České sněmy

Svazek VII., 1592-1594, roky 1593_94

1 2 3 4

143 Výběrčí sbírky sněmem svolené v Menším městě Pražském žádají komoru českou sa poučení, kterak se zachovati mají k některým dvorským kupcům a klášterům, jakož i k dvořanům, kteří se zpěčují odváděti z cizích vín poplatek. (3593, 26. listopadu praes.)
144 Poznamenání stížností farářem Kadaňským Kristoforem Mittigiem arcibiskupovi Pražskému Zbyňku Berkovi předložených o násilnostech luteránu v Kadani a o nepořádném počínání jeho kaplana.
145 Rytířstvo a šlechta hraje Chebského, purkmistr a rada města Chebu omlouvají se císaři, že vedle nařízení plnomocníky své, aby ve příčině odvádění sněmem svolené mimořádné pomoci proti Turku vyjednávali, do Prahy pro krátkost času vyslati nemohou; žádají prosebně, aby na základě jich svobod s nimi, jako prvé, i nyní zvláštní komisí vyjednáváno bylo, nejdříve však aby vyzdviženo bylo hraničné clo.
146 Komora česká nařizuje Kutnohorským, aby uvedli sanytrníkům a prachařům na pamět mandát císařský se dne 10. října 1592, jimi se prodej potřeb válečných do ciziny zapovídá. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1595, 6. prosince.)
147 Rudolf II. obesílá Ladislava staršího z Lobkovic, jene ke dni 5. října 1593 před soud zemský obeslán za odklad žádal a na odložený mu den 15. října opět před soudem nestál a z království Českého uprchl, znovu na den 26. ledna 1594 k soudu zemskému ve příčině podání spisu stížného na sněmu. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 7. prosince.)
148 Rudolf II. pokládá Šebestianovi Vřesovcovi s Vřesovic, aby ve příčině vyměření mu trestu sa provinění, kteréhož dopustil se předložením spisu na sněmu zemském proti osobě královské, dne 26. ledna1594 na hradě Pražském se postavil. (1593, 7. prosince.)
149 Císař Rudolf II. naučení dává výběrčím v Menším městě Pražském o některých artikulích ve příčině vybírání zbírky zemské sněmem svolené. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM 1593, 9. prosince.)
150 Rudolf II. oznamuje úředníkům menším desk zemských král. Českého, které osoby za sekvestory statku Ladislava z Lobkovic, jenž ze země ujel, nařídil, i poroučí, aby jim komorníci na popisy statkův těch vydáni byli. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1593, 18. prosince.)
151 Císař Rudolf oznamuje paní Mandaleně Lobkovské, že statky manžela jejího do sekvestru dány jsou, i poroučí, jaké nařízení by ve příčině té při úřednících a poddaných lidech těchže statků učiniti měla. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM í 593, 18. prosince.)
152 Majdalena z Lobkovic prosí císaře Rudolfa II., aby manželi jejímu odpustil a statky jí náležející nezabíral. (V PRAZE. 1593, 21. prosince.)
153 Rudolf II. vůči hrozícímu nebezpečí od Turku žádá město Cheb, aby bes odkladu dodali 400 centů prachu střelného. (V PRAZE, 22. prosince 1593.)
154 Císař Rudolf poroučí Petru Vokovi z Rožmberka, aby zadržalou daň sa zemřelého bratra svého Vilíma z Rožmberka, jakož i co on sám povinen jest, zaplatil. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM 1593, 22. prosince.)
155 K. Diez, jehož byl k Jiřímu z Lobkovic vyslal arcikníže Ferdinand, zprávu dává, co mu Lobkovic při rozchodu pověděl, že totiž hodlá, kdyby ho císař zavrhnul, dáti se arciknížeti v službu a ochranu. (Bez datum.)
156 Řád válečný proti Turku sepsaný Sigmundem Chotkem s Chockova. (1593.)
157 Císař Rudolf nařizuje Adamovi z Hradce, aby pře, jež Bedřich Malovec z Malovic a nezletilý bratr jeho Věněk z Malovic na soudu nejvyššího purkrabství Pražského má, poněvadž do Uher proti Turku potáhne, až do jeho zase navrácení odloženy byly. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 3. ledna.)
