České sněmy

Svazek VIII., 1592-1594, roky 1593-94

1 2 3 4 5

301 Dětřich z Švendy radu dává Petrovi z Rožmberka, aby podržel nabízený mu úřad nejvyššího nad hotovostí zemskou, kteráž se již vypravuje; zmiňuje se, že císař nedovolil nejvyššímu purkrabímu, aby táhl také do války, i se panují v příčině zbrojení všeliké praktiky. (V PRAZE, 1594, 17. srpna,)
302 Arcikníže Matyáš žádá nejvyšší úředníky zemské a místodržící v království Českém, aby o vypravení hotovosti horlivou měli péči a vojsku po přehlídce u Znojma táhnouti kázali nejprve ke Komárnu, (V POLNÍM LEŽENTÍ U RÁBU. 1594, 17. srpna.)
303 Jiří Taxerus, opat Sedlecký, žádá Kutnohorské, aby při výpravě veřejné hotovosti lid svůj s lidemjich vojenským spojiti mohl. (V SEDLCI,1594, 18. srpna.)
304 Poznamenání, kolik žoldu na měsíc náleží dáti dvěma hejtmanům vojenského lidu pěšího a jejich podřízeným, kteří z panství královských v Čechách vypraveni byli. (1594. 18. srpna.)
305 Poznamenání žoldu měsíčního, který náleží dáti v čas výpravy válečné nejvyšším nad válečným lidem jízdným a pěším, jakož i podřízeným velitelům a úředníkům. (1594.)
306 Městská rada Rakovnická hejtmanu panství Křivoklátského podává zprávu o strestání dvou sousedův, kteří hanlivě mluvili o osobách do pole táhnoucích. (V RAKOVNÍCE. 1594, 19. srpna.)
307 Císař Rudolf II. oznamuje Adamovi z Hradce, nejvyššímu purkrabímu Pražskému, že sobě oblibuje ochotu místodržících, aby urychlena byla přehlídka hotovosti zemské proti Turku, ze však má jisté pochybnosti v příčině jmenování Petra Voka z Rožmberka nejvyšším vůdcem výpravy válečné, poněvadž týž jest náboženství [bratrského] zřízením zemským neuznaného a zajisté by také kazatele vyznání svého do ležení za sebou potáhl, a, mimo to ještě pití vína nemírně oddán jest. (V ŘEZNĚ. 1594, 19. srpna.)
308 Císař Rudolf II. nařizuje Adamovi z Hradce, nejvyššímu purkrabímu Pražskému, aby s ostatními místodržícími v království Českém o to pečoval, aby Petrovi z Rožmberka, vůdci hotovosti zemské, přidán byl jakožto nejvyšší lejtnant muž zkušený, ku kterémužto úřadu by hodil se jako Čech rodilý Jan Dětřich ze Žerotína, zemský fojt v Horní Lužici; mimo to nařizuje císař, aby také rytmistři a jiní velitelé bez odkladu ustanoveni byli. (V ŘEZNĚ. 1594, 19. srpna.)
309 Arcikníže Matyáš posýlá nejvyšším úředníkům zemským a místodržícím v království Českém výkaz o počtu jezdců v pluku hraběte Šlika, a napomíná je, aby na doplnění téhož pluku 400 i více nových jezdců najati dali, komisaře s potřebnými penězi do ležení u Rábu vyslali a o spěšnou výpravu hotovosti z království Českého péči měli. (V POLNÍM LEŽENÍ U RÁBU. 1594, 19. srpna.)
310 Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, žádá Petra s Gerstorfů, aby bratra svého Vintile neb jinou osobu způsobilou zjednal za lajtnanta pro bratra jeho, Václava Berku, jehož stavové království Českého zvolili polním maršálkem hotovosti zemské. (V PRAZE. 1594, 19. srpna.)
311 Zdeněk Bořek starší Dohalský z Dohalic žádá Zbyňka Berku, arcibiskupa Pražského, za přímluvné psaní Václavu nejstaršímu Berkovi na Rychmburce, nejvyššímu polnímu maršálku, aby pro churavost tažení proti Turku osvobozen býti a jiného rytíře na místě svém mohl odeslati. (NA LÍPĚ. 1594, 20. srpna.)
312 Komora česká Kutnohorským, aby lid jízdný dne 25. srpna do Kolína vypravili, odkuds s ostatní jízdou z panství.královských k přehlídce odjedou. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM.1594, 20. srpna.)
