u Znojma arciknížetem Matiášem vyslaní, oznamují válečným radám dvorským, že nadarmo vyjednávali s nejvyšším vůdcem i s komisary válečnými, aby vojsko vedeno bylo na Vídeň a Staré Hrady v Uhřích. (V ZNOJMĚ. 1594, 12. září.) |
351 | | Jáchym z Kolovrat, president komory české, omlouvá se císaři, Je pro zastavení práv nemohl vyjednaných půjček nabýti, sám pak že není s to nad sumy dříve půjčené dalších peněz poskytnouti, a pro nemoc že nemohl v té příčině s jinými jednati; na slíbenou půjčku města Mostu že nelze spoléhati se, dokud o nárocích manželky Ladislava Popela z Lobkovic nestane se rozhodnutí. Aby však potřebám císařovým alespoň z části vyhověl, posýlá 15.000 tolarů z posudného na zaplacení úroků z dluhů komorních vyhrazeného a žádá za brzké splacení takové sumy. (V PRAZE. 1594, 13. září.) |
352 | | Válečná rada dvorská oznamuje české kanceláři dvorské, že vojsko císařské v leženi svém u Rábu od Turkův přemoženo a na útěk zahnáno bylo, i připomíná, že jest zapotřebí vyzvati nejvyšší úředníky zemské a místodržící v království Českém, jako i veškeré stavy České, Moravské, Slezské a Lužické, a mimo to sousední knížata, města a lenníky koruny České, aby rychle s vojskem na pomoc přispěli. (1594, 13. září.) |
353 | | Hejtman, páni a rytířstvo markrabství Moravského v ležení u Katova shromáždění, vrchnímu vůdci vojska českého Petru Vokovi s Rožmberka, poněvadž ležení u Rábu v moc tureckou přišlo, vysýlají Joach. Haugvice z Biskupic a Václava Zahradeckého z Zahrádek, aby na místě jich o dalších podnicích k uchránění markrabství Moravského jednali. (U KATOVA. 1594, 13. září.) |
354 | | Rudolf II. nařizuje místodržícím království Českého, aby Pražany a stav městský v příčině žádosti osob erbovních, když by veřejnost nařízena byla, mají-li do pole s koňmi jeti, náležitě opatřili. (V ŘEZNĚ. 1594, 13. září.) |
355 | | Bedřich starší z Žerotína, hejtman markrabství Moravského, Petrovi Voku z Rožmberka, nejvyššímu nad lidem z království Českého a komisařům válečným, že jest potřeba, aby hranice markrábství Moravského lidem válečným lépe opatřeny byly etc. (U KATOVA, 1594, 14. září.) |
356 | | Váleční radové dvorští ve Vídni předkládají císaři Rudolfovi II. potřebu přísného nařízení nejvyšším úředníkům zemským a místodrMcím v království Českém, aby vojsko české u Znojma zmustrované bez odkladu do Vídně a Starých Hradů vypravili na ochranu zemí Rakouských proti vpádu nepřítele, pro osvobození Rábu a na obranu hranic. (VE VÍDNI. 1594, 14. září.) |
357 | | Rudolf II. ukazuje místodržícím v království Českém na trudné postavení vojska císařského u Starých Hradů shromážděného po porážce u Rábu, i napomíná je dutklivě, aby komisařům k přehlížení českého lidu válečného u Znojma ustanoveným, jakož i nejvyšším polním, poručili, aby co nejspěšněji vojsko na pomoc arciknížeti Matyášovi do Starých Hradů vedli; na ochranu markrábství Moravského že stačí část pěšího a jízdného vojska jakož i pomocné sbory, které táhnou se Slezska a z obou Lužic. (V ŘEZNĚ. 1594. 14. září.) |
358 | | Arcibiskup Pražský Joachymovi z Kolovrat, aby císařskému rychtáři v Mostě oznámil, le luteránští kněží z far v Holčicích a Čauši vybyti býti mají, kteréž fary duchovními katolickými budou osazeny. 1594, (14. září.) |
359 | | Přehlídka u Znojma druhého pluku lidu pěšího z království Českého proti Turku vypraveného pod vedením Hendrycha z Kolovrat. (1594, 10) |