158 Císař Rudolf II. poroučí českým berníkum na rok 1593 voleným, aby Eliášovi Šmitgrabneru z Lusteneku, správci ouřadu rentmistrského v Čechách, 20.357 zl. r. 50 Jer. jako půjčku pro vojsko proti Turkům bojující z berné domovní za r. 1593 odeslali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 7. ledna.)
159 Pamětní spis předložený císaři, v Kterém se vypisuje nespravedlivé jednání Jiřího Popela s Lobkovic, nejvyššího hofmistra hrálovstvi Českého, při koupi panství Boleslavského. (Bez data [leden 1594].)
160 Přísaha obecních starších židovských, le daň s hlavy na zaplacení vzdlužených 100.000 si. sněmem r. 1593 svolenou řádně vybírati a odváděti budou. (1594, 10. ledna.)
161 Mandát císaře Rudolfa II. v příčině modlení a zvonění Mekání proti Turku. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 14. ledna.)
162 Různá provinění, jež císař Rudolf II na ceduli napsaná Jiřímu Popeloví z Lobkovic na paměť dal uvésti, když týž, nebyv k slyšení připuštěn, spis obsahu smělého služebníkem dvorským mu byl podál. (Bez data (leden 1594).)
163 Kněz Pavel Paminondas Horský, opat kláštera Slovanského na Novém městě Pražském, utěšuje si arcibiskupu Pražskému Zbyňku Berkovi na různé nepříležitosti, jichž zakoušeti musí, zvláště však žaluje, že Podskalští od kláštera Slovanského, ku kterémuž od starodávna přináležejí, se odtrhnouti chtí, poněvadž jim nechce bez zpovědi svátosti oltářní podávati a Husa světiti. (1594, 18. ledna.)
164 Konrád Diez podává arciknížeti Ferdinandovi zprávu o své rozmluvě s Jiřím Popelem z Lobkovic, nejvyšším hofmistrem království Českého, k němuž za příčinou vyupomínání dluhu 31.720 zlatých za panství Křivoklátské vyslán byl, o výmluvách jakož i o projeveném přání jeho, že by rád arciknížeti v službu se dal, bude-li od císaře zavržen. (1594, 19. ledna.)
165 Konrád Dies oznamuje arciknížeti Ferdinandovi, jaké projevení mu učinil Jiří Popel z Lobkovic, že by chtěl arciknížeti v ochranu a službu se dáti, kdyby císař ho zavrhl. ([1594, po 19. lednu])
166 Vyslaní arciknížete Ferdinanda žádají jménem jeho císaře sa správu, pokud Jiří Popel s Lobkovic, jenž arciknížeti služby své nabízí, vinen jest, aby věděl, jak se šachovati k němu, a oznamují, že arcikníže radí císaři, aby se zmocnil osoby Jiřího z Lobkovic. ((1594, leden).)
167 Šebestian a Vilém z Vřesovic podávají správu o opravování a přepisování stížného spisu ve sněmu podaného. (Bez data. [1594.])
168 Vynesení rozsudku nad Ladislavem starším z Lobkovic a Šebestianem Vřesovcem g Vřesovic za příčinou stavům ve sněmu podaného spisu na urážku důstojnosti královské. (1594, 29. ledna.)
169 Arcikníže Ferdinand nařízení dává svým vyslaným v Praze, zemskému fojtu Lidlovi a Zachariaši Geizkoflerovi, aby zvěděli pravdu, zdali Jiří Popel z Lobkovic z Čech uprchl, a aby dluh, který týž arciknížeti povinen jest, zaplacen byl. (V INSPRUKU, 1. února 1595.)
170 Vyslaní arciknížete Ferdinanda v Praze oznamují témuž, Že císař slíbil dáti zprávu o záležitosti Ladislava a Jiřího z Lobkovic; že vynesen ortel nad Ladislavem Popelem z Lobkovic a že Jiří Popel vyzván byl, aby složil úřad nejvyššího hofmistra království Českého. (V PRAZE. 1594, 1. února.)
171 Instrukce, kterous šlechta kraje Chebského a město Cheb dávají poslům svým vedle nařízení královského do Prahy vyslaným k vyjednávání o berni kraje Chebského vedle usnesení sněmovního. Vyslaným se ukládá, aby nepřistoupili na požadavek rovné berně s ostatními stavy království Českého, nýbrž aby nejvýše jen 9000 si. daně povolili, při tom však naléhali, aby clo v Chebu zrušeno bylo. (1594, 4. února.)