313 Vilém Bedřich z Milkova oznamuje nejvyšším úředníkům a místodržícím v království Českém smrt hraběte Šebestiána Šlika; sám pak ze pro nemoc odebral se do Vídně, odkud však brzy do ležení se navrátí, aby shlédl, v jakém stavu se nachází jízda, kterou hrabe Šlik jeho velení byl svěřil. Žádá za oznámení, kdy on i jezdci jeho mohou nadíti se odbytí a rozpuštění. (VE VÍDNI.1594, 22. srpna.)
314 Petr z Gerstorfu oznamuje arcibiskupovi Pražskému, Zbyňku Berkovi z Dubé, že stavy Hornolužickými tyl přinucen ujati se vedení 200 jezdců, vedle nařízení císařského do Uher vypravených; žádá arcibiskupa, poněvadž jízda ta bude pod velením bratra jeho, jakožto nejvyššího, aby přimluvil se za zaslání peněz na výplatu žoldu a za dodání oděvu, také aby zjednal od císaře neb nejvyšších úředníku zemských přímluvný list ke kurfirštovi Braniborskému, který poddaným svým zapověděl cizí službu válečnou, aby svolil k vyvedení jezdců v zemi jeho již najatých. (1594, 22. srpna.)
315 Jaroslav z Kolowrat, správce zemský v Dolní Lužici, ujišťuje nejvyšší úředníky zemské a mistodržíci v království Českém, že vojenský lid od stavův Dolnolužických povolený i v nepřítomnosti jeho do Uher se vypraví, a omlouvá své nebytí v zemi správě jeho svěřené svým stářím a nemocí, že však na podzim opět tam se odebere, aby mocí úřadu svého zkrotil obávané nepokoje selské. (1594, 22. srpna.)
316 Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém ustanovují nejvyššímu jenerálovi polnímu nad českým lidem pěším i jízdným, Petrovi Vokovi z Rožmberka, i celé družině důstojníku, úředníků a zřízených osob na jeho i všech vychování službu měsíční 4000 zl. (1594, 22. srpna.)
317 Nejvyšší úředníci, soudcové zemšti a místodržící v království Českém ustanovují nejvyššímu lejtnantu nad jízdným i pěším lidem z království Českého do Uher vypraveným i družině jeho službu měsíční (1300 zl. 1594. 22. srpna,)
318 Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém ustanovují Václavovi Berkovi z Dubé, jako nařízenému polnímu maršálkovi nad lidem jízdním i pěším z království Českého do Uher vypraveným, i družině jeho službu měsíční 1500 zlatých. (1594, 22. srpna.)
319 Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém ustanovují Adamovi Havlovi z Lobkovic, Radslavovi Vchynskému se Vchynic, Václavovi Pětipeskému z Chýš, Janovi nejstaršímu Lukaveckému z Lukavce a Volfovi Nešovkovi z Nešova, jako rytmistrům nad jízdou českou nařízeným, a jich osobám pomocným plat měsíční 300 zl. (1594, 22. srpna)
320 Seznam osob, které ku přehlídce vojska českého u Znojma (do Uher vypraveného) nařízeny byly; poznamenání osob, kterýms v tažení tom přední hodnosti svěřeny byly; seznam, kdo byli lejtnantové a fendrychové při jízdě; ustanovení, mnoholi každému nejvyššímu nad 5000 českých drábů a jeho důstojníkům měsíčně dávati se má a mnoho-li hejtmanům nad pěším lidem služby měsíční i jich družině vyměřeno. (1594, 2í. srpna.)
321 Rudolf II. nařizuje Janovi nejstaršímu z Valdštejna, Hertvikovi Zejdlicovi z Šenfeldu, Janu Malovcovi z Malovic a Kryštofovi Vratislavovi z Mitrovic, jako nařízeným komisařům císařským, aby k přehlídce lidu válečného z království Českého k Znojmu vypraveného se odebrali; vojsko napomenuli, revers císařský jim přečísti dali, lid všechen, zda-li náležité do pole vypraven jest, přehlídli a jak by a kam na které místo dopraven býti měl, nařídili. (V ŘEZNĚ, 1594, 23. srpna.)
322 Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, omlouvá se svému strýci, Václavu Berkovi na Zákupech, že pro těžkou chorobu nemůže za něho činiti přímluvy v příčině vyřízení sporu jeho s městem Lípou,i přeje mu štěstí při válečném tažení vojska českého, kterého se zúčastní. (V PRAZE. 1594, 26. srpna.)