360 | | Seznam lidu jízdného ze všech krajů království Českého a měst Pražských, jenž přehlížen byl 15. září 1594 u Znojma při tažení svém do Uher proti Turku. (1594; 15. září.) |
361 | | Nařízení nejvyšších úředníků, soudců zemských a místodržících král. Českého, aby obyvatelé, kteříž dosavad k přehlídce vojenské na Moravu se nevypravili, bez prodlení tak učinili. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 15. září.) |
362 | | Nejvyšší úřednici, soudcové zemští a místodržící království Českého komisařům k přehlídce vojska Českého u Znojma nařízeným, že s žalostí o nešťastné příhodě arciknížete u Rábu uslyšeli, protož aby s hejtmanem markrabství Moravského se uradili a počet lidu do lešení k arciknížeti Matiášovi vypraven byl. Oznamují dále, jaká opatření v jiných nutných potřebách učiněna. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 16. září.) |
363 | | Hejtman markrabství Moravského Bedřich z Žerotína Petrovi Vokovi z Rožmberka, nejvyššímu nad českým lidem válečným, že arcikníže, od Starých Hradů do Rakous a Mostu couvnul, protož aby již ze Znojma přes Moravu do Uher vtrhnul, praporec jízdy a tisíc pěších k němu (Žerotínovi) vypravil; v Uhřích že válečný lid i pevnosti špatně jsou opatřeny. (U KATOVA. 1594, 18. září.) |
364 | | Bedřich kurfiršt Falcký radovi svému v Amberku, Mikuláši Jindřichovi z Eberbachu, instrukcí dává, co by měl přednésti nejvyššímu hofmistru a císařské tajné radě Volfu Rumpfovi v příčině žádosti císařovy, aby z Falce vypraveno bylo vojsko na ochranu království Českého proti Turkům. (VE FRANKENTÁLE, 18. září 1594.) |
365 | | Zpráva vyslaných Chebských (Erazima Eichlera a dra Fuchsia) o tom, co v době od 15. do 19. září 1594 na císařském dvoře v Řezně jednali, aby město Cheb i kraj Chebský nebyly povinny vypraviti lid zbrojný k hotovosti zemské z království Českého do Uher chystané. (1594, 15.) |
366 | | Vilím Bedřich z Milkova, podplukovník v jízdním pluku někdy hraběte Šebestiána Šlika, žádá polního maršálka markrabího Karla z Burgova, aby přimluvil se přípisem k stavům království Českého, aby jezdci ve 14 dnech propuštěni byli a na novo se najímalo. (19. záři, 1594.) |
367 | | Císař Rudolf II. poroučí komisařům k přehlídce vojska českého u Znojma nařízeným, aby lid válečný bez odkladu vypravili do Uher na pomoc arciknížeti Matyášovi. (V ŘEZNĚ. 1594, 19. září.) |
368 | | Arcikníže Matyáš žádá jménem císařovým nejvyšší úředníky zemské a místodržící v království Českém, aby peníze na zaplacení jízdy někdy hraběte Šebestiána Šlika zaslali, s jezdci o setrvání ve službě vyjednávati dali a o doplnění pluku pečovali. (V MOSTĚ NAD LÍTAVOU. 1594, 20. září.) |
369 | | Arcikníže Matyáš doporučuje nejvyšším úředníkům zemským a mísfodržícím v království Českém Viléma Bedřicha z Milkova, podplukovníka v jízdném pluku někdy hraběte Šebestiána Šlika, aby ho jmenovali nejvyšším. (V MOSTĚ NAD LÍTAVOU. 1594, 20. září.) |
370 | | Nejvyšší úředníci soudcové zemští a místodržící v království Českém nařisují na místě císařském, aby všem z Čech do Znojma k přehlídce vojenské vypraveným poddaným záplata od vrchnosti na čtyři měsíce dána byla. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 23. září.) |
371 | | Přehlídka u Znojma třetího pluku lidu pěšího z království Českého pod vedením Bohuchvala Ruta proti Turku vypraveného. (1594. 16., 17., 19., 21., 24. září.) |