172 Císař Rudolf poroučí úředníkům menším při dskách zemských, aby vydali komorníka, jenž by s Jindřichem Frollhoferem z Purkerstorfu, hejtmanem Křivoklátským uvázal se v statek Zbirov k rukoum císařovým po odsouzeném Ladislavovi z Lobkovic. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 12. února.)
173 Císař Rudolf rozkazuje Janu Hendrychovi Prollhoferovi, hejtmanu Křivoklátskému, aby s komorníkem od desk zemských uvázal se v propadlé statky odsouzeného Ladislava z Lobkovic k rukoum císařským a sice v Zbirov, Králův Dvůr a Klášter sv. panny Dobrotivé na Ostrově. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 12. února.)
174 Císař Rudolf nařizuje Linhartovi Štampachovi, aby v propadlý statek Felixburg odsouzeného Ladislava staršího z Lobkovic se uvázal a jej pilně spravoval. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM 1594, 12. února.)
175 Císař Rudolf nařizuje Janu Winklmanovi z Hozntálu, rychtáři Mosteckému, aby statek a zámek Mostecký někdy Ladislavovi staršímu z Lobkovic náležející od sekvestratorův k ruce císařské přijal a dobře jej spravoval. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 1594, 12. února.)
176 Členové rodiny Popelův e Lobkovic touží císaři na velké bezpráví, které se jim děje na potup a hanbu rozšiřováním utrhačných správ, že by císaře zraditi, o život připraviti a sami z rodu svého krále Čechům dáti chtěli. Všichni vysoce zaříkají se Bohem a svým spasením, ukazujíce na věrné služby předkův, že nikdo ničím na ně neprokáže, že by něčeho byli se dopustili na úraz majestátu císařského a královského; i prosí císaře, aby jim v nevině jejich byl záštitou a aby utrhači byli jmenováni a k zodpovědnosti pohnáni. (V PRAZE, 1594, 15. února.)
177 Výpovědi Jana Pikharta ze Zeleného Oudolu na Novém městě Pražském uvězněného, o dluzích Ladislava z Lobkovic, o obchodech jeho s některými židy, o spisu, který podán byl ve sněmu, a konečně o útěku jeho. (1594, 19. února.)
178 Rudolf II. pohání Jiřího z Lobkovic před soud zemský ke dni 21. března 1594 jakožto spoluvinníka v příčině podání stížného spisu Šebestiána s Vřesovic do sněmu léta 1593. (1594, 19. února.)
179 Komora dvorská předkládá císaři své dobré zdání o prostředcích, jež arcikníže Matyáš po úřadě s předními vůdci lidu válečného na Uherských hranicích v Prešpurce vykonané v příčině oblehnutí pevnosti Ostřihomské a důrazného válčení s Turkem za potřebné byl označil, i radí, aby peněz a stříbrného nádobí Jiřího Popela z Lobkovic a některých konfiskovaných statků Ladislava z Lobkovic k zaplacení žoldu nespokojenému lidu válečnému v Uhřích užito a tak vojsko pro další válčení proti Turku zachováno bylo. (1594, 21. února.)
180 Císař Rudolf rozkazuje Davidovi Fiorinovi z Lambštejna, aby ve dvě zahrady Ladislava z Lobkovic u kláštera Břevnovského se nacházející k ruce císařské se uvázal a k opatrování je poručil. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 26. února.)
181 Mandalena z Lobkovic prosí císaře Rudolfa, aby odsouzeného Ladislava z Lobkovic statky, kteréž ona sama za vlastní peníze byla koupila, jí a dítkám jejím ponechány byly, i aby manželi jejímu milost udělena byla. (Bez data [1594.])
182 Vyslání arciknížete Ferdinanda, Kryštof Jakub Lidel a Zachariáš Oeiskofler, oznamují, že Jiří z Lobkovic, který nedávno do Libochovic se odebral, od císaře k soudu pohnán byl a že oni sami od prokurátora císařského vyslýcháni byli o tom, jak Lobkovic se vytáčí v příčině zaplacení dluhu arciknížeti povinného. Vyslaní žádají, aby jim sa příčinou soudního zakročení dodány byly podrobné správy, jak dluh ten povstal a na čem záleží. (V PRAZE, 1. března 1594.)