323 Bernard Unruhe z Chodova Horního, hejtman kraje Loketského, omlouvá se nejvyšším úředníkům zemským a místodržícím v království Českém, že pro pozdní dodání mandátů královských a chudobu kraje toho válečný lid jízdný i pěší z Loketska pro hotovost zemskou nemohl býti vypraven v ustanovený čas. (V LOKTI. 1594, 27. srpna.)
324 Šlechta a města kraje Loketského ospravedlňuji se nejvyšším úředníkům zemským a místodržícím v království Českém, že pro opožděné mandati/ a nedostatek peněz nemohli válečný lid svůj ke dni 26. srpna do Znojma vypraviti. Žádají za lhůtu jednoho měsíce a slibují, ze vypraví mimo pěší ještě 24 dobře ozbrojené jezdce. (1594, [27. srpna].)
325 Nařízení z komory české purkmistru a konšelům m sta Rakovníka v příčině dobývání sanytru a dělání i odvozování do Prahy prachu střelného. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 27. srpna.)
326 Revers císaře Rudolfa II., kterýmž přiznává, ze dobrovolné stavův českých do pole tažení za hranice království Českého není a býti nemá k ujmě, zlehčení, protržení svobod zemských, nýbrž spíše Jce vší pochvale národa Českého. (V ŘEZNĚ. 1594, 27. srpna.)
327 Smlouva Kutnohorských s Janem nejstarším Lukaveckým z Lukavce na Klucích o vypravení 7 jízdných do války. (NA HORÁCH KUTNÝCH. 1594, 27. srpna.)
328 Bedřich kurfiršt Falcký, prohlašuje císaři, že v dědičné smlouvě, která mezi královstvím Českým a Falckém uzavřena byla, však pro všeliké repressalie z Čech proti poddaným jeho činěné, dosud obnovena nebyla, neshledává povinnosti, aby vedle vyzvání císařova vypravil pomocné vojsko k chystanému válečnému tažení z Čech; však jakožto lenník království Českého ze podobně, jako ostatní manové v říši chce v čas potřeby se zachovati. (V HEIDELBERCE. 1594, 27. srpna.)
329 Zbyněk Berka, arcibiskup Pražský, žádá Šebestiána, opata kláštera Loucského u Znojma, aby bratru jeho, Václavu staršímu Berkovi z Dubé, nejvyššímu polnímu maršálku válečného lidu z království Českého do Uher vypraveného, pohodlné obydlí a opatření pro 40 koní uchystal. (V PRAZE. 1594, 29. srpna.)
330 Poznamenání královských měst v Čechách, kteráž a na kolik dlužná zůstala plat komorní. (1594, 1. září.)
331 Kutnohorští komoře české omlouvají se, že uložili na havíře zbírky na vypravení 8 koní zbrojných proti Turkům. (NA HORÁCH KUTNÝCH. 1594, 2. září.)
332 Purkmistr a konšelé města Rakovníka Janovi nejstaršímu z Valdštejna, nejv. komorníku království Českého, že vedle mandátu císařského osmého člověka do pole vypravili, i prosí, aby vypravení mezi český lid a zbrojence sousedních měst vřaděni byli. (V RAKOVNÍCE. 1594, 3. září.)
333 Jan nejstarší z Valdštejna, Hertvik Zejdlic a Kryštof Vratislav oznamují Fridrichovi z Žerotína, hejtmanu markrabství Moravského a nejvyššímu nad tisícem jízdných, o přehlídce vojska českého, kterous vykonati mají u Znojma a kam lid ten do Uher táhnouti má. Dotazují se, zdali by markrabství Moravskému nebylo potřebí ochrany a oznamují, s jakou instrukcí přišli komisaři od arciknížete Matiáše. (V ZNOJMĚ, 1594, 4. září)
334 Císař Rudolf II. presidentu komory české, aby při radě města Mostu vyjednal půjčkou co nejvíce peněz, jichž potřebuje k odjezdu svému z království Českého, mimo to aby rychle opatřil ze zbylých pohledávek na panstvích Jiřího Popela z Lobkovic a prodejem obilí ještě třicet neb čtyřicet tisíc tolarů. (V ŘEZNĚ. 1594, 5. září)
335 Seznam lidu jízdného pod praporem Petra Volta z Rožmberka. (Bez data [1594, 5. září].)
336 Jan z Valdštejna, Hertvih Zejdlic, Jan Malovec a Kryštof Vratislav oznamují nejvyšším úředníkům, soudcům zemským a místodržícím království Českého, že k přehlídce vojska do Znojma dne 2. září přibyli, však málo ještě vojska našli, žádají za zaslání instrukce, reversu císařského, praporce pro jízdný i pěší lid. Oznamují, jaké jednání měli s komisaři od arciknížete Matiáše vyslanými, kteříž lid český přehlížeti chtěli. (V ZNOJMĚ. 1594, 6. září.)