372 | | Komora česká úřadu hornímu na Horách Kutnách, aby havéře a hašplíře při odvádění sbírky na výpravu jízdy zbrojné proti Turku nerozpakovali, ale spíše k tomu přidrželi. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 24. září.) |
373 | | Komisaři k přehlídce vojska českého u Znojma zřízení, žádají důstojníky a rytíře pluku Šlikova aby ještě do konce října v službě polní setrvali, že pak po svém návratu přimluví se při místodržících království Českého, aby byli vyplaceni a propuštěni. (V ZNOJMĚ. 1594, 24. září.) |
374 | | Hertvik Zejdlic, komisař k přehlídce vojska českého u Znojma nařízený, správu dává císaři, že vedle ujednání mezi arciknížetem Matyášem a nejvyšším vůdcem Petrem z Rožmberka vojsko české v nejbližších dnech v dosavadním počtu svém 31. praporců o 500 mužích lidu pěšího a 2000 jezdců do Uher potáhne. (V ZNOJMĚ, 1594, 24. září.) |
375 | | Vyslaní pluku Šlikova, Vilém Bedřich z Milkova, nejvyšší lejtnant, a Krištof Ducker, lejtnant, prosí místodržících v království Českém, aby ohlednouce se na bídu a nouzi jezdců zadrzalý žold jim zaplatili a škodu, kterou utrpěli, nahradili, sice že odhodláni jsou s pole odtáhnouti. (V ZNOJMĚ. 1594, 25. září.) |
376 | | Jindřich Myška se Žlunic, praporečňík v pluku Šlikově, oznamuje místodržícím v království Českém, že jezdci po ztrátách a škodách, jež je stihly, k další službě polní jsou nezpůsobilí a tudíž za propuštění žádají; nabízí však další služby své za řádně ustanovený a bezpečný plat. (V ZNOJMĚ. 1594, -25. září.) |
377 | | Artikulové, dle nichž se lid válečný v tažení v Uhřích říditi má. (1594, 26. září.) |
378 | | Jan s Valdštejna, Hertvik Zejdlic a Kryštof Vratislav, komisaři k přehlídce válečného lidu českého u Znojma nařízení, omlouvají se císaři, se přehlídka se pozdržela, i oznamují, že vojsko téhož dne počtem 15.500 pěších a 2000 jízdných odtáhlo k Vídni a do Uher na pomoc arciknížeti Matyášovi a k osvobození Rábu. (V ZNOJMĚ. 1594, 26. září.) |
379 | | Petr Vok s Rožmberka, nejvyšší jenerál nad českým lidem válečným, žádá komisaře k přehlídce vojska u Znojma nařízené, aby mu odeslali rejstra přehlídnutého vojska. (1594, 28. září.) |
380 | | Jan nejstarší z Valdštejna, Hertvik Zejdlic a Krištof Vratislav, nařízení komisaři k přehlídnutí vojska u města Znojma, posýlají Petrovi z Rožmberka, nejvyššímu nad českým lidem válečným, seznam osob, které se do pole vypravily anebo na místě svém poslaly; dvěma praporcům pěších se poručili, aby za ním táhli etc. (V ZNOJMĚ. 1594, 28. září.) |
381 | | Jan nejstarší z Valdštejna, Hertvik Zejdlic a Krištof Vratislav dávají instrukcí primasovi Melicharu Herovi a Michalovi Bořitovi, měšťanům Znojemským, kterak by při přehlídce vojenského lidu, kterýž z království Českého k městu Znojmu ještě přitáhne, chovati se měli. (V ZNOJMĚ. 1594, 29. září.) |
382 | | Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém šepmistrům a konšelům města Hory Kutné, aby na lid válečný proti Turku táhnoucí sbírku sněmem svolenou do Prahy 19. října zaslali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 30. září.) |
383 | | Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém žádají Kutnohorské za půjčku 2000 kop gr. m. na záplatu proti Turku vypraveného vojska. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 5. října.) |
384 | | Jan nejstarší z Valdštejna, Hertvik Zejdlic, Jan Malovec, Kryštof Vratislav podávají císaři zprávu, jak vykonána byla přehlídka vojska pěšího i jízdného u Znojma s Čech proti Turku vypraveného. (V PRAZE. 1594, 6. října.) |