183 Josef Ganz zprávu dává arciknížeti Ferdinandovi, že císař pohnal Jiřího Popela z Lobkovic před soud, a se s ním bude zle, neprospěje-li přímluva papežova. Dále oznamuje, že panují obavy, že snad jmenovaný pán za příkladem bratra svého také ze země ujde. (V PRAZE, 1. března 1594.)
184 Jindřich z Písnice, královský prokurátor, obsýlá pány Adama z Hradce a Humprechta Černína z Chudenic, aby vydali svědectví o jednání Jiřího z Lobkovic na sněme léta 1593. (1594, 4. března.)
185 Císař Rudolf Jáchymovi z Kolovrat, Janovi z Valdštejna, Adamovi z Hradce, Humprechtovi Černínovi a Václavovi z Říčan, aby vydali svědectví ve při proti Jiřímu z Lobkovic. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 4. března.)
186 Jindřich z Písnice, prokurátor císařský, pohání celou řadu pánův, rytířů českých, i některé paní. primátora, rychtáře města Mostu, primátory a několik měšťanů z měst Pražských, aby vydali svědectví proti Jiřímu z Lobkovic, kterýž také pohnán, oby předložil spis do sněmu r. 1593, 20. března podaný, v kteréž příčině i Jakub Menšík z Menštejna obeslán. (1594, 4. března.)
187 Nařízení císařské vyšlé z kanceláře české soudu komornímu, aby Jiřímu z Lobkovic i prokurátoru císařskému půhony, důhony vydávány a svědkové zapisováni byli. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 4. března. Opis souč. v rukop. arch. místodrž. král. Česk. Majestalien 1576)
188 Královský list Urbanovi Třebochovskému, měštěnínu Starého města Pražského a Adamovi Štítnému ze Štítného, aby ke dni 14. března dostavili se k soudu komornímu v příčině svědectví proti Jiřímu z Lobkovic. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 1594, 7. března.)
189 Jindřich z Písnice, královský prokurátor, obsýlá Kryštofa Pokmejstra, úředníka na Felixburce, k svědomí, jakou výpověď Ladislav z Lobkovic na útěku svém o spisu v sněmu podaném učinil. (1594, 7. března.)
190 Vyslaní arciknížete Ferdinanda prosí císaře, aby poručil Jiřímu Popeloví z Lobkovic ihned zapraviti nedoplatek trhni ceny za panství Křivoklátské. (Bez data.)
191 Josef Ganz oznamuje arciknížeti Ferdinandovi mimo jiné, že Jiří Popel z Lobkovic císařem k soudit pohnán byl a také již mnozí jiní, mezi nimi kancléř někdy Viléma z Rožmberka, Menšík, předvoláni byli, jsouce v podezření, že se zúčastnili při sdělávání stížného spisu v sněmu podaného. (V PRAZE, 8. března 1594.)
192 Adam Chaenicius, farář Tachovský stěžuje si arcibiskupovi Pražskému na nepřátelské chování kvardiana kláštera Františkánského tamtéž, a na ujmu, kterous týž návštěvě kostela farního způsobuje, touši na luteránské smýšlení rady městské i mistra školního, žádá za plnou moc k přijímání obrácených do církve katolické a sa dovolení, aby si směl držeti ku pomoci kaplana. (V TACHOVĚ, 9. března 1594.)
193 Arcibiskup Pražský žádá komoru českou sa nařízení městům Jílovému, Kašperským Horám, Krupce a Trutnovu, aby přijaté tam predíkanty vypudili. (1594, 10. března.)
194 Instrukcí rytířstva kraje Chebského i města Chebu daná vyslaným, k nařízení císařskému do Prahy vypraveným, aby v příčině podílu kraje Chebského na pomoci válečné, sněmem království Českého na tři léta svolené, vyjednávali. Vyslaným nařizuje se, aby vylíčíce zevrubně výmínečný poměr kraje Chebského ku království Českému proti společnému ukládání berní s ostatními stavy se ohradili a nejvýše 9000 zi. svolili, které by Chebsko jako úhrnnou berni zaplatilo; při tom však mají naléhati, aby nově zřízené clo v Chebu se zrušilo a kvitance z 22.000 zi. již před delší dobou zaplacených konečně vydána byla. (1594, 10 (1.) března.)
195 Kněz Bartoloměj Flaxius, arcidiakon Plzeňský, vyzývá Zbyňka Berku z Dube, arcibiskupa Pražského, aby kolatury na statcích, jichž Ladislav z Lobkovic zbaven byl, na císaři si vyžádal, kněžstvo luteránské, Lobkovicem dosazené, vypudil a katolické opět uvedl. (V PLZNI. 1594, 12. března.)
196 Purkmistr a rada města Rakovníka podávají zprávu nejvyšším úředníkům a soudcům zemským, jakým způsobem vybírá se u nich a mnoho-li dosud vynesla zbírka z masa, z páleného, z vína a z ryb, (V RAKOVNÍCE. 1594, 14. března.)
197 Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, nabízí děkanovi v Linci děkanství Karlštejnské neb místo kanovníka při chrámu sv. Víta v Praze. (1594. 15. března.)
198 Komora dvorská podává své dobré zdání tajným radám císařským o pramenech, z nichž by daly vyzískati se potřebné penise na nezbytné výlohy válečné, nežli by došla pomoc z říše; i ukazuje k tomu, že v království Uherském, Českém, na Moravě, ve Slezsku i v zemích Rakouských naprosto nelze spoléhati na důchody komorní v zástavu dané i jinam vynaložené, a jen v Čechách že jest ještě několik statků lenních a zástavních, jichž dání v zástavu neb dědictví vyneslo by větší sumu peněz. Komora dvorská radí tudíž, aby vyjednávalo se s králem Dánským a velkoknížetem Moskevským o půjčku, která dle došlých zpráv zajisté se zdaří, a aby také v říši jednáno bylo o zálohy peněžité, s rukojemstvím některých stavů a měst říšských. (1594, 16. března.)
199 Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, napomíná radu města Kadaně, ahy katolickému faráři v Cachovicích, Vavřinci Eckartovi, dopomohla při pánu z Steinbachu a jiných k zadržalým desátkům a před pronásledováním ho chránila; nébof, kdyby Kadanští svého práva patronatního lépe nedbali, byl by (arcibiskup) nucen žádati, aby právo to někomu jinému svěřeno bylo. (1594, 18. března.)
200 Dekret císařský, kterýmž prohlašuje se, že císař Rudolf na prosby Jiřího z Lobkovic upustí od právního proti němu přelíčení, když v ustanovený den 21. března před soudem komorním veřejně vinu svou vyzná a poddá se na milost i nemilost. (1594, 19. března.)
201 Císař Rudolf nařizuje úředníkům a soudcům zemským, aby v nepřítomnosti jeho k soudu zasedli a při Jiřího s Lobkovic s prokurátorem císařským vyslyšeli a dostatečnou o tom správu mu učinili. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 26. března,)
202 Prosebný list Jiřího z Lobkovic, kterýms žádá císaře, aby od procesu právního proti němu upustil, prominul mu jeho provinění a poněvadž na milost i nemilost se podává, aby milostivě k němu se sachoval. (1594, 27. března.)
203 Arcikníže Matyáš nejvyšším úředníkům zemským království Českého zprávu dává, kterak naloženo bylo s penězi, které posledně z Čech na zaplacení lidu vojenského na hranicích Uherských poslány byly. i žádá, aby z berně v Čechách sebrané na rychlo ještě větší suma peněz vypravena byla, z kterých by vojsko na hranicích báňských zaplaceno býti a tažení dne 15. dubna na Ostřihom zúčastniti se mohlo. (1594, 28. března.)
204 Jiří z Lobkovic na dotaz úředníků menších desk zemských přiznává se ke všemu co v suplikací jeho se dne 27. března s vůlí jeho napsáno i podpis že jeho ruky vlastní jest. (NA HRADČANECH, 29. března 1594.)
205 Císař Rudolf nařizuje, aby v statky Jiřího z Lobkovic uvázání se stalo k ruce císařské a sice panství Libochovic, Chomutova, Červeného Hrádku, Líčkova a Mělníka. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 30. března.)
206 Úřední zpráva o průběhu právního procesu proti Jiřímu z Lobkovic, kteréhož císař na snížené jeho prosby a přímluvy jiných na milost a nemilost přijal na ten způsob, aby v domě svém pod jistým opatřením zůstával a dalšího očekával císařského vyměření. (1594, 31. března.)
207 Zpráva z Prahy, že dne 31. března Jiří Popel z Lobkovic byl odsouzen, v domě svém že jest střežen a statky jeho zabrány; odjezd císařův z Prahy že ustanoven na 24. dubna. (1594, 31. března.)
208 Vyslaní Chebští v Praze zprávu dávají radě města Chebu o svém jednání, se na místě nabízené daně 9000 d. žádá se 10.000 tolarů, ze oni (vyslaní) za původy neochoty kraje Chebského považováni jsou i že se jim sa to osudem Jiřího z Lobkovic hrozí. (.1594, 3. dubna.)
209 Arcikníže Ferdinand posfjlá svým zástupcům Jakubu Lidelovi a Zachariáši Geizkoflerovi seznam dluhů, jež má za Jiřím Popelem z Lobkovic, a nařizuje jim, aby srozuměvše se s císařskými prokurátory dlužníka k soudu pohnali. (V INŠPRUKU, 4. dubna 1594.)
210 Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, vyzývá děkana Lineckého, aby ještě před odjezdem císařovým osobně do Prahy se dostavil a takto za uděleni jemu děkanství Karlštejnského se přičinil. (1594, 4. dubna.)
211 Zápisky vyslaných Chebských v Praze o jednání jejich při dvoře císařském od 3. ledna do 5. dubnu 1594 v příčině berně od Chebských požadované, zrušení cla v Chebu a vydání kvitance z 22.000 zlatých již dříve zaplacených. Denník obsahuje také mnohé poznámky o soudním řízení proti Jiřímu Popelovi z Lobkovic.
212 Odpověď purkmistra a rady města Chebu na správu vyslaných jejich v Praze ze dne 31. března a 3. dubna 1954 o vyjednávání v příčině pomoci válečné, která od Chebských se žádá.[Odpověď tato nejspíše nedošla, poněvadž vyslaní již 6. dubna Prahu opustili, aby domů se navrátili.] (1954, po 7. dubnu,)
213 Magdalena z Lobkovic prosí Jana Poppa, komorníka císařského, za přímluvu k císaři, aby manžela jejího, Ladislava z Lobkovic, na milost přijal, a aby jim zabrané statky navráceny byly [Vlastnoruční list paní Magdaleny z Lobkovic napsán beze všech pravidel pravopisných. Pro lepší porozumění klademe dopis podobně jako ostatní listiny opravený dle nynějšího pravopisu.] (V PRAZE [1594] 12. dubna,)
214 Rudolf II. povoluje Matyášovi Kremerovi, radě při apellacích, starou huť šmelcovní s příkopem při městě Příbrami k užívání. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 13. dubna.)
215 Rudolf II. posílá menším úředníkům pražským desk zemských seznam osob, které s ním na říšský sněm do Řezna se vydají, i nařizuje, aby pře a půhony proti nim odloženy byly as do jich návratu. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 13. dubna.)
216 Purkmistr a rada města Chebu prosí císaře za nařízení, aby 11.000 zlatých, které jako berni nabízejí, přijato a clo tamtéž zrušeno bylo. (Zároveň berou v ochranu písaře svého městského proti výtce,jako by působením jeho zdržováno bylo svolení žádané berně. [1594, 13. dubna].)
217 Nejvyšší úředníci zemští poroučí jménem císařovým Adamovi Haslauerovi z Haslau, hejtmanovi na Líčkově, aby 24 střelců, ktěří z Chomutova přibudou na Líčkov ku střežení uvězněného Jiřího Popelaz Lobkovic, zmustroval a do přísahy vzal. (V PRAZE, 1594, 14. dubna.)
218 Instrukcí, kterouž rytířstvo kraje Chebského a purkmistr i rada města Chebu svým vyslaným do Prahy nařizují, aby jenom v případě, kdyby nabízených 11.000 ani 12.000 zlatých nebylo přijato, celou požadovanou částku 10.000 tolarů, povolili, při tom však za zrušení cla Chebského jakož i za vydání kvitance z 22.000 zlatých dříve zaplacených žádali. (V CHEBU, 17. dubna 1894..)
219 Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, vybízí děkana Lineckého, aby, poněvadž pro biskupa Pasovského do Prahy přijíti nemohl, do Řezna k císařskému dvoru se vypravil a o děkanství Karlštejnské se ucházel. (1594, 20. dubna.)
220 Komora dvorská připomíná císaři, aby vedle usnešení sněmu z r. 1586 vyhledati a vypsati kázal veškeré statky a manství od království Českého a zástavu daně za příčinou získání z nich větší sumy peněz na zaplacení dluhu královských, a aby také jiné usnesení sněmu v příčine jízdy Karlštejn vykonati nařídil (V PRAZE, 1594, 24. dubna.)
221 Vyměření trestu Jiřímu z Lobkovic. (1594, 29. dubna.)
222 List královský, kterýms vysvětluje se sněmovní artikul z r. 1593 týkající se odvozování berně ze židův, totiž že každý lid mužského pohlaví, jenž jest přes dvacet roků stár, platí dva uherské zlaté, od desíti pak do dvaceti jeden zlatý, ženy, mládež a čeleď neplatí ničeho. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 29. dubna.)
223 Mandát císaře Rudolfa II. jimž za nepřítomnosti své v království Českém ustanovuje místodržící kteříž správu země vésti mají. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM, 1594, 1. května.)
224 Denní zápisky vyslaných Chebských co v Praze v době od 17. dubna do 2. května 1594 jednali v příčině požadované berně 10.000 tolarů.
225 Rudolf II. Jiřímu Bořitovi z Martinic a Václavovi Plesoví Heřmanskému z Sloupna, aby Joachymovi Novohradskému z Kolovrat na panství Lihochovským ujistili 50.000 kop míšeňských, které byl císaři půjčil na cestu do Řezna a k vedení války proti Turku. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 3. května.)
226 Císař Rudolf II. svoluje na přímluvu stavův českých na sněmu léta 1593 učiněnou, aby v městě Kadani ustanoven byl kněz podobojí. (V PRAZE. 1594, 5. května.)
227 Císař Rudolf nařizuje Adamovi z Hradce nejvyššímu purkrabímu Pražskému, aby penize na záplatu lidu vojenského do Uher co nejspěšněji odeslány byly. (V ROKYCANECH. 1594, 11. května.)
228 Purkmistr a rada města Rakovníka vykazují výsledek zbírky v jich městě zavedené, kteráž vedle sněmovního svolení z r. 1593 na splacení 100.000 zl. nařízena byla. (V RAKOVNÍCE, 14. května 1594.)
229 Purkmistr a rada města Rakovníka vysvědčují, že 15 kop vybráno bylo při kostele od lidu obecného jako pomoc na defensí a 1 kopu že zasílají ze dvou svých poddaných. (V RAKOVNÍCE. 1594,14. května.)
230 Arcikníže Matyáš žádá nejvyšší úředníky zemské a místodržící v království Českém za opatření, aby jezdcům pod velením hraběte Šebestiána Šlika v Uhřích sloužícím, kteří si stěžují na liknavé placení žoldu od stavů českých jim náležitého, potřebné peníze bez odkladu zaslány byly. (V LEŽENÍ PŘED OSTŘIHOMEM. 1594, 21. května.)
231 Rytíři v jízdném pluhu pod velením hraběte Šebestiána Šlika v UJhřích sloužící stěžují si svému nejvyššímu, že již na pátý i šestý měsíc nedostali žoldu, který jim od stavův království Českého placen býti má, i oznamují, že hodlají vyslati poselství do Prahy, aby svěděli, na čem jsou. Při tom žádají nejvyššího svého, aby s poselstvím jejich zaslal nejvyšším úředníkům království Českého v té příčině list, a zároveň požádal arciknížete Matyáše, jakožto vojevůdce, aby také v téže příčině list zaslal do Prahy. (V LEŽENÍ PŘED OSTŘIHOMEM. 1594, 22. května.)
232 Hrabě Šebestian Šlik oznamuje nejjvyšším úředníkům zemským království Českého, že jezdci pluku jemu svěřeného vyslali do Prahy poselství, aby o zaplacení žoldu již na pátý i šestý měsíc jim dlužného se ucházeli, i žádá jich, aby peněz těch déle nezadržovali a jeho i jezdce nadále správnějším placením ujistili, aneb je propustili, v případě posledním také sám že chce hodnost nejvyššího složiti. (V LEŽENÍ PŘED OSTŘIHOMEM. 1594, 24. května.)
233 Hrabě Šebestian Šlik žádá Adama z Hradce, nejvyššího purkrabího Pražského, sa přispění, aby jezdcům jeho, kteří zástupce své do Prahy k nejvyšším úředníkům v příčině zaplacení dlužného žoldu byli vyslali, peníze poukázány byly, dále prosí za přímluvu k stavům království Českého, aby 20 neb 30 jezdcův, jež praporečník jeho na doplnění mezer, v řadách jezdců úmrtím nastalých, najmouti má,obvyklý závdavek dostalo, zmustrováno a záhy k pluku vypraveno bylo. (V LEŽENÍ PŘED OSTŘIHOMEM. 1594, 24. května.)
234 Rudolf II. žádá komoru českou za podání zprávy, mnoholi vyneslo od května 1593 posudné na panstvích královských v Čechách, totiž čtyři groše na vychování dvoru královského ustanovené, i nařizuje,aby sebrané posudné odvedla pokladně neb úředníku komory dvorské. (V ŘEZNĚ. 1594, 1. června.)
235 Císař Rudolf II. nařizuje radám komory české, aby pilně o půjčky peněz se starali, zejména s Loketskými o půjčku 20.000 tolarů, které prý v zásobě mají, vyjednávali, kterážto částka určena jest, aby spolu s 10.000 tolary berně kraje Chebského vynaložena byla na zaplacení dluhu 50.000 tolarů Jáchymovi z Kolovrat, presidentu komory české, na panství Loketském zapsaných. (V ŘEZNĚ, 1. června 1594.)
236 Rudolf II. chválí horlivost nejvyšších úředníků a místodržících v království Českém při zjednávání půjček na potřeby válečné v Uhřích, slibuje vyvaditi je z rukojemství, žádá spraven býti o posavadním výsledku jich vyjednávání a poroučí jim, aby za příčinou prodeje odhadnouti dali panství Líčkovské, z jehož tržní ceny půjčky splatiti se mají. (V ŘEZNĚ, 1. června 1594.)
237 Hrabě Šebestian Šlick žádá nejvyšší úředníky zemské a místodržící v království Českém, aby slíbené peníze na zaplacení pluku jezdců z Čech, jemu jako nejvyššímu svěřených, neodkladně zaslali, poněvadž vojsko pro nedostatek peněz hladem a nemocemi zmírá; i oznamuje, že by, nestane-li se náprava, s lidem svým déle sloužiti nemohl. (V LEŽENÍ PŘED OSTŘIHOMEM. 1594, 2. června.)
238 Arcikníže Matyáš upomíná nejvyšší úředníky zemské a místodržící v království Českém, aby se slíbeným zasláním peněz na zaplacení posádek v městech bánských a vojska Českého v Uhřích, nouzi trpícího, si pospíšili. (V POLNÍM LEŽENÍ PŘED OSTŘIHOMEM. 1594, 3. června.)
239 Arcibiskup Pražský stěžuje si císaři na smělé a pohoršlivé vystupování nepořádného predikanta v Líbeznících, statku presidenta komory dvorské, i žádá za nařízení, aby kazatel tento vypovězen a potrestán byl. (1594, v červnu.)
240 Arcibiskup Pražský napomíná Kryštofa Popela z Lobkovic, presidenta nad apellacími, aby luteránského predikanta z Tachova odstranil a svým poddaným žádných novot náboženských nedopouštěl, nýbrž je při víře katolické udržoval. (1594, 14. června.)
241 Císař Rudolf II. městu Kašperským Horám povolení dává, aby k zaplacení svých dluhu mohlo od města Vilshofenu vypůjčiti sobě 4000 tolarů. (V ŘEZNĚ. 1594,17. června.)
242 Sebaldus Krumlovský, farář Lužecký, sekretáři arcibiskupskému Janovi Svitavskému, že hejtman Bechynský kněze i lid proti němu popuzuje, žádá, aby stížnost do téhož hejtmana a kněze arcibiskupovi oznámil. (V BUDYNI. 1594, 18. června.)


1 2 3 4



Přihlásit/registrovat se do ISP