337 Nejvyšší úředníci zemští a místodržící v království Českém zprávu činí císaři, že Petr z Rožmberka přijal úřad nejvyššího nad vojskem od stavův českých vypraveným a se v nejbližších dnech do Znojma k přehlídce se dostaví; i žádají císaře, aby pánu z Rožmberka oznámil svou vůli, na koho zření své míti a kam s vojskem obrátiti se má. (V PRAZE. 1594, 6. září.)
338 Fridrich starší z Žerotína, hejtman markrabství Moravského, komisařům královským k přehlídce vojska Českého do Znojma vypraveným: děkuje z péče a lásky, kterouž markrabství Moravskému prokazují a žádá prosebně, kdyby možné bylo, aby některou část vojska Moravanům pro ochranu vypravili, než ostatní vedle nařízení arciknížete Matyáše do Uher vytáhnou. (U KATOVA. 1594, 7. září.)
339 Císař Rudolf II. komoře české, aby kromě osmi kusů hrubé střelby polní, již dříve ze zbrojnice Pražské vzaté, ještě sedm jiných kusů pro hotovost zemskou z království Českého vydati kázala. (V ŘEZNĚ. 1594, 7. září. -- Současný opis ve. ak. společ. finančním archivu ve Vídni. "Böhmen, Gedenkbuch, 1594)
340 Přehlídka u Znojma prvního pluku pěšího lidu z království Českého pod velením Pavla Kůrky vypraveného proti Turku. (7. a 8. záři 1594.)
341 Jan s Valdštejna, Hertvik Zejdlic a Kryštof Vratislav, komisaři k přehlídce vojska českého u Znojma ustanovení, oznamují arciknížeti Matyášovi, že vedle poručení sobě daného pošlou co nejdříve prohlídnutý lid počtem 5000 k Prešpurku a Komárnu, i žádají arciknížete, aby vojsko to pro větší bezpečnost Moravy vésti dal po levém břehu Dunaje. (V ZNOJMĚ. 1594, 8. září.)
342 Zpráva poslů Chebských o jednání jejich v Praze od 23. srpna do 9. září 1594 v příčině osvobození kraje i města od účastenství při veřejné hotovosti proti Turku. (1594, 23. srpna)
343 Jan Jiří, kurfiršt Braniborský, oznamuje strýci svému Jiřímu Bedřichovi, markrabí Braniborskému, že odpověděl císaři na jeho vyzvání, že nikoliv za léna koruny České, jež svobodně drží, ani na základě dědičné smlouvy, již od dávných let neobnovené, nýbrž dobrovolně sto jezdců po tři měsíce na svůj peníz proti Turkům vydržovati chce. (V KARCÍKU. 1594. 9. září.)
344 Hejtman markrabství Moravského Fridrich starší z Žerotína Janovi staršímu z Valdštejna správu posýlá, le vojsko císařské u Rábu škodu vzalo, i prosí, aby na opatření hranic Moravských část vojska českého vypravena byla. (U KATOVA. 1594, 10. září.)
345 Městská rada Rakovnická Havlovi Krčilovi a Janovi Zahrádkoví, měšťanům a radním Rakovnickým do Znojma poslaným, v příčině náhradníka za jednu osobu do pole vypravenou, kteráž na cesti; těžce se roznemohla. (V RAKOVNÍCE. 1594, 10. září.)
346 Městská rada Rakovnická Tobiášovi Žlutickému a Benediktu Sekyroví, měšťanům a vrchním správcům nad vojáky Rakovnickými do Uher vypravenými, aby mezi sebou svorni byli a peněz daremně neutráceli. (V RAKOVNÍCE. 1594, 10. září.)
347 Arcikníže Matyáš Mdá místodržící v království Českém, aby hotovost zemskou neposýlali do Komárna, nýbrž na rychlo do Starých Hradů v Jihu pro osvobození Rábu od Turků obklíčeného. (V STARÝCH HRADECH. 1594, 11. září.)
348 Arcikníže Matyáš žádá komisary k mustrování hotovosti zemské u Znojma ustanovené, aby neposýlali vojsko do Břetislavi a Komárna, nýbrž rychle, jak se bude scházeti, do Starých Hradů. (V STARÝCH HRADECH. 1594, 11. září.)
349 Komora česká upomíná Čáslavské i jiná města, aby zadržalý plat komorní odvedli. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM 1594, 12. září.)
350 Adam z Buchheimu, Wolf Kryštof Waller a Hanuš Lorenz Steger, komisaři k přehlídce vojska českého u Znojma arciknížetem Matiášem vyslaní, oznamují válečným radám dvorským, že nadarmo vyjednávali s nejvyšším vůdcem i s komisary válečnými, aby vojsko vedeno bylo na Vídeň a Staré Hrady v Uhřích. (V ZNOJMĚ. 1594, 12. září.)
351 Jáchym z Kolovrat, president komory české, omlouvá se císaři, Je pro zastavení práv nemohl vyjednaných půjček nabýti, sám pak že není s to nad sumy dříve půjčené dalších peněz poskytnouti, a pro nemoc že nemohl v té příčině s jinými jednati; na slíbenou půjčku města Mostu že nelze spoléhati se, dokud o nárocích manželky Ladislava Popela z Lobkovic nestane se rozhodnutí. Aby však potřebám císařovým alespoň z části vyhověl, posýlá 15.000 tolarů z posudného na zaplacení úroků z dluhů komorních vyhrazeného a žádá za brzké splacení takové sumy. (V PRAZE. 1594, 13. září.)
352 Válečná rada dvorská oznamuje české kanceláři dvorské, že vojsko císařské v leženi svém u Rábu od Turkův přemoženo a na útěk zahnáno bylo, i připomíná, že jest zapotřebí vyzvati nejvyšší úředníky zemské a místodržící v království Českém, jako i veškeré stavy České, Moravské, Slezské a Lužické, a mimo to sousední knížata, města a lenníky koruny České, aby rychle s vojskem na pomoc přispěli. (1594, 13. září.)
353 Hejtman, páni a rytířstvo markrabství Moravského v ležení u Katova shromáždění, vrchnímu vůdci vojska českého Petru Vokovi s Rožmberka, poněvadž ležení u Rábu v moc tureckou přišlo, vysýlají Joach. Haugvice z Biskupic a Václava Zahradeckého z Zahrádek, aby na místě jich o dalších podnicích k uchránění markrabství Moravského jednali. (U KATOVA. 1594, 13. září.)
354 Rudolf II. nařizuje místodržícím království Českého, aby Pražany a stav městský v příčině žádosti osob erbovních, když by veřejnost nařízena byla, mají-li do pole s koňmi jeti, náležitě opatřili. (V ŘEZNĚ. 1594, 13. září.)
355 Bedřich starší z Žerotína, hejtman markrabství Moravského, Petrovi Voku z Rožmberka, nejvyššímu nad lidem z království Českého a komisařům válečným, že jest potřeba, aby hranice markrábství Moravského lidem válečným lépe opatřeny byly etc. (U KATOVA, 1594, 14. září.)
356 Váleční radové dvorští ve Vídni předkládají císaři Rudolfovi II. potřebu přísného nařízení nejvyšším úředníkům zemským a místodrMcím v království Českém, aby vojsko české u Znojma zmustrované bez odkladu do Vídně a Starých Hradů vypravili na ochranu zemí Rakouských proti vpádu nepřítele, pro osvobození Rábu a na obranu hranic. (VE VÍDNI. 1594, 14. září.)
357 Rudolf II. ukazuje místodržícím v království Českém na trudné postavení vojska císařského u Starých Hradů shromážděného po porážce u Rábu, i napomíná je dutklivě, aby komisařům k přehlížení českého lidu válečného u Znojma ustanoveným, jakož i nejvyšším polním, poručili, aby co nejspěšněji vojsko na pomoc arciknížeti Matyášovi do Starých Hradů vedli; na ochranu markrábství Moravského že stačí část pěšího a jízdného vojska jakož i pomocné sbory, které táhnou se Slezska a z obou Lužic. (V ŘEZNĚ. 1594. 14. září.)
358 Arcibiskup Pražský Joachymovi z Kolovrat, aby císařskému rychtáři v Mostě oznámil, le luteránští kněží z far v Holčicích a Čauši vybyti býti mají, kteréž fary duchovními katolickými budou osazeny. 1594, (14. září.)
359 Přehlídka u Znojma druhého pluku lidu pěšího z království Českého proti Turku vypraveného pod vedením Hendrycha z Kolovrat. (1594, 10)
360 Seznam lidu jízdného ze všech krajů království Českého a měst Pražských, jenž přehlížen byl 15. září 1594 u Znojma při tažení svém do Uher proti Turku. (1594; 15. září.)
361 Nařízení nejvyšších úředníků, soudců zemských a místodržících král. Českého, aby obyvatelé, kteříž dosavad k přehlídce vojenské na Moravu se nevypravili, bez prodlení tak učinili. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 15. září.)
362 Nejvyšší úřednici, soudcové zemští a místodržící království Českého komisařům k přehlídce vojska Českého u Znojma nařízeným, že s žalostí o nešťastné příhodě arciknížete u Rábu uslyšeli, protož aby s hejtmanem markrabství Moravského se uradili a počet lidu do lešení k arciknížeti Matiášovi vypraven byl. Oznamují dále, jaká opatření v jiných nutných potřebách učiněna. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 16. září.)
363 Hejtman markrabství Moravského Bedřich z Žerotína Petrovi Vokovi z Rožmberka, nejvyššímu nad českým lidem válečným, že arcikníže, od Starých Hradů do Rakous a Mostu couvnul, protož aby již ze Znojma přes Moravu do Uher vtrhnul, praporec jízdy a tisíc pěších k němu (Žerotínovi) vypravil; v Uhřích že válečný lid i pevnosti špatně jsou opatřeny. (U KATOVA. 1594, 18. září.)
364 Bedřich kurfiršt Falcký radovi svému v Amberku, Mikuláši Jindřichovi z Eberbachu, instrukcí dává, co by měl přednésti nejvyššímu hofmistru a císařské tajné radě Volfu Rumpfovi v příčině žádosti císařovy, aby z Falce vypraveno bylo vojsko na ochranu království Českého proti Turkům. (VE FRANKENTÁLE, 18. září 1594.)
365 Zpráva vyslaných Chebských (Erazima Eichlera a dra Fuchsia) o tom, co v době od 15. do 19. září 1594 na císařském dvoře v Řezně jednali, aby město Cheb i kraj Chebský nebyly povinny vypraviti lid zbrojný k hotovosti zemské z království Českého do Uher chystané. (1594, 15.)
366 Vilím Bedřich z Milkova, podplukovník v jízdním pluku někdy hraběte Šebestiána Šlika, žádá polního maršálka markrabího Karla z Burgova, aby přimluvil se přípisem k stavům království Českého, aby jezdci ve 14 dnech propuštěni byli a na novo se najímalo. (19. záři, 1594.)
367 Císař Rudolf II. poroučí komisařům k přehlídce vojska českého u Znojma nařízeným, aby lid válečný bez odkladu vypravili do Uher na pomoc arciknížeti Matyášovi. (V ŘEZNĚ. 1594, 19. září.)
368 Arcikníže Matyáš žádá jménem císařovým nejvyšší úředníky zemské a místodržící v království Českém, aby peníze na zaplacení jízdy někdy hraběte Šebestiána Šlika zaslali, s jezdci o setrvání ve službě vyjednávati dali a o doplnění pluku pečovali. (V MOSTĚ NAD LÍTAVOU. 1594, 20. září.)
369 Arcikníže Matyáš doporučuje nejvyšším úředníkům zemským a mísfodržícím v království Českém Viléma Bedřicha z Milkova, podplukovníka v jízdném pluku někdy hraběte Šebestiána Šlika, aby ho jmenovali nejvyšším. (V MOSTĚ NAD LÍTAVOU. 1594, 20. září.)
370 Nejvyšší úředníci soudcové zemští a místodržící v království Českém nařisují na místě císařském, aby všem z Čech do Znojma k přehlídce vojenské vypraveným poddaným záplata od vrchnosti na čtyři měsíce dána byla. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 23. září.)
371 Přehlídka u Znojma třetího pluku lidu pěšího z království Českého pod vedením Bohuchvala Ruta proti Turku vypraveného. (1594. 16., 17., 19., 21., 24. září.)
372 Komora česká úřadu hornímu na Horách Kutnách, aby havéře a hašplíře při odvádění sbírky na výpravu jízdy zbrojné proti Turku nerozpakovali, ale spíše k tomu přidrželi. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 24. září.)
373 Komisaři k přehlídce vojska českého u Znojma zřízení, žádají důstojníky a rytíře pluku Šlikova aby ještě do konce října v službě polní setrvali, že pak po svém návratu přimluví se při místodržících království Českého, aby byli vyplaceni a propuštěni. (V ZNOJMĚ. 1594, 24. září.)
374 Hertvik Zejdlic, komisař k přehlídce vojska českého u Znojma nařízený, správu dává císaři, že vedle ujednání mezi arciknížetem Matyášem a nejvyšším vůdcem Petrem z Rožmberka vojsko české v nejbližších dnech v dosavadním počtu svém 31. praporců o 500 mužích lidu pěšího a 2000 jezdců do Uher potáhne. (V ZNOJMĚ, 1594, 24. září.)
375 Vyslaní pluku Šlikova, Vilém Bedřich z Milkova, nejvyšší lejtnant, a Krištof Ducker, lejtnant, prosí místodržících v království Českém, aby ohlednouce se na bídu a nouzi jezdců zadrzalý žold jim zaplatili a škodu, kterou utrpěli, nahradili, sice že odhodláni jsou s pole odtáhnouti. (V ZNOJMĚ. 1594, 25. září.)
376 Jindřich Myška se Žlunic, praporečňík v pluku Šlikově, oznamuje místodržícím v království Českém, že jezdci po ztrátách a škodách, jež je stihly, k další službě polní jsou nezpůsobilí a tudíž za propuštění žádají; nabízí však další služby své za řádně ustanovený a bezpečný plat. (V ZNOJMĚ. 1594, -25. září.)
377 Artikulové, dle nichž se lid válečný v tažení v Uhřích říditi má. (1594, 26. září.)
378 Jan s Valdštejna, Hertvik Zejdlic a Kryštof Vratislav, komisaři k přehlídce válečného lidu českého u Znojma nařízení, omlouvají se císaři, se přehlídka se pozdržela, i oznamují, že vojsko téhož dne počtem 15.500 pěších a 2000 jízdných odtáhlo k Vídni a do Uher na pomoc arciknížeti Matyášovi a k osvobození Rábu. (V ZNOJMĚ. 1594, 26. září.)
379 Petr Vok s Rožmberka, nejvyšší jenerál nad českým lidem válečným, žádá komisaře k přehlídce vojska u Znojma nařízené, aby mu odeslali rejstra přehlídnutého vojska. (1594, 28. září.)
380 Jan nejstarší z Valdštejna, Hertvik Zejdlic a Krištof Vratislav, nařízení komisaři k přehlídnutí vojska u města Znojma, posýlají Petrovi z Rožmberka, nejvyššímu nad českým lidem válečným, seznam osob, které se do pole vypravily anebo na místě svém poslaly; dvěma praporcům pěších se poručili, aby za ním táhli etc. (V ZNOJMĚ. 1594, 28. září.)
381 Jan nejstarší z Valdštejna, Hertvik Zejdlic a Krištof Vratislav dávají instrukcí primasovi Melicharu Herovi a Michalovi Bořitovi, měšťanům Znojemským, kterak by při přehlídce vojenského lidu, kterýž z království Českého k městu Znojmu ještě přitáhne, chovati se měli. (V ZNOJMĚ. 1594, 29. září.)
382 Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém šepmistrům a konšelům města Hory Kutné, aby na lid válečný proti Turku táhnoucí sbírku sněmem svolenou do Prahy 19. října zaslali. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 30. září.)
383 Nejvyšší úředníci, soudcové zemští a místodržící v království Českém žádají Kutnohorské za půjčku 2000 kop gr. m. na záplatu proti Turku vypraveného vojska. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 5. října.)
384 Jan nejstarší z Valdštejna, Hertvik Zejdlic, Jan Malovec, Kryštof Vratislav podávají císaři zprávu, jak vykonána byla přehlídka vojska pěšího i jízdného u Znojma s Čech proti Turku vypraveného. (V PRAZE. 1594, 6. října.)
385 Bořek Hamsa z Zabědovic, hejtman nad pěti sty lidu pěšího, propouští z vojny domů Jana Procházku a Jana Bolemata, poddané z města Solnice. (V BŘETISLAVI. 1594, 8. října.)
386 Zpráva vyslaných Chebských o jednání jich v Praze od 24.září do 10. října 1594 v příčině osvobození kraje Chebského od účastenství ve válečném tažení z království Českého proti Turku. (1594, 24. září)
387 Petr Vok z Rožmberka ospravedlňuje se při císaři Rudolfovi II., se vojsko jím vedené do lehni arciknížete Matyáše v Břetislavi později dorazilo, že ani on ani podřízení jemu velitelé vinni nejsou, nýbrž osoby ze stavův českých ve vojště, které nechtěly táhnouti přes Dunaj k osvobození Rábu, aby Morava a Slezsko bez ochrany nezůstalo a poněvadž pro nedostatek peněz a velkou zimu ležení opustiti nechtěly. Pán z Rožmberka předkládá císaři, že vojsko české, čítající jen 1500 koní a 15000 lidu pěšího nestačí na dobytí pevnosti Rábu, zejména když pomocné sbory z Moravy, Rakous a z Uher nedošly. (V LEŽENÍ VÁLEČNÉM U BŘETISLAVI. 1594, 11. října.)
388 Adam z Hradce oznamuje Petrovi z Rožmberka, že peníze pro vojsko do ležení poslány budou, i žádá, aby propouštění vojáků z ležení za úplatky zastaveno bylo. (V PRAZE. 1594, 11. října.)
389 Hartvik Zejdlic oznamuje Petrovi Voltoví z Rožmberka, že místokancléř peníze do ležení veze, které (Rožmberk) k zaplacení měsíční služby některým důstojníkům byl zapůjčil. (V PRAZE. 1594, 12. října.)
390 Císař Rudolf II. dává Joachymovi Novohradskému z Kolovrat na půjčených 24 tisíc kop gr. 6. v zástavu na dobu tří let panství Mělnické, kteréž se svolením stavů českých 1. 1579 postoupeno bylo do dvacíti let ve 211/2 tisíci kop Jiřímu z Lobkovic. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 16. října.)
391 Purkmistr a rada města Rokycan přiznávají se, že v kostele jich farním a v kostele ve vsi Čížkově sešlo se sbírky na pomoc proti Turku do pokladniček od lidu při službách Božích vkládané za čas od sv. Jiří do sv. Havla 1594 13 kop 53 gr. 2 d. mís. 1594 (v pondělí po sv. Havle) (17. října.)
392 Purkmistr a rada města Rakovníka vykazují výnos sbírky sněmovním snesením s r. 1593 na obranu proti Turkům nařízené: s masa, vína, páleného vína, s peněz na úrocích od času sv. Jiří do sv. Havla 1594 sumou 190 kop 12 gr. 2 peněz míš. (V RAKOVNÍCE. 1594 (v outerý po sv. Havle) 18. října.)
393 Adam z Hradce Petrovi Vokovi s Rožmberka, jemu že vina se nedává, že Čechové ve Vídni přes most k arciknížeti Matiášovi táhnouti nechtěli; připomíná, v jakém povážlivém stavu bylo by markrabství Moravské i království České, kdyby Komárno od Turku dobyto býti mělo, oznamuje, jaké stížné vedou se žaloby do hraběte Hardega, že pevnost Ráb vydal Turkům. (V PRAZE. 1594, 18. října.)
394 Nejvyšší profos vojska českého stěžuje si Petru Vokovi z Rožmberka do lejtnanta nejvyššího profosa ve vojště arciknížete Matyáše, le se mu v úřad jeho vkládá. (1594, 22. října.)
395 Zpráva vyslaných Chebských o jednání jejich v Praze v době od 30. října do 3. listopadu 1594 v příčině doplacení zbývající berně. (1594, od 30. října do 3, listopadu.)
396 Šepmistři a rada na Horách Kutnách přiznávají se, že všecky lidi poddané k obci a k záduší náležité v kraji Čáslavském sčisti dali, kterýchž usedlých nachází se 86; z nichž berni domovní 14 kop 20 gr. č. odsýlají. (NA HORÁCH KUTNÝCH. 1594 (v outerý po sv. Linhartu) 8. listopadu.)
397 Julius Wolf s Wolfsberku oznamuje arcibiskupu Pražskému Zbyňkovi Berkovi z Dubé, že jezdce, kteří pod jeho velením s panství arcibiskupských do Uher vypraveni a tam od arciknížete Matyáše propuštěni byli, zpět až do Brandýsa přivedl, a že v nejbližších dnech složí účty z peněz, které mu na vychování lidu toho vojenského odevzdány byly. (V BRANDÝSE. 1594, 11. listopadu.)
398 Rytířstvo kraje Chebského a rada města Chebu prosí císaře, aby je měl omluveny, kdyby do tří neděl nemohli položiti zbytek berně 5500 zlatých, jichž zaplacení od nich proti ujednaným lhůtám před časem se požaduje, poněvadž musí sobě peníze takové teprve opatřiti. Zároveň žádají za zrušení cla v Chebu a za vyhovění ostatním stížnostem kraje Chebského. (V CHEBU. 1594, 14. listopadu.)
399 Poznamenání válečného lidu pěšího, který se statků, královských v Čechách do Uher vypraven byl. (1594, 15. listopadu.)
400 Rudolf II. nařizuje Hertvikovi Zejdlicovi s Šenfeldu, podkomořímu měst králové České, aby plat komorní z věnných měst odvozován byl rentmistru království Českého. (NA HRADĚ PRAŽSKÉM. 1594, 18. listopadu.)


1 2 3 4 5



Přihlásit/registrovat se do ISP