385 | | Bořek Hamsa z Zabědovic, hejtman nad pěti sty lidu pěšího, propouští z vojny domů Jana Procházku a Jana Bolemata, poddané z města Solnice. (V BŘETISLAVI. 1594, 8. října.) |
386 | | Zpráva vyslaných Chebských o jednání jich v Praze od 24.září do 10. října 1594 v příčině osvobození kraje Chebského od účastenství ve válečném tažení z království Českého proti Turku. (1594, 24. září) |
387 | | Petr Vok z Rožmberka ospravedlňuje se při císaři Rudolfovi II., se vojsko jím vedené do lehni arciknížete Matyáše v Břetislavi později dorazilo, že ani on ani podřízení jemu velitelé vinni nejsou, nýbrž osoby ze stavův českých ve vojště, které nechtěly táhnouti přes Dunaj k osvobození Rábu, aby Morava a Slezsko bez ochrany nezůstalo a poněvadž pro nedostatek peněz a velkou zimu ležení opustiti nechtěly. Pán z Rožmberka předkládá císaři, že vojsko české, čítající jen 1500 koní a 15000 lidu pěšího nestačí na dobytí pevnosti Rábu, zejména když pomocné sbory z Moravy, Rakous a z Uher nedošly. (V LEŽENÍ VÁLEČNÉM U BŘETISLAVI. 1594, 11. října.) |
388 | | Adam z Hradce oznamuje Petrovi z Rožmberka, že peníze pro vojsko do ležení poslány budou, i žádá, aby propouštění vojáků z ležení za úplatky zastaveno bylo. (V PRAZE. 1594, 11. října.) |
389 | | Hartvik Zejdlic oznamuje Petrovi Voltoví z Rožmberka, že místokancléř peníze do ležení veze, které (Rožmberk) k zaplacení měsíční služby některým důstojníkům byl zapůjčil. (V PRAZE. 1594, 12. října.) |
390 | | Císař Rudolf II. dává Joachymovi Novohradskému z Kolovrat na půjčených 24 tisíc kop gr. 6. v zástavu na dobu tří let panství Mělnické, kteréž se svolením stavů českých 1. 1579 postoupeno bylo do dvacíti let ve 211/2 tisíci kop Jiřímu z Lobkovic. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 16. října.) |
391 | | Purkmistr a rada města Rokycan přiznávají se, že v kostele jich farním a v kostele ve vsi Čížkově sešlo se sbírky na pomoc proti Turku do pokladniček od lidu při službách Božích vkládané za čas od sv. Jiří do sv. Havla 1594 13 kop 53 gr. 2 d. mís. 1594 (v pondělí po sv. Havle) (17. října.) |
392 | | Purkmistr a rada města Rakovníka vykazují výnos sbírky sněmovním snesením s r. 1593 na obranu proti Turkům nařízené: s masa, vína, páleného vína, s peněz na úrocích od času sv. Jiří do sv. Havla 1594 sumou 190 kop 12 gr. 2 peněz míš. (V RAKOVNÍCE. 1594 (v outerý po sv. Havle) 18. října.) |
393 | | Adam z Hradce Petrovi Vokovi s Rožmberka, jemu že vina se nedává, že Čechové ve Vídni přes most k arciknížeti Matiášovi táhnouti nechtěli; připomíná, v jakém povážlivém stavu bylo by markrabství Moravské i království České, kdyby Komárno od Turku dobyto býti mělo, oznamuje, jaké stížné vedou se žaloby do hraběte Hardega, že pevnost Ráb vydal Turkům. (V PRAZE. 1594, 18. října.) |
394 | | Nejvyšší profos vojska českého stěžuje si Petru Vokovi z Rožmberka do lejtnanta nejvyššího profosa ve vojště arciknížete Matyáše, le se mu v úřad jeho vkládá. (1594, 22. října.) |
395 | | Zpráva vyslaných Chebských o jednání jejich v Praze v době od 30. října do 3. listopadu 1594 v příčině doplacení zbývající berně. (1594, od 30. října do 3, listopadu.) |
396 | | Šepmistři a rada na Horách Kutnách přiznávají se, že všecky lidi poddané k obci a k záduší náležité v kraji Čáslavském sčisti dali, kterýchž usedlých nachází se 86; z nichž berni domovní 14 kop 20 gr. č. odsýlají. (NA HORÁCH KUTNÝCH. 1594 (v outerý po sv. Linhartu) 8. listopadu.) |
397 | | Julius Wolf s Wolfsberku oznamuje arcibiskupu Pražskému Zbyňkovi Berkovi z Dubé, že jezdce, kteří pod jeho velením s panství arcibiskupských do Uher vypraveni a tam od arciknížete Matyáše propuštěni byli, zpět až do Brandýsa přivedl, a že v nejbližších dnech složí účty z peněz, které mu na vychování lidu toho vojenského odevzdány byly. (V BRANDÝSE. 1594, 11. listopadu.) |
398 | | Rytířstvo kraje Chebského a rada města Chebu prosí císaře, aby je měl omluveny, kdyby do tří neděl nemohli položiti zbytek berně 5500 zlatých, jichž zaplacení od nich proti ujednaným lhůtám před časem se požaduje, poněvadž musí sobě peníze takové teprve opatřiti. Zároveň žádají za zrušení cla v Chebu a za vyhovění ostatním stížnostem kraje Chebského. (V CHEBU. 1594, 14. listopadu.) |
399 | | Poznamenání válečného lidu pěšího, který se statků, královských v Čechách do Uher vypraven byl. (1594, 15. listopadu.) |
400 | | Rudolf II. nařizuje Hertvikovi Zejdlicovi s Šenfeldu, podkomořímu měst králové České, aby plat komorní z věnných měst odvozován byl rentmistru království Českého. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 18. listopadu.) |
401 | | Julius Wolf z Wolfsberku omlouvá se arcibiskupu Pražskému, Zbyňkovi Berkovi z Dubé, že pro nemoc nemůže sám předložiti účty z peněz na vychování lidu válečného, který z panství arcibiskupských (Oseckého a Světeckého) pod jeho velením do Uher vypraven byl, i že je tedy i s přebytkem 70 dukátů po svém služebníku posýlá. (V SOPCE. 1594, 7. prosince.) |
402 | | Účet Julia Wolfa z Wolfsberku o vynaložení peněz jemu daných na vychování lidu vojenského, který z panství arcibiskupských Oseckého a Světeckého pod velením jeho do Uher vypraven byl. (1594, 7. prosince.) |
403 | | Rudolf II. nařizuje presidentovi české komory, aby 15.000 tolaru, které na účet půjčky, od města Mostu slíbené, se byl vzdlužil, mimo to z prodeje obilí a z pohledávek panství Chomutovského a statku k němu náležících co nejvíce peněz po úředníku dvorské komory bez odkladu zaslal. (V ŘEZNĚ. 10. prosince 1594.) |
404 | | Komora česká Kutnohorským, aby spolusoused jich, sanytrník Jan Šolc 30 centnéřů sanytru, který pohotové má, na hrad Pražský odeslal. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594 (v sobotu po památce Početí panny Marie), 10. prosince.) |
405 | | Purkmistr a konšelé města Rakovníka podávají do komory české správu, že od r. 1576 až na konec léta 1594 na místě domovní herně odvedli Pražanům Staroměstským 4155 kop 48 gr. 4 d. č. (V RAKOVNÍCE, 1594 (v sobotu po památce Početí panny Marie), 10. prosince.) |
406 | | Arcibiskup Pražský žádá císaře Rudolfa Il, aby mu vyhradil právo podací nad farami katolickými na panství Líčkovském a jiných statcích, které by snad ještě prodány býti měly. (V PRAZE. 1594, 14. prosince.) |
407 | | Místodržící království Českého Václavovi Počepickému, jaké opatření učiněno býti má při odvezení Jiřího z Lobkovic z Líčkova do Kladska. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 28. prosince.) |
408 | | Apologie s latinského na německý jazyk převedená a Evou Eusebii Lobkovicovnou císaři Rudolfovi podaná, kterouž očistiti chtěla otce svého Jiřího Popela z Lobkovic z provinění mu přičítaných a osvoboditi z žaláře, do něhož na doživotí byl odsouzen. MS. z polovice osmnáctého století v knihovně knížete Jiřího z Lobkovic v Praze